Aktuality Činnost v EP Projevy Média Kauza 10 miliard Odkazy Životopis Fotogalerie Napište námKontakty

» ARCHÍV     » PUBLIKAČNÍ ČINNOST     » CO JSEM SLÍBIL

 

Vladimír Železný a jeho znovu objevený koníček
7.5.2010 ARTmagazin.eu, Petr Šálek

 Vladimír Železný je mediálně známá osobnost; vystudovaný sociolog a publicista se zapsal do paměti široké veřejnosti především jako dlouholetý ředitel televize Nova, potom jako politik, senátor a později poslanec Evropského parlamentu.
Ti zasvěcenější o něm ví, že je velkým milovníkem a znalcem výtvarného umění a majitelem významné sbírky českého malířství 20.století. Jeho vztah k umění ale není jen pasivní. V exkluzivním rozhovoru pro ARTmagazin.eu Vladimír Železný pohovořil o své znovu objevené lásce k fotografování.

Fotografie ho poprvé zaujala asi ve 13 letech, kdy si z úspor zakoupil malý jednoduchý fotoaparát, jak sám říká„boxík“, a s ním několik let fotografoval a v temné komoře sám vyvolával a zvětšoval své fotografie. Po dlouhé pauze se v posledních letech k fotografii opět vrátil. Jako novináře a sociologa ho tématicky zajímají především lidé a svět, ve kterém žijí. Přitom se drží klasického ztvárnění. Postačí mu realita, bez posunů nebo nových technologií. Největší část jeho fotografického archivu - asi 48 tisíc snímků - pochází z Izraele. Je to země, která ho fascinuje vzhledem k jejím lidem, kulturnímu i historickému dědictví. K 60. výročí existence státu Izrael vytvořil výstavu „Můj Eretz“, obsahující záběry z židovských i palestinských území s těžištěm snímků z Jeruzaléma. Výstava, která již úspěšně procestovala několik míst Čech a Moravy je do 30.5.2010 k vidění v Regionálním muzeu v Mikulově. Fotografie pouze od Zdi nářků, které pod názvem Židé – Jeruzalém nedávno vystavila smíchovská galerie Portheimka, Železný považuje za velmi obtížné. Židé, kteří se zde modlí, nechtějí být rušeni, natož fotografováni. Železný těmto záběrům věnoval mnoho času a snažil nebýt jen pozorovatelem ale účastníkem děje, respektovat a znát průběh modlitby a navázat kontakt s fotografovanými.
Velmi specifickou zkouškou fotografického umění a pohotovosti byly pro Železného záběry ze zkoušky opery Golem 13 od izraelského skladatele Noama Sheriffa. Kabalistické drama bylo uvedeno v rámci Konference k osudu majetku obětí holocaustu a u příležitosti 400.výročí úmrtí židovského mudrce a rabína Löwa neboli Maharala. Autor libreta, bývalý prezident British Council v Praze pan George R. Whyte, jej spontánně požádal o zdokumentování jediného uvedení opery v Národním divadle ve světové premiéře 29.června 2009. Byla to výzva, protože divadelní fotografie je samostatná a velmi náročná fotografická disciplína, kterou si doposud neměl možnost vyzkoušet. Výsledek je překvapivě dobrý. Přes problematické světlo a ztížené podmínky jsou fotografie technicky i výrazově na úrovni a jednoduchá scéna a kostýmy účinek ještě umocňují. Vladimír Železný s pýchou dodává, že někteří účastníci představení mu dokonce řekli, že si smysl některých scén vyjasnili teprve až nad jeho fotografiemi.
Pro příští rok plánuje Vladimír Železný další 2 fotovýstavy – jednak nové pokračování fotografií z Izraele a potom výstavu snímků z míst, tj. zemí a měst, která má rád. Rozhodně bude z čeho vybírat. Jeho elektronický obrazový archiv obsahuje 16 Terabytů a ve fotografování dále pokračuje.

 * * * *

V Jihlavě na náměstí můžete okusit neobyčejnou atmosféru válečné doby
7.7.2009 Havlíčkobrodský deník   str. 6   Vysočina - kulturní servis LENKA POSPÍŠILOVÁ, Magdalena Juříková   

 Díla malíře Václava Hejny budou v Oblastní galerii Vysočiny až do poloviny října

 Jihlava/ Milovníci tvorby malíře Václava Hejny si od konce minulého týdne přijdou na své v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě ve výstavním objektu na Masarykově náměstí. Na místě se až do 11. října koná výstava tohoto člena skupiny Sedm v říjnu. Přehlídka představuje dílo osobitého malíře, který výrazným rukopisem a dramatickými sociálními tématy vyjádřil atmosféru válečné doby.

            Díla do Jihlavy zapůjčila pražská galerie Zlatá husa. Na co se mohou lidé těšit, to Deníku nastínila ředitelka galerie Magdalena Juříková.

 * Co vše mohou v prostorách oblastní galerie v Jihlavě lidé vidět?

             Jsou zde díla všech možných žánrů. Například olejomalby z počátku jeho tvorby a ohromná kolekce objektů Václava Hejny ze 60. let minulého století, která jsou vyvrcholením jeho tvorby.

 * Můžete být trošku konkrétnější?

             Je to část kolekce z pozůstalosti Václava Hejny, kterou získala Galerie Zlatá husa v Praze koncem90. let. Je to jedna z mnoha monografických kolekcí, které galerie vlastní. Zapůjčená část tvorby malíře patří k oblíbeným kolekcím Vladimíra Železného.

* Kolik olejomaleb a objektů si mohou návštěvníci oblastní galerie na Masarykově náměstí v Jihlavě prohlédnout?

             Úplně přesné číslo neznám, i když jsem výstavu Václava Hejny v Jihlavě sama instalovala. Odhadem je jich patrně něco přes šedesát.

 * Jaká tematika ve vystavovaných dílech převažuje?

             To se nedá takto stručně vyjádřit. Je to průřez celým Hejnovým dílem od počátku, to znamená od konce třicátých let, přes čtyřicátá, padesátá až do konce šedesátých let. Je zde hodně jeho objektů. Ojediněle to jsou například také portréty. 

* Co říkáte na zájem jihlavské galerie právě o tvorbu Václava Hejny?

             Jsme velice rádi, že v Jihlavě projevili zájem o díla tohoto umělce.

* * * *

Už jen nějaký golem...
7.7.2009    Respekt    str. 50   Kultura    Magdaléna Platz ová   

 Byla Whyteova opera v Národním divadle mystickým zjevením, nebo jen nehotovou inscenací? To ukáže budoucnost.

Pokud jde o operu, není obvyklé, aby si autor libreta hledal skladatele, bývá to naopak. Rovněž není zvykem, aby byl libretista všude uváděn na prvním místě, jednal s operními domy, sháněl vlivné přátele a finance. V případě Golema 13 uvedeného v Národním divadle v Praze je tradiční vztah mezi „textařem“ a skladatelem postaven na hlavu. Snad proto trvá George R. Whyte na tom, že dílo není opera – i když tak vypadá. Jde prý o drama, ke kterému Izraelec Noam Sheriff složil hudbu.

            George R. Whyte je Brit. Od mládí žil jednou nohou ve světě obchodu, druhou v umění. Věnuje se hudbě a psaní, ale přibližně od počátku devadesátých let napřel veškeré své tvůrčí i organizační schopnosti k jediné věci: boji proti antisemitismu. Narodil se roku 1933 v Budapešti, otec byl Maďar, matka Češka. Doma se mluvilo maďarsky. V roce 1939 se Whyteův otec, obchodník s realitami a „největší anglofil na světě“, rozhodl, že odveze rodinu do Anglie. „V roce 1942 začaly domů chodit telegramy z Červeného kříže: Váš otec, 93, byl deportován. Vaše matka, 88, byla deportována. Nevěděli jsme, co znamená být deportován. Dozvěděli jsme se to až v roce 1945, když byly osvobozeny a otevřeny koncentrační tábory. Pamatuju si, jak můj otec chodil nahoru a dolů po ulici v Londýně a mluvil sám se sebou. Nikdy se s tím nevyrovnal, a když potom v devadesáti třech letech umíral, jeho poslední slova byla: Georgi, jak se to mohlo stát? Žil s tou bolestí padesát let. Tohle se do člověka vtiskne.“

            Z rodiny George R. Whytea zahynulo v koncentračních táborech třicet pět lidí. Whyte tvrdí, že tato „nestravitelná“ zkušenost je přítomna v každé částečce jeho těla i mysli. „Má práce je o židovském osudu a o jeho vztahu k osudu světa,“ říká.

Od Dreyfuse k šému 

Whyteova práce je netypická. Je skladatelem, spisovatelem a dramatikem, ale jeho umělecká produkce je poměrně chudá, nebo řekněme monotematická. Od osmdesátých let minulého století až do přelomu tisíciletí se zabýval vlastně jen jediným námětem: případem francouzského důstojníka židovského původu Alfreda Dreyfuse, který byl v roce 1894 falešně obviněn ze špionáže pro Němce a pět let strávil v trestanecké kolonii na Ďáblově ostrově. Tato kauza se stala první mediálně, a tudíž masově sledovanou antisemitskou aférou v dějinách. Whyte napsal o Dreyfusovi libreto a najal skladatele, který je zhudebnil (Krysztofa Pendereckého během práce vyměnil za Josta Meiera). Dále vytvořil synopsi baletu a sám složil hudbu ke kabaretnímu vystoupení na téma Dreyfus. Vedle toho napsal ještě divadelní hru Dreyfus: Intime (brzy vyjde v češtině). Během rešerší navíc shromáždil mnoho dokumentů a informací o případu, které mohl použít v odborné publikaci, a v roce 1992 založil v Bonnu Dreyfusovu společnost, jejímž je předsedou.

            Tomu se říká „vyčerpat“ téma. Jenže hlavním Whyteovým cílem není originalita, a dokonce ani umění: je to osvěta. A také burcování. Jak napsaly po berlínské premiéře opery Dreyfusova aféra noviny Neue Zeit: „Od základu ušlechtilý lidský záměr tohoto díla, politické zvonění na poplach proti rasismu a zapomnění vystupují v představení na povrch zvláště díky jeho doslovnosti.“ Whyte si pro své projekty dokáže najít vlivné spojence. Opera o Dreyfusovi vznikla díky štědré podpoře Deutsche Oper Berlin, jejíž ředitel spolu s městskou správou v ní prý viděli příležitost, jak učinit „jedinečné prohlášení“. Balet o Dreyfusovi se zrodil za podpory města Bonnu. Na tiskové konferenci v Národním divadle v Praze k prvnímu světovému uvedení Golema 13 zase vystoupil politik, kterého by tu člověk zrovna nečekal: europoslanec Vladimír Železný. Právě on prý k provedení Golema 13 dopomohl nejvíce.

            Pan Whyte nazývá Vladimíra Železného „drahým přítelem“ a tvrdí, že to byl on, kdo svými konexemi a upřímným zápalem pro věc pomohl získat finance od ministerstva kultury, záštitu od prezidenta a vmáčknout produkci na závěr dávno uzavřené sezony Národního divadla. Vhodný rámec poskytl závěr českého předsednictví EU (na premiéře vystoupil člen Evropské komise Vladimír Špidla) a pětidenní mezinárodní konference o majetku obětí holocaustu, která minulý týden proběhla v Praze a Terezíně. Představení bylo navíc načasované k čtyřsetletému výročí smrti tvůrce legendárního Golema, rabiho Löwa. 

Pojištění pro Izrael 

S Vladimírem Železným George R. Whytea nepojí jen zápal pro židovskou mystiku, dobré víno, nebo pečenou kachnu (paní Železná ji prý umí skvěle), ale také skepse vůči Lisabonské smlouvě. Na tiskové konferenci v Národním divadle vzkázal prezidentu Klausovi, aby nic nepodepisoval, dokud nebude k dokumentu připojen zvláštní dodatek o staletém pronásledování Židů evropskými státy. „Musí to být výslovně označeno za zločin, stejně jako veškeré antisemitské činy nebo prohlášení,“ trvá na svém Whyte.

            „Židům hrozí velké nebezpečí,“ říká bělovlasý muž ráno po premiéře v kavárně Slavia. Na kousek papíru načrtává graf: „Takto se vyvíjelo pronásledování Židů během staletí. Vrchol je holocaust. Myslíte, že se ten graf najednou zarazí a klesne na nulu?“ Podle Whytea je v současné Evropě antisemitismus opět na vzestupu. Je prý pevně zakořeněný v myslích lidí, které formovala křesťanská kultura. „Jsou to stovky let indoktrinace, které nelze jen tak vymazat.“

            K Whyteově pesimismu přispívá i to, že židovský národ identifikuje se Státem Izrael. „Kdybyste byla pojišťovací společnost, pojistila byste dnes budoucnost Izraele?“ Těžká otázka.

            Kde vidí její řešení George R. Whyte? „Odpovědí je Golem 13,“ říká bez váhání a mimoděk tak parafrázuje větu antisemity Heideggera: „Už jen nějaký Bůh nás může zachránit.“ Whyte několik let věnoval studiu nejstarší židovské nauky kabaly a dnes tvrdí, že jeho hra o Golemovi je spíše proroctvím než uměleckým dílem. Napsal ji prý ve stavu zvláštní jasnozřivosti, kdy viděl budoucnost. O tom, jak to tam vypadalo, vypráví ve druhém jednání Golema 13.

            Dějištěm je Izrael za několik desítek (či stovek) let. Židům se podařilo uzavřít mír s Araby, žijí mírumilovně v jednom státě. Přesto je ohrožuje světová aliance nepřátel. Aby se zachránili, pokoušejí se vědci oživit Golema, který sem byl přivezen z Prahy. Nakonec se to s pomocí rabína podaří, nejmodernější věda se tak propojuje s kabalou („začátek je konec a konec je začátek“) a vzniká bytost, která je nadána nadlidskými schopnostmi, ale zároveň cítí a myslí jako člověk. Útok nepřátel je odražen. Golem zabíjí protestujícího rabína a stává se živým Bohem, vůdcem „svého lidu“.

            „Kabala není magie, ale mystika. Je to brána do jiných, větších a krásnějších dimenzí světa, kde neplatí náš pojem o čase. A právě do těchto dimenzí se dnes dostává i věda,“ vysvětluje Whyte. „Věda se stává mystikou.“ 

Proroctví 

Vzkřísit Golema právě v Praze má podle Whytea svůj smysl, ale vůbec to neznamená, že Golem 13 je totožný s pražským maskotem. „Všechno nasvědčuje tomu, že stvoření života nebylo u židovských mudrců ničím zase tak výjimečným, golemů bylo pravděpodobně víc,“ překvapuje Whyte. Tím úplně prvním byl prý Adam. Bůh jej stvořil z panenské hlíny ke svému obrazu a vdechl mu život. Akt tvoření je tedy člověku vlastní, je jeho podstatou.

            Pokud Whyte opravdu nahlédl do budoucnosti a viděl tam Golema 13, který pouhou silou svého mozku ovládá celé armády (ať už v Izraeli nebo jinde), máme se na co těšit. Potom by pražská premiéra z 29. 6. 2009 nezůstala v paměti jen jako poněkud nehotové představení (na zkoušení měli tvůrci deset dnů), ale stala by se – jak po tom ostatně touží její autor – historickým mezníkem.  

*** 

George R. Whyte Narodil se v roce 1933 v Budapešti, o pět let později otec odvezl rodinu do Anglie, kde už zůstala. Whyte studoval na univerzitách v Londýně a Paříži, hudební vzdělání získal u Franceska Ticiattiho (skladba) a Paula Lichtensterna (klavír). Jako historik se věnoval okolnostem Dreyfusovy aféry, o které napsal řadu dramatických a literárních děl. Zastává funkci předsedy kulturních akcí projektu Remembering the Future (Pamatovat si budoucnost) a předsedy Dreyfusovy společnosti pro lidská práva. Bojovník proti antisemitismu napsal i drama Golem 13, které mělo 20. 6. 2009 světovou premiéru v Národním divadle v Praze. 

Whyte: „Kabala není magie, ale mystika. Je to brána do jiných, větších a krásnějších dimenzí světa, kde neplatí náš pojem o čase.“ fotogalerie k článku na › www .respekt.cz 

* * * *

"Jihomoravským vinařům patří dál moje přízeň"
9.6.2009    Mladá fronta DNES    str. 3   Téma dnes    (vha)   

Znojmo - Bývalý televizní magnát a milovník dobrého vína Vladimír Železný už poslancem v Bruselu nebude, a Znojmo tak přijde i o kancelář europoslance. „Se skončením mandátu končí automaticky a přirozeně i činnost znojemské poslanecké kanceláře. To však neznamená, že bych se regionu nevěnoval i nadále,“ řekl včera Vladimír Železný a slíbil, že zachová přízeň jihomoravským vinařům.

            „Jsem vděčný za mimořádně slušný výsledek, kterého jsem právě v tomto regionu dosáhl,“ dodal.

            Když však kandidoval do Evropského parlamentu před pěti lety, tehdy ještě za Nezávislé, preferenčních hlasů dostal ve vinařském kraji mnohem více než nyní.

Jen ve Znojmě jich v roce 2004 získal 1082, a nyní jen 178. V Libertas.cz, za kterou kandidoval tentokrát, byl však zdaleka neúspěšnější. Většina z dalších jejích kandidátů nedostala ani jeden preferenční hlas.

            Železný není z jižní Moravy, byl však dva roky senátorem za Znojemsko a zřejmě i proto tady pak jako europoslanec otevřel svoji kancelář. A vinaři se těšili, že budou mít v Bruselu zastání, a tvrdí, že ho i měli.

            „V některých věcech, které jsme potřebovali, byl velmi aktivní a pomohl nám. Bohužel je to tak, jak to je. Pokusíme se najít jiného zastánce,“ uvedl předseda Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Kdo to bude po Vladimíru Železném, ještě vinaři neví.

* * * *

„Klaus souhlasí s Libertas.cz“
2.6.2009    Lidové noviny    str. 2   Téma    čtk   

PRAHA Názory politické strany Libertas.cz, za kterou ve volbách do Evropského parlamentu kandiduje například někdejší šéf televize Nova Vladimír Železný, jsou totožné s názory prezidenta republiky Václava Klause. Uvedl to Klausův spolupracovník Petr Hájek s tím, že on bude volit Libertas.cz.

            „Já budu samozřejmě volit Libertas. Z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že názory Libertas jsou přesně totožné s názory pana prezidenta,“ prohlásil.

            Jeho výrok uveřejnil kandidát této strany do Evropského parlamentu a dřívější poslanec ODS Jan Schwippel a Hájek ho potvrdil. Odmítl ale jakkoli komentovat, zda to znamená, že by Klaus byl ochoten Libertas.cz volit. Prezident na podzim zpřetrhal vazby na ODS, kterou zakládal. Explicitní podporu žádné z jiných stran nedal.

* * * *

Hájek: Názory Libertas.cz jsou totožné s názory prezidenta Klause
1.6.2009    Zpravodajství ČTK    str. 0   dce  pol    nlm  

  Praha 1. června (ČTK) - Názory politické strany Libertas.cz, za kterou ve volbách do Evropského parlamentu kandiduje například někdejší šéf televize Nova Vladimír Železný, jsou totožné s názory prezidenta republiky Václava Klause. Uvedl to Klausův spolupracovník Petr Hájek s tím, že on bude volit Libertas.cz. 

  "Já budu samozřejmě volit Libertas. Z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že názory Libertas jsou přesně totožné s názory pana prezidenta," prohlásil. 

  ČTK jeho výrok poskytl kandidát této strany do Evropského parlamentu a dřívější poslanec ODS Jan Schwippel. Hájek tento výrok na dotaz ČTK potvrdil. Odmítl ale jakkoli komentovat, zda to znamená, že by Klaus byl ochoten Libertas.cz volit. Prezident na podzim zpřetrhal vazby na ODS, kterou zakládal. Explicitní podporu některé z jiných stran nedal. 

  Českou pobočku Libertas.cz založil současný europoslanec Železný, který zůstal dvojkou na kandidátce i přesto, že dostal od odvolacího vrchního soudu za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny s konečnou platností dvouletý podmíněný trest. Lídrem je Tlustý. Při první tiskové konferenci k eurovolbám 2. dubna Železný prohlásil, že strana v Česku věří v zisk minimálně 22 procent hlasů. V průzkumu veřejného mínění z dubna měla jedno procento. 

  Zakladatelem euroskeptického panevropského hnutí Libertas.eu, které vystupuje zejména proti lisabonské smlouvě reformující rozšířenou EU, je irský milionář Declan Ganley. Ganley stál v čele kampaně, která se hlavní měrou podílela na zamítnutí lisabonské smlouvy v irském referendu. Klaus ho nedávno přijal na Hradě. 

* * * *

Vinaři se bouří proti rozhodnutí Unie
29.5.2009    Prima TV    str. 13   18:55 Zprávy TV Prima
 

Mirka ČEJKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli si rádi dáte sklenku vychlazeného rosé, tedy růžového vína, tak teď dávejte pozor. Evropská unie totiž hodlá povolit název Rosé i pro nápoj, který vnikne pouhým smícháním bílého a červeného vína. Vinaři vůbec nechápou, jak někdo mohl něco takového vymyslet. Pro znalce je totiž návrh, který má podpořit skomírající odbyt některých vín, úplně absurdní a doufají, že nakonec neprojde. 

Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
--------------------
Ne, růžové víno opravdu není něčím mezi bílým a červeným. Je to víno vyráběné zvláštním postupem, kdy se červené slupky pomelou a nechají se krátce louhovat v hroznové šťávě, čímž dodají nápoji specifickou barvu a aroma. 

Gilles MASSON, ředitel institutu Vidauban, Francie
--------------------
Prý se jako rosé bude smět označovat mix bílého a červeného vína. Ten nápoj sice asi bude mít barvu jak rosé, ale rozhodně ne stejnou chuť. Bude to prostě obarvené bílé. 

Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
--------------------
Francouzské vinaře, kteří na receptuře kvalitního rosé pracovali po desetiletí, nový nápad bruselských komisařů rozpálil doběla. Servítky si ostatně nebral ani český europoslanec Vladimír Železný. 

Vladimír ŽELEZNÝ, místopředseda výboru pro vinohradnictví, Evropský parlament /Partie, 24. 5. 2009/
--------------------
Vzhledem k tomu, že v Itálii je vysoký nadbytek bílého nekvalitního, sladkého, hnusného vína, tak se přijalo opatření, nařízení to bude, že rosé na etiketě, se bude moci užívat i pro víno, kdy vezmete láhev bílého mizerného, láhev červeného mizerného, nalejete do šejkru, takhle s tím zamícháte a budete mít rosé.

Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
--------------------
Nové, zatím neschválené opatření, má vyřešit situaci některých vinařských regionů, kde v poslední době rapidně klesá odbyt. 

Georgios ILIAS, vinař, Pavlov
--------------------
Možná, že někteří vinaři už v minulosti to takto dělali, ale vnímám to jako podvod. 

obyvatel Pavlova
--------------------
Piju růžové víno, máme ho taky ve sklepě, máme rosečko, ale my ho děláme jenom z červenýho vína, protože mícháním obou vín, to dokáže snad každý udělat. 

Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
--------------------
Pokud v Unii návrh příští měsíc projde, hodlají vinaři a prodejci kvalitního rosé vyrazit přímo do Bruselu a nabídnout tam poslancům nějaký pořádně zkysaný burčák. Michal Janotka a Gabriela Božilová, televize Prima.

* * * *

Železného si vinaři pochvalují
28.5.2009    Mladá fronta DNES    str. 3   Téma dnes    VOJTĚCH SMOLA   

Jižní Morava - Dva roky byl senátorem za Znojemsko a ve svém obvodu se tehdy ukázal skoro každý týden. Bývalý televizní magnát a milovník kvalitního vína Vladimír Železný poté znovu pokoušel přízeň voličů. Úspěšně - stal se europoslancem a ve Znojmě slavnostně otevřel kancelář poslance Evropského parlamentu. Nyní chce Železný, nedávno podmíněně odsouzený za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny, své místo v Bruselu obhajovat.

            Jestli mu Jihomoravané dají svůj hlas i tentokrát, je předčasné hodnotit. Jisté je jedno. Přestože jej tam lidé v posledních letech příliš často nezahlédli, patří k těm oblíbenějším politikům. Jeho evropskou misi si pochvalují zejména vinaři.

            „Mám spoustu potvrzených informací, že pro zdejší víno a vinaře udělal v Bruselu hodně. Poměrně dobře lobboval za Českou republiku i za další severněji položené vinařské země. Jižní státy totiž chtěly vést reformu vinařství jiným, pro nás diskriminujícím směrem,“ uvedl šéf Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. Stejně jednoznačně hovoří i předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo. „Při Evropskémparlamentu je komise pro vinohradnictví a Železný je jejím místopředsedou. Když bylo potřeba cokoliv projednat v parlamentu, tak jsme s ním dobře komunikovali. Na čem jsme se dohodli, to vždycky splnil,“ řekl Sedlo.

            I sám Železný svou dosavadní pozici v europoslaneckém křesle hodnotí jako vhodný nástroj pomoci zdejším vinařům. „Podařilo se mi prosadit pozměňovací návrhy k zásadnímu unijnímu nařízení o společném trhu s vínem, které bylo mimořádně nepříznivé pro tradiční postupy moravského vinařství,“ vzkázal včera.

            Neopomněl zdůraznit, že pozměňovací návrhy podal jako jediný český poslanec Evropského parlamentu. „Podařilo se tak ubránit doslazování vína sacharózou a zejména odvrátit některá omezující opatření, která by velmi zkomplikovala výrobu vína na Moravě,“ dodal.

            Méně vidět byl pak Železný v samotných jihomoravských městech. Ve Znojmě, kde má kancelář, práci europoslance nijak zvlášť nehodnotili. „Několikrát jsme se spolu sešli a hovořili o nějaké možné spolupráci. K něčemu konkrétnímu ale za tu dobu nedošlo,“ řekl znojemský starosta Petr Nezveda.

            Přitom plány tam měl Železný před pěti lety nemalé. „Chci vyjádřit naději, že to není poslední tabulka s hvězdičkami Unie, která se ve městě objeví. Usiluji o to, aby na Znojemsko přišla nějaká významná instituce Unie. Pro region by to mělo obrovský význam, vždyť Štrasburk a Brusel žijí výhradně ze sídla Evropské unie,“ sliboval při otevření své kanceláře. Zatím bez výsledku.

* * * *

Kravihorec Petrásek rozšířil řady členů Řádu rytířů vína
28.5.2009    Břeclavský deník    str. 3   Zpravodajství - Břeclavsko    (šup)   

Bořetice, Pezinok/ Významného ocenění se dočkal prezident recesistické vinařské Svobodné spolkové republiky Kraví hora Václav Petrásek. Bývalého starostu Bořetic navrhl Řád rytířů vína na svém shromáždění svolaném do slovenského Pezinku za čestného člena řádu. A po hlasování jej také přijal, a to za úspěšnou propagaci vinařství a rozvoj vinařské turistiky.

            Druhým čestným členem Řádu rytířů vína se stal za svou práci pro české a moravské vinařství europoslanec Vladimír Železný. Slavnostní přijetí nových členů řádu se uskutečnilo ve staré radnici, kde nechyběl ani primátor Pezinku Oliver Solga.

* * * *

Nejasné klady a nepochybné zápory Lisabonské smlouvy
25.5.2009    Haló noviny    str. 2   Z domova    (kru)   

PRAHA - Jednoznačné odmítnutí šrotovného, kritika nedostatečného čerpání fondů EU, odmítnutí i obrana možností společné politiky EU po přijetí Lisabonské smlouvy, resp. odmítnutí Lisabonské smlouvy vůbec charakterizovaly diskusi v nedělním pořadu Partie TV Prima, kde se sešli náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík (SZ), europoslankyně Jana Hybášková (Evropská demokratická strana), Jiří Payne (Strana svobodných občanů) a Vladimír Železný (Libertas.cz).

            Zatímco Dusík a Hybášková bránili současný stav EU a Lisabonskou smlouvu, Payne a Železný smlouvu napadli. LS jako celek Dusík považuje za výhodnou pro občany ČR, s ratifikací prý nelze čekat na jiné státy, neboť by to bylo dokladem zpochybňujícím naši suverenitu. Podle Hybáškové jsou diskuse o smlouvě již »vodou za mlýnem«. Obhajovala ji zavedením zásady energetické bezpečnosti, kvůli které by se neměla opakovat plynová krize (jeden z hlučících debatérů se optal, zdali Rusko či Ukrajina jsou členy EU, aby ji dodržovaly). Zmínila i možnost ústavního zkrácení funkčního období prezidenta. Payne označil LS za slepou uličku, prohlásil, že v EU je deficit demokracie a LS jej prohlubuje, proto je nutno vytvořit opozici v EP, která by byla alternativou současnému pojetí a trendu EU. Dle něho by mnohé klady připisované Unii šly vyjednat mezivládními dohodami, včetně volného pohybu osob (viz Benelux). Železný rovněž LS odmítl, mj. napadl různé »vojáčkování«. Nazval LS spiknutím politických elit a dodal, že smlouvu neratifikoval nejen Václav Klaus, nýbrž i prezidenti SRN a Polska, britská královna a Irsko. Zdůraznil též, že ČR ztratí 62 práv veta. Jako příklad uvedl pravomoc EU nařídit ČR kvótu azylantů či migrantů, které bude muset v rámci společné imigrační politiky a solidarity s ostatními státy EU (např. Řeckem či Itálií, kam přichází mnoho utečenců z Afriky a Asie) přijmout. Přiznání tohoto práva EU se podařilo moderátorovi Petru Šimůnkovi vydolovat z Hybáškové až po opakovaných dotazech, byť operovala ostřejšími pravidly EU vůči ilegální migraci, než má nyní ČR. Železný dále připomněl, že 105 nových pravomocí, které EU Lisabonskou smlouvu získá, zvýší podle analýzy, kterou europoslanci dostali v posledních dnech, rozpočtové náklady Unie. Kvantifikaci tohoto jevu však již nestihl dokončit. Pro Haló noviny europoslankyně Věra Flasarová uvedla, že by se mělo jednat celkem o čtyři rozborové dokumenty, její kolega Jaromír Kohlíček sdělil, že LS žádá od států vojenské výdaje minimálně ve výši 2 % HDP a též že jejím tlakem na snížení DPH dojde k propadu příjmů států, což - jako ve střední Evropě -může vést k výprodeji státního majetku.

            Železný vyvolal i diskusi o hlasovací síle jednotlivých zemí, upozornil na snížení síly ČR v Radě EU (z 2,6 na 2,2 %) a naopak posílení SRN (z 9 na 18 %). Jak poznamenal, již stávající hlasovací práva nezachránila pro např. cukerní kvóty. Hybášková mu oponovala hlasovacími limity pro počet států (55 %, tj. 14 z 27) a počet obyvatel (65 % obyvatel Unie).

            Všichni diskutující se shodli na nedostatečnosti čerpání z eurofondů, příčinu viděli zejména na českých ministerstvech. Hybášková sice vypočítávala možnosti, jak europoslanec může na EK a bruselské úředníky tlačit, dle Payne však může jen kontrolovat čerpání a interpelovat eurokomisaře. Železný uvedl, že v r. 2006 čerpala ČR jen 24 mld. Kč, ač do rozpočtu EU přispěla 30 mld., u jednoho z fondů Hybášková konstatovala čerpání pod 1 %, u jiného z oblasti životního prostředí odhadl Dusík čerpání na 35 %. Payne a Železný doporučovali část peněz netočit přes Brusel, ale přidělovat je obcím atp. rovnou z úrovně státu, tj. dle zásad subsidiarity; o příjmy by však prý přišli různí poradci a konzultanti pomáhající sestavovat žádosti o dotace...

Na šrotovném všichni kritizovali nesystémovost, většina deformaci prostředí, podporu jen některým oborům na úkor jiných, a lobbismus. Dusík dodal, že původní návrh šrotovného málem zlikvidoval Státní fond životního prostředí. Spolu s Hybáškovou zdůraznil potřebu podpořit v krizi znalostní ekonomiku, Hybášková navrhla snížit DPH pro procesy s velkým podílem lidské práce.

            Železný napadl EU i třeba kvůli vinařům, kdy kvůli přebytkům v Itálii EU posvětila možnost označovat jako Rozé i jakýkoli mix i nekvalitních bílých a červených vín, ač dosud tohoto označení mohla užívat jen vína vyráběna speciální technologií. Hybášková se snažila otevřít téma bezpečnosti, jak vojenské či kriminální, tak třeba energetické (kde se od SZ liší zakomponováním jaderné energetiky). Hovořila o »legitimním bezpečnostním zájmu EU«, např. i v Iráku a Afghánistánu, což opět některý z debatérů nespolečensky jí skákajících do výkladu doplnil otázkou, jaké jsou zájmy EU třeba v subsaharské Africe.

* * * *

Železný: Klausovy postoje nám pomáhají, přestože je zesměšňován a vystaven útokům
23.5.2009    Právo    str. 8   Rozhovor    Alexandr Mitrofanov   

 * Sedíme ve vaší galerii Zlatá husa. Sem by se bez problémů vešlo hned několik rodin nelegálních přistěhovalců. Už vám z EU volali, kdy je vám přidělí? 

            To je hezká otázka. My ji máme dokonce na volebním plakátu: Chcete, aby vám Evropská unie přidělovala nelegální přistěhovalce do vašeho domu? 

* Proto se vás ptám. 

            Já si myslím, že budou schopni se o to pokusit, pokud využijí některých ustanovení Lisabonské smlouvy, zejména pasarelu a doložku flexibility. 

* Můžete tato slova vysvětlit? 

            To je zvláštní postup, kterým po úvodní ratifikaci Lisabonské smlouvy si pak dále EU přisvojuje práva, a to i ústavní práva, včetně azylového zákona, daňového zákona a dalších, už nikoli pomocí ratifikací nebo referend, ale pouhou dohodou s vládou. 

* Ale vláda, pokud vím... 

            … má vázaný mandát (souhlas obou komor českého Parlamentu). Leč k přenosu ústavního práva potřebujete podle naší ústavy ústavní většinu, zatímco tento mandát uděluje parlament prostou většinou – jak já říkám, jednoho opilého Kotta. 

* Kott už je dnes historie. 

            Ale vláda stejně většinu ve Sněmovně má, jinak by nebyla vládou. 

* Takže jakákoli budoucí česká vláda by Vladimíru Železnému přidělila nelegální přistěhovalce? 

            Nejde o Vladimíra Železného. 

* Já stále po zhlédnutí vašeho volebního plakátu vidím ve Zlaté huse marocké rodiny. 

            Ne, vůbec ne! Bavme se obecně o přidělování „spravedlivé kvóty nelegálních přistěhovalců do zemí, které nejsou vystaveny takovému tlaku“. Tak to bylo řečeno při projednávání. 

* Co nám tedy hrozí? 

            Já si myslím, že nám hrozí hodně. Azylový zákon patří k nejcitlivějším oblastem. Já bych řekl, že ještě citlivější oblast, která nás bude čekat po ratifikaci Lisabonské smlouvy... 

* * Utekl jste mi z těch přistěhovalců. Pořád si chci představit marocké rodiny ve vaší galerii a nějak mi to nejde. Nebudou tady? Ani po přijetí Lisabonské smlouvy? Že ne? 

            Doufám, že ne. A je to jedno, že budou na sídlišti u nás? 

* Budou na sídlišti? 

            Já nevím, kde budou. V takovém rozsahu nemáme připravená žádná zařízení. 

* Myslíte si, že jakákoli budoucí česká vláda a parlament budou ochotny jakékoli množství nelegálních přistěhovalců přesahujících naše možnosti odhlasovat? 

            Parlament bude muset vládě uvolnit prostředky, hlasovat o tom nebude. 

* V čem je tedy vázaný mandát vlády? 

            Pouze v tom, zda předáme pravomoci vyplývající z azylového zákona či nikoliv. 

* Co když je nepředáme? 

            Když je nepředáme, tak je nepředáme. Chci vidět, pokud se vláda dohodne, ten okamžik, kdy její většina, která ji drží u moci, jí neodhlasuje cokoliv. 

* Bude-li většina ve straně či v koalici, která vyhrála volby, pro kvótu přistěhovalců, proti čemu bojujete – proti většině? 

            Bojuji za to, aby ty úkony, které máme podle naší ústavy pře -dávat ústavní většinou nebo referendem, bychom předávali tímto způsobem. Když se to schválí v referendu nebo obě komory parlamentu ústavní většinou se shodnou na tom, že vláda může tyto pravomoci předat prostřednictvím pasarely nebo doložky flexibility... 

* To zní jako slova, kterými se straší malé děti. 

            Myslíte pasarela jako nějaká čarodějnice? Ano, je to velká čarodějnice. 

* Uvádíte na plakátech, že Lisabonská smlouva je ponižující. Proč? 

            Je to neúspěšná ústavní smlouva, která měla asi 630 stránek a která je rozstříhána na malé kousky a rozptýlena do 1660 stránek Lisabonské smlouvy. Je to takové pohrdání lidmi, protože vědí, že lidi to tam nenajdou! Oni to ani neučtou! Proč zakrývají pravdu? Proč to lidem neřeknou rovnou? Vás to neponižuje, když s vámi takto úředník jedná? 

* Jen pro pořádek: nic dobrého na Lisabonské smlouvě nevidíte? 

            Pro pořádek: drobné, nepatrné zlepšení postavení Evropského parlamentu. Velmi ostýchavý úkrok směrem k národním parlamentům. Tam já vidím nakročení správným směrem, ale jinak na ní nevidím nic, protože řeči o tom, že ji nezbytně potřebujeme, nejsou pravdivé. 

* Jak potom vnímáte vlnu schvalování Lisabonu, která jde napříč Evropou a Českou republikou? 

            Velmi jednoduše. Je to spiknutí elit a je to lhostejnost populace. Některé národy jsou politické, jiné méně. Některé mají za sebou totalitu jako my a obecné znechucení šťourat se v politice a v komplikovaných dokumentech je příliš vysoké. Je to spiknutí těch Topolánků, kteří doufají, že budou komisaři. Je to spiknutí těch Špidlů, kteří podepisují nevýhodné přístupové podmínky a vědí, že tam možná skončí. Teličků, kteří tam skončili a ty podmínky vyjednávali... 

* Kolik je tam hodných Železných? 

            Hodných Železných je dost. Jenom v Evropském parlamentu je to vždy mezi 100 a 130 lidmi. 

* Menšina. 

            Ano. Je to menšina. Já to nedělím na hodné hochy a zlé hochy. Řekl bych, že je to přirozená touha elity. Dnes poslanec Evropského parlamentu, na rozdíl od našeho poslance, bude brát 207 000 korun měsíčně. To vytváří elitu. 

* Kdyby vás evropské elity pozvaly mezi sebe, přijal byste? 

            Ony mě zvou mezi sebe. 

* A vy nechcete? 

            A já nechci. Já nejsem koupitelný. 

* Co vám nabízejí? 

            Kdybych se překlopil a stal se podporovatelem Lisabonské smlouvy, tak nesporně se svojí lepší jazykovou výbavou, než má Špidla, s politickou zkušeností, politologickým a historickým vzděláním najdu uplatnění. Já nejsem na prodej. Jsou lidé na prodej a nejsou. A pak ještě jsou lidé mezi tím, kteří nepotřebují prodej, ale potřebují košerizovat své peníze. Budu-li komisařem, nejde mi o těch osm set tisíc měsíčně. Jde mi o to, brát těch osm set tisíc a moci používat veškeré bohatství, které jsem získal úplně jiným způsobem. 

* To je u nás tolik kandidátů na příštího eurokomisaře? 

            Nejde jen o tuto funkci, ale o obrovský rozptyl míst placených Evropskou unií. Evropské elity si vytvořily opravdu zvláštní kastu, která jim bude do smrti zavázána. 

* * A vy jako europoslanec chcete tuto kastu rozkládat zevnitř? 

            Ne. Vy jste nepoložil otázku, zda vidím něco dobrého na Evropské unii. Vidím. Já nechci odejít z EU. My tam patříme. Jsme její nedílnou součástí. My jsme dokonce velmi pozoruhodnou součástí. Přinášíme totalitní zkušenost, která druhé půlce velmi bolestně chyběla. My víme, kam ten krok vede. My jsme už ho prošli. Sice pod jiným jménem, pod jinou vlajkou, s jinou písničkou, ale víme, kde končil. EU nás navíc velmi dobře košerizuje navenek. Samozřejmě je hodnotou i to, že o pár sekund se zrychlil průchod hranicí. Máme snazší komunikaci. Ano. Snáze vyvážíme zboží. Ano. Snáze se domluvíme, protože normy jsou všude stejné. Nejsem bořitel Evropské unie. Jsem proti tomu, aby EU se stala nástrojem překotné integrace, která bude sloužit k vytváření nových a nových členů evropské elity. 

* Vždy jste vynikal schopností oslovit velké množství lidí, ať už jako ředitel Novy, nebo jako senátor. Nezdá se vám ale, že vaše auditorium si už zvyklo na to, že je v EU a nepotřebuje se bouřit? 

            Nemám nic proti tomu, aby si na to zvyklo. 

* Ale může si myslet, že Železný rebelující v Evropském parlamentu za 207 tisíc je za těchto okolností zbytečnost. 

            Všechny peníze, které jako evropský poslanec dostávám, jdou na charitu. Jsem jediný poslanec v České republice, který to dělá zadarmo. Velmi bych chtěl vyzvat prostřednictvím vašeho ctihodného listu zejména paní Roithovou, která velmi vzrušeně popisuje misi, kterou ve prospěch ČR v Evropském parlamentu vykonává, aby všichni, kteří se zaklínají sociální a charitativní politikou, přijali tezi, že nepoužijí nové výhody, která o více než 130 tisíc korun zvedá příjem europoslance nad dosavadní plat, který je stejný jako plat českého poslance a senátora. A aby těch 130 tisíc navíc po zdanění odevzdali na charitu. 

* Co z toho budou lidé mít, když opět zvolí Vladimíra Železného? 

            Minimálně vinaři budou vědět, že zachováme naše vína. Chemici budou vědět, že kromě čtyř lidí z ODS tam byl ještě pátý Železný, který běhal jak fretka Evropským parlamentem a snažil se zabránit některým drastickým opatřením REACH (zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie, která vychází z jeho obsahu – registrace, evaluace /hodnocení/ a autorizace /povolování/ chemických látek – pozn. red.). To se ale nepovedlo. 

* Mluvíte o lhostejnosti většiny populace. Jak s ní chcete pohnout? 

            Jednoduchým, nevulgarizujícím, ale bohužel hodně zjednodušeným výkřikem. 

* Například? 

            Například možnost restituce sudetoněmeckého majetku. 

* * Jiní to popírají. 

            Ano, ale já mám pravdu v jednom: že pomocí Charty, která je nedílnou součástí Lisabonské smlouvy, budou otázky restituce, které obsahují prvek diskriminace, převedeny z českých národních soudů na soud nikoli ve Štrasburku, ale přímo do Lucemburku. A to včetně přezkumu již právně platných rozsudků českých soudů. 

* Nakolik vám osobně a kandidátce Libertas.cz pomáhají postoje Václava Klause? 

            Pomáhají. Přestože je zesměšňován a vystaven útokům, pomáhá nám jeho precizní analýza, kterou jako jediný v Evropě zajišťuje postavením prezidenta země a také svým postavením – poslouchejte dobře – tělesa ratifikujícího Lisabonskou smlouvu. 

* Dá se očekávat, že Václav Klaus přímo podpoří Libertas. cz? 

            Není to zvykem. Já ani nevím, jaký má teď postoj k naší straně. My jsme s ním spřízněni myšlenkově. Nekonzultujeme s panem prezidentem postup při volební kampani Libertas. Ani nevíme, zda to dělá Machova strana nebo jiná politická seskupení, která mají podobné směřování jako my. 

* Je vás nějak moc. 

            Je nás bohužel nějak moc. Přesně podepisuji. Souhlasím. Škoda že jsme se nedokázali dát na jednu platformu. Ale alespoň jedna z těch platforem by potřebovala prolomit pětiprocentní hranici. Ale zpátky k Václavu Klausovi. Na druhou stranu: jezdíme kolem plakátu, kde se objímá Zeman s nějakými dvěma osobami... 

* Není to vaše bývalá spolupracovnice Jana Volfová? 

            Plakát je tak nevýrazný, že je tam skoro nevidíte. Václav Havel prohlásil, že Strana zelených, ta Bursíkova a madam Jacques, která ani neví, co je biomasa, je ta pravá zelená, zatímco ta druhá je zřejmě jiné barvy. Čili najednou se prolamují některá tabu a já nevím, jak se zachová pan prezident. My bychom byli mimořádně potěšeni, kdyby řekl: ano, já si myslím, že Libertas pracuje správným směrem. Ale on už to řekl, on přijímá Ganleyho. 

* Stejně mi nejde do hlavy, proč, když máte v takové nelásce evropské elity, píšete na svých volebních plakátech Evropský komisař s velkým e. 

            Myslel jsem si, že při rychlém čtení by bylo pro lidi komplikované rozebrat náš evropský komisař. Že by přišli o message. Proto jsme u této funkce, která se ostatně v angličtině a jiných západních jazycích píše s velkým písmenem, použili velké písmeno. 

* A co to původní Chcete, aby jste o našem Evropském komisaři mohli ve volbách rozhodovat Vy? 

            Prosím vás, viděl jste někde to aby jste? 

* Na reprodukci vašeho plakátu v novinách. 

            Viděl jste ho někde na ulici v této podobě? Neviděl. To byl nátisk před korekturou. Ještě velmi technicky nedokonalý. Jen jsme jej na tiskové konferenci ukázali a řekli, takhle bude vypadat naše kampaň. 

* Jednička na kandidátce Vlastimil Tlustý nebyla příliš spokojena s tím, že jste po pravomocném odsouzení zůstal na kandidátce jako dvojka. Nepovede to k napětí mezi vámi? 

            Myslím, že ne. Ten jeho výrok byl ještě předtím a bylo to velmi rafinovaně uděláno. 

* Spiknutí elit? 

            Ne. To byla taková finta od novinářů. Ale velmi jednoduchá, primitivní, to nebylo žádné komplikované spiknutí, kdepak. V momentě, kdy byl oznámen rozsudek, se ho na to zeptali a on řekl svůj názor: neměl by zůstat na kandidátce. Já měl v tu dobu stejný názor. Den a půl nato, kdy se sešla republiková rada strany Nezávislí demokraté, aby projednala situaci, a on už věděl, jaké je její rozhodnutí, mu zavolali novináři, zda trvá stále na svých názorech, které jim sděloval. A on řekl: no samozřejmě. 

* Jak se vám jeví současná česká politika, pokud jste ji z Bruselu stačil sledovat? 

            Já jsem bohužel uvítal změnu od sociálnědemokratické vlády ke koalici, která byla vedena ODS. Bylo to pro mě brutální zklamání. Některé postupy zůstaly stejné, některé zjemněly, ale některé hodně zbrutálněly. Mám na mysli tzv. výběrčí, bezuzdné vydírání podnikatelů. Když mluvím se svými přáteli z podnikatelské sféry, říkají: sociální demokraté chodili a chtěli peníze za různé úkony. Tihle současní, když chodí, za prvé strašně spěchají, za druhé chtějí podstatně větší procento a za třetí už to chtějí za nic, jenom za to, že podnikáme. 

* Problém je v tom, že stejně jako Václav Klaus v této věci nepřinášíte jediný důkaz. Co s tím? 

            Já nevím, jak se tyhle věci prokazují. Já to mám z rozhovorů s těmi, kteří platí nebo kteří začínají vzdorovat. 

* Ale veřejně už to neřeknou. 

            Já vím, že to je vážný problém. Ale znáte-li způsob, jakým tohle prolomit, zachráníte demokracii v Česku. 

* Vadí to někomu tak silně, že by se kvůli tomu vzbouřil? 

            To je velmi vážná otázka. Jestli ne, tak je mi líto té země. 

* Emigrujte. 

            Jsem s ní příliš spjat. Člověk by měl zůstat s tou zemí i v úzkostech. 

* Opravdu nemáte chuť s tím praštit? Co vás stále žene do politiky? Po šedesátce by se dal trávit čas i jinak. Navíc s vašimi finančními možnostmi. 

            To víte, že jo. Můžu třeba fotografovat, dělat výstavy. Psát knihy. Sbírat obrazy. Cestovat. 

* Tak proč chcete zůstat v politice? 

            Já nevím. Není to touha po moci, ujišťuji vás. Je to snaha vtisknout to, čemu věřím. 

* Ale když sám přiznáváte, že věci, které považujete za korupci, se společností nijak nehnuly, má smysl, abyste se angažoval dál? 

            Myslím, že má. 

* Kvůli vinařům? 

            I kdyby to bylo jenom kvůli tomu vínu. Víno je hodně zásadní věc v životě. 

* Ale spousta lidí pije pivo. A další pak kořalku. 

            Jednou přijdou na to, že to víno je podstatné. 

Nejsem bořitel Evropské unie. Jsem proti tomu, aby EU se stala nástrojem překotné integrace, která bude sloužit k vytváření nových a nových členů evropské elity

* * * *

Železný: dva roky s podmínkou
21.5.2009    Reflex    str. 13   Portrét týdne    PETR VOLF   

Trest bývalému řediteli Novy za dovoz umění. Jeho sbírka obrazů je však unikátní.

 Zatímco mnohé mediální aktivity, politické názory a veřejná vystoupení Vladimíra Železného lze považovat za – jemně řečeno – sporné, tak nad způsobem, jakým si vede v roli SBĚRATELE UMĚNÍ, se dá jen uznale pokývat hlavou.

Na poli sběratelství výtvarného umění je Vladimír Železný pokládán za absolutní českou špičku, někdy bývá dokonce přirovnáván k Vincenci Kramářovi. Paradoxně však právě kvůli umění má vážné problémy se zákonem a od minulého týdne si musí dávat hodně pozor ve všem, co udělá. Dostal dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky, neboť podle Vrchního soudu krátil daň.

            Jedná se o jedenáct let starý případ týkající se souboru obrazů od Emila Filly, Andrého Nemese a Alfreda Justitze, které Železný zakoupil pro svou sbírku v Londýně a New Yorku. Městský soud požadoval ještě uhrazení pěti miliónů korun, ovšem to soud vyšší instance nepotvrdil, nicméně na podmínečném odsouzení trvá, protože Železný neuhradil DPH.

Je to hloupost. A zavání to snahou za každou cenu dokázat, že na každého jednou dojde.

            Lidé, kteří umění dovážejí, by měli být hýčkáni daňovými úlevami – a ne trestáni. Je známá věc, že bohatství amerických uměleckých sbírek vzniklo právě na tomto principu, protože dovoz obrazů, grafi k či soch tam nepodléhal ani žádnému clu, ani žádné dani. Díky tomu ve dvacátém století USA utekly celému světu i v oblasti výtvarného umění. Takového stavu věcí se podařilo dosáhnout nyní i v zemích Evropské unie, takže kdyby Železný kupoval o pár let později, bylo by všechno v úplném pořádku: DPH se už neplatí (ovšem z takzvaných třetích zemí – včetně USA – dělá při dovozu umění daň devět procent z jeho ceny).

 LOGICKÝ KROK

 Vladimír Železný začal umění sbírat ve druhé polovině devadesátých let. Železný je nejenom inteligentní, ale zároveň má dobrý vkus a to je pro ambiciózního sběratele – vedle dostatečného množství peněz – nezbytná kombinace. Rychle si osvojil dějiny českého umění dvacátého století, zaměřil se na klasickou modernu, kubismus, předválečnou avantgardu, dále pak zejména na šedesátá léta (dobu svého mládí) a sedmdesátá léta, kde jeho zájem končí. Umění mladšího data ho nezajímá, nevěří mu.

            To, že chce sbírat na nejvyšší profesionální úrovni, dokázal, když začal spolupracovat s Magdalenou Juříkovou, přední historičkou umění, která se stala ředitelkou jeho Galerie Zlatá husa: „Když jsem začala s Vladimírem Železným v roce 1999 spolupracovat, jeho sbírka čítala okolo šesti set položek. Bylo na ní vidět, že sběratel měl k věcem, na které se soustředil, blízký vztah. Nejprve jsme spolu dva víkendy strávili nad obrazy. Bylo to až dojemné, vzal každý obraz do ruky a řekl k němu svoji interpretaci. Kupuje si totiž jenom díla, jež ho opravdu osloví.“ Byl to logický krok, protože jakmile se sbírka začne rozrůstat, není už v silách amatéra, třebaže sebevíce poučeného, aby udržel její smysluplný tvar. 

ZLATÁ ŠEDESÁTÁ 

Kupříkladu sběratel Michael Ringier, vydavatel Reflexu, všechny svoje nákupy konzultuje s Beatrix Rufovou z curyšské Kunsthalle, kterou jmenoval kurátorkou své sbírky.

            Magdalena Juříková doplňuje: „Vladimír Železný si uvědomil, že jeho sběratelská činnost přerostla soukromou bázi, a rozhodl se, že sbírku zveřejní a učiní ji dostupnou i ostatním.“ Během deseti let, co působí v Galerii Zlatá husa, jí rukama prošlo na tisíc obrazů, které spolu se Železným nakupovala. Sbírka má tedy okolo šestnácti set položek a to je počet překonávající i slavnou kolekci Medy Mládkové. Ačkoli je to množství obrovské, rozhodující je kvalita.

            Když začal v devadesátých letech nakupovat Vladimír Železný, dodal trhu s uměním dosud chybějící finanční náboj: na korunu nehleděl a pro řadu umělců to znamenalo vítané přilepšení ke směšným penzím a důstojné stáří. Těžko soudit, kolik vlastně utratil, ale určitě se jedná o devítimístnou částku.

Jinými slovy, do umění dal stovky miliónů.

            Bez obrazů ze Zlaté husy se dnes neobejdou monografi e, bývají často představovány na velkých výstavách. Samotná galerie v pražské Dlouhé třídě je veřejnosti otevřena vždy v pondělí, kdy jsou státní galerie a muzea zavřené.

Malíř Jan Paul dospěl k tomuto názoru: „Úvahy o menších či větších ,nováckých debilech‘ spláchne čas, Železného sbírka tu jako trvalá hodnota zůstane a spory o moralitu jejího tvůrce si nebude už nikdo pamatovat.“ Ostatně také proto si lidé umění kupují a budují muzea: aby překročili vlastní stín. Kdo dnes ví, že Salomon R. Guggenheim zbohatl na zlatě vykutaném na Klondiku? A určitě ještě dříve zapomeneme, že Vladimír Železný ve stejném týdnu, kdy dostal trest za krácení daně, vehementně hájil podmiňovací tvar „chcete, aby jste“ na plakátech k volbám do Evropského parlamentu, místo aby přiznal, že jedině „abyste“ je správný. I vzdělaní muži dělají hrubé chyby ... 

* * * *

Vladimír Železný v Otázkách Václava Moravce 19. května: EU vládnou Špidlové

"Zákony navrhují nevolení úředníci - Špidlové," kritizoval Vladimír Železný velké pravomoci Evropské komise. Ve studiu Václava Moravce se kromě Železného, před pět lety zvoleného za Nezávislé, sešli europoslanci Miloslav Ransdorf (KSČM), Jan Zahradil z ODS, Josef Zieleniec (SNK-ED), Libor Rouček (ČSSD) a Zuzana Roithová z KDU-ČSL.

Železný kritizoval to, že až na výjimky má právo na navrhování zákonů jen Evropská komise. Nelíbí se mu pravomoci europarlamentu, v němž sedí. "Je to jediný parlament na světě, jehož poslanci nemají právo navrhovat zákony. Zákony naopak navrhují nevolení úředníci - Špidlové. Jsou to Špidlové, kteří jsou nominováni vládou, kteří nemají žádného svého voliče, před kterého by si stoupli a zodpovídali by se," vyjádřil se bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný.

"My je můžeme pouze korigovat," dodal. Útočil tím přímo na expremiéra Vladimíra Špidlu, který je jediným českým eurokomisařem. Většina europoslanců, včetně dalšího euroskeptika Jana Zahradila, začala Železnému okamžitě oponovat. "Každé instituci připadá, že má příliš malé pravomoci," nechal se slyšet Zahradil. "Mně nevadí, že Evropský parlament není skutečným parlamentem, jako například český parlament. Evropská unie není stát," dodal.

Sociální demokrat Libor Rouček Železnému řekl, že nechápe, proč zároveň horuje za větší pravomoci europarlamentu a proti Lisabonské smlouvě. "Lisabonská smlouva pravomoce Evropského parlamentu částečně posiluje. Například v té věci, že europarlament, protože schvaluje rozpočet, by mohl mluvit do společné zemědělské politiky," řekl Rouček Železnému, který se svým novým sdružením Libertas.cz bojuje proti Lisabonu.

Se Železným ale souhlasil komunista Ransdorf. "Koeficient blbuvzdornosti je v Evropském parlamentu vyšší než v českém parlamentu," obhajoval požadavek na větší pravomoci europoslanců. Paradoxně se ale setkal s nesouhlasným bručením právě Železného. "To teda ne," poznamenal bývalý ředitel TV Nova.

Pokud se na Českou televizi koukal Vladimír Špidla, eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, lehce se mu zřejmě neusínalo. Právě na něj totiž útočili takřka všichni přítomní europoslanci. Vladimír Železný se navezl do Špidlovy malé znalosti cizích jazyků. Eurokomisař by podle něj měl být někdo, za kým "nechodí dva černí havrani a jeden mu překládá do jednoho jazyka, druhý do druhého."

volně podle iDnes, kráceno.

* * * *

Přehled hlavních zpráv
16.5.2009    ČRo 6    str. 1   18:10 Názory a argumenty

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vítejte při poslechu sobotního vydání našeho hlavního publicistického pořadu. U mikrofonu je Radko Kubičko. Dnes zachováváme tradiční sobotní formát našeho diskusního fóra, ale přesto půjde o vysílání speciální. Blíží se volby do Evropského parlamentu, a proto i náš pořad Názory a argumenty bude pokračovat v dalších diskusích zástupců politických stran, které do těchto voleb kandidují. Přeji příjemný poslech po celých 50 minut. A dnes v našem studiu zasedli zatím 4 zástupci kandidátních listin politických stran, které se budou ucházet o přízeň voličů v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční v pátek a v sobotu 5. a 6. června samozřejmě tohoto roku. Ve studiu tedy vítám zástupce politických stran, respektive kandidátek politických stran pro volby do Evropského parlamentu, Jiřího Payna ze Strany svobodných občanů. 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Dobrý den.


Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vladimíra Železného ze strany Libertas. 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Pěkné odpoledne. 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jiřího Štega z Demokratické strana zelených. 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Dobré sobotní odpoledne. 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A Jiřího Novotného ze strany Moravané.
 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Dobrý den.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Pozváni byli také zástupci Evropské demokratické strany. Přislíbili sice účast, ale zatím se nedostavili, pokud jejich zástupce v průběhu našeho vysílání přijde, tak ho samozřejmě přijmeme k našemu Kulatému stolu Českého rozhlasu 6, případně ho pozveme do dalších diskusí. Samozřejmě slovo dostane. Takže, pánové, já musím začít zcela typicky, když se jedná o takovéto diskuse a zeptám se vás, jak byste charakterizovali vaši kandidátku, vaši politickou stranu a proč kandidujete do Evropského parlamentu, co si od toho slibuje. Zhruba 2 minuty budete mít na úvodní kolečko. Takže nejprve Jiří Payne ze Strany svobodných občanů.
 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
My kandidujeme jako opoziční strana. Nechceme se zařadit do žádného z těch velkých politických klubů jako je ten lidovecko-konzervativní. Předpokládáme, že se spojíme s dalšími opozičními stranami, které se do Evropského parlamentu dostanou a že vytvoříme čistě opoziční klub k tomu projektu evropské integrace, který se právě uskutečňuje. Co bychom tak chtěli dokázat, já si myslím, že to je úkol na nejméně 2 volební období. Chtěli bychom usilovat /nesrozumitelné/ demokratického deficitu. Ten deficit tam nevzniknul náhodou, on byl záměrný. Jean Monet, který vlastně vymyslel Evropské unie, záměrně zakódoval neodpovědnost bruselských úředníků veřejnosti, občanům. Trval na tom. Dokonce říkal, že nikdy se nesmí diskutovat o žádné jiné alternativě. A my chceme alternativu navrhnout, my jsme ji sepsali, navrhli a chceme se bavit o alternativě k tomuto projektu evropské integrace.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jaká je to ta alternativa, budu pokládat doplňující otázky také.
 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
My jsme napsali jednostranný ...
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ano, je to ten váš manifest, který ...

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
... projekt, který nahrazuje Lisabonskou smlouvu, odstranit demokratický deficit a umožnil by zrušení několika desítek tisíc evropských regulací.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vladimír Železný ze strany Libertas.
 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Tak strana Libertas vznikla jako platforma, která soustřeďuje obdobné politiky jako strana pana Macha, která se tady představila před chviličkou. A řekl bych, že zakládáme, věříme, že zakládáme o něco širší platformu pro úsilí o revizi vlastně Evropské unie. Nejde nezbytně nutně o boření Evropské unie, to chci říci. Evropská unie přináší určité perspektivní hodnoty, které však sama není schopna využít, ani sama poskytnout jednotlivým členským zemím. Kromě demokratického deficitu je to nástroj, který je čím dál tím více a já to vidím, já sedím v Evropském parlamentu stále ještě, nástroj, který je využíván a zneužíván k prosazování naopak těch nejsobečtějších zájmů, nejvíce národních, nejvíce úzkoprsých zájmů některých velkých států. Těch posledních 5 let bylo například poznamenáno tím, že regulace byla používána jako konkurenční nástroj, jako nástroj pro odstranění konkurence, a tak dále. To všechno bychom rádi změnili, víme také jak. Publikovali jsme celou řadu, celou řadu názorů a nápadů. Myslíme si, že je zapotřebí mnohem více zapojit národní parlamenty do legislativního procesu, to je ..., protože to jsou ty legitimní demokratické instituce, o jejichž demokratické povaze není pochyb. Můžeme mít pochyb o tom, jak je naplňována ta demokratická povaha těch institucí, ale o jejich vlastní povaze pochyba není. Takže to je jedna z cest. Za druhé, renacionalizace celé řady úkonů, které na sebe strhla Evropská unie a které na národní úrovni lze provozovat mnohem efektivněji, nesrovnatelně efektivněji. My jsme soustředili na tu platformu stranu Nezávislí demokraté, která, jejímž jsem předsedou, ale objevili se tam dokonce, jako lídr se tam objevil poslanec za ODS Vlastimil Tlustý, na třetím místě je další poslanec za ODS, kolega Schwippel, je to, je to širší základna. A chci říci, že náš program se mimořádně těsně shoduje s názory pana prezidenta, s tím, co pan prezident publikoval o Evropské unii s tím, co řekl o Lisabonské smlouvě na Ústavním soudu, jsme zásadními odpůrci Lisabonské smlouvy. Myslíme si, že to je podvod na občanovi, že to je velmi nehorázné spiknutí nevolených evropských elit a myslíme si, že je zapotřebí s tím něco udělat.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
K tomu se určitě ještě dostaneme, protože bereme určitě i tento náš diskusní stůl jako diskusní, což je za chvíli, za chvíli tak učiníme tento diskusní, než tedy řeknete ta svá úvodní slova, ale přesto vám také položím otázku, musím vám asi položit tu, o které se mluví v souvislosti s vaší stranou, protože byly určité tedy dohady, jestli vůbec budete kandidovat a jakým způsobem jste se dohodl s těmi, které jste tady jmenoval, to znamená, se současnými poslanci Schwippelem a Tlustým. Takže, jak je to vlastně s vaší kandidaturou, s vaší kandidátkou, zůstáváte tedy dvojkou vaší ...
 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ano, zůstávám, zůstávám. Já jsem po výroku vrchního soudu, který zrušil sice 5milionovou pokutu, kterou mě uvalili, ale ponechal podmínku, kterou uvalil soud nižšího stupně. Já myslím, že ..., a může se k tomu i vrátit, budete-li to chtít rozvíjet dál, já si nejsem jist, že to je téma této debaty.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ne, nebudeme to určitě rozvíjet, jen se ptám, jestli zůstáváte vlastně na té kandidátce?
 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ale nicméně já jsem okamžitě několik desítek minut po výroku soudu podal rezignaci z této kandidátky, sešlo se vedení politické strany NEZDEM, které mě nominovalo na tu platformu a republiková rada rozhodla a já jsem hlasoval pro své vyloučení nebo pro své vyškrtnutí, ale rozhodla drtivou většinou, že nikoli, že mám zůstat vzhledem k povaze výroku, který na vrchním soudu padnul a vzhledem vůbec k celé atmosféře, kterou provázelo, i minulá volba, i moje minulá volba do Evropského parlamentu. Takže my to považujeme za účelový krok a myslím, že se s ním vypořádá Nejvyšší soud, kam jsme se dovolali.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A ještě byste měl tedy vysvětlit, protože kolegové novináři věnovali určitou pozornost výroku Vlastimila Tlustého, který nějakým způsobem řekl, nebo aspoň takto ho citovali, že pokud jste něco původně řekl, že jste to měl dodržet. Jaký je váš tedy teď současný vztah s těmi právě dvěma poslanci?
 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Pokud já vím, tak tohle byl předtočený názor, který, který on řekl dříve, než ...
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dříve, než rozhodla ta vaše strana.
 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
... se sešla, než rozhodla republiková rada a já jsem opravdu ten krok udělal, který jsem slíbil.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jasně.
 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Vy dobře víte, že z volebního zákona žádný kandidát ani žádný funkcionář strany nemůže dojít na ministerstvo vnitra a vyškrtnout libovolného kandidáta nebo změnit pořadí, to může pouze zmocněnec a zmocněnec, je-li korektní, pak naslouchá hlasu orgánu příslušné politické strany, která je registrována. S tím těžko něco uděláme, já jedu dál. Věřím, že tahle záměrná patálie, která vznikla, že stejně jako nepoškodila naši stranu v minulosti, nepoškodí ani dál. Vzpomeňte před minulými volbami rovněž v květnu soudce v téže kauze prohlásil dříve, než ten soud vůbec začal a než byly předloženy vůbec první důkazy, tak prohlásil o mně, hovořil o mně jako o člověku, který spáchal závažný trestný čin a tudíž by neměl sedět v Evropském parlamentu, to řekne soudce ještě dříve, než začne soud. Takže tato předpojatost se naplnila a my věříme, že Nejvyšší soud s tím udělá své.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, pane Železný, dal jsem vám tedy prostor, abyste vysvětlil tuto situaci, která se v médiích rozsáhle probírala. Ale pokračujeme dál. Dávám slovu Jiřímu Štegovi z Demokratické strany zelených.
 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Ještě jednou dobrý den. Naše Demokratická strana zelených vznikla svým způsobem jako reakce na diskreditaci zelených myšlenek, kterou provedlo vedení současné Strany zelených v čele s Martinem Bursíkem a Kateřinou Jacques. Vznikli jsme v podstatě na principech zelených myšlenek, ale dovolil bych si podtrhnout ten přívlastek v názvu Demokratická strana, protože cejtíme, že v procesu tvorby Evropy dochází k určitým demokratickým deficitům tak, jak už o tom mluvili kolegové přede mnou, aniž bych tím chtěl předjímat, že sdílíme jejich razantní stanoviska. My vnímáme Evropu jako mírový projekt, který staví na různorodosti jednotlivých národů, na různorodosti jejich historické zkušenosti a snaží se z této různorodosti vyvinout nové impulsy pro další rozvoj Evropy. Na rozdíl od mých předřečníků nemůžu deklarovat, že bych Lisabonskou smlouvu a že my bychom Lisabonskou smlouvu považovali za projekt, který je škodlivý. Skutečností ovšem je, že je naprosto vzdálený lidem tak jako lidé, takzvaní obyčejní lidé jako jsme my všichni lidé z masa a kostí, cítí, že se společnost stává určitým způsobem organismem, který ..., jehož nejsme součástí, a který si osvojuje principy, které nám život neusnadňují, ale spíše zesložiťují. Takže naše působení v Evropském parlamentu by mělo zaměřeno na to, abysme vrátili Evropu lidem, dá-li se takto říct, a abychom se pokusili ty deficity, které cejtíme v Lisabonské smlouvě, nějakým způsobem korigovat. Pochopitelně dochází k zásadní změně, která přes všechny nedostatky formální a složitost dokumentu Lisabonské smlouvy se dají shrnout v podstatě do 3 bodů. Evropská unie získává právní subjektivitu, ale zároveň na sebe nenavoluje subjekty práva, které jsou obvyklé v demokraciích. To znamená, Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu.
 

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
K tomu se ale určitě ještě dostaneme. Já vás tedy přeruším. Ten úvod ...
 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Promiňte.


Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ne, to nevadí, já jenom, abych také položil otázku. Pro vás bude otázka se týkat spolupráce zelených v rámci Evropského parlamentu, protože existuje evropská zelená strana nebo Evropská strana zelených. Jakým způsobem tedy vlastně, pokud byste se do Evropského parlamentu dostali, obě ty politické strany, jak tedy ta původní Strana zelených, tak ta vaše, jestli ji můžu nazývat odštěpená v tuto chvíli Demokratická strana zelených, za kterou kandiduje taky současná poslankyně paní Zubová, jakým způsobem vlastně v evropské zelené straně chcete spolupracovat, nebo tam se také budete štěpit nějak?

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Já bych vás, pane redaktore, lehce opravil, protože odštěpenecká strana je současná Strana zelených, která se zpronevěřila principům ...

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, klidně to řekněte.

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
... jako je sociální koheze, jako je mírová spolupráce a aktivní prosazování politik, který jsou vzdálený původním zeleným ideálům, se vlastně sama zdiskreditovala, když pominu vnitrostranické formy řízení, které používala. My se nebráníme spolupráci žádnou ze stran. Pochopitelně primární ..., naším potencionálním spolupracovníkem je EGP, my ovšem nejsme strana ...

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Mohl byste vysvětlit EGP, prosím?

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Evropská strana zelených, European Green Party.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Díky panu Železnému za spolumoderaci. Samozřejmě, že je to důležité vysvětlit, ale vy jste členem teda té strany, nebo nejste?

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Zatím bohužel to místo zaujímá současná Strana zelených.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Současná Strana zelených.

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Ale pracujeme na rozvoji spolupráce a doufám, že ta spolupráce tam bude, ale chtěl jsem podtrhnout, že například náš postoj k jaderné energetice zdaleka není tak ikonický, tak, jak se prezentuje ze současné Strany zelených, protože tak jako v politice, v sociálních vztazích, v kulturních vztazích vycházíme z daných reality a daná realita je, že energetická bezpečnost Evropy je jedním ze základních imperativů, ve kterým integrace evropská může přinést plusy a ...

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili se lišíte v tomto například?

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
V tomto se lišíme.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, takže děkuji vám za toto úvodní slovo k vaší politické straně a posledním zástupcem politické strany nebo kandidátky je Jiří Novotný ze strany Moravané. Je to strana politická nebo politické hnutí.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Politická strana.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Politická strana. Jmenuje se Moravané?

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Moravané, přesně tak. Mně se líbila ta slova pana předřečníka o jaksi tradicích a bohatosti Evropy. To je přesně to, na čem staví naše strana. My si totiž myslíme, že by v Evropském parlamentu neměly být slyšet jenom jaksi nacionální vlivy establishmentu jednotlivých státních aparátů, ale že by měly mít možnost mluvit sami za sebe i evropské národy, které nemají vlastní stát, jako jsou Katalánci, Skotové, Baskové, Korsičané, Sardinci a také Moravané. My totiž nepotřebujeme, aby za nás jaksi řešili naši starosti Češi, respektive Pražáci. Já si myslím, že Moravané si dovedou své zájmy obhájit nejlépe úplně sami. My prostě nepotřebujeme ...

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Většina Pražáků pochází z Moravy.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Ale víte, jak se jim říká na Moravě?

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
To už je jedno, to už je jedno.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Řekněte to klidně.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Já vám to můžu říct, zparchantělý Moraváci. Ale já bych rád dokončil, co jsem ...

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ale Moraváci to jsou. Promiňte.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
... začal. Jde o to, že Morava za první republiky byla hospodářsky silnější než Čechy a dnes po nějakých 60, 70 letech centralismu je v podstatě zbídačenou kolonií. Morava měla samosprávu, měla vlastní zákonodárství, měla vlastní sněm a tak dále, dnes nemá nic z toho. Navíc my Moravané musíme poslouchat neustále posměšky na to, že údajně neexistuje moravská národnost, co si to vlastně dovolujeme, jak si to vymýšlíme, kde jsme to vzali. Výsledkem toho všeho, co jaksi Praha provádí a to velmi cíleně a chytře je, že hrubý domácí produkt na Moravě je dnes kolem 65 % průměrného HDP Evropské unie, zatímco Čechy jsou na 85 % a Praha na 165 %. Takže tuto péči skutečně potřebujeme.

nejmenovaná osoba
--------------------
Jak jsou lidé aktivní, tak takovou mají životní úroveň.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Takže jste si opravdu naběhl, pane kolego, Moravák pracuje minimálně na 2 směny, jednu směnu má v práci a druhou má doma. Nevím, jak to máte vy u vás, ale skutečně ...

nejmenovaná osoba
--------------------
Moje maminka je z Brna, takže já jsem taky Moravák, se považuju za Moraváka.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Dobře.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Myslím, že jsme tady většina z nás z Moravy.

nejmenovaná osoba
--------------------
Vždycky si myslím, že záleží ..., nikdo nemá žádný ...

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, ale nechte aspoň úvodem říct, ... pane Novotný, jenom bych vás trošku směřoval, samozřejmě tohle je zajímavá otázka, kterou možná tady budeme ještě mnohokrát probírat a klidně vás na to i pozveme, ale směřujte to spíš jakoby k těm evropským teda volbám. Co chcete udělat, teda, když máte pocit, že takto je Morava nebo ten celek, o kterém tady mluvíme, diskriminován, proč vůbec v Evropském parlamentu to chcete nějakým způsobem řešit?

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Politická strana musí fungovat na všech úrovních a účastnit se všech druhů voleb, jinak vlastně ztrácí legitimitu ke své existenci. Smyslem politické strany je účast ve volbách a evropské volby představují vlastně příležitost ke vstupu do té úrovně politiky, která se zabývá vlastně naším širším směřováním, nejenom tím, co bude v nějaké ubohé České republice, ale v tom, co bude na celém kontinentě, protože my jsme součástí toho kontinentu. A jak už jsem řekl, my si myslíme, že svých práv si spíš dobudeme jinde, než přes Prahu, a proto podporujeme federalizaci Evropské unie. Myslíme si, že budoucnost Evropské unie je v jakési federaci historických zemí, kde by zkrátka vedle sebe naprosto rovnocenně existovala Morava a Čechy a každý by se staral hezky o to své a nikdo by se nikomu nepletl do jeho rybníčku.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili vaším programem je to, co se nazývá ta Evropa regionů, nebo budete spolupracovat nebo chtěli byste spolupracovat s těmi politickými stranami, které právě jsou regionální, mají prostě tohle to ve svém názvu?

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Já se obávám, že ta idea, která se nazývá velice zjednodušeně Evropa regionů, není tak úplně to pravé, co si představujeme my, protože ty regiony jsou leckdy vyrobeny jakoby na soustruhu a uměle. My si představujeme tu Evropu regionů nebo historických zemí malinko jinak, nicméně pokud jde o to společné federativní směřování, na tom se shodneme.

nejmenovaná osoba
--------------------
Mohu se dotázat, to znamená, že vy byste chtěli zrušit český stát a nahradit ho samostatnou Moravou?

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Váš český stát vám nikdo nebere, klidně si nechte, nikdo vám ho nezruší, my chceme moravský stát.

nejmenovaná osoba
--------------------
Čili chcete zrušit Českou republiku jako takovou?

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili to je ...

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Ne, ne, ne, Českou republiku nikdo neruší.

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
To je další fragmentace, další fragmentace, kterou zažíváme. Od roku 1918 je to kontinuální.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Český stát, prosím vás, kdy vznikl vlastně, v roce 93, tuším, ať se nepletu. Kolik má, teďka 17 let? Vy si myslíte, že 17 let je nějaká tradice. Morava tady byla daleko dřív než Čechy prostě.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jenom zareagujte a nebudeme už to rozvíjet tuto myšlenku.

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
/Souzvuk hlasů/ hrubě mýlíte, 16. století si přečtete.

nejmenovaná osoba
--------------------
Já bych vítal tu myšlenku postavit to na historických souvislostech, protože potom by odpadl automaticky problém se vstupem Turecka, protože to by bylo integrální součástí Evropy, pokud bysme šli dostatečně daleko.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, nebudeme rozvíjet některé tady ty, řekněme, spekulativní myšlenky, ale myslím si, že to je docela zajímavé téma, pokud tedy skutečně existuje nějaké hnutí, pane Novotný, které tímto se zabývá a my jsme díky těm evropským volbám k tomu přišli, tak určitě o tom můžeme udělat další diskusi, je to věc, která tedy, jestli tedy říkáte, že opravdu tolik lidí se hlásí k moravské národnosti, tak určitě je to věc ...

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Já vás budu informovat docela přesně, v roce 91 při prvním sčítání po konci komunismu se přihlásilo k moravské národnosti více než 1,4 milionů lidí, a to přes veškerou masáž, kterou podnikla česká vláda k tomu, aby se to nestalo.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Aktuálně uvádíte kolik procentuálně, že to je?

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
No, tak si to spočítejte z 10 milionů 1,4 milionů v roce 91.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
No, tak přes 10 %.

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
12 %.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
A to ještě ty sčítací archy vypadaly tak, že tam česká národnost byla předtištěna a moravskou si museli lidé pracně vpisovat, aniž je někdo informoval o tom, že to je jaksi jejich zákonné právo, taková je tady demokracie.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, slibujeme, že něco podobného, nějakou diskusi o tom můžeme uspořádat třeba i přímo v Brně nebo v některém moravském městě.

Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Bude dobře.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Mezitím ovšem dorazil také zástupce Evropské demokratické strany a on se představí sám, protože nevím úplně přesně tedy, teď jsme se nedomluvili, protože přišel až v průběhu vysílání, tak prosím.

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já se omlouvám z technických důvodů jenom. Moje jméno je Ivan Wilhelm z Evropské demokratické strany.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Z Evropské demokratické strany. A úvodní otázku vám také dám, můžete zhruba minutu, 2 minuty říci, proč vaše strana kandiduje do Evropského parlamentu?

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Tak to je samozřejmě příležitost, protože evropské volby a Evropská demokratická strana je příležitostí proto, nejenom jaksi ovlivnit, ale také projevit jakousi snahu o, řekněme, rozvoji Evropské unie ne metodou fragmentace, ne metodou rozdrobenosti, ale také ne metodou federalizace. Já se domnívám, že existuje celá řada procesů, které je možné nazvat přirozenými, které je potřeba identifikovat, definovat a na jejich základě je možné, já si myslím, že dále Evropskou unii rozvíjet. Předně ale myslím, že je to otázka toho jaksi sebevědomého projevu a sebevědomého členství České republiky v Evropské unii, plného členství tak, jako jiné členské země, tak i Česká republika by měla jaksi usilovat o ten sebevědomí plné členský podíl v evropském rozhodování.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A současné politické strany, které působí na české politické scéně, nebo třeba i v Evropském parlamentu, už v tuto chvíli nesplňují tady toto, že tedy jste založili, protože je to nová strana, musíme říci, a v podstatě to vypadá, že ta strana vznikla jenom, jenom ne ..., ale hlavně tedy před těmi volbami do Evropského parlamentu. Ty stávající strany toto neplní podle vás?

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já teď nechci hodnotit jednotlivé strany, ale já se domnívám, že je principiální rozdíl, jestliže rozvíjíte svoji myšlenku konstruktivním, anebo destruktivním způsobem, že samozřejmě se dá ovlivňovat Unie, já teď nechci říkat bojovat proti Unii, to vůbec ne, ani nechci říkat destruovat Unii, ale dá se konstruovat Unie takovým způsobem, aby byla vyhovující, aby se postupně odstraňovaly ty deficity, které v současné době na fungování Evropské unie vidíme, ale hlásit se k tomu pořád, že jaksi je to úsilí pro rozvoj nebo pro další zdokonalené zkvalitňování Unie.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Takže tolik Ivan Wilhelm z Evropské demokratické strany a můžeme o tom zahájit diskusi, protože mám pocit, že už tady padlo několikrát, kromě tedy pana Novotného, který sem vnesl tam tu záležitost týkající se, řekněme, těch regionálních záležitostí, nicméně asi už si posluchači udělali tak trochu obrázek o tom, kdo je více, řekněme, eurooptimističtější a kdo euroskeptičtější, takže zkusme si tedy říci, co vůbec by národy nebo státy, které v současné chvíli jsou členy Evropské unie, měly od této, od tohoto celku očekávat, co podle vašich politických stran by mělo v Evropské unii převažovat a jak by Evropská unie vůbec měla vypadat. Vnesl to tady nejvíce koneckonců pan Payne, který říkal, že dokonce jejich politická strana, Strana svobodných občanů sepsala nějakou proti nebo řekněme kontralisabonskou smlouvu nebo alternativní, alternativní záležitost, která v podstatě by tedy částečně rozpouštěla Evropskou unii a zakládala ji, řekněme, na jiných základech. Jak to ...

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
My si přejeme, aby to byla Evropa rovnoprávných národů.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A států nebo národů?

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Států.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Nebo regionů?

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
To ať si státy vyřeší samy, ale stát je subjektem mezinárodního práva a tyto státy by měly spolupracovat na principu rovnoprávnosti. Suverenita je nejlepší ochrana malých států proti velkým.

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Je také nejlepší ochranou demokracie, protože ...

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Můžete si skákat do řeči a hlásit se, ano.

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
... jedině národní stát je schopen naplnit demokratické principy.

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Války v Evropě nebyly proto, že tady byly suverénní státy, války v Evropě byly proto, že některé suverénní státy nebyly demokratické, to je podstata vlek v Evropě.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A ten váš teda, abysme to vykopli, řekněme, tady tento problém, váš, když jsem četl tedy ten váš manifest, tak v podstatě jsem měl tedy pocit, že by to předpokládalo vlastně tedy rozpuštění de facto Evropské unie a ...

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Ne, ne, ne, my jsme navrhli posunutí kompetencí stávající Evropské unie tak, že veškerá politická moc by byla svěřena radě a byla by odebrána komisi, která vlastně dnes je tím mocenským orgánem, který tu Evropu řídí.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A čili ty státy, jenom na čem se dohodnou, ...

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Tento drobný přesun ale znamená, že se zcela odstraní demokratický deficit. Máme tady radu, která je demokraticky ..., jsou to prostě ministři demokratických států.

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Pozor, ale je to exekutiva, je to exekutiva, čili s touto výhradou, kterou vy říkáte, jo, tam by to pak znamenalo ...

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Exekutivní moc.

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
... zapojit národní, národní legislativní tvorbu, to znamená, národní parlamentu.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vidím, že budete spolupracovat, když se tam dostanete. Jenom ještě poslední otázku na pana ...
 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Ale to není nutné. Když se podíváme na spolupráci /nesrozumitelné/, tak tam spolupracují vlády a nemusí být tam být ta parlamentní, ale říkám, že v té naší alternativě, já umím napsat 50 dalších, budeme-li hledat kompromis, tak určitě bychom nějaký našli. Takže my jsme navrhli jeden takový velmi vstřícný kompromis, který se snaží využít těch stávajících struktur, ponechává Evropský parlament, ale dovedl bych si představit celou řadu jiných.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili ponechat Evropský parlament?

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
My to tam máme jako jednu z variant.

Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Tak tolik Jiří Payne ze Strany svobodných občanů a Vladimír Železný z hnutí Libertas. Co na to ostatní? Pan Šteg, Demokratická strana zelených.

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Já bych se postavil trošku na reálnější základy. Skutečností je, že Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, což je bezesporu určitý deficit, kterej vyvažuje státní suverenitu Evropská unie, kterou svým způsobem získala tím, že podle Lisabonské smlouvy bude mít právní subjektivitu.

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
No, zatím ještě nemáme Lisabonskou smlouvu, prosím, nepředjímejme, jo.

Radko KUBIČKO, moderátor--------------------

K té se hned dostanem.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Proces bude pokračovat a ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Já myslím, že je mrtvá, ale to je můj názor samozřejmě.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

To je věc názoru.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Ale hovořme o současném stavu.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Současný stav je takový a znovu opakuji, Evropská unie jako mírový projekt, jako projekt mnohostranné spolupráce, v sobě nese politiky, který není možný dělat na úrovni národních států nebo na úrovni současných ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Které?

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Já vám řeknu které, je to například politika enviromentální, která se dotýká ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

/Nesrozumitelné/ chcete, aby byla teda na té ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

A myslíte, že Spojené státy s Kanadou nejsou schopny řešit takovéto problémy na mezivládní úrovni, myslíte si, že to nejde?

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Myslím si, že jsou, ale samozřejmě to jsou státy, které už svoji rozlohou i svým charakterem jsou poněkud jinak konstituované než, řekněme, rozdrobená Evropa. Je to pochopitelně, promiňte, já jenom dokončím ty myšlenky.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Díky jinak také Jiřímu Paynovi také za spolumoderaci, díky.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Je to pochopitelně otázka dalších aspektů koordinaci enviromentálních politik. My jsme narazili při zákazu jízdy kamionů na problémy, kdy prostě při překročení hranic není ty kamiony kam nastavit, je to otázka, promiňte, promiňte, ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Suverénní státy si ale můžou rozhodnout o tom, jak tam kamiony budou jezdit a vyřeší si to samy.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Samozřejmě, ano, samozřejmě můžou.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Takže naopak ta evropská integrace nám to zkomplikovala.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Samozřejmě.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

/Nesrozumitelné/ vědí, že po vstupu do Unie se nám zhoršila situace na silnicích, to všichni ví.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Promiňte, pane Payne, já bych to jenom dokončil. Jsou samozřejmě ještě politiky, řekněme, vyššího řádu, je to například otázka našeho členství v NATO jako národních států a úlohy NATO jako celku, která ..., kterou je nutné rekodifikovat, protože současná kodifice NATO je přežilá a ...

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

Ale to je přece obráceně.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Kdybyste mě nechal domluvit ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

To je založeno na vetu ...

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

NATO je založeno na úplně jiné filozofii, ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Na jiném principu, ano.

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

... která jediná může zachránit evropské státy před konfliktem. A jestli Evropa se pokusí uchopit bezpečnost do svých rukou, tak to skončí tragédií.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Zapojme ale také, počkejte, počkejte, moment, zapojme také ještě další vystupující

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Promiňte, já musím ještě reagovat, protože tvrzení bez argumentů v tomto případě nemůžu přijmout.

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

Takže vy říkáte, že musíme mít Lisabonskou smlouvu, protože NATO nefunguje, ale bezpečnost Evropy tady už 70 let garantuje ...

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Promiňte, já jsem ani jednou neřekl, že potřebujeme Lisabonskou smlouvu. Já mluvím o integraci Evropy a ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Já myslím, že je jasné, kdo ...

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

... nehodnotím ji v jaké formě a v jaký je současný stav.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Zapojíme, pánové, pánové, zapojme další diskutující, aby to bylo spravedlivé.

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

Ale já to říkám, to tam je.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Ivan Wilhelm, Ivan Wilhelm bude také hovořit z Evropské demokratické strany, co vy na tuto diskusi?

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Já se nad tím jaksi shovívavě usmívám. Víte, já se domnívám, že jedna věc je samozřejmě rozvíjet debaty a jaksi volně diskutovat o těchto otázkách, ale pak je život, který, když opustíme studio a půjdeme, tak se budeme dívat, jak život běží. Já se domnívám, že velmi dobrou, dobrým momentem toho života je něco, co se stalo za posledních 7, 8, možná 10 let, a to je rozvoj mobilitních programů studentů, kteří jezdí na studia do ciziny a jaksi ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

A z toho hlediska se na to pan Železný, ano, zajisté chce ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Ne, já jsem zatím ..., já jsem jenom přičinil několik otázek ke kolegovi Paynovi a vy jste nás vlastně odehrál jako jeden blok, jo.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Vy nechcete reagovat?

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Já nemám, ne, já si myslím, že toto je relativně úzká záležitost a odehrávat to na hrozbě terorismu nebo na studentské výměně nebo podobně, to jsou relativně úzké parkety. Já si myslím, že se tady dotýkáme mnohem zásadnější věci, věci, zda, zda je možné na ploše Evropské unie a při její struktuře zachovat nebo zachovat elementárně demokratické instituce, zdá se, že nikoliv, že Evropa díky své jazykové různosti, kulturní různosti, národnostní různosti, historické různosti, naše vztahy s Německem nesporně jsou příkladem, vztahy Francie - Německo jsou dalším příkladem, vztahy vůči Velké Británii jsou dalším příkladem. To všechno je takový komplex otázek, který znemožňuje, aby nějakým způsobem Evropa se chovala jako spojené státy evropské. Na posledním zasedání Evropského parlamentu téma nejzásadnější bylo náklady, zvýšené náklady Evropské unie po ratifikaci Lisabonské smlouvy. My dnes platíme přibližně 31 miliard, poté to bude vycházet někde na 63, 64 miliardy.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Čili se bude platit ty evropské daně, jak vy to ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

64 miliardy. To znamená, Evropa první, co bude potřebovat, je, aby nebyla závislá na libovůli národních států, že jí laskavě ty daně odvedou v poměru 1,24 %, v našem případě 31 miliard, ale že si je bude vybírat sama a už s tím začala, já vám řeknu kdy, v okamžiku, kdy v Helsinkách vytvořila centrální analytické pracoviště pro REACH, to je regulace chemických látek a kdy vy povinně přesto, že české orgány dávno schválily užití nějaké chemické látky, musíte to ještě poslat do Helsinek, zaplatit 860 tisíc korun za každou analýzu, jeden každý podnikatel, prosím, a tyto peníze jdou do rozpočtu Evropské unie. Tímto způsobem bude Evropa potřebovat naléhavě peníze, peníze, peníze. Uvědomte si, že vznikne ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Dobře, tak tolik Vladimír Železný, Vladimír Želený, a jenom zase, aby v rámci spravedlnosti, Vladimír Železný, strana Libertas. Teď ještě má svůj prostor ze strany Moravané pan Jiří Novotný.

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Děkuji. Já jsem se tedy u té debaty o národních státech a suverénních státech, což se tady zdůrazňuje velice často, chvilku bavil a chvilku mě mrazilo.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Řekněte, kdy vás mrazilo?

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Bavil jsem se v tom momentě, kdy jste zdůrazňovali, že na tomto to je demokratické, na tomto to funguje a podobně, není to pravda, protože ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Morava nebude suverénní stát?

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

... nevidím nic demokratického na tom, aby malí diktovali velkým, anebo menšina většině, což je v podstatě nesmysl, mně se zdá demokratičtější, aby měli všichni stejná práva, což momentálně nemají, a vy chcete, aby zůstala ta nerovnost a nazýváte to demokracií, tak to bylo to zábavné. A teď to, co mě mrazilo.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Vy jste asi nepochopil ...

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Ale konkrétně vy, pane kolego Payne, vy jste v jedné větě mluvil o suverenitě, a hned v druhé větě jste mluvil o válce, to mě skutečně děsí, s kým tady sedím. Vy se chystáte snad na nějakou válku. Ale ano, ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

/Nesrozumitelné/ toto.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Dobře, ale počkejte, pane Novotný, ...

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Dovolte, já to dokončím. Já mám takový pocit, že prostě je tady určitá množina chlapů, kteří si rádi hrají na vojáčky, s cínovými vojáčky, rádi se dívají na mapy, rádi si kreslí hranice a rádi zdůrazňují, co je suverénní, co není suverénní a dělají prostě velkou politiku. Já vám něco řeknu, v Evropské unii, jestli něco nefunguje, tak nefungují národní státy, to je to, co v Evropě nefunguje. Evropská unie nemá společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a zatímco vy tady debatujete, pane doktore, o nějakých chemikáliích a kolik to stojí a podobně a stěžujete si na daně, tak já vám řeknu, co pálí skutečně obyčejné lidi, ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

No, ty peníze je budou pálit.

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Tak já vám řeknu ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

To je bude zatraceně pálit.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Vy víte, co je pálí?

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Pálí je mráz, když nejde plyn z Ruska a to by měla Evropská unie řešit a jak to má ale proboha řešit, když nemá společnou zahraničně-bezpečnostní politiku.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Čili vy jste, řekněme, pro Evropu, která je definována v tuto chvíli tedy tou už téměř schválenou, ale ještě neschválenou Lisabonskou smlouvu?

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

6 zemí zatím neratifikovalo ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Ratifikační proces buďto je dokončen, a pak to platí, anebo není dokončen a smlouva je zcela neplatná.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Podstatně po irském referendu je mrtvá navíc ještě.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

/Souzvuk hlasů/ jste proto teda?

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Lisabonská smlouva je naprosto nedostatečná v tomto ohledu, ta ještě toho řeší poměrně málo a je to samozřejmě výsledek nekonečných kompromisů s potížisty, ke kterým se Češi zařadili tedy naprosto suverénně.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Moravané.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

My nejsme žádní potížisti, s námi se dohodne vždycky každý po dobrém.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Mluvte také o Slezanech, protože ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Tak počkejte, počkejte, ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Já bych ještě chtěl.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Ano, tak ještě dokončete a dávám slovo já teda zase musím říct.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Já to dokončím. Chtěl jsem, chtěl jsem říct to, ty národní státy je to, co tu Evropu skutečně brzdí a jaksi sabotuje a mně se zdá, že ten váš český, ne můj moravský, ale váš český jaksi apel na zachování národních států je velice svérázný švejkystický příspěvek na destrukci Evropské unie.

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

A vy se umíte chovat lépe teda?

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Jak nevím, pane Payne, proč tady mluvíte o Slezsku?

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Historická země.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Dobře, tak /nesrozumitelné/.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Významnější historicky v mnoha ohledech.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Nechte tady, řekněme, tyhle ty ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Já se bavím o Evropské unii.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Vy mluvíte o svobodě a odmítáte ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Jestli chcete mluvit tedy o těch historických územích české koruny, tak ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Já se bavím o Evropské unii, nechme v tuto chvíli, říkám, tady tyhle ty zemské spory o tom, slibuji, že uděláme nějakou jinou diskusi. Nicméně teď jsem tedy porozuměl tomu, že vaším jaksi receptem na to je ještě více tedy federalizovaná Evropa, kde bude, kde bude i Morava mít tedy vlastní federativní nějaké uspořádání, to znamená, Evropa těch regionů. Dobře. Ivan Wilhelm.

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Já mám teďka trošku problém, jo, protože já jsem myslel, že budeme tady debatovat jako představitelé několika politických stran a teď vidím, že jsem se sešel se státníky u jednoho stolu.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Já nejsem státník, já to tady jenom se snažím trochu kočírovat.

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Kromě vás. Ale tak jednak, jednak, že jo, nejenom pro pořádek ale trochu silný tvrzení vyprávět o tom, jestli se teďka velký stát Evropské unie zachová stejně jako Sovětský svaz vůči nám, mně připadá opravdu, ale opravdu jako trochu z jiného světa. Jako jakkoliv se zdá být studentská výměna jeden úzký segment, tak je potřeba si uvědomit, že každý rok v rámci těchto programů vyjíždí 1 milion mladých lidí do zahraničí, kde tráví rok a vrací se zpátky a má autentickou zkušenost ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

To by bez Evropské unie, asi zřejmě vám nabídnou, že by bez Evropské unie to nebylo možné?

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Já neříkám o tom ..., pozor, já bych to jenom dopověděl tak, že jestliže milion lidí v podstatě každý rok jiný milion lidí mladých, talentovaných studentů získává autentickou zkušenost, jak vypadá život v jiné zemi, protože tam rok nejenom studuje, ale žije, tak je v rámci tedy Unie samozřejmě. A víc a víc lidí v rámci Unie dostává autentický informace o tom, jak tedy vypadá to fungování Unie a ve velice krátké době ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Unie nebo národního státu, kde studuje?

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Jak vypadá tam vliv Unie, jak vypadá ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

/Souzvuk hlasů/ regulací třeba.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Ono je zvláštní, Švýcaři také studují na všech evropských univerzitách, dokonce s Chorvatskem máme bilaterální dohodu, i když nejsou v Unii, o výměně studentů, to funguje nezávisle.

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Ale to funguje se Spojenými státy, s Japonskem.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Ale překvapivě ale Švýcarsko ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Počkejte, počkejte.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

... právě proto, že mají zkušenosti s Evropskou unií a protože rozumí právu, tak do Evropské unie nechtějí vstoupit. Takže ono to není tak automaticky, že kdo někde studuje, když to tam poznal, tak řekne ano, a to je právě to, co /nesrozumitelné/.

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

A proč se vám to, proč se vám to teda nelíbí?

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Jim se to líbí.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Já jenom říkám, že kvůli tomu nemusí mít v Bruselu žádný parlament a ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Takhle to zní.

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Já jsem vůbec takovéhle slova ještě ani nevyslovil tady.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Ale zkuste říct, počkejte, počkejte, abych kladl ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Tady pan Šteg jako říkal, že tu Evropskou unii potřebujeme na to, abychom něco takového mohli dělat. A tady zaznělo v té souvislosti, že kvůli studentským výměnám potřebujeme Evropskou unii.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

A vy tvrdíte, že to není potřeba.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Já tvrdím, že všechny tyto studentské výměnné programy lze udělat bez Evropské unie a mohou fungovat dokonce lépe.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Samozřejmě.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Počkejte, ale položím otázku, položím otázku tedy na pana Wilhelma tedy z Evropské demokratické strany, abysme to rozšířili trochu tedy obecnější otázkou, takže vy jste tedy uvedl jeden příklad těch studentských výměn. Tady vám tedy kolegové namítají, že k tomu Evropskou unii nepotřebujeme, ale když se podíváme na celkový program tedy Evropské demokratické strany, vy jste tedy na ..., pro takovou integraci jako předpokládá současná Lisabonská smlouva a myslíte si, že tak je dobré, aby Evropská unie fungovala.

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Ano, v současné době je to dokument, který se domníváme, že by bylo potřeba přijmout, že na tomto dokument se můžeme shodnout tak, aby začly, se posunuly, že jo, ty kompetence tak, aby to mohlo začít fungovat, aby se mohla vytvářet společná dobře enviromentální společná energetická bezpečnostní politika, aby se mohly vytvářet, otvírat věci, které souvisí s migrací, s volným pohybem osob, aby se prostě další věci tak, jak jsou tady obsaženy a samozřejmě, že to není otázka toho, že to nejde bez Lisabonské smlouvy.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

A co na to právě řeknete na ty argumenty /souzvuk hlasů/.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Zatím se ještě nestalo podle nicejské smlouvy, že bychom narazili na /nesrozumitelné/.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Počkejte, po pádu komunismu jedna z prvních věcí, která byla, jsme zažili bilaterální smlouvy s Německem o energetické vzájemné pomoci, že se na jedné straně vypnou elektrárny, že ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Je to jasné.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

A my nepotřebujeme koordinovat naši energetickou politiku s Portugalskem.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Promiňte, pánové, já už nemůžu mlčet.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Počkejte, pánové, moment, moment, nechte teď mluvit pana Štega z Demokratické strany zelených.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Zruční diskutéři pan Payne a pan doktor Železný.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Já jsem mlčel, teďko prosím.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Nesporně inteligentní lidé si tuto debatu poněkud uzmuli a já se obávám, že ji také trošku zploštili, protože evropský vývoj není jenom o Lisabonské smlouvě.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

5 let jsme věnovali. Zanedbali jsme všechno včetně energetiky a my jsme ..., já tam sedím v tom Evropském parlamentu, my jsme se de facto nezabývali ničím jiným, než jakým způsobem vnutit nejprve ústavu a pak přejmenovanou ústavu zvanou Lisabonskou smlouvu.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Takže pan Šteg, co na to, co na tento argument?

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

My jsme ztratili neuvěřitelného času díky tomu, to nemáte pravdu.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Nechte mluvit taky druhou stranu, prosím.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Já znovu opakuji, integrace Evropy je nevyhnutelný a žádoucí proces.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Odkud berete tuto nespornou jistotu v hlase? Z čeho vyvěrá? Z čeho vyvěrá?

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Zapojit i další, ano, ale nechte pana Štega mluvit.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Odkud vy berete jistotu, že integrace Evropy je něco jako smrtelná nemoc? Já se vás na to ptám, protože ve všech vašich vystoupeních to podsouváte.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Vůbec ne.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

A moje odpověď je, promiňte, pane Payne, moje odpověď je - integrace Evropy je nezbytná záležitost. Otázkou je, jakou cestou se vydá. A že Lisabonská smlouva má řadu demokratických deficitů, na tom se shodneme, že je potřeba ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Ona má hlavně 1665 stránek.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Ano, to taky, ale ...

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

To je poměrně závažná formální stránka, protože je lidem nesrozumitelná, je ..., natolik vzdaluje administrativu Evropský unie lidem a dokonce si troufnu říct, že tam v Lisabonské smlouvě je skryto řada drobných úskoků na obyčejného čtenáře, takříkajíc.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Rádi to slyšíme.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Znova opakuji, integrace je nezbytná, aby mohla Evropa prosazovat svoje zájmy, aby nedocházelo k třenicím, které jsou nepřekonatelné a aby dokázala optimalizovat svoje vnitřní fungování ve prospěch svých občanů. Je-li Lisabonská smlouva pro vás nepřijatelná, ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Počkejte, vy jste řekl tvrzení, pádný argument ...

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Já se vracím v čase, já se vracím k vaší diskusi, je-li Lisabonská smlouva pro vás absolutně nepřijatelná, je naprosto legitimní, abyste proti ní bojovali. Ale není podle mě legitimní, abyste používali vytržené argumenty a neříkáte žádnou alternativu. A já se ptám, já se ptám ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Říkáme.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Jaká je alternativa?

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Ale říkáme.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Konkurenční ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Strana svobodných občanů napsala konkurenční program.

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

Konkurenční projekt k Lisabonské smlouvě. Lisabonskou smlouvu s těmi 1600 stránkami můžeme hodit do koše a místo ní položit na stůl jednu stránku A4.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

A my navíc říkáme ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Dobře, vy určitě máte něco konkrétního.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

My navíc říkáme, že ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Vy nemáte žádnej takovej ...?

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Ne, ne, my nemáme žádný takový. My říkáme, že by bylo asi obtížné implementovat momentálně nějaký manifest a i když se zásadami, které tam jsou, vřele souhlasíme, my si myslíme, že celý problém je v tom, že Lisabonská smlouva vznikla jako umělá objednávka evropské úřednické elity, protože nebyla tato potřeba. Zatím, řekněte mi jeden zásadní, ale opravdu zásadní velký problém krizového charakteru, který by vedl k rozpolcení, roztržení nebo ohrožení Evropské unie, který by nebyl snadno dosud vyřešen konsensem v rámci nicejské smlouvy.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Pan Šteg, pan Šteg, řekněte jeden.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Jeden, řekněte mi ale fakt jeden, aspoň jeden, co se doteďka stalo?

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Já vám žádný neřeknu, protože žádný takový není.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Sláva, sláva. To znamená, že celá pětiletá, pětileté šílenství ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Pane doktore, nechte mluvit pana Štega teď.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Vývoj v celém světě, prohlubování rozporů mezi severem a jihem, vytváření nových mocenských center, problémy, který prožíváme v současný finanční krizi, zdivočelý finanční ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Pomine za rok.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

... zdivočelý finanční kapitál, který vysává produktivní ekonomiku po celém světě a alokuje svoje zájmy ...

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Pouštíme se do ideologie, pozor.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

To není ideologický příklad.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Dobře, já myslím, že vaše stanoviska jsou jasná.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Utíkáte z té mé otázky, jo.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Neutíkám, neutíkám.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Ne, on odpověděl, ale odpověděl na tu otázku.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Vyžaduje integrovaný přístup k problémům, který přesahujou možnosti a schopnosti národního státu. A já s váma ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Ne, počkejte, já to zformuluji, počkejte, počkejte, já tu otázku zformuluju, takhle vy jste řekl, vy jste řekl, ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

To s váma hluboce nesouhlasím.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Ale vy je neumíte vyjmenovat.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Vždyť jsem vám je vyjmenoval asi pětkrát.

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Vy jste mluvil o rozmíškách mezi evropskými státy, ale právě NATO ukázalo, že i v dobách studené války právě ty rozpory, Španělsko, Portugalsko, Řecko se přesunulo k demokratickému táboru, to znamená, naopak ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Musím vás už přerušit, protože říkali jsme, že 50 minut je hodně, ale je to málo evidentně, prostě tady tyhle ty věci se budou diskutovat dále a koneckonců i po volbách do Evropského parlamentu, i když třeba tam někteří z vás zasednou, nebo naopak nezasednou. Myslím si, že i padlo tady docela zajímavá témata, je vidět, že o takovýchto věcech se málo v České republice diskutuje, je to škoda asi, ale nicméně, protože je to předvolební debata, protože očekáváme volby do Evropského parlamentu, tak musíme, musí mít tato debata určitá specifika a to je to, že bude nějaké vaše závěrečné slovo, ale prosím o stručnost, řekněme, 3, 4 věty a otázka bude znít, co budete prosazovat, když se stane členy, poslanci Evropského parlamentu, co uděláte prvního druhého a jakým způsobem tedy vůbec se budete v tomto parlamentu k němu, k této instituci, o které jsme tady dneska diskutovali, chovat. A vezmeme to podle našeho kulatého stolu, takže nejprve pan Jiří Payne ze Strany svobodných občanů.

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

Protože víme, že v Evropském parlamentu nelze bez spolupráce s ostatními státy nic prosadit, tak v první řadě budeme hledat spojence mezi všemi politickými stranami, které také chtějí být opozicí. Já bych nemluvil o euroskepticích, já bych mluvil o opozici proti stávajícímu projektu.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Ano, tak tolik Jiří Payne Strana svobodných občanů. Ivan Wilhelm, Evropská demokratická strana.

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Já jsem tady už naznačil, že cílem Evropské demokratické strany je působit tak, aby Česká republika se stala respektovaným plnoprávným členem Evropské unie.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Jiří Šteg, Demokratická strana zelených.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Přesto, že Evropský parlament nemá bohužel zákonodárnou iniciativu, tak jsme si vědomi toho, že je významným fórem, které může produkovat i výstupy, které mohou být impulsem pro akce jednotlivých národních států, anebo Evropské komise. V této oblasti bysme se chtěli zaměřit na vypracování mírové politiky Evropy jako celku, na regulaci nadnárodních finančních přerozdělovacích kapitálových toků a chtěli bysme se taky podílet na zlepšení pochopitelně životního prostředí jako úplně první a nejjednodušší krok vidíme koordinaci zákazu jízdy kamionů v rámci celé Evropy, ale jsou tam samozřejmě projekty i dlouhodobější, pro které budeme potřebovat silnější ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Tak to si necháme už na příště, Jiří Šteg z Demokratické strany zelený. Vladimír Železný, strana Libertas.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Uznat, že Lisabonská smlouva je mrtvý dokument, protože ho zamítly Francie, zamítl ho lid Nizozemska, zamítl ho lid Irska, za druhé, zabránit přehnané regulaci, která likviduje konkurenceschopnost Evropy a která velmi těžce dopadá na český průmysl a českou ekonomiku. A za třetí, spolupracovat s ostatními, kteří budou zvoleni na podobných kandidátkách Libertas, protože Libertas je hnutí opravdu ve všech nebo téměř ve všech s výjimkou 2 členských zemí Evropské unie a ti, kteří budou zvoleni, a neuzavírat se spolupráci s další, jak bylo řečeno, opozicí, demokratickou opozicí, která bude usilovat o demokratizaci Evropy.

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Vladimír Železný, Libertas. A Jiří Novotný, Moravané.

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Jak už jsem řekl na začátku, tak hlavním posláním naší strany je, aby Moravané mluvili skutečně v Evropě sami za sebe, aby je bylo slyšet a aby si mohli své zájmy prosazovat přímo a nepotřebovali prostřednictví Prahy. A konkrétně Evropský parlament schvaluje rozpočet na další rozpočtové období a doufáme, že se podaří prosadit taková pravidla, aby se nesypaly do Prahy, která je už dostatečně bohatá, ale aby šly na Moravu, která je v tuto chvíli zbídačenou kolonií České republiky.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Peníze byla už do roku 2013 přerozděleny, musíte počkat ...

 

Radko KUBIČKO, moderátor

--------------------

Pan Železný se /nesrozumitelné/ jako spolumoderátor. Děkuji všem, kteří spolumoderovali se mnou tuto diskusi, tolik tedy naše předvolební sobotní diskusi. Tu další uslyšíte už příští sobotu a budou tam pozváni zástupci dalších politických stran. Kdo se dnešní diskuse zúčastnil, to už jsme si řekli, od mikrofonu se loučí Radko Kubičko. Na slyšenou.

 

Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas

--------------------

Na shledanou.

 

Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů

--------------------

Na shledanou.

 

Jiří NOVOTNÝ, Moravané

--------------------

Na shledanou.

 

Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených

--------------------

Na shledanou.

 

Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana

--------------------

Na shledanou.

 

 

* * * *

Schválení Lisabonské smlouvy Senátem
6.5.2009    ČRo 1 - Radiožurnál    str. 7   18:12 Radiofórum

Výňatek:
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Senát odpoledne schválil Lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Připomínám, že pro přijetí dokumentu bylo 54 ze 79 hlasujících senátorů, tedy o 6 víc, než bylo potřeba. Teď smlouvu dostane k podpisu prezident Václav Klaus, který ale patří mezi její kritiky. Právě Lisabonské smlouvě věnujeme i další minuty Radiofóra. Obhájce i kritiky Lisabonské smlouvy najdeme pochopitelně i mezi zákonodárci na Evropské unii, což samozřejmě platí také pro české zástupce v Europarlamentu. Ve štrasburském studiu usedli Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL, dobrý večer.
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
A Vladimír Železný za nezávislé demokraty, dobrý večer i vám.
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
Pěkný večer za Nezávislé demokraty s platformou Libertas.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane europoslanče Železný, Evropský parlament dnes zasedá, měli jste, nebo měl vy osobně jste čas alespoň občas sledovat, co se odehrávalo v pražském Senátu?
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
Ano, my jsme průběžně samozřejmě sledovali to, co se odehrává v Senátu, i když tady probíhaly taky velmi vzrušené války kolem svobody Internetu, kolem ustavení nového regulačního orgánu na Internet, jako by to všechno už vlastně předjímalo budoucí přeregulované prostředí, do kterého se tak nesmyslně hrneme.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Máte z toho těžkou hlavu z toho dnešního rozhodnutí Senátu?
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
Těžkou hlavu ne, já vím, že ratifikujícím činitelem u nás není parlament, jsme mezi dvěma zeměmi Evropské unie, spolu se Spolkovou republikou Německo, kde ratifikujícím činitelem, přímo tělesem ratifikujícím je výhradně prezident. Je to možná pozůstatek Masarykovské tradice našeho prezidenta, jedna z posledních tradic, která zůstala, ale možná se nyní bude hodit.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane Březino, tady před tím dnešním hlasováním v Senátu se nechal premiér Topolánek slyšet, že Češi si pošramotili pověst, řeknu, shozením své vlády v době předsednictví víc než dost a že tím, kdyby Senát řekl ne, že by to byl už úplný průšvih, souhlasíte s tímhle?
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Tak rozhodně ta pověst pošramocená je, protože to sestřelení vlády uprostřed předsednictví je vnímáno velmi negativně.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Napravili jsme to teď podle vás?
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Co si myslím, já si myslím, že hlavně jsme vyjádřili svůj názor na věc a ten můžeme vyjádřit a musíme vyjádřit bez ohledu na to, co řeknou Irové a já si myslím, že to je správně. Sám jsem sledovat debatu v Senátu a když říkám, že je to správně, tak to říkám i jako částečný kritik tohoto dokumentu, protože mně se na něm rovněž některé záležitosti nelíbily. Ale dejme tomu, ta otázka pasarel byla vyřešena ke spokojenosti ...
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
No, nebyla.
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
... ověřovací klausuli, neskačte mně do řeči, pane kolego. To je otázka, která vyřešená byla, proto já jsem pro a jsem velkým podporovatelem toho, aby nakonec i pan prezident udělal ten krok, který by udělat měl.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Jenže, slyšeli jsme to teď před chvílí od senátorů, někteří z nich, senátoři za ODS, se obrátí na Ústavní soud. Václav Klaus bude čekat, až co Ústavní soud řekne, bude to trvat několik měsíců a bude nejspíš čekat i na druhé irské referendum. Co tomuto průtahu, průtahům, pane senátore Železný, říkáte.
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
Já bych to nenazval průtahy, já bych to nazval přirozené právo prezidenta se rozhodnout, kdy bude ratifikovat. Znovu připomínám, on je jediným ratifikujícím tělesem u nás. A vzhledem k tomu, že jde o rozhodování vůbec nejzásadnější za uplynulých 20 let a pro budoucích 20 let minimálně, tak si myslím, že spěch, hujerství a takové to, že my si budeme něco napravovat, to, že jsme shodili vládu, víte, já se vrátím k té vaší otázce. Pokud by každá vláda v Evropské unii měla být hájena jenom proto, že ta země přijímá předsednictví, oj, to by všichni chtěli být předsedou. To by rozkradli tu zemi za půl a byli by úplně nenapadnutelní, vůbec nic, nikdo by je nemohl odvolat, shodit, vždyť přece mají předsednictví, co to je za nesmysl. Dánové, když měli předsednictví, tak také padla vláda a Švédové už mimochodem ohlásili předem, že až budou v předsednictví teď po nás, tak že to vůbec neznamená půlroční hájení vlády. Takže my nemáme co hlasováním v Senátu napravovat nějakou pošramocenou pověst. Víte, to je takový ten český předklon zvláštní, za který se pak schovávají ti, kteří neustáli normální demokratická pravidla a prostě padli. Prostě vláda neměla většinu a padla a nic jiného se nestalo. Stala se normální věc, která se v demokraciích stává. To je, jestli to napravujeme, nebo ne, tímhle tím skandálním rozhodnutím, které, k němuž jsme dospěli, a to přesto, že ta smlouva je formálně mrtvá, přečtěte si, prosím, Niceskou smlouvu, Niceská smlouva říká jednoznačně, jakmile jeden řekne ne, je to ztracené. Víte, my jsme, že jsme měli pokračovat v té ratifikaci, proč jsme tedy nepokračovali v ratifikaci ústavy. Proč jsme nepokračovali v ratifikaci ústavy, kdy Francouzi a Holanďané řekli ne, to se to zastavilo najednou? To byl konec, a teď najednou, když je Irsko a už to vypadá zase znova špatně, víte, kdykoliv to předložili lidu, to je jenom strach z lidí, to je spiknutí elit, kteří doufají, že budou jednou komisaři, že budou velvyslanci Evropské unie, že se vytvoří dalších 150 tisíc míst pro, pro, velmi lukrativních míst pro všechny, kteří podporovali Lisabonskou smlouvu. To jsou bohužel tyhle ty malé zájmy, které jsou pak schopny obětovat i myšlenku roku 1918.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane europoslanče Březino, co vy na ten odklad podpisu Václava Klause říkáte a jak ho podle vás bude vnímat Evropa.
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Před chvílí jsme slyšeli podle mě sbírku nehorázností, ale myslím si, že ...
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
Pane kolego, nechte si, já jsem nekomentoval, já jsem nijak nekomentoval, ale já jsem nekomentoval vůbec vaše.
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Ne, ne, ne, to byla sbírka nehorázností a já nejdu do debaty s vámi bez šachových hodin, protože toto exposé bylo podle mě ...
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
Ale od toho je tam moderátor, prosím. Od toho je tam moderátor.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Prosím, prosím o odpověď pana poslance Březinu.
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Podívejte, já si myslím, že ...
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
Já jsem také nehodnotil jeho vystoupení, které bylo ne nehorázné, ale, no.
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
... co se týká tady tohoto, domnívám se, že je dobře, že jsme pokračovali v ratifikaci, že jsme dali najevo svůj názor, my se přece nemusíme ...
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Promiňte, já jsem se ptal na ten odklad.
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Co se týče odkladu, nepovažuji ho za dobrý.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
A co si o tom bude myslet a říkat Evropa podle vás?
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
V tom souhlasím jako s jediným s kolegou Železným, já si myslím, že to je výraz naší vůle a Evropa v tomto případě k tomu nemá co říkat. Náš parlament v obou dvou komorách vyjádřil svůj názor a já věřím tomu, že prezident se zachová podle toho, jak ho smysl ústavy k tomuto vede.
 

Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Europoslanci Vladimír Železný a Jan Březina, pánové, klidný večer.
 

Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí demokraté/
--------------------
Ano, vám také, mějte se moc hezky, na shledanou.
 

Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Vám také, na shledanou.
....

 * * * *

Libertas na Konventu podepsalo petici na ochranu práv občanů
1.5.2009    Zpravodajství ČTK    str. 0   mes  pol    mtw     

  Řím 1. května (ČTK) - Na celoevropském setkání kandidátů do Evropského parlamentu za hnutí Libertas, takzvaném Konventu, dnes v Římě delegáti, kterých se sešlo asi tisíc, podepsali Petici Libertas na ochranu demokratických práv evropských občanů. Jako host strany irského milionáře Declana Ganleyho vystoupil bývalý polský prezident Lech Walesa, který hnutí podpořil a prohlásil, že Evropa neustále potřebuje nová ekonomická a politická řešení, jež nahradí ta špatná. 

  Petice Libertas požaduje, aby občané evropských zemí měli možnost rozhodovat o přijetí budoucích evropských dohod. "My, ve jménu silnější Evropy, se zavazujeme, že žádná nová evropská smlouva nebude moci být implementována bez referenda," stojí v petici, jejíž veřejný podpis, živě vysílaný na internetu, je podle Ganleyho "příkladem podpory Libertas otevřenosti a transparentnosti evropské politiky". 

  Walesa ve svém vystoupení podle agentury PAP vyzdvihl Ganleyho jako vůdce s intelektem a idejemi a prohlásil, že pro Libertas vidí místo v Evropě ve smyslu dobré a upřímné práce. Evropa, EU a její instituce podle Walesy potřebují být neustále korigovány. 

  Projev bývalého opozičního předáka byl podle polské tiskové agentury PAP několikrát přerušen výkřiky části polských delegátů "zrádce" a "Bolek" v narážce na Walesovu údajnou přezdívku, kterou měl užívat jako informátor komunistické policie. Ganley incident kritizoval a protestující označil za idioty. "Měli jsme obavy, že se něco takového stane. Lidé, kteří se takto chovají, jsou proti svobodě a demokracii," uvedl Ganley, který ve svém projevu k delegátům kritizoval Evropskou unii, zejména její údajný demokratický deficit. 

  Českou pobočku Ganleyho Libertas založil europoslanec Vladimír Železný, který je dvojkou na kandidátce ve volbách do Evropského parlamentu. Lídrem je poslanec a bývalý člen ODS Vlastimil Tlustý. Při první tiskové konferenci k eurovolbám 2. dubna Železný prohlásil, že strana v Česku věří v zisk minimálně 22 procent hlasů. Podle průzkumu agentury STEM z 21. dubna by stranu volilo zhruba jedno procento voličů. 

  Evropský parlament oficiálně uznal Libertas jako panevropskou politickou stranu. To opravňuje hnutí před červnovými volbami do EP k čerpání peněz z evropských fondů. 

* * * *

Vinaři diskutovali o nerovné konkurenci
30.4.2009    Nový život - zpravodajský týdeník    str. 10   Publicistika    ZBYNĚK HÁDER   

Více než stovka vinařských odborníků se sešla na mezinárodní konferenci „České a moravské vinařství - 5. rok v EU“, kterou pod záštitou ministerstva zemědělství a Vinařského fondu pořádalo město Hustopeče.

            „Pro Hustopeče, jako vinařské centrum tohoto regionu, má tato konference velký význam,“ řekl starosta města Luboš Kuchynka. „Už si k nám zvykli jezdit lidé, kteří ovlivňují zemědělskou politiku a politiku s vínem. Proto tuto tradici a službu našim vinařům musíme zachovat.“

            Právě vinaři mají na této konferenci jedinečnou příležitost seznámit se s novými trendy, které se prosazují v naší zemi, ale i v Evropě. „Každá taková akce je významná pro střední a malovinaře, protože právě jim se musí dostat pomoci při jejich práci. A tady je prostor pro konzultace, aby to naše vinařství šlo stále dopředu,“ svěřil se Josef Ševčík z mikulovského hotelu Zámeček.

            Vinařští experti z České republiky, Slovenska a Rakouska diskutovali nad otázkami, které v současnosti trápí naše vinaře. Jedním z nich je problematika povinného označování všech látek na etiketách s vínem. „Je to systematický útok na jeden z nejkvalitnějších přírodních produktů, na víno,“ je přesvědčený europoslanec Vladimír Železný. „Je to ekonomický zájem výrobců konkurenčních produktů, které nejsou ani zdaleka tak krásně čisté a tak úžasné jako víno.“

            Druhým velkým tématem posledních dní je otázka růžového vína. To se v poslední době těší velké oblibě u konzumentů, která je podporována velkou propagací ze strany Vinařského fondu. „My děláme velkou propagaci růžovým vínům, protože jsme přesvědčeni, že si tato vína najdou u zákazníků velkou oblibu,“ vysvětluje předseda rady Vinařského fondu Milan Venclík. „Proto se Vinařský fond musí snažit, aby vína byla kvalitní. Aby zákazník věděl, co pije, odkud a že je to maximální kvalita.“ I zde však ze strany Evropské unie hrozí našim vinařům jisté nebezpečí. „Předminulý týden přišla evropská komise pro víno s návrhem, že růžové víno se nemusí vyrábět tou náročnou klaretovou technologií, kdy se chováte k modrému hroznu stejně, jako by byl bílý,“ objasňuje tuto problematiku europoslanec Železný. „Teď se může vyrábět tak, že slejete láhev bílého a láhev červeného vína, kterou jste před tím neprodali a máte růžové víno. To je jedna hrůza. Druhá hrůza je, že komise se brání, aby na etiketě bylo napsáno: vyráběno tradiční technologií, nebo vyráběno pouhým sléváním vína. Tady jim to najednou vadí. Proč? Je to tím, že je v Itálii nadbytek bílého vína a potřebují ho vyprodat jako růžové.“

            Obrovská produkce levného italského růžového vína by samozřejmě ekonomicky poškozovala moravské vinaře. Vinařský fond se proto k této otázce staví vcelku jednoznačně. „My se snažíme, aby tato vína byla jasně označena, jakou technologií vznikla,“ prohlásil Milan Venclík. „Neříkáme, že by růžová vína vzniklá mícháním byla nekvalitní. Ale je to úplně jiná technologie. A je to směr, kterým my nechceme jít. My nechceme, aby se tady na jižní Moravě růžová vína vyráběla tím, že se smíchá červené víno s bílým,“ prohlásil rezolutně Venclík.

   * * * *

Vladimír Železný
20.4.2009    Strategie    str. 36   Rozhovor    Dominik Hrodek, Jan Brychta   

 ČT není veřejnoprávní, Nova zešedla Založil komerční jedničku mezi současnými televizemi a chtěl vést i tu veřejnoprávní. Jeho pořad Volejte řediteli se stal legendou. Nyní je českým europoslancem, který patří k nejeuroskeptičtějšímu křídlu. Již 11 let odolává několika soudním žalobám. Jak vidí Vladimír Železný současnou českou mediální realitu?

 * Byl jste u vzniku významného média začátkem 90. let. Jak vnímáte vývoj českých médií od té doby?

            Podle mě si bohužel stále neseme zlom let 89 a 90. Zlomem míním odchod celé jedné generace novinářů, která byla zdiskreditovaná. Nastalé vakuum bylo v nebývalém počtu zaplněno lidmi, kteří chtěli dělat média. Vznikla tu generace, která si neprošla učednická léta a rovnou nastoupila. Ale to není otázka jen médií, týká se to také střední generace dnešních mediálních manažerů. Zatím získali obrovskou zkušenost, ale ta není oplodněna ani kontinuitou ani stykem se zahraničními médii. Oni se to tehdy nějak naučili a dělají to tak dodnes. Nemají vzory ze starší doby, které by jim vtiskly obecnější zásady. Konkrétně dnešním médiím zazlívám hlavně míru aktivismu…

* Máte dojem, že média mají přílišný vliv na věci veřejné?

            Problém je, že český novinář nechce zpravovat veřejnost o jevech, případně je komentovat a vyjadřovat k nim svůj názor, což je legitimní. Naopak má neustálý pocit, že je neuvěřitelně erudovaný a že dělá na tak zajímavém místě, že by měl skutečnost spoluvytvářet. Kuriózně se tak celá tato generace novinářů dostává do kontaktu s tím, co bylo posláním novinářů v 50. letech a co skončilo s příchodem let šedesátých. Tento aktivistický přístup se snaží formovat svět, namísto aby ho reflektoval. To považuji za největší problém našich médií a české žurnalistiky. A to zejména žurnalistiky psané.

 *Cítím tam nějakou trpkou osobní zkušenost…

            Těch by bylo více. Jeden příklad ale dám: Komentátor Plesl vyzýval Declana Ganleyho, aby si nic nezačínal s Železným, protože je to padouch. Pokud by napsal, že by podle něj měl Železný z politiky zmizet, bylo by to v pořádku. Od toho je komentátor. Ale on koná výzvu! Novinář nemůže psát Ganleymu otevřený dopis. To si nemůže dovolit. Potom představuje klasický příklad aktivistického novináře z 50. let, který boří a buduje svět, a ne cudného novináře, který reflektuje a zpravuje o tom, co se děje, a bez jakýchkoli rozpaků k tomu dodává svůj legitimní názor komentátora, který to vidí tak a tak. V menší či větší míře se ten „český“ přístup objevuje téměř programově. Je to dáno aktivistickou rolí, kterou novináři převzali v okamžiku, když se cítili být jakýmisi pravdoláskovými orgány. Pokud chcete pravdu a lásku, musíte měnit svět.

* Opravdu máte pocit, že novináři mohou významněji ovlivnit věci veřejné více, než jim přísluší?

            Mne například překvapuje, že o výsledku voleb u nás rozhoduje Moravec a výzkumy, které si zadává ČT. Záleží na tom, jestli vás rozřadí do elitní skupiny „jedna“, nebo do té druhé, v níž budete mít podle odhadu 0,7 procenta volebních hlasů. Nálepka 0,7 už vám pak zůstane, protože u nás vládne mediokracie. Nerozhoduje vaše charisma, předchozí práce a zkušenosti. To vše je irelevantní, když vás Moravec šoupne do béčkového koše.

* Mají dnes zásadnější vliv zahraniční vlastníci českých médií?

            Sliboval jsem si, že zahraniční vlastníci vnesou do našeho prostředí některé elementární standardy. Nevnesli. Nevím, proč to tak je. Asi nechtějí zasahovat do něčeho, co považují za tak silné lokální specifikum, a mají strach, aby si zásahem do něj neuškodili. 

*Kdo by měl tedy mediální trh edukovat?

            Vidím katastrofické selhání stavovských organizací. Opravdu katastrofické. Všechny ty svazy, asociace a syndikáty nejsou schopny udělat to, co dělají stavovské organizace v zahraničí. Nemají chuť ani páky hlídat česká média. Pokud si žurnalista vymýšlí příběhy a legendy, měl by syndikát vystoupit, protestovat, ostrakizovat a dotyčného vytlačit na okraj novinářského živoření. Na západ od nás se takový usvědčený novinář propadne z hlediska uplatnění žurnalistické práce o tři řády níž. Vydavatelé a majitelé médií by měli mít vůči stavovským organizacím větší respekt. Ale v první řadě tu jde o selhání stavovských organizací, které by měly udržovat laťku na určité výši. 

*Vnímáte lobbistické tlaky na novináře?

            Víte, novinář touží nebýt novinářem, což je smutné. On chce být bohatým, ve skutečnosti chce být podnikatelem, poslancem nebo jakýmkoli politikem. Chce být čímkoli jiným, jen ne novinářem. K tomu potřebuje protektora, kterého si skrytě buduje. Nebo chce být jen bohatý, a tak se zapojí do lobby a touží po tom dostat se třeba až do Bruselu, do města, které asi má na počet obyvatel nejvíce lobbistů. Tam už stačí jen drobný lobbistický zásah, několik slov v pozměňovacím návrhu nějaké regulace a rozhoduje se o milionech. A za tím vším stojí pozvání do luxusních hotelů a nejrůznější sliby. Ale to odbíhám od našich médií.

* Vy musíte být sám v centru zájmu lobbingu, ne?

             Důležité je říci, že se často dělá lobbing pro lobbing. Například Zelení často navrhují nesmyslné regulace jen proto, aby je potom mohli upravovat a ustupovat ze svých pozic. Rozdíl si následně vyinkasují. To, co se nyní otevírá konkrétně okolo labelingu, je příšerné. Například uvádění nejrůznějších látek na etiketách přesahuje hranice lidského rozumu. Nemá to žádný větší význam, nikdo stejně neví, co ta složitě se jmenující látka znamená, často má pozitivní účinek, ale její uvedení na produktu spíše odstrašuje. Některé etikety velikostně málem přesahují balení.

* Když jsme se dotkli regulací ze strany EU, jak se díváte na směrnici o audiovizuálních mediálních službách, která má média regulovat?

             Týká se to obsahu médií, ale podle mého ještě více reklamy. Tlak je především na „užití“ půvabných žen v médiích. Ve směrnici existuje i návrh, který vychází z toho, že většina populace je deprimována, protože vidí hezké lidi, kteří mají vypracované tělo. Reklama by prý neměla propagovat přehnanou štíhlost. Návrh by chtěl všechno v reklamě zprůměrovat, její protagonisté by neměli být moc opálení a naopak by měli mít aspoň trochu bříško. A takovými návrhy se musíme seriózně zabývat, protože pokud bychom tak nečinili, mohlo by se jednoduše stát, že se ti třeba podloudně schválí s něčím jiným. A tady jsme opět u prostoru pro lobbing. Evropské regulace jsou obecně o sociálním inženýrství, které má kořeny u levičáků ve 30. letech. Už oni chtěli diktovat, jak správně žít, co jíst, co dělat ve volném čase. Evropa je nyní posedlá semaforem. Bez něj nebudete moct mít reklamu. Na každém výrobku bude muset být uvedena barva - červená, žlutá nebo zelená. Zjednodušeně řečeno, pokud je tam zelená, kupte si to, pokud je tam červená, nekupujte to. Výrobci pak budou platit obrovské peníze za posudky. Kvůli nim se staví laboratoře ve Finsku. Kritéria jsou naprosto stupidní. Tím rozhodujícím jsou poměry nejrůznějších kyselin a tuků. Takže margarin bude mít zelenou a zdravý olivový olej červenou. 

* Bylo by podle vás řešením vystoupit z Unie?

             Zatím ne, osobně nejsem ani pro zboření ani vystoupení z Unie jako například moji kolegové z Velké Británie. Ekonomika Velké Británie je čtvrtá nebo pátá nejvýkonnější na světě a je natolik robustní, že vystoupení z EU by jí kvůli transatlantickým vazbám a provázanosti s bývalými zeměmi Commonwealthu mohlo přinést řadu výhod. Pro Českou republiku může vystoupení z EU znamenat jisté benefity, ale také výrazné problémy. Dvaasedmdesát procent tuzemské ekonomiky bylo privatizováno do německých rukou a významnou část našeho ekonomického výkonu tvoří montážní práce. Naše republika je montážní halou z dovezených dílů, rozhodně nejsme vědomostní ekonomikou. Samonosnost naší ekonomiky byla v 90. letech cíleně zlikvidována, protože Československo bývalo silným konkurentem. Něco jiného by byl takzvaný norský statut, tedy zachovat volný pohyb lidí a peněz, což byla mimochodem původní idea EU, a Česko tak ohradit před stupidní regulací, která zavaluje členské státy, a ochránit tak stát před zvyšujícími se finančními nároky na provoz Unie.

 * Vraťme se k médiím, ale zůstaňme u regulací. Měla by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dohlížet na obsah internetu?

             V případě internetu nemůže podle mého názoru fungovat samoregulace, největší problém a hodnota internetu je v tom, že byl vytvořen jako nevlastněný. Někdo vytvořil velice sofistikovaný systém, ale přitom ho nikdo nevlastní a nikdo si ten systém nenechal patentovat. S tím logicky souvisí otázka contentu, kdy se na providery valí regulační opatření ze strany Evropské unie.

 * Je tedy podle vás řešením filtrování nevhodných stran a výrazů?

             Filtry, které využívají totalitní režimy jako Irán nebo Čína, využívají poznatků pražské školy strukturální analýzy pro vyhledávání nevhodných slov a jejich kombinací. Otázkou ovšem zůstává, zda se podaří uchovat internet jako svobodné médium. U internetu přes všechny problémy s propagací fašismu, rasismu nebo dětské pornografie stále převažuje hodnota spontaneity. A každá regulace spontaneitu zabíjí. Jak tvrdil francouzský filozof Jacques Derrida, internet se stává protiváhou tradičních médií. Další francouzský filozof Liotar kdysi řekl, že jediné svobodné médium, schopné vzdorovat médiím, jsou graffiti. A internet je podle mě graffity současnosti. Stěna, kam kdokoli čmárne, co ho zrovna napadne.

 * Ale říkal jste, že samoregulace nemůže fungovat…

             Já si stále myslím, že menším zlem je provoz co nejmenšího množství filtrů, ale asi nemohu říct, že by neměly být vůbec žádné filtry. Větší škodu podle mě v případě internetu napáchá nekonečná regulace než otevřené pole, které stejně existuje a které nevymýtíte. Osobně vždy hlasuji proti regulaci a nejen internetu. Protože jsem se kdysi sám nechtěl dohadovat s žádným stupidním regulátorem, tak jsem svého času na Nově nechal hvězdičku vysílat během celého dne. Já si myslím, že děti a mladiství by se na televizi neměli dívat vůbec, a když se dívají, je to záležitost jejich rodičů…

 * Mimochodem, sledujete dění okolo České televize?

             Naše veřejnoprávní televize neplní veřejnoprávní úlohu, je to standardní televize, jen je v některých oblastech opatrnější. Míra veřejnoprávnosti na některých komerčních televizích dosahuje stejné úrovně, ačkoli nedostávají ani korunu z koncesionářských poplatků. Já bych pomalu začal roli veřejnoprávní televize zpochybňovat. Ale pozor, tím nechci zpochybňovat roli případné státní televize. Státní televize by byla mnohem jednodušší a z hlediska vlivového transparentnější. Ano, naše vláda platí skrze parlament televizi, která propaguje myšlenky této vlády. Z mého pohledu je to logičtější než veřejnoprávní mlžno, v němž politici skrze dvě Rady televizi stejně ovlivňují, ale skrytě a o to nebezpečněji. Ať vláda přizná: ano, je to naše televize, která vyjadřuje státní zájem a kde může kdykoli vystoupit předseda vlády nebo ministr a vysvětlit aktuální opatření. Zkrátka televizní elektronický věstník.

*Mohou ČT převálcovat nové digitální televize? 

            Rozhodně ne, s rozpočtem ČT se bojovat nedá, navíc když se na obrazovky ČT vrací reklama… Na internetu je dnes sedm procent populace a jediné, co televizi brání ovládnout tento významný segment, je šíře pásma a to, že si pásmo musí zaplatit. Internet vás navíc nutí klepat do klávesnice, sedět na nepohodlné židli a hýbat myší, kdežto u televize ležíte a dřina je vlastně i přepnout program.

 * Jaké tři kroky byste udělal jako ředitel ČT?

             Zlikvidoval bych systém producentských center, protože to jsou ty černé díry, kde si objednávku tvoří dodavatel a cenu stanovujete v kruhu. Zadruhé bych zrušil reklamu i sponzoring. Třetí krok bych snad ani nepotřeboval. 

* A z čeho by měla být ČT financována? Vy jste přece vždy vystupoval proti koncesionářským poplatkům…

             Když zrušíte systém nekonečných černých děr, pak by se koncesionářské poplatky vybírat měly. Proč minuta toho samého filmu stála na České televizi 3,14krát více než na Nově, která navíc měla lepší share i rating? Proč se ČT nechová komerčně? Protože sama vytváří objednávky a sama si pak takto drahé filmy dodává. Takže jako třetí krok bych tedy prozkoumal vlastnické pozadí všech firem, které dodávají programy pro ČT. A přesně proto se nikdy nemohu stát ředitelem České televize. Navíc aktuální čachry radních ČT s volbou ředitele, to se přece nedělá.

 * Jak se nyní díváte na kvalitu televize Nova, kterou jste zakládal?

             Nova ztratila drive a identitu. Stala se jen jednou z televizí. Celý předstih Novy nebyl jen o nových formátech a revoluční grafice. Dnes má například ČT dramaticky lepší grafiku než Nova. Ale hlavně se ztratila originální identita Novy. Tehdy přece nešlo o překvapivě jiný program, na stejný film na Nově se koukalo o 40 až 60 procent víc diváků než na ČT. Ta televize prostě byla identifikovatelná, byla to Nova, to ostatní byly nějaké televize... Volejte řediteli nebo Zaza byly přece jasné identifikátory. Z Novy se teď ale stala „nějaká ta televize“, chybí jí schopnost individualizovat svůj výraz, vytvořit originální a překvapivé rysy… I když dnes je to samozřejmě mnohem obtížnější, to chápu. 

* Nova se teď soustředí spíše na budování mediálního impéria.

             Nekonečný počet kanálů vám nic nevyřeší, pan Lauder si za jeden kanál odvezl z chudého porevolučního Československa 28 milionů dolarů, nepočítaje v to záměrně prohranou arbitráž. Vstup Warnerů do CME umořuje jisté závazky za nákup produktů, které konvertovaly do share. Celá transakce povede k ještě zúženějšímu profilu televize, která bude přednostně umořovat produkci Warnerů. Ta je sice kvalitní, ale jde jen o jeden úzký segment. Nikdo u nás není schopen podívat se na tvorbu televize úplně jinak a vybudovat ji na zelené louce z ničeho. Příkladně z moderátorů Novy se stala zprůměrovaná šedá hmota. Nejde o to dělat televizi lépe, je potřeba dělat ji z gruntu jinak. Digitalizace tu možnost nabízí, jen chybí odvážní lidé. TV Barrandov je čiré opakování. 

* Nechcete se vrátit do mediálního byznysu?

            Jako investor určitě ne, tolik peněz nemám. Možná jako poradce, tomu je můj věk úměrný. *

 Internet je jako graffiti, jediné svobodné médium, schopné vzdorovat médiím. Aktivistický přístup českých médií se snaží formovat svět, namísto aby jej reflektoval.

 ***
Vladimír Železný (1945) Vedle funkce europoslance sedí také v křesle viceprezidenta Společnosti Franze Kafky a je předsedou správní rady Nadačního fondu Galerie, která provozuje Galerii Zlatá husa. Ta má ve svých sbírkách okolo 1600 obrazů, většinou z první poloviny 20. století. Známá je také jeho vášeň k vínu. Je zakladatelem vinařství Tanzberg. „Cílem Tanzbergu je ukázat, že minimálně na Mikulovsku je možné vyprodukovat celý rejstřík vín, které když v Lyonu nabídnete k jídlu, tak se nad ním nikdo nepozastaví. Vinařský trh bohužel začíná aplikovat pivovarnický systém, odběratelé vína začínají mít přemrštěné požadavky na dodání lednic, sklenic nebo bonusů pro someliéry, které ho doporučí. Navíc restauracím je de facto jedno, jak kvalitní víno servírují, protože vědí, že když už tam zákazníka mají, tak jim nikam neuteče,“ stěžuje si Železný.. Nejde o to dělat televizi lépe, je potřeba dělat ji z gruntu jinak. Digitalizace tu možnost nabízí, jen chybí odvážní lidé.

  * * * *

Unie směřuje k totalitě
16.3.2009    Euro    str. 60   LUKÁŠ PETŘÍK   

Úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států, říká britský europoslanec

 NIGEL FARAGE

 * EURO: Co jste říkal nedávnému projevu českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu (EP)? 

            FARAGE: Byl fantastický, obdivuhodný. Poprvé za deset let, co jsem členem europarlamentu, jsem tleskal ve stoje a nahlas projevoval svůj souhlas. Myslím, že prezident projev podal laskavým a logickým způsobem. Pro mě osobně byla významná jeho historická analogie s komunismem. Já sám se ptám, jak se 20 let po pádu komunismu můžeme navracet do systému, který má velmi podobné prvky. Jak správně poznamenal Klaus, lidé, kteří kritizují vývoj v unii, jsou denuncováni jako veřejní nepřátelé Evropy nebo jako lidé mentálně nemocní. Zajímavé je, a mnoho lidí z Česka to asi neví, že při obědě pro české europoslance a pro předsedy politických skupin europarlamentu pořádaném po projevu předseda EP Hans-Gert Pöttering řekl u stolu Klausovi anglicky, že jeho předsudky k unii nejsou hodny jeho intelektuálních schopností. Pöttering očividně nepochopil ani slovo z prezidentova projevu. 

* EURO: Takže souhlasíte s bývalým sovětským disidentem Vladimirem Bukovským, který přirovnává Evropskou unii k Sovětskému svazu? 

            FARAGE: Vladimir je můj přítel a je příznivcem UKIP (euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království, jíž je Farage lídrem – pozn. red.). Ano, souhlasím s ním. Jestli je více podobná pravému extrému a budování Hitlerovy nové Evropy, či více levému extrému a budování Sovětského svazu, je otázka. Pravdou však je, že unie je nedemokratická instituce, která získává dokonce určité prvky totalitarismu. To je nepochybné. Nikdy nezapomenu, když po irském “ne” řekl lídr evropských socialistů Martin Schultz, že nesmíme směřovat k populismu. Demokratické rozhodnutí Irů je pro něj populismus? Také řekl, že odmítnutí Lisabonské smlouvy povede k fašismu. Obávám se, že tomu bude přesně naopak. 

* EURO: V čem tkví podle vás hlavní problém Lisabonské smlouvy? 

            FARAGE: Obsahuje ty samé věci jako Evropská ústava, kterou v referendu odmítli Francouzi a Nizozemci. Když byl Klaus na návštěvě EP, hrála se hymna EU, ačkoli jedním z kosmetických rozdílů mezi “Lisabonem” a euroústavou je, že v nové smlouvě nejsou oficiální symboly zakotveny. Jednoduše změnili jméno, Irsko to odmítlo a eurokraté prostě deklarovali, že “ne” je nezastaví a že “ne” pro ně není ta správná odpověď, kterou by oni akceptovali. A tato arogance je velmi nebezpečná věc. Je příznakem toho, co já nazývám EU nacionalismem. Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu. Dám vám příklad. Německý poslanec Berndt Posselt pochází z Německa, kde veškeré projevy vlastenectví jsou nemístné kvůli možným reminiscencím na třetí říši. Ale když hrají evropskou hymnu, Posselt při ní stojí v pozoru. Je to náhražka za německý nacionalismus, protože euronacionalismus je v současnosti přijatelný. Lisabonská smlouva je navíc jasný podvod. Dokazuje to mimo jiné dopis německé kancléřky Angely Merkelové z doby německého předsednictví, který poslala šéfům vlád členských států. Merkelová se v něm ptá, zdali státníkům nevadí zachovat obsah původní euroústavy pouze v jiné formě, a to novelizací smluv. Máme tu tedy to samé, jako byla euroústava, ale s jiným názvem a je to ještě více nepřehledné. Argument, že se nejedná o euroústavu, ale “jen” o novou smlouvu, rovněž používají politici, aby obelstili voliče a vyhnuli se referendům. Již nyní pochází okolo 75 procent zákonů, které platí ve Velké Británii, z Bruselu, což je hrozné. 

* EURO: Jak jste k tomuto číslu došel? Podle bývalého německého prezidenta Romana Herzoga, který vycházel z údajů ministerstva spravedlnosti, je to dokonce 84 procent. 

            FARAGE: V každé zemi se čísla mohou trochu lišit. Británie má například určité výjimky. Ale upřímně. Nakonec už tolik nezáleží, jestli je to těch 75 procent nebo 84 procent. Je to prostě strašně moc a nechápu, proč o zákonodárství států má rozhodovat Brusel, a ne parlamenty jednotlivých zemí. A Lisabonská smlouva tento problém ještě prohloubí. Dává se v ní obrovský bianco šek do Bruselu. Je to jistá obdoba německého zmocňovacího zákona z roku 1933, kdy se koncentrovala původní moc parlamentu do nedemokratického centra. Po přijetí Lisabonské smlouvy už tu nebudou další smlouvy a další referenda, protože smlouva umožňuje rozšiřování moci Bruselu bez nutnosti novelizace smlouvy a bez nutnosti toho, aby prošla v referendech či parlamenty členských států. To je důvod, proč se tolik snaží protlačit tuto smlouvu. A já se tohoto vývoje velmi obávám, protože až lidé zjistí, že nemohou nic změnit, jedinou cestou bude občanská neposlušnost. 

* EURO: Jaké vidíte východisko? 

            FARAGE: Reformovat tuto strukturu, změnit tuto Evropskou unii vyžaduje něco velmi, velmi radikálního. Lidé jako Pöttering, kteří řídí EU, se nemohou smířit s jiným pohledem na integraci. Co chtějí lidé žijící v Evropě? Chtějí mír, chtějí volně obchodovat, chtějí svobodnou spolupráci a chtějí třeba pracovat v jiné zemi. To je to, co chceme od Evropy. Ale abychom toho dosáhli, nepotřebujeme nadřazenost evropského práva a nemusíme být řízeni směrnicemi. Abychom změnili unii, je potřeba udělat radikální akci. 

* EURO: Vaše strana požaduje vystoupení Velké Británie z EU. Chcete vstoupit do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA)? Co byste poradil Česku? 

            FARAGE: Britská situace je velmi odlišná od vaší – geograficky, jazykově i historicky. Co se týče globálního mezinárodního obchodu, je do něj Británie nejvíce zapojená ze všech evropských zemí. Čili alternativy pro nás jsou více zřejmé a jednodušší. Osobně preferuji švýcarský model, kdy Švýcarsko má s EU několik bilaterálních smluv o volném obchodu. Je to podle mě lepší volba než být členem Evropského hospodářského prostoru, což znamená stále příliš velké přizpůsobování se unijní legislativě týkající se jednotného trhu. Jen dodávám, že nemám nic proti Evropě a že nechci, aby Británie opustila Evropu. Chci, aby opustila EU jako instituci. Má žena pochází z Hamburku, pracoval jsem pro francouzskou firmu, piji více francouzského vína než leckterý Francouz. Není to tedy nic o nějaké xenofobii a antievropanství. Chceme být svobodným národem, který si vládne sám. Británie by mohla být vedoucí zemí, k níž by se připojily další. Samozřejmě úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států, podobně jako například NATO. A co mohou udělat Češi? Můžete nám dát naději tím, že odmítnete Lisabonskou smlouvu a dáte nám čas jako Irové a umožníte lidem v Evropě vyjádřit se v Evropských volbách. Jsme v defenzivní pozici. Sice vyhráváme bitvy, vyhráváme referenda, ale prohráváme válku. Takže doufáme ve váš Senát a nakonec ve vašeho prezidenta, že nepodpoří přijetí “Lisabonu”. 

* EURO: Původně jste byl členem Konzervativní strany. Zúčastnil jste se i večeře k 20. výročí bruggského projevu Margaret Thatcherové. 

            FARAGE: Ano, seděl jsem u stolu s touto velkolepou dámou. Byl jsem v Konzervativní straně, ale pouze jako řadový člen, živil jsem se byznysem. A více než členem Konzervativní strany jsem byl thatcheristou. 

* EURO: Podporuje baronka Thatcherová vaši stranu UKIP? 

            FARAGE: Ona to nesmí veřejně říct. Takže oficiálně říkám, že nevím (smích). Ale jestli si přečtete její knihu Statecraft (česky vyšla jako Umění vládnout – pozn. red.), tak tam od ní naleznete vstřícné poznámky o UKIP. V této knize mimochodem rovněž navrhuje – stejně jako my – vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Ale kvůli své důstojnosti nikdy neopustí Konzervativní stranu, protože ji k ní váže něco, co bych nazval “loajalitou ke svému kmeni”. 

* EURO: Jaký názor máte na českou ODS? 

            FARAGE: Setkal jsem se s některými lidmi z ODS. Viděl jsem, jak podporovali vstup do Evropské unie, jak vstoupili do eurofederalistické skupiny Evropské lidové strany. Vím o jednom člověku, který byl ještě před pár lety pevný ve svých kritických postojích k EU, ale nechal se semlít systémem.

            Doufám, že nová strana, která se oddělila od ODS, uspěje ve volbách do EP a bude hájit stejné principy, o nichž mluví prezident Klaus. Straně svobodných občanů přejeme vše dobré. Myslím si ale, že ve volbách do europarlamentu bude potřebná jednota. A pokud budou u vás kandidovat tři subjekty, jež jsou proti Lisabonské smlouvě, je to velice nebezpečné a v celkovém výsledku volby nemusejí dopadnout dobře. 

* EURO: Co si myslíte o Declanu Ganleym, jehož hnutí Libertas by chtělo v ČR také postavit kandidátku? 

            FARAGE: Ganley byl dobrou osobou pro irské referendum. Udělal v Irsku velmi dobrou práci. Myslím si ale, že pokud chce ustavit euroskeptickou kandidátku v jiných zemích, bude to mít špatný efekt. Musíme si přiznat, že on hlásá velmi rozdílné věci než třeba Václav Klaus nebo UKIP. Jediný společný názorový průnik je v tom, že on imy požadujeme, aby o případné hlubší integraci a hluboké systémové ústavní změně rozhodovali demokraticky lidé. Tedy Ganley je demokrat, což není u příznivců vytvoření jednotné Evropy zrovna běžné. Ganley je v podstatě eurofederalista, zatímco my jsme obránci demokracie v národních státech. Co ho šlechtí a za co ho respektuji, je, že nechce vytvořit evropský stát podvodem za zády lidí, ale s jejich souhlasem.

            Nyní vám řeknu svou předpověď: Ganley bude v Irsku zvolen za europoslance a po 18 měsících v europarlamentu zjistí, že jeho reformní agenda je nerealizovatelná. Myslím, že se z něj stane postupně euroskeptik. Je to nakonec racionální pragmatický člověk, byznysmen a asi sám na vlastní oči uvidí, jak Brusel škodí podnikání. 

* EURO: Jaké jsou vaše ideové vzory? Uváděl jste ideového předchůdce Margaret Thatcherové Enocha Powella. 

            FARAGE: Ano, to byl výjimečný člověk. Byl to velmi intelektuální a odvážný muž, nejmladší profesor z celého Commonwealthu a nejmladší brigádní generál. Dokázal kvůli tomu, v co věřil, obětovat svou politickou kariéru. Není pochyb o tom, že bez něj by nikdy nevznikl thatcherismus. Ostatně on byl monetaristou před Miltonem Friedmanem, protože již v roce 1958 rezignoval z postu ministra financí kvůli tomu, že nesouhlasil se zvyšováním výdajů státního rozpočtu. A je zde jeden moment z jeho kariéry, který obdivuji mnohem více než ostatní. Jako člen Konzervativní strany před volbami do Dolní sněmovny v roce 1974 vyzval britské voliče, aby volili labouristy, protože ti – na rozdíl od konzervativců – slibovali referendum o vstupu do EHS. Již tehdy tušil, že EHS není prostor pro volný obchod svobodných národů, ale zárodek centralistického superstátu. Kladl svou vlast před svou stranu. 

*** 

NIGEL FARAGE (44) 

Vystudoval Dulwich College. Členem Konzervativní strany byl thatcherista Farage až do roku 1992, kdy konzervativní premiér John Major podepsal Maastrichtskou smlouvu. V roce 1999 a 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP), kterou spoluzakládal a jejímž lídrem je od roku 2006. V současnosti rovněž spolupředsedá europarlamentní skupině Nezávislost a demokracie. Farage je ženatý, s manželkou Kirsten má čtyři děti. 

Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu, říká euroskeptický politik 

 * * * *

Praha je bohatší než jižní oblasti Itálie a Španělska
23. 2. 2009 07:45 mcm, Právo 

 Mafiány najdeme nejen v Neapoli či v Palermu, ale určitě i v Praze. Zatím však neměli tak ničivý ekonomický vliv na ekonomickou úroveň jako v Itálii. Praha, která podle statistik EU patří k nejbohatším oblastem Unie, má totiž více než dvakrát vyšší životní úroveň než zločinem prorostlý italský jih.

Zatímco životní úroveň na jihu Itálie nedosahuje ani 70 procent unijního průměru, v Praze odpovídá 162,3 procenta unijního průměru.

České hlavní město předstihuje podle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) i Andalusii a Murcii, významné turistické oblasti na jihu Španělska.

Zajímavé je, že Praze už šlape na paty Bratislava: tamní životní úroveň odpovídá téměř 149 procentům unijního průměru. Čísla pro Prahu a Bratislavu ale nic nemění na faktu, že střed a východ Evropy patří k nejchudším částem EU.

Už čísla pro Středočeský kraj, který Prahu obklopuje, jsou dvakrát nižší (73 %) než pražský průměr, údaje pro další české regiony jsou ještě horší.

Mezi 271 unijními regiony je nejbohatší vnitřní Londýn (336 % unijního průměru), po němž následují Lucemburk (267 %) a Brusel (233 %).

  * * * *

Vladimír železný Ukradli mi deset let života
5.2.2009    Instinkt    str. 64   Bez obalu    Milan Šíma   

Europoslanec Vladimír Železný (64) založil politickou stranu Libertas.cz. Udělal to bez vědomí irského podnikatele Declana Ganleyho, který vymyslel a inicioval založení evropské strany Libertas.eu. Bylo to protiprávní? “Vždyť ten název nemá nikde registrovaný,” odmítá Železný. 

* Říká se o vás, že jste nejprve ukradl Američanům televizi a teď se prý zase pokoušíte Irovi ukrást politickou stranu.

            Železný nikomu nic neukradl. To píší někteří novináři. To celé je kampaň, jakou jsme tady už dlouho neměli. Mně to ale uklidňuje. Vidím, jak ta pravdolásková skupina novinářů zpanikařila v okamžiku, kdy STEM uveřejnil, že Libertas má šanci na 22 procent ve volbách do Evropského parlamentu. 

* Irský podnikatel a politik Declan Ganley vymyslel Libertas.eu a vy jste teď bez jeho souhlasu založil v Česku Libertas.cz. To se podle vás nedá nazvat krádeží? 

            On možná vymyslel název, který pak nabídl několika evropským poslancům, mezi kterými jsem byl i já. Jsem jediný český zakládající člen mezinárodní evropské strany Libertas. A mě tato evropská strana prostřednictvím francouzského europoslance a zakládajícího člena Patricka Louise požádala, abych českou Libertas založil. 

* Bez souhlasu a vědomí člověka, který nejen název, ale i celý projekt Libertas vymyslel… 

            Pan Ganley není mezi zakládajícími členy strany a ani být nemůže, protože to nedovolují evropská pravidla. Zakládajícími členy jakékoliv evropské strany mohou být jen europoslanci. Až bude Libertas.eu zaregistrována, tak do ní bude moci vstoupit i pan Ganley. A ucházet se třeba i o post předsedy. Možná, že Libertas je Ganleyho název i myšlenka, ale on bude muset svůj koncept v této straně demokraticky prosadit. 

* Proč jste se ale se zakladatelem tohoto hnutí na založení české Libertas prostě nedohodl? 

            Proč bych se s ním měl na něčem dohadovat? Já se s Ganleyem nemohu dohadovat, protože on není ještě ani členem Libertas. Já jsem se dohodnul s Patrickem Luisem. 

* Minimálně byste se tím vyhnul pochybnostem o čistotě vašeho jednání. 

            Název jsem nevzal od Ganleyho, ale od něčeho, co sám, zatraceně, zakládám na evropské úrovni. Jestli to nechápete, tak vám to zopakuji. Byl jsem přizván jako jediný český poslanec k založení značky Libertas.eu. Kdo jiný by měl mít právo českou Libertas.cz založit? 

* A co když teď někdo založí v České republice stranu, která se bude jmenovat třeba Libertas. eu CZ, a domluví se s bruselskou centrálou, že to bude ta pravá a jediná pobočka mateřské strany? 

            To by ministerstvo vnitra nepovolilo, protože tam by byla jen jiná přípona a název Libertas je už u nás chráněný. 

* A když to nazve třeba Česká libertas? 

            To je otázka. Možná ano. Mně to ale nevadí. Ať tady vznikne třeba deset Libertas. Ujišťuju vás, že volební platforma Libertas.cz už tady leží, a to chci, abyste tam napsal, a ne to, že Železný Ganleymu ukradl stranu. Ganley si u nás nemůže založit politickou stranu. On mohl požádat někoho v České republice – a měl to udělat –, aby zde zaregistroval politickou stranu s názvem Libertas. Ale on to neudělal. 

* Vy jste byl prostě strašně rychlý. 

            Já jsem nebyl rychlý. K tomu bylo potřeba tisíc podpisů a zkuste je sehnat v době Vánoc. 

* Vždyť to říkám, byl jste neuvěřitelně rychlý, že jste to vše zvládnul. 

            My jsme, pane, zpoždění vůči volbám o tři čtvrtě roku (volby do EP budou letos v červnu, pozn. red.). Žvástat a vydávat prohlášení a dělat interview a tiskové konference, to je o ničem. 

* A jak si myslíte, že se váš vztah s Ganleyem jako pravděpodobným budoucím předsedou evropské Libertas bude vyvíjet? 

            Mě centrála nezajímá. To bude, předpokládám, nějaká nová internacionála, se kterou sice budeme komunikovat, ale nebude na nás mít žádný vliv. 

* Asi ale budou moci říct, že vás v té internacionále, nebo lépe řečeno v Libertas.eu, nechtějí. 

            To dost dobře nejde. 

* Proč? 

            Jak znám své francouzské kolegy, se kterými mám naprosto shodné názory na vývoj v Evropské unii, tak by něco takového nedopustili. 

* Jaká je tedy podle vás budoucnost české Libertas? 

            Buď se české euroskeptické síly shodnou, že mají dost společných zájmů a že nechtějí drobit své hlasy při volbách do Evropského parlamentu, a postaví se na jednu volební platformu, a nebo ne. A zdůrazňuji, že Železný není v Libertas. cz. Jen uměl kontrolovat její založení. Je to otevřená platforma, a pokud nebudou všichni ti, kteří si myslí, že v Evropské unii panuje demokratický deficit, hlupácky arogantní nebo sektářští, tak do ní vstoupí. 

* Strana svobodných občanů, kterou teď zakládá Petr Mach, se ale od vašich aktivit zcela jasně distancovala. Podle Macha je to, co jste udělal, minimálně eticky nepřijatelné. 

            Mach to prohlásil hrozně dávno. Kandidovat do Evropského parlamentu rozdrobeně je nesmysl. Železného fanklub se svými 2,2 procenta je hluboko pod pětiprocentní hranicí. Mach začíná, málokdo ho zná. Havlík něco buduje. Bobošíková má svou “21”, nebo jak se ta její politická strana jmenuje. Pak tady máte skupinu odpadlíků. 

* A oni všichni by podle vás měli vstoupit do platformy, kterou vy ovládáte? 

            Já ale nejsem v žádném jejím orgánu a ani nebudu. Ani nemusím být lídrem. Řekne-li konsorcium této platformy, že Železný nemůže být jednička, že je to tak maximálně dvojka, možná trojka, možná pětka nebo čtyřka, tak já to akceptuji. Ať ji třeba pro mě za mě vede Mach. Ať se stane známým. Ať z něj konečně trochu čiší malinko energie. Ať to není takové do sebe uzavřené. Ať se trochu rozmáchne. 

* Ať se Mach rozmáchne. To je hezký slogan. 

            Jde zkrátka jen o to se dohodnout. 

* A vy sám byste přijal pozici jedničky? 

            To by se museli všichni shodnout, že to, co Železný předvedl za pět let v Evropském parlamentu, o čemž tady málokdo ví, je takového rázu, že to převáží jeho potenciální škodlivost. Osobně ale budu všechny varovat a říkat: Pozor, tolik a tolik kauz ještě u soudů řeším. 

* Prý se od vás Libertas.eu právě kvůli vašim neuzavřeným soudním sporům distancovala. 

            To napsaly Lidové noviny. Nejsem přesvědčen o tom, že ty zprávy jsou pravdivé. Já od Ganleye i nadále dostávám vzkazy. 

* A co ty vaše kauzy? 

            Minimálně se to potáhne další tři roky, protože v jedné už vyhrané kauze to soud vrátil s tím, že se mají vyslechnout další dva svědci, z nichž jeden podniká snad někde v Africe a o druhé osobě nevíme skoro nic. Vymyslí si svědka, protože vědí, že ho další dva tři roky budou hledat. A tak Železného kauza běží dál. 

* To je ten případ, ve kterém jste podezřelý, že jste spolu s dalšími pěti lidmi ošidil při převodu podílu v CET 21 stát o více než 38 milionů korun? 

            Ano. Mimochodem, to je docela kuriózní, že jste na to narazil, já jsem byl tehdy kupující. Mně nevznikla žádná daňová povinnost. Já jsem pouze zaplatil peníze a koupil jsem si nějakou společnost. To, jak ti pánové zdaňovali, jsem nemohl ani vědět. Ani jsem tudíž nemohl žádné daně zatajit. 

* V další kauze jste dostal už dvouletou podmínku za to, že jste měl připravit stát při dovozu obrazů o 6,8 milionu korun. Vůči tomuto rozhodnutí jste se odvolal. 

            Ano. Zdůrazňuji, že tento rozsudek je nepravomocný. A na tom prodělají Lidové noviny a Irish Time kalhoty, protože napsaly, že nejsem bezúhonný. Já ale nemám žádný pravomocný rozsudek. 

* A třetí kauza, v níž jde o to, že jste se naoko zbavoval majetku, abyste nemusel splácet závazek vůči společnosti CME? 

            Z toho jsem byl už osvobozen, ale pozor, jde to teď nahoru a opět se určitě najdou dva tři svědci, které bude zapotřebí ještě vyslechnout. Já predikuji, že další dva tři roky poběží všechny moje kauzy nerušeně dál. 

* Vidíte za tím nějaký zlý úmysl?

            Nesporně. Je to kvůli volbám. A podívejte se, co napsali v Lidových novinách: “On už deset let chodí po soudech, jak ho chcete volit?” Místo toho, aby řekli: “Proboha, on už je deset let vláčen po českých soudech!” 

* Možné jsou obě interpretace. 

            Já jsem zásadně limitován. Už deset let! Deset let života mně vymazali. Bude mi teď 64 a tehdy mně bylo 54 let. Ukradli mi politicky nejproduktivnější léta mého života. 

CO je Libertas .eu N projekt panevropské euroskeptické strany představil novinářům v prosinci minulého roku irský podnikatel Declan Ganley N Ganley už před tím stál v čele irského hnutí Libertas, které mělo velký vliv na referendum, v němž Irové odmítli Lisabonskou smlouvu N podle regulí Evropské unie mohou evropskou politickou stranu založit pouze poslanci Evropského parlamentu, což Ganley není N Libertas.eu proto na Ganleyho popud založilo osm europoslanců, mezi nimi i Vladimír Železný N v těchto dnech by měla být Libertas.eu v Bruselu zaregistrována N Libertas.eu chce zřídit své pobočky ve všech členských zemích Evropské unie a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009

* * * *

ČTK, BRUSEL 19. února 2009 | 12:59

Někteří euroskeptičtí europoslanci přichystali na počest návštěvy českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu komiks.

Brožurku o čtyřech stranách složenou z fotomontáží rozdávali novinářům ještě před Klausovým projevem, který poté v parlamentu vyvolal velké emoce.

Na titulní straně poskakuje předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering v mnišském rouchu a drží dva náhrobní kameny,

z nichž na jednom je vytesán nadpis "ústava EU" a na druhém "aneb lisabonská smlouva".

Shora na Pötteringa přitom shlíží bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, který stál u zrodu euroústavy jako předseda Konventu,

který ústavní text v podstatě vytvořil.

"Vítejte v Evropském parlamentu. Prezident Václav Klaus. Ústavní průvodce politickými skupinami," uvádí titulní strana komiksu.

Uvnitř brožurky jsou fotomontáže šéfů jednotlivých politických frakcí v Evropském parlamentu.

Šéf zelených Daniel Cohn-Bendit je vyobrazen jako zbojník, šéf levicové GUE-NGL jako komiksová postava Asterix či šéf socialistů Martin Schulz

 jako rytíř držící vlajku EU.

Poslední strana komiksu přitom uvádí výroky, které v EU zazněly v souvislosti s lisabonskou smlouvou.

Vévodí jim Klausovo vyjádření - "Irské ne je vítězstvím svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií".

* * * *

MÉDIA: Železný, Plesl a snědené věnečky aneb Bída Lidových novin 25.1.2009, neviditelnypes.lidovky.cz, Petr Štěpánek

Nad Otevřeným dopisem Declanu G. jsem si původně myslel, že čtu tradiční výron nějakého internetového exhibicionisty. Oč méně toho o věci obvykle vědí, o to více stylem „pejsek a kočička pečou dort“ šermují „argumenty“ opsanými z internetových vyhledavačů od obdobných „expertů – pozorovatelů z rychlíku“. Jenže záhy jsem zjistil, že autorem téhle slátaniny není nějaký netový nounejm, nýbrž zástupce šéfredaktora Lidových novin Jaroslav Plesl a že to v papírových LN také skutečně vyšlo (24. 1. 2009). Vzbuzuje to řadu otázek.

Pleslův článek doslova překypuje nenávistí k Vladimíru Železnému. Je správné, aby komentáře do seriozních novin psal člověk citově angažovaný na objektu, o kterém píše? Je správné, aby noviny sloužily jako platforma pro vyřizovaní letitých páně místošéfredaktorových mindráků? Železný kdysi Plesla nevpustil na tiskovku. Plesl si to s ním „vyřizuje“ už deset let. Za zmínku stojí i to, že následně Jaroslav Plesl došel „ocenění“, neb Vladimír Špidla s ním navázal nadstandardní pracovní vztah.

Pan zástupce šéfredaktora splácal dohromady Libertas, Novu i dvanáctiletého Voloďu Železného, který prý v roce 1957 na letním táboře v Pyšelích ostatním snědl věnečky. Je vůbec únosné, tahat do údajně seriozních novin podobnou argumentaci? Přistoupíme-li na tento způsob žurnalistiky, pak opravdu s klidným svědomím může někdo příště napsat, že pan Plesl je pochybná existence, neboť paní XY tvrdí, že si spolu v dětství hráli na doktora. A bude-li autor alespoň trochu nadán pleslovskou poťouchlostí, pak hru na doktora lehce pozmění na obnažování před spolužačkami, odkud je už jen malý kousek k osočení, že dotyčný je vlastně úchyl. Ano, přesně takhle někteří novináři pracují.

Nejsem expert na Vladimíra Železného, ani nechci být jeho advokátem, nicméně o části jeho života spojené s Novou toho vím docela dost. Určitě víc, než celá redakce LN dohromady. Odvažuji se to tvrdit na základě té snůšky hloupostí, kterou jen za několik posledních dní Šafaříková, Kolář a Plesl vyprodukovali. Skoro to svádí k závěru, že počet neumětelů na metr čtvereční – bohužel, o co méně poučených, o to více zákeřných – je v redakci LN vskutku nadstandardní i na české novinářské poměry.

Každý, kdo chce argumentovat Železného spory o Novu, by měl mít na paměti tři věci. Zaprvé: Žádní kladní hrdinové v tomto příběhu nevystupují. Nebyl to spor hodného amerického strýčka Ronalda se zlým českým padouchem Vovkou, nýbrž tvrdý střet dvou stejně bezskrupulózních podnikatelů o peníze a vliv, zneužitý navíc k boji o politickou moc. Zadruhé: Příběh nezačal 5. srpna 1999, kdy se Vladimír Železný odstřihl od Ronalda Laudera a Novu přestěhoval na Barrandov. Předcházel tomu Lauderův pokus prodat licenci CET 21, která mu ovšem vůbec nepatřila. A zatřetí: Ten příběh se neodehrál na přímce, na jejíchž koncích je na jedné straně Lauder a na druhé Železný s Českou republikou, nýbrž v trojúhelníku. A ten, kdo hájí pozici České republiky, nemusí nutně vždy a ve všem souhlasit se Železným.

Aby Plesl a spol. napříště nepsali podobné hlouposti, museli by si po letech konečně prostudovat nálezy amsterdamské, londýnské a stockholmské arbitráže, Hándlovo votum separatum, u Londýna a Stockholmu provést jejich komparaci, dále se podrobně seznámit se závěry sněmovní vyšetřovací komise, případně i se šetřením kriminální policie a na škodu by rozhodně nebylo ani přečíst si moje knížky Válka o Novu a Špinavá hra. Uznávám ovšem, že argumentovat věnečky snědenými dvanáctiletým Voloďou na letním táboře v Pyšelích v roce 1957 je nepoměrně jednodušší.

 * * * *

Exkluzivní rozhovor Vladimír Železného s autorem Adamem B. Bartošem pro iDNES na téma Libertas CZ naleznete....zde

* * * *

Schválit Lisabonskou smlouvu?
Reflex, 23.12.2008 Bohumil Pečinka

 

Jiří Paroubek a Vladimír Železný uvádějí základní důvody pro obhajobu nebo odmítnutí nové evropské ústavy, o níž budou čeští poslanci a senátoři hlasovat za několik týdnů.

ANO: VYJDEME Z MRTVÉHO BODU

Ing. JIŘÍ PAROUBEK, předseda ČSSD

Evropskou unii, ale koneckonců i Lisabonskou smlouvu nejlépe charakterizuje parafráze výroku o demokracii jednoho Winstona Churchilla: Lisabonská smlouva není ideálním řešením. Až na to, že žádné lepší není.

Ano, Lisabonská smlouva není v žádném případě dokument ideální. Však je také výsledkem složitého kompromisu. Lisabonská smlouva je totiž vykročením z mrtvého bodu po krachu smlouvy z Nice, kdy před Unií byly jen dvě možné cesty: cesta „dvoukolejné“ Evropy nebo cesta pokračování integračního procesu v duchu původního evropského projektu společenství států sdílejících společné hodnoty a zájmy.

Při pohledu na tyto alternativy dalšího vývoje EU je vidět míra nelogičnosti argumentů odpůrců Lisabonu i fakt, jak pod heslem obrany národních zájmů tyto zájmy naopak oslabují. „Dvoukolejná“ Evropa totiž není nic jiného než rozpad EU na jakýsi VIP klub států, které budou pokračovat v integračním procesu a v globálním měřítku převezmou roli současná EU, a na přidružená „dominia“, která se sice nebudou podílet na všech povinnostech, ale také nebudou mít žádný podstatný vliv na další vývoj zbytku EU.

Přitom na něm budou tato „dominia“ postupující globalizací, geopolitickými okolnostmi z ekonomického i bezpečnostního hlediska čím dál tím závislejší a budou muset pod tíhou vnějších okolností přijímat jeho pravidla. Je snad v českém národním zájmu stát se takovým dominiem? Jsem přesvědčen, že nikoliv.

Bohužel, v diskusi o Lisabonské smlouvě její odpůrci logické argumenty pomíjejí a nahrazují je historickými reminiscencemi a ideologickou předpojatostí. Václav Klaus se přirovnává například k Janu Husovi. Petr Bendl varuje před údajnými majetkovými nároky sudetských Němců.

Jiní poslanci ODS varují před „socialistickým šílenstvím“ a „levicovým řáděním“ (západní) Evropy. Asi si dokážete představit, jak je na základě takového argumentačního zmatku těžké vysvětlovat mým zahraničním partnerům z evropských sociálně demokratických a socialistických stran, často státníkům a ministrům, podstatu kritiky českých odpůrců Lisabonské smlouvy.

 

NE: LIKVIDUJE NAŠI SUVERENITU

VLADIMÍR ŽELEZNÝ, europoslanec

1. Smlouva je už definitivně mrtvá.

Lisabonská smlouva je mrtvá, protože irský lid ji v referendu zamítl.

Podle dosud platné niceiské smlouvy musí novou smlouvu bez výjimky schválit všech 27 členských zemí, aby byla platná. Pokračující ratifikace má jen vytvořit tlak na irský lid, aby změnil svůj postoj, ale na takové podlosti se přece nemusíme zrovna my podílet.

2. Nikdo se nezeptal obyvatel členských zemí.

Předsedové vlád přistoupili na návrh německé kancléřky a uzavřeli v Berlíně tichou dohodu, že Lisabonskou smlouvu po zkušenosti s referendy ve Francii a Nizozemsku již nikdy nepředloží k rozhodování lidu, ale vždy jen poslancům a senátorům národních parlamentů, kteří jsou snáze ovlivnitelní.

3. Smlouva zbavuje členské země 62 práv veta a nahrazuje je většinovým rozhodováním.

Bruselské elity a někteří představitelé Francie a Německa vytvořili a dál vytvářeli umělou „poptávku“ po dalekosáhlém předání suverenity. Současně však do smlouvy zabudovali vysokou preferenci hlasovacích práv svých zemí.

4. Česká republika zmenšuje svou hlasovací váhu a předává ji Německu.

Lisabonská smlouva nejen zavádí namísto práva veta většinové rozhodování, ale v této souvislosti navíc obratně zamezuje, aby se menší země spojily a vytvořily blokační menšinu.

5. Dává Evropské unii 105 nových pravomocí.

Jsou to pravomoci v těch nejchoulostivějších oblastech, v justici, bezpečnosti, vojenských otázkách, zahraniční politice ...

6. Otevírá cestu k restituci majetku, který jsme zabavili sudetským Němcům.

Je to vlastně nechtěný vedlejší efekt smlouvy, který staví do obtížného postavení vůči Lisabonské smlouvě Českou republiku, Slovensko a Polsko. Vlastně Polsko už ne, protože po právních expertizách si Polsko ještě před podpisem smlouvy vyjednalo výjimku z Charty jako komunitárního práva. Takže o nárocích Němců vysídlených z dnešního Polska budou dál rozhodovat polské soudy.

7. Jedná se o „samoratifikující“ smlouvu.

Smlouva totiž obsahuje klauzuli, takzvanou passarelu, pomocí níž může napříště Evropská unie nabalovat další a další pravomoci už bez ratifikace v národních státech, pouhou dohodou s vládními činiteli členských zemí.

8. Zamítnutím zabráníme, aby se naše suverenita stala předmětem pokleslých politických obchodů typu radar za Lisabon.

Rozdíl je navíc v tom, že radar lze kdykoli rozmontovat a přenést třeba na Ukrajinu, ale ztracenou suverenitu již téměř nelze získat zpět. Je to rozhodnutí na generace, ne-li navždy.

9. Pětapadesát procent obyvatel České republiky je přesvědčeno, že náš Parlament má Lisabonskou smlouvu odmítnout.

A to by mělo být pro naše poslance a senátory tím nejpádnějším důvodem, když už se i naše mocenská vládní elita podílí na vyřazení lidí z rozhodování.

V 16 z 27 členských zemí uvádí nadpoloviční většina obyvatel, že by v referendu hlasovala proti.

 * * * *

Bobošíková a Železný navrhli ocenit Klause
19.12.2008    Právo    str. 4   Zpravodajství    (jas, Novinky)   

Europoslankyně Jana Bobošíková navrhla ve spolupráci s Nezávislými demokraty prezidenta Václava Klause na Cenu evropských občanů.

            Při nominaci spolupracovala i Vladimírem Železným, který pro nominaci vyjednával podporu.

            V materiálu, který Bobošíková odeslala na Hrad, stojí, že důvodem pro nominaci je Klausův “boj za demokracii v Evropě a za výjimečně zodpovědný přístup při obraně svobodné a spravedlivé demokratické diskuse”.

            Železný s Bobošíkovou se do Evropského parlamentu (EP) dostali na společné kandidátce, později je rozdělily ostré spory. Klaus je v kontrastu s pravidly pro udělení ceny. V nich se píše, že oceněna může být činnost “svědčící o mimořádné snaze o podporu lepšího vzájemného pochopení a užší integrace národů členských států”. Užší integrace je ale podle Klause nebezpečná.

            Cena, kterou na počátku příštího roku obdrží 50 nominovaných, má podobu čestné medaile. Její vznik inicioval loni předseda EP Hans-Gert Pöttering. A ten se s dalšími europoslanci dostal při nedávné návštěvě na Hradě do rozepře s Klausem.

* * * *

Čeští europoslanci žádají v Bruselu omluvu za hulvátství vůči Klausovi
11.12.2008   iDNES.cz 

Roztržka delegace zahraničních europoslanců s prezidentem Václavem Klausem minulý týden na Hradě má dohru. Čeští europoslanci si stěžují předsedovi Evropského parlamentu a požadují omluvu. Podle Vladimíra Železného se jeho zelený kolega Cohn-Bendit choval podobně jako Reinhard Heydrich.

Za prezidenta Klause se postavil ještě o víkendu kongres ODS. Třebaže na něm prezident oznámil, že se vzdává postu četného předsedy, europoslanec Jan Zahradil prosadil usnesení, kterým strana chování evropské delegace odsoudila.

"Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering při jednání u prezidenta České republiky nebyl schopen garantovat důstojnou úroveň diskuse a výměny názorů o otázkách EU," říká se v něm například.

Klause se zastal i europoslanec ODS Hynek Fajmon. Pötteringovi adresoval otevřený dopis. "Po přečtení záznamu z tohoto jednání vás důrazně vyzývám, abyste se za vystupování delegace Evropského parlamentu v Praze omluvil," napsal mu.

Ještě dále zašel jeho kolega Vladimír Železný, místopředseda frakce IND/DEM. "Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského hradu zazníval v dějinách jen zřídka," píše Železný. "Přesně tímto tónem, a dokonce s podobným obsahem, hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou a pak velmi podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou."

V dopise předsedovi Evropského parlamentu si také posteskl, že jako vedoucí delegace "ponechal tomuto hulvátskému chování volný prostor".

Podobná slova zvolil i předseda slovenské KDS Vladimír Palko. "Takto se choval komunistický prezident Antonín Novotný vůči Slovákům v šedesátých letech. Takto s československými představiteli mluvili v roce 1968 představitelé Varšavské smlouvy," uvedl.

Cohn-Bendit: To přirovnání je směšné

Sám zelený europoslanec a bývalý revolucionář Daniel Cohn-Bendit odmítá takové přirovnání. "Srovnání s Hitlerem nebo Brežněvem není pouze zraňující, ale nevhodné. Mí prarodiče zemřeli v koncentračních táborech. Mí rodiče museli utéci z Německa v roce 1933. Nemusíte souhlasit s mými otázkami, ale vaše přirovnání jsou směšná," napsal v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.

Železného zmínku o Heydrichovi pak odbyl svérázně. "Je to blbec," řekl na adresu poslance.

Ihned si ale do Čechů znovu "rýpnul". "Česká arogance mne začíná rozčilovat," odpověděl jednomu z čtenářů on-line rozhovoru.

Cohna-Bendita se po roztržce zastala slovenská europoslankyně Irena Belohorská, která byla součástí delegace a schůzky se účastnila. Tvrdí, že přepis, který Hrad zveřejnil, je mírně zpřeházený.

Mluvčí prezidenta Radim Ochvat to pro iDNES.cz odmítl a slíbil zaslat originální anglický přepis. To však nakonec kancelář neučinila.

* * * *

Železný: Poslanci EU hovořili s Klausem jako Heydrich s Háchou
9.12.2008 (iHNed.cz) Jan Markovič

Václav Klaus se v pátek na Hradě dostal do sporu s delegací šéfů Evropského parlamentu. Vedoucí Klausovy kanceláře Jiří Weigl dokonce hovoří o tom, že takový tón jednání na Hradě nezazněl po celá desetiletí. Poslanec Daniel Cohn-Bendit prý pojal jednání jako provokaci.

"Lisabonská smlouva: Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat," řekl Cohn-Bendit, který je jako zelený poslanec popuzen Klausovým popíráním globálního oteplování.

Vedoucí výpravy Hans-Gert Pöttering ale Cohn-Bendita v jeho slovních útocích nezastavil. Dokonce ho po námitkách Klause ještě podpořil slovy: "My máme času dost. Každý z poslanců se Vás (míněn Klaus) bude ptát na co bude chtít."

Otevřený dopis od poslanců

Jednání "trestné výpravy" europoslanců popudilo nejen prezidentskou kancelář, ale i celou řadu poslanců. Otevřeným dopisem se rozhodl protestovat například

"Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského Hradu zazníval v dějinách jen zřídka," píše Železný v dopise adresovaném vedoucímu delegace Hans-Gert Pötteringovi.

"Přesně tímto tónem a dokonce s podobným obsahem tak hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou, a pak velmi podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou," pokračuje Železný, který v dopise Pötteringa důrazně žádá o omluvu.

Podobným způsobem reagoval i europoslanec Hynek Fajmon "V demokratické společnosti není možné, aby poslanci vystupovali způsobem, který předvedl pan Daniel Cohn-Bendit. Není možné, aby takto vystupovali ani vůči občanům a ani proti hlavě jednoho z členských států Evropské unie," píše Fajmon na adresu Pötteringova.

* * * *

Víno bude regulováno podle “rozsypaného čaje”
8.12.2008    Prosperita    str. 25   Inspirace pro vás   (kčr)    

Organizace evropského trhu s vínem se bude řídit podle nových regulačních pravidel.

Poslanec Evropského parlamentu Vladimír Železný kritizoval, že jednotlivá ustanovení nejsou zařazena do speciálního předpisu pro vinaře, ale že je Evropská komise rozptýlila metodou “rozsypaného čaje” do jednotné regulační normy.

“Komise velmi nešťastně rozsypala ustanovení pro obchod s vínem do všech kapitol. Proti tomuto rozhodnutí protestovaly vinařské svazy včetně těch největších – francouzských, italských a španělských,” vysvětlil 24. listopadu 2008 na snídani s novináři, již zorganizovala Potravinářská komora ČR, V. Železný. Jak dodal,zklamání mu přineslo i to, že rozptýlenou formu regulace podpořili europoslanci ODS.

 V. Železný se vyjádřil také k tzv. labelingu, který komplikuje potravinářům život. “Evropský parlament miluje labeling a vydává jedno nařízení za druhým. Týká se údajů, které musí být povinně uvedeny na každém potravinářském výrobku evropského původu a jimiž je nadměrně zahlcován konzument,” poznamenal V. Železný. “Jde například o to, kolik jednotlivých složek naplní doporučenou denní dávku,” dodal.

Zahlcování etiket na potravinách nepodstatnými informacemi jde však proti původní snaze dosáhnout toho, aby se spotřebitel lépe orientoval v nabídce potravinářského zboží. Zvyšuje také náklady výrobcům a oslabuje je v konkurenčním boji s mimoevropským zbožím.

* * * *

Soud osvobodil Železného v kauze údajného poškozování věřitele
8.12.2008    Zpravodajství ČTK    str. 0   dce  zak    hs    

    Praha 8. prosince (ČTK) - Městský soud v Praze dnes v plném rozsahu osvobodil europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného a jeho tři někdejší právníky v kauze údajného pokusu o poškozování věřitele. Byli podezřelí z toho, že poškodili společnost CME tím, že se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči této společnosti.

   Šlo o nejrozsáhlejší z trestních kauz Železného. Trestné činnosti se podle žalobce dopouštěli v letech 1999 až 2001. Poté, co CME uplatnila u mezinárodní arbitráže nárok na zaplacení dlužné částky přes 23 milionů dolarů (v roce 2001 zhruba 875 milionů korun), obžalovaní podle policie podnikali kroky k převedení majetku Železného na nové právnické osoby.

   Společnost CME, která je staronovým majitelem Novy, se v trestním řízení žádné náhrady škody nedomáhala. Její pohledávka byla totiž v plné výši uhrazena - za Železného dluh uhradili v roce 2002 tehdejší vlastníci společnosti CET 21, skupiny PPF a MEF Holding.

* * * *

Čeští politici jsou poživační amatéři
6.12.2008    Mladá fronta DNES    str. 12   SOBOTNÍ ROZHOVOR VILIAM BUCHERT   

S europoslancem Vladimírem Železným o vzniku nové strany, Klausovi, Topolánkovi, Paroubkovi i Lisabonské smlouvě

 Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova a dnešní europoslanec, patří mezi nejkontroverznější české politiky. Co si myslí o současné vládě? O ODS? A o Lisabonské smlouvě?

 * Pane europoslanče, sledujete jako bývalý ředitel Novy vývoj v českých televizích?

            Ano.

 * A proč v Česku příliš neuspěla na Západě tak populární reality show?

            Jako ředitel Novy jsem například zakázal pořad Big Brother. Cena za něj je přemrštěná a vyžaduje absolutní spolupráci diváka po celou dobu vysílání. Ale divák je už unavený. Navíc je smrtící, když reality show pouští proti sobě dvě televize.

 * Ptám se proto, že jako reality show vypadá dnes česká politika, a divák je z ní už skutečně unavený.

             Je velmi, velmi unavený. Ale hlavní problém české politiky je, proč do ní politici vlastně jdou.

 * Proč?

           Protože jsou chudí.

 * To vy nejste.

             Nejsem. Většina politiků neuspěla v podnikání, nikdy si nevydělali ani korunu nad standard běžných platů. Systém ČSSD i ODS trpí stejným problémem – politici těchto stran jsou zpravidla poživační lidé, kteří mají občas chuť rozhodovat.

 * Jak občas? Jak to přesně myslíte?

             Někteří dokonce trpí nechutí rozhodovat. Jestli někteří naši politici říkají, že nechtějí mít moc a nechtějí rozhodovat, ať nedělají politiku. Vždyť čekají od politiky jen další a další benefity.

 * To zřejmě neřeknete nic hezkého ani o vládě Mirka Topolánka, že?

             Jsem velmi zklamaný vládou. Zejména jejími postoji k evropské spolupráci a Lisabonské smlouvě.

 * Jenže současný kabinet byl a je kritičtější k EU než předtím ČSSD.

             Ano, ale její veletoč kolem Lisabonu, který je zdůvodňován obavami z Moskvy, považuji za mimořádně pokleslou argumentaci. Jsem zklamaný liknavostí, ledabylostí, amatérismem. Poláci si dokázali při jednání s Merkelovou vyjednat za 40 minut výjimku z charty základních práv EU. Česká vláda se ani neobtěžovala udělat si expertizu. Je to nezodpovědné. Nevím, zda to bylo způsobeno probíhající lyžařskou sezonou, či vnějšími vlivy. 

* Narážíte na cesty premiéra za lyžováním státní letkou?

             Vy jste to řekl. Vidím hlavně hluboké nesoustředění vlády ke klíčovým evropským otázkám, které mohou mít význam v průběhu dalších dvaceti let. To mě ohromuje.

 * Co vás ještě ohromuje?

             Že se tvrdí, že na jednu z nejotevřenějších ekonomik světa, což jsme my, že na tu montážní halu, což jsme my, nedopadne ekonomická krize. Je to nezodpovědné vůči občanům. Čeká nás přitom tvrdé období s drastickým snižováním zaměstnanosti. Podle všeho nás na jaře dopady krize dostihnou. 

* Konvenuje vám v něčem opozice? Myslím především ČSSD.

             Ne. Nenalézám v ní reálnou opozici vůči charakteristikám vlády, které jsem popsal. Bohužel.

 * Když jste hovořil o benefitech plynoucích z politiky, už jste se rozhodl, zda budete příští rok kandidovat opět do europarlamentu?

             Ještě ne. Jsem mezi dvěma póly – mezi kontinuitou, k níž by měl být člověk loajální, a mezi soukromým a osobním životem. Chcete dál trávit život na letištích a v autech, nebo nechcete? Nevím. Ač nerad, musím do toho započítat i svůj věk a to, čeho chci ještě dosáhnout. 

* Kdy se rozhodnete?

             Začátkem února. A mám to zatím tak 50 na 50. Jako v reality show.

 * Europoslanci jsou málo vidět v českých médiích. Teď se hovoří o vzniku nových stran na pravici. Kde jste vy na politickém spektru? 

            Výrazně vpravo. Ve smyslu konzervativním. Nejblíže bych se cítil v britské konzervativní straně. 

* V souvislosti s novou stranou se objevilo i vaše jméno. Myslíte si, že je taková strana u nás potřebná?

             Ukážou to parlamentní volby a indikátorem bude už příští rok hlasování do Evropského parlamentu.

 * Jak se zakládání nové strany týká vás osobně?

             Vždyť já jsem předsedou politické strany – Nezávislých demokratů. A ty nechci opustit. To by bylo pomýlené a politicky nekorektní. 

* Odpovězte mi jasně. Mohl byste být členem nové politické strany?

             To je složitější otázka. Možná vaši čtenáři netuší, že v Evropě existují národní strany a také evropské strany. Byl jsem společně s několika dalšími lidmi před několika týdny zakladatelem evropské strany Libertas, která má kořeny v Irsku. Chci desetkrát zdůraznit, že k tomu, aby vznikla Libertas Česká republika, je ještě čas. Střízlivě by se měly zhodnotit její možnosti a zda její činnost může imitovat činnost Libertas v Irsku. 

* Kdyby vznikla česká Libertas, byla by vaše strana její součástí?

             Nikoli. Zvažovali bychom, zda bychom jako evropská strana přijali její českou část. Ale pokud by ta byla blízká Nezávislým demokratům, tak by nic nebránilo spojení. Uvidíme po kongresu občanských demokratů, zda se z ní někdo vydá jiným směrem.

 * Vy novou pravicovou stranu u nás tedy skutečně nezakládáte? 

            Je to řízená kampaň.

* Kdo ji řídí? 

            Osoby končící na -ík. Těch je dost kolem čelných představitelů. 

* Mezi “íky” mohu zařadit jména Marek Dalík a Jaroslav Tvrdík?

             Můžete. Zpráva o nové straně byl mimořádně obratný krok, který měl před kongresem ODS odstřelit ty, kteří nebudou nadšeni z výběru delegátů a z toho, jakou platformu kongres zaujme k Lisabonu a dalším klíčovým otázkám. Ti měli být předem označeni za pseudosarajevské zrádce. 

* Objevilo se i to, že byste mohl financovat založení nové strany.

            Co vy víte o mých financích?

 * Před chvilkou jste přece říkal, že nejste chudý.

             Nejsem. Mám na důstojný život. Ale nejsem osoba, jako se to stalo v Irsku, abych mohl založit velkou a velmi dobře dotovanou stranu.

 * A další spekulace: tvářemi nové strany bude i Jana Bobošíková a Vladimír Železný. Jenže vaše vztahy s ní nejsou nejlepší. 

            Nejsou. Objevilo se to záměrně a bylo by komplikované být spolu v jedné straně. Už jenom, že se objevuje jméno Železný, vždyť to jméno považují mnozí za kontroverzní, a to má sloužit k diskreditaci některých lidí, kteří chtějí založit novou stranu. A uznávám, že jsem svým způsobem poškozující jméno, dokud nedoběhnou moje trestní kauzy.

 * V jakém stavu vlastně jsou? 

            Opět se teď oddálil už jeden mnou vyhraný spor. Na jak dlouho? Na pět, na šest měsíců? To budeme akorát někde u eurovoleb. Letos v březnu jsem se svými trestnými kauzami vstoupil už do desátého roku. Nic není přitom pravomocně uzavřeno. Zatím jsem vše přežil, ale příjemné to není. Kvůli těm kauzám jsem například mimořádně cudný ve vztahu k panu prezidentovi.

 * Cože? Vy a cudný?

             Myslím to vzhledem k hodnocení názorové blízkosti s prezidentem. 

* Vždyť jste si názorově blízcí. Jste zván na recepce na Hrad, chodíte na křty jeho knížek, byl jste na jednání Ústavního soudu v Brně, kde on kritizoval Lisabonskou smlouvu.

             Máme velmi výjimečného prezidenta. Málokdy jsme měli prezidenta s takovou intelektuální kapacitou a výbornou schopností analýzy. Až s doběhem času to veřejnost ocení.

 * I o vás se kdysi hovořilo jako o možném kandidátovi na prezidenta.

            Vždy jsem to vylučoval. Jsem člověk exekutivní. Kdybyste se mě zeptal, zda vylučuji na věky věků post premiéra, tak bych byl náchylný to vyloučit vzhledem k věku či únavě, ale úplně to vyloučit nemohu. 

* Tak jste se sám teď kandidoval. Souvisí úvahy o vzniku nové strany s odporem některých lidí s Lisabonskou smlouvou?

            Ta je spouštěcím mechanismem. ODS totiž driftuje doleva od původních základů, a toto je výsledkem. Topolánkova skupina není schopna reflektovat jiné názory. Pokud ODS nebude schopna přijmout alternativní postoj k Lisabonské smlouvě, tak se rozštěpí. To se projeví i při sestavování kandidátek této strany do europarlamentu a sněmovních voleb. 

* A kandidáti do Evropského parlamentu se mohou těšit v budoucnosti navíc na daleko větší platy.

             Ano, budou nově placeni přímo Evropskou unií a plat bude oproti dnešku mnohonásobný. Umím si proto představit, že nastane větší tlačenice na kandidátkách stran, protože ti, co nejsou ještě zabezpečeni a nedokázali se zajistit státními zakázkami, se budou snažit se tam dostat.

 * Zúčastnil jste se jednání Ústavního soudu v Brně o Lisabonu. Jaké máte vůči smlouvě hlavní výhrady? 

            Problém je bohorovnost vlády, která neinformovala občany. Smlouva dává v případě hlasování nepřiměřenou moc velkým zemím. Když je odbouráno právo veta, tak stačí Německo s Francií a jeden další velký stát a je prakticky rozhodnuto. Je to pro nás drasticky nevýhodné. Neznám případ v politických dějinách, že by si nějaká země vyjednala podmínky přistoupení k nějaké organizaci, získala za to nějakou volební váhu a tu pak, aniž dostala sebemenší protihodnotu, odevzdala. To udělala Česká republika i další země. Lisabonem se narovnává poválečná disproporce, kterou trpělo Německo. 

* Nemluvíte o tom pouze kvůli jistým problémům s Německem? 

            Trochu tím narovnáváme výsledek druhé světové války. Do jisté míry ponecháváme Německu část našeho vítězství, mám-li to říci brutálně. Z hlediska elementární politické mravnosti není vhodné, aniž to bylo vyobchodováno, odevzdat téměř polovinu své volební síly. 

* Jaké další možné nebezpečí v Lisabonské smlouvě vidíte? 

            Nesystémově je do ní zařazena Listina základních práv a svobod. Z ní si vyjednali výjimku Britové ze sociálních důvodů a Poláci z důvodu možných restitucí německého obyvatelstva, které bylo z jeho území odsunuto po válce.

 * Někteří říkají, že Lisabon prolomí Benešovy dekrety. Je to tak? 

            Neprolamuje dekrety, ale prolamuje možnost restituce majetku pro sudetské Němce. To jsou dvě odlišné věci. Lisabonská smlouva do sebe zabudovává chartu, kterou mají státy už stejně přijatou v nějaké podobě. Jenže tím, že se zařadí do Lisabonu, tak z ní učiní nikoli právo na úrovni národní, ale právo výhradně na úrovni Evropské unie. Pozor, jedná se o práva individuální a současně zavádí Lisabonská smlouva rozšířené občanství EU a také to, že rozhodnutí evropské je vždy nadřazeno.

 * Co to může podle vás znamenat?

             Zatímco teď rozhodovaly s konečnou platností české soudy a zamítaly restituce majetku sudetských Němců ze známých důvodů, pak by se o tom mohlo rozhodovat u Evropského soudního dvora v Lucemburku. Tam Malťan, Fin a Portugalec budou rozhodovat o tom, zda sudetský Němec, který tam už přijde jako evropský občan, je nadán stejným právem k restituci jako český občan na našem území. Na základě principu rovnosti budou podobní lidé tvrdit, že jsou diskriminováni, a podle toho může být rozhodnuto.

 * Vy si skutečně myslíte, že by se něco takového mohlo dít? 

            Vím, že se to stane. Mají dokonale připravené žaloby a budou se odvolávat na analýzy českých právníků. Čeští politici se v tom navíc vůbec neorientují. Nález, my vám nebudeme vracet restituce, už nebude probíhat na základě českého přezkumu, ale na základě získání evropského občanství. 

* Ale všichni naši politici tvrdí, že dekrety jsou neprolomitelné. 

            Jsou. Ale na základě toho, že bude porušeno evropské právo o rovnoprávnosti, bude řečeno, že český občan může restituovat a jiný ne a že to nejde. Všichni mají mít stejná práva jako evropští občané.

 * Byl odsun sudetských Němců po válce na základě kolektivní viny tedy podle vás spravedlivý? 

            Je skutečně problém, že vina nebyla zkoumána individuálně. S tím mohou někteří lidi argumentovat a podle mě uspějí. A můžeme si my dnes dovolit jim zaplatit?

 * Otázky kladu s dovolením já. 

            Dobře, ale sám víte, že peníze na to nejsou a nebudou.

 * Brněnský Ústavní soud argumentoval pro Lisabon také politicky. Mají takto soudci postupovat?

             Byl jsem tím šokovaný. Například zaznělo, že po přijetí Lisabonské smlouvy bude muset v případě další stížnosti na ni zaujmout soud eurokomformní postoj. Co to je? Kde to vzali? To není v naší ústavě. Vyslechli jsme ideologickou přednášku o globalizaci, kterou bych čekal od zelených či socialistů. Levicovou přednášku o nutném blahu evropské integrace, která čelí zlu globalizace. Jenom jsem valil oči. Takový extrémní postoj jsem neslyšel ani od levičáků v Evropském parlamentu. To je zcela nebývalé! Chybělo mi už jen jako zdůvodnění globální oteplování.

 * Jak to podle vás nakonec s ratifikací Lisabonské smlouvy dopadne?

             Ale vždyť ona je mrtvá! Irové ji odmítli. Není co ratifikovat! Nemůže platit, když ji Irové odmítli.

 * Může se přece referendum v Irsku opakovat.

             Proč? Není podle dohod možné Lisabonskou smlouvu měnit. Změní-li se jen tečka na dokumentu, tak se musí opakovat celý proces ratifikace. Smlouva je mrtvá a neplatí. Jinak bychom narušili princip právnosti Evropské unie. Smlouva je spiknutím evropských elit.

 * * * *

Odpůrci Lisabonu vytáhli obavy o dekrety
3.12.2008    Právo    str. 4   Zpravodajství  Naďa Adamičková Marie Königová   

Odpůrci Lisabonské smlouvy varují před možným prolomením dekretů prezidenta Beneše. Mluví o tom prezidentův tajemník Ladislav Jakl, místopředseda ODS Petr Bendl či europoslanci Vladimír Železný a Jana Bobošíková.

            Jako první varoval před smlouvou letos v lednu v Právu Železný. Ten nedávno vydal prohlášení, v němž tvrdí, že případné roztočení restitucí majetku odsunutých Němců může v ČR vést až ke státnímu bankrotu, protože se to může týkat až třetiny majetku. Své obavy opírá o názor ústavního právníka Václava Pavlíčka. Ten Právu řekl, že Lisabonská smlouva ani Charta základních práv EU, která je její součástí, nemohou zpětně revidovat dekrety.

            Přesto podle něj oba dokumenty zakládají s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU nebezpečí restituce majetku zabaveného odsunutým Němcům.

            Podle Pavlíčka by se to mohlo stát u dosud neukončených restitučních případů. U nich by ČR mohla být Evropským soudem v Lucemburku odsouzena k tomu, aby odstranila všechna diskriminující ustanovení.

“Již několikrát bylo v judikatuře soudu upozorňováno, že ČR tím, když zvýhodňuje české občany v restitučním řízení, vlastně diskriminuje ostatní,” uvedl Pavlíček. Podle něj i proto sledovali s velkým zájmem jednání Ústavního soudu právě restituenti z řad šlechticů, kteří chtějí zpět majetek odňatý na základě dekretů. Možnost prolomení či obejití Benešových dekretů nevylučují ve svých mediálních prohlášeních i další čeští politici: Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Hynek Fajmon (všichni ODS) či Miloslav Ransdorf (KSČM).

 “Při pochybnostech raději neratifikovat”

 Nezařazený poslanec Jan Schwippel, velký odpůrce Lisabonské smlouvy, tvrdí, že dekrety nebudou touto smlouvou ohroženy. Ale připouští-li možné roztočení restitucí Pavlíček, pak je Schwippel přesvědčen, že existuje-li takováto sebemenší pochybnost, pak prostě není možné smlouvu ratifikovat.

Pochybnostem v neděli oponoval hejtman a poslanec David Rath (ČSSD). “Já bych byl naprosto poslední z těch, který by souhlasil nebo vůbec naznačil souhlas, že by se měly otevírat, natožpak zpochybňovat, nebo dokonce rušit Benešovy dekrety,” prohlásil.

            Podle Klausova tajemníka Jakla existují právní rozbory, které hovoří o tom, že přijetím Lisabonské smlouvy by klesla právní jistota českých občanů.

            “Představme si, jak nějaký tribunál, kde bude sedět Fin, Portugalec a Kypřan, bude rozhodovat, jestli se má nebo nemá vydávat nějaký majetek, bez znalosti kontextu historického a jakéhokoli jiného,” řekl v ČT Jakl. Ten chce Václavu Klausovi doporučit, aby se obrátil ve věci Lisabonské smlouvy na Ústavní soud.

            Možnost prolomení restituční hranice v ČR se nelíbí ani šéfovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS). Nedávno na adresu právních pochybností pronesl: “V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat – vystupme z EU,” řekl Sobotka. 

* * * *

Rozhodnutí ÚS umožňuje pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy
26.11.2008    Zpravodajství ČTK    str. 0   dce  zak  jd     

  Praha 26. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), že šest bodů lisabonské smlouvy reformující EU není v rozporu s českou ústavou, umožňuje podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) pokračovat nyní v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. Předseda vlády to uvedl v prohlášení zveřejněném krátce poté, co soud dnes oznámil svůj verdikt. Rozhodnutí soudu uvítal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) i zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek.

   "Nicméně i nadále očekávám, že odborná i veřejná debata bude pokračovat," uvedl Topolánek s tím, že rozhodnutí Ústavního soudu "bere na vědomí". "My už jsme vše potřebné udělali. My jsme poslali smlouvu do sněmovny a senátu včas a nyní je to zcela v rukou organizačních výborů parlamentu, nikoli předsedy vlády," vyhnul se Topolánek odpovědi na otázku, zda požádá sněmovnu a Senát o urychlené projednání lisabonské smlouvy.

   "Samozřejmě, že proces bude pokračovat, vláda rozhodně ho nebude nijak brzdit, bude na obou komorách, aby v ratifikaci pokračovaly," uvedl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Poznamenal, že je možná škoda, že soud neposoudil celou smlouvu, i když mohl. Myslí si, že soudci se možná báli, aby nevytvořili precedens a "do budoucnosti si nepřidělávali moc práce". Podle Vondry se nyní otevře spíš politická debata. 

  Podle Schwarzenberga je výrok soudu "dobrá zpráva pro nás i pro Evropu". Přes zpoždění, které kvůli projednávání nastalo, byly veškeré pochybnosti, které vyslovil Senát, rozptýleny, uvedl. "Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. A za tuto jistotu buďme vděčni," dodal ministr. 

  Vicepremiér a předseda SZ Martin Bursík označil rozhodnutí soudu za "vynikající zprávu" pro ČR. "Teď musí bezodkladně pokračovat proces ratifikace v obou komorách parlamentu. Je v zájmu českého předsednictví ratifikovat lisabonskou smlouvu co nejdříve," připomněl Bursík. Zelení žádají v této věci co nejrychlejší svolání mimořádné schůze sněmovny.

   Ministr a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) označil rozhodnutí soudu za správné. Smlouvu je podle něj možné ratifikovat ještě letos.

   Místopředseda KSČM Jiří Dolejš poznamenal, že dopředu nečekal nic. "Tlak ze strany prezidenta jsem vnímal jako velmi výrazný," poznamenal Dolejš, který zdůraznil, že uznává autoritu ÚS a jeho rozhodnutí. Komunisté si nicméně stále myslí, že o přijetí lisabonské smlouvy by se mělo rozhodovat v referendu. 

  Ústavní soud však lisabonskou smlouvu možná nezkoumal naposledy. Skupině poslanců, senátorů a prezidentovi zůstává možnost znovu podat návrh na posouzení souladu některé části smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh mohou podat v dalších fázích ratifikace smlouvy. Soud tentokrát nehodnotil dokument jako celek, ale pouze ty jeho části, proti nimž dostal od Senátu konkrétní argumenty.

   Senátor ODS Jaroslav Kubera, který spolu s kolegy jednání u ÚS inicioval, dnes ČTK řekl, že ani po rozhodnutí soudu pro lisabonskou smlouvu ruku nejspíš nezvedne. Jde podle něj o dokument, který by snížil význam menších států. Se svým rozhodnutím prý počká až na postoj Irska. Irové letos v referendu řekli lisabonské smlouvě "ne". Nyní hodlají s unií jednat tak, aby rozptýlili své obavy a mohli uspořádat referendum nové.

   Podle europoslance Vladimíra Železného je klíčový právě irský nesouhlas se smlouvou. "Podle pravidel Evropské unie je lisabonská smlouva neplatná, mrtvá. To 'ne' se nedá obejít tak snadno, jak si eurooptimisté představují," řekl ČTK Železný. Nález soudu ho překvapil, protože výhrady ke smlouvě jsou podle něj jednoznačné. Železný se pozastavil především nad argumentací soudu, který dával význam smlouvy do souvislosti s globalizací.

   Zahraničněpolitický expert ČSSD a místopředseda Poslanecké sněmovny Zaorálek dnes ČTK řekl, že podobný výrok soudu není překvapivý. Připomněl, že lisabonskou smlouvu zkoumaly ústavní soudy několika zemí a schválilo ji 25 parlamentů v Evropě. "Nebyl vůbec důvod k tomu podání. Tím spíš, že Poslanecká sněmovna a Senát podle jedné varianty, o které se mluví, by o smlouvě měly hlasovat ústavní většinou. Samozřejmě, že parlament může provést krok, kterým i mění ústavu či přijímá ústavní rozhodnutí," poznamenal. Smlouvu nyní podle něj mohou okamžitě začít projednávat poslanecké výbory. 

* * * *

Železný: Konečně to slyšela i veřejnost
26.11.2008    Právo    str. 3   Zpravodajství    (jac, pko)   

 * Označujete se za eurorealistu. Co vám vadí na smlouvě?

             Mne překvapuje, jak úspěšná je politika EU v zatemňování podstaty věci. To znamená vytvoření velmi nepřehledného, obrovitého dokumentu o 3600 stranách, do kterých je formou rozsypaného čaje nenápadně rozptýlena řada ustanovení, která se bolestně dotýkají naší ústavnosti. Právě to znemožnilo evropské i české veřejnosti seznámit se s podstatou smlouvy. Důležité je, že to slyšela veřejnost. Vlastně poprvé mohla uvažovat o podstatě smlouvy. Logicky ji vláda brání. Jako exekutiva získá pravomoci v Radě Evropy, zatímco národní parlamenty umřou.

 * Jak hodnotíte jednání ÚS?

            S velkými rozpaky. Překvapilo mě hlavně vystoupení Alexandra Vondry. Já jsem s ním mluvil hned poté a on připustil, že samozřejmě neřekl vše, ale jen něco. Vykládat například zahrnutí Listiny základních práv EU do smlouvy jen jako problém týkající se pouze EU a jejích institucí, je krajně nepřesné. Ten problém je opačný. Zahrnutí oné Listiny do smlouvy totiž umožní každému jednomu občanovi, aby se přímo obrátil na soud v Lucemburku a obešel tak kompetence českého státu a jeho soudů. A takhle se může rozhodnout kdokoli – třeba sudetský Němec, který kdysi přišel o majetek. A to je úplně nová situace. Tím se soud nezabýval. Velmi se mi líbilo vystoupení pana prezidenta.

 * Co si myslíte o procesu ratifikace smlouvy v EU?

             Myslím, že Unie si vytvořila dokonalý mechanismus tlaku. Ona se vždycky snaží z jedné nebo dvou zemí udělat černé ovce. Teď jsou to ČR a Irsko. A hned slyšíme – Jste jediní! Jestli to nezměníte, bude to katastrofa! Takto Unie postupovala ve všech zemích. Nelze pominout, že na stole leží už francouzské ne, nizozemské ne, irské ne, české rozpaky a německé neschválení. To už je významný blok, ale je to bohužel zcela ignorováno.

* * * *

Na jednání o lisabonské smlouvě přišel Klaus a politici i Kinský
25.11.2008    Zpravodajství ČTK    str. 0   dbn  zak  tmd   

  Brno 25. listopadu (ČTK) - K jednání o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem přišli jako účastníci řízení prezident Václav Klaus, šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a vicepremiér Alexandr Vondra (ODS). Senát, který navrhl přezkoumání smlouvy Ústavním soudem, zastupuje místopředseda Jiří Šneberger (ODS). Rokování o smlouvě, jež má změnit fungování Evropské unie, začalo v 09:00, patnáctka ústavních soudců je kompletní.

   V zaplněné jednací síni jsou také známé tváře, například potomek šlechty František Oldřich Kinský, jenž se neúspěšně domáhá vydání rozsáhlého souboru nemovitostí zabaveného po druhé světové válce. Podle některých odpůrců lisabonské smlouvy může tento dokument dopadnout i na Benešovy dekrety a některé restituční spory. Kinský přišel společně s Girolamem Giormanim z Hnutí na obranu majitelů realit, jenž je bojovníkem proti regulovanému nájemnému. Dostavil se také europoslanec Vladimír Železný.

   Už před jednáním se před budovou soudu sešla skupinka odpůrců lisabonské smlouvy z různých krajně pravicových uskupení.

   Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čeká se právě na stanovisko patnáctky ústavních soudců, proto patří dnešní jednání k vůbec nejsledovanějším v posledních letech. Lisabonská smlouva má unii po krachu euroústavy přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Česko bude od ledna příštího roku Evropské unii předsedat. Kritici smlouvy se domnívají, že by Česko kvůli lisabonské smlouvě mohlo ztratit část své suverenity, podle vlády nic podobného nehrozí.

* * * *

Miroslavská gulášovka
19.11.2008    Znojemsko    str. 5  -trek-     

Čtyřicet vzorků gulášů nabídli miroslavští na své tradiční, letos již dvanácté Gulášovce. “Narozdíl od Pekingu v Miroslavi žádné dopingy nefungují, proto tady vždy dostanete řádný guláš,” pochvaloval si Vladimír Železný. Jeden z několika čestných hostů přivezl svůj Železný guláš. V nabídce byl také třeba Kuřecí z radnice i Socánkovo pohlazení. Zájem o gulášové speciality byl obrovský. Lidé si oblíbenou akci pochvalovali a kromě hojného ochutnávání tančili a bavili se až do pozdních nočních hodin.

 * * * *

ČD partnerem výstavy fotografií
30.10.2008    Železničář    str. 4   Obchod - provoz - investice    MARTIN NAVRÁTIL   

 České dráhy, a. s., jsou hlavním partnerem výstavy fotografií Jaroslava Brabce, jež byla slavnostně v pátek 10. října otevřena v soukromé galerii Zlatá husa v Praze v Dlouhé ulici.

            Jaroslav Brabec je nejen známým režisérem a kameramanem - režíroval třeba televizní seriál Hraběnky a natáčel vedle mnoha jiných filmy Andělská tvář, Z pekla štěstí 2, V erbu lvice, O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Krvavý román, ale desítky let také pilně a fotograficky fundovaně portrétoval významné představitele české výtvarné scény. Na kvalitních černobílých zvětšeninách návštěvník pohlédne do tváře Kamilu Lhotákovi, sestrám Válovým, Adrieně Šimotové a mnoha dalším. Výstava je vlastně příležitostným spojením Brabcových fotografií a vybraných děl ze sbírek galerie Zlatá husa, které dokumentují tvorbu portrétovaných umělců. Manažerkou projektu je Olga Menzelová-Kelymanová, akce se koná s podporou Ministerstva kultury ČR, městské části Praha 1 a společnosti Thalia Picta. Výstavu připravila kurátorka Magdalena Juříková. Vernisáži byly přítomny některé osobnosti kulturního a politického života, mimo jiné třeba výtvarník Jiří David nebo europoslanec Vladimír Železný. Pokud byste chtěli výstavu zhlédnout i vy, pak se do Dlouhé ulice vydejte, ale buď pouze v pondělí mezi 15. a 18. hodinou, a nebo i jiné dny, ovšem jedině po telefonické domluvě na čísle 224 818 638. 

* * * *

Europoslanci a akademici řešili Lisabonskou smlouvu
21.10.2008    Liberecký deník    str. 4   Region    (vk)   

 Liberec/ Setkání občanů a europoslanců se konalo v kongresovém sále libereckého centra Babylon 30. září. Hlavními tématy Fóra občana byla Lisabonská smlouva – stupeň evropské integrace, měnová unie – výhody a nevýhody eura a význam voleb do evropského parlamentu. Diskuze se stočila i k nejaktuálnější situaci na světových burzách. S účastníky přišli diskutovat europoslanci Vladimír Remek, Vladimír Železný, Jaromír Kohlíček, europoslankyně Jana Hybášková, akademici Pavla Netušilová a Tomáš Křivka ze ZČU v Plzni. Informační kancelář Evropského parlamentu zastupoval Jindřich Pietras. Fora se zúčastnilo asi 110 občanů, převážně studentů zabývajících se budoucností našeho státu a Evropské Unie.

* * * *

Německý socialista Jo Leinen se opřel do Železného kvůli Benešovým dekretům
18.10.2008    euportal.cz    00    Politika    Lukáš Petřík

Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.

 Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.

 Podle Leinena platí obecná právní zásada, že právní předpisy nemají zpětnou účinnost. Navíc rozsah působnosti evropské Charty základních práv je dle jeho tvrzení omezen pouze na akty Evropské unie a nevztahuje se na akty, které byly přijaty na národní úrovni. Evropská unie nemá podle Leinena žádnou kompetenci v otázkách vlastnictví ani v otázkách odškodnění po vyvlastňovacích aktech.  

„Odpůrci Evropy jako Vladimír Železný neustále vymýšlejí nové absurdity, aby zablokovali proces evropského sjednocování, komentoval europoslanec Leinen,“ teze inzerátu, který Železný zveřejnil v deníku Mladá Fronta DNES.

 Charta jako součást práva EU ale podle Železného pomíjí české soudy a umožňuje sudetským Němcům domáhat se restituce zabaveného majetku přímo u nově příslušného Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Charta prý umožní dokonce přezkoumávat již platná a zdánlivě konečná rozhodnutí českých soudů o požadavcích sudetských Němců na odškodnění.

V případě ratifikace Lisabonské smlouvy se podle Železného sudetští Němci budou moci, ovšem už jako evropští občané, obracet na soud EU v Lucemburku s žalobou na Českou republiku pro porušení principu rovnosti a z něj pak vyvozovat diskriminaci s následnou majetkovou škodou, s nárokem na plnou restituci od českého státu. Přitom nepůjde o retroaktivitu.

 „Pan Leinen nemluví pravdu. Ratifikace Lisabonské smlouvy může, a to bez přehánění, přivést Českou republiku ke státnímu bankrotu. Od pana Leinena z německé  a eurocentralistické SPD jsem tento postoj očekával. Byl to ostatně on, kdo peskoval prezidenta Václava Klause kvůli jeho odmítavému postoji k dnes již zamítnuté euroústavě. Lisabonská smlouva je reinkarnací euroústavy,“ řekl Euro.cz  Vladimír Železný v reakci na Leinena.

 Přední český ústavní právník profesor Václav Pavlíček před časem upozornil, že Charta jako součást Lisabonské smlouvy sice nemůže zpětně revidovat Benešovy dekrety, že však s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU zakládá nebezpečí restituce zabaveného majetku sudetských Němců.

 Železný také napsal 23. září dotaz ministru vnitra Ivanu Langerovi, zdali má vláda již stanovisko k podání skupiny 47 sudetských Němců k Vysokému komisaři pro lidská práva OSN v Ženevě z února 2008, ve kterém se domáhají nejen osobní rehabilitace, ale zejména restituce majetku zabaveného při odsunu. Vládě České republiky byla dána lhůta šesti měsíců na odpověď.  

Někteří čeští politici jako například Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Jana Bobošíková, Miloslav Ransdorf či Hynek Fajmon v reakci na dotaz Euro online nevylučují možnost prolomení či obejití Benešových dekretů v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, protože tyto otázky bude nyní posuzovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku na základě požadavku nediskriminace obsažené v Listině práv EU, jež je součástí Lisabonské smlouvy.

 „V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat ´vystupme z Evropské unie´,“ řekl Euro.cz předseda Senátu Přemysl Sobotka.

 Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například legální migrace, doprava nebo energetika. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.

 Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo.Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním a smlouva konstituuje plnohodnotný typ eurounijního občanství, které bylo dosud doplňkem k národnímu.

Ve smlouvě je rovněž zakotvena společná zahraniční i bezpečnostní politika EU. Proto se například český prezident Václav Klaus domnívá, že Lisabonská smlouva de facto mění EU v nový evropský superstát, kterému budou podřízeny členské státy EU.

 * * * *

Na vlašák je Tanzberg
15.10.2008    IN magazín    str. 28   Víno    LIBOR ŠEVČÍK

PŘI HODNOCENÍ VÍN V HOTELU HOFFMEISTER TENTOKRÁT ZVÍTĚZIL RYZLINK VLAŠSKÝ

 Společnost zapálených milovníků vín a jeho amatérských znalců známá pod názvem Dlouhý stůl přátel vína se opět sešla v hotelové vinotéce, aby pro IN magazín vyhodnotila další sérii moravských a českých bílých a růžových vín ročníku 2007.

             Ze zkoumaných vzorků sestavil každý účastník pětici nejlepších a z nich potom vzešla tři vína, která se dostala na pomyslnou bednu. Představujeme je v dnešní Ochutnávce.

            Přes vzrůstající kvalitu i oblibu růžových vín se tentokrát do špičky nedostal klaret z Rulandského modrého z Mělníka ani dobře pitelné růžové z Frankovky z Kobylí. Bílé vzorky byly vyváženější, harmoničtější, plnější, vesměs se skvělou dlouhou dochutí. Takový byl i vítězný loňský Ryzlink vlašský z mikulovského vinařství Tanzberg z vinice Železná. Zdejší “vlašáky” patří od samého vzniku vinařství, u kterého stál bývalý šéf TV Nova Vladimír Železný, k tomu nejlepšímu, co se v této odrůdě u nás prezentuje. Pravda, ochutnali jsme v povedenějších ročnících i lepší vzorky, než je tento loňský, ale odrůdová čistota je i tentokrát bez poskvrnky.

            Opět by to mohla být přímo školní ukázka toho, jak má Ryzlink vlašský vypadat. Dříve podceňovaná odrůda dokazuje, že když se jí dá patřičná péče a roste tam, kde se jí daří nejlépe, vzniká z ní vynikající víno. A vinice Železná patří k nejlepším lokalitám pro Ryzlink vlašský, které v našich vínorodých krajích jsou.

 Pěkná “milerka”

             Velice podařený byl také Müller Thurgau ze Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice. Celkově nakonec skončil sice třetí, ale i tento vzorek byl příkladem, jak lze z podceňované odrůdy, která se sklízela hlavně na množství a kvalita trpěla, připravit velice dobře pitelné víno.

            Celkově druhý Ryzlink rýnský z vinařství Sonberk jenom potvrzuje staré rčení, že tato odrůda révy vinné je králem vín a vínem králů. Ochutnávka u dlouhého stolu opět potvrdila, že v bílých vínech můžeme směle soutěžit s ostatním světem. Zvlášť v odrůdách, které jsou v českých a moravských vinicích už po staletí doma.

Ochutnávka

             Ryzlink vlašský 2007 kabinet Výrobce: Vinařství Tanzberg Mikulov Vinařská obec: Perná Trať: Železná Charakteristika: Víno zlatavě slámové barvy s příjemnou vůní s citrusovými tóny. V chuti plné, minerální, s pikantním nástupem a výrazným ovocitým charakterem. V dlouhém závěru dominuje příjemná kořenitost.

             Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr Výrobce: Vinařství Sonberk Pouzdřany Vinařská obec: Popice Trať: Sonberk Charakteristika: Víno medově zlatavé barvy s jemnou elegantní vůní s převahou celé škály citrusového aroma. V plné chuti s ovocným nástupem působí vyzrále, s výraznou mineralitou a dlouhou medově ovocnou dochutí. 

                Müller Thurgau 2007 kabinet Výrobce: Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice Vinařská obec: Velké Pavlovice Trať: Poštory Charakteristika: Víno světle slámové barvy s jemnou, avšak intenzivní vůní, v níž se snoubí kořenitost s aromatem zralých hroznů. Ve svěží chuti je příjemný kořenitý nástup, typický pro tuto odrůdu, stejně jako chlebovinka, která se v doznívání mění v ovocné tóny.

* * * *

MEP Vladimír Železný: EU resembles our communist past
06.10.2008 Jan Richter