Bobošíková a Železný
navrhli ocenit Klause
19.12.2008 Právo str. 4 Zpravodajství
(jas, Novinky)
Europoslankyně Jana Bobošíková navrhla ve spolupráci s Nezávislými demokraty prezidenta Václava Klause na Cenu evropských občanů.
Při nominaci spolupracovala i Vladimírem Železným, který pro nominaci vyjednával podporu.
V materiálu, který Bobošíková odeslala na Hrad, stojí, že důvodem pro nominaci je Klausův “boj za demokracii v Evropě a za výjimečně zodpovědný přístup při obraně svobodné a spravedlivé demokratické diskuse”.
Železný s Bobošíkovou se do Evropského parlamentu (EP) dostali na společné kandidátce, později je rozdělily ostré spory. Klaus je v kontrastu s pravidly pro udělení ceny. V nich se píše, že oceněna může být činnost “svědčící o mimořádné snaze o podporu lepšího vzájemného pochopení a užší integrace národů členských států”. Užší integrace je ale podle Klause nebezpečná.
Cena, kterou na počátku příštího roku obdrží 50 nominovaných, má podobu čestné medaile. Její vznik inicioval loni předseda EP Hans-Gert Pöttering. A ten se s dalšími europoslanci dostal při nedávné návštěvě na Hradě do rozepře s Klausem.
* * * *
Čeští europoslanci žádají v Bruselu omluvu za hulvátství vůči Klausovi11.12.2008 adb, ipl, dp iDNES.cz
Roztržka delegace zahraničních europoslanců s prezidentem Václavem Klausem minulý týden na Hradě má dohru. Čeští europoslanci si stěžují předsedovi Evropského parlamentu a požadují omluvu. Podle Vladimíra Železného se jeho zelený kolega Cohn-Bendit choval podobně jako Reinhard Heydrich.
Za prezidenta Klause se postavil ještě o víkendu kongres ODS. Třebaže na něm prezident oznámil, že se vzdává postu četného předsedy, europoslanec Jan Zahradil prosadil usnesení, kterým strana chování evropské delegace odsoudila.
"Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering při jednání u prezidenta České republiky nebyl schopen garantovat důstojnou úroveň diskuse a výměny názorů o otázkách EU," říká se v něm například.
Klause se zastal i europoslanec ODS Hynek Fajmon. Pötteringovi adresoval otevřený dopis. "Po přečtení záznamu z tohoto jednání vás důrazně vyzývám, abyste se za vystupování delegace Evropského parlamentu v Praze omluvil," napsal mu.
Ještě dále zašel jeho kolega Vladimír Železný, místopředseda frakce IND/DEM. "Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského hradu zazníval v dějinách jen zřídka," píše Železný. "Přesně tímto tónem, a dokonce s podobným obsahem, hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou a pak velmi podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou."
V dopise předsedovi Evropského parlamentu si také posteskl, že jako vedoucí delegace "ponechal tomuto hulvátskému chování volný prostor".
Podobná slova zvolil i předseda slovenské KDS Vladimír Palko. "Takto se choval komunistický prezident Antonín Novotný vůči Slovákům v šedesátých letech. Takto s československými představiteli mluvili v roce 1968 představitelé Varšavské smlouvy," uvedl.
Cohn-Bendit: To přirovnání je směšné
Sám zelený europoslanec a bývalý revolucionář Daniel Cohn-Bendit odmítá takové přirovnání. "Srovnání s Hitlerem nebo Brežněvem není pouze zraňující, ale nevhodné. Mí prarodiče zemřeli v koncentračních táborech. Mí rodiče museli utéci z Německa v roce 1933. Nemusíte souhlasit s mými otázkami, ale vaše přirovnání jsou směšná," napsal v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
Železného zmínku o Heydrichovi pak odbyl svérázně. "Je to blbec," řekl na adresu poslance.
Ihned si ale do Čechů znovu "rýpnul". "Česká arogance mne začíná rozčilovat," odpověděl jednomu z čtenářů on-line rozhovoru.
Cohna-Bendita se po roztržce zastala slovenská europoslankyně Irena Belohorská, která byla součástí delegace a schůzky se účastnila. Tvrdí, že přepis, který Hrad zveřejnil, je mírně zpřeházený.
Mluvčí prezidenta Radim Ochvat to pro iDNES.cz odmítl a slíbil zaslat originální anglický přepis. To však nakonec kancelář neučinila.
* * * *
Železný: Poslanci EU hovořili s Klausem jako Heydrich
s Háchou
9.12.2008 (iHNed.cz) Jan Markovič![]()
Václav Klaus se v pátek na Hradě dostal do sporu s delegací šéfů Evropského parlamentu. Vedoucí Klausovy kanceláře Jiří Weigl dokonce hovoří o tom, že takový tón jednání na Hradě nezazněl po celá desetiletí. Poslanec Daniel Cohn-Bendit prý pojal jednání jako provokaci.
"Lisabonská smlouva: Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat," řekl Cohn-Bendit, který je jako zelený poslanec popuzen Klausovým popíráním globálního oteplování.
Vedoucí výpravy Hans-Gert Pöttering ale Cohn-Bendita v jeho slovních útocích nezastavil. Dokonce ho po námitkách Klause ještě podpořil slovy: "My máme času dost. Každý z poslanců se Vás (míněn Klaus) bude ptát na co bude chtít."
Otevřený dopis od poslanců
Jednání "trestné výpravy" europoslanců popudilo nejen prezidentskou kancelář, ale i celou řadu poslanců. Otevřeným dopisem se rozhodl protestovat například
"Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského Hradu zazníval v dějinách jen zřídka," píše Železný v dopise adresovaném vedoucímu delegace Hans-Gert Pötteringovi.
"Přesně tímto tónem a dokonce s podobným obsahem tak hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou, a pak velmi podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou," pokračuje Železný, který v dopise Pötteringa důrazně žádá o omluvu.
Podobným způsobem reagoval i europoslanec Hynek Fajmon "V demokratické společnosti není možné, aby poslanci vystupovali způsobem, který předvedl pan Daniel Cohn-Bendit. Není možné, aby takto vystupovali ani vůči občanům a ani proti hlavě jednoho z členských států Evropské unie," píše Fajmon na adresu Pötteringova.
* * * *
Víno bude regulováno podle
“rozsypaného čaje”
8.12.2008 Prosperita
str. 25 Inspirace pro vás (kčr)
Organizace evropského trhu s vínem se bude řídit podle nových regulačních pravidel.
Poslanec Evropského parlamentu Vladimír Železný kritizoval, že jednotlivá ustanovení nejsou zařazena do speciálního předpisu pro vinaře, ale že je Evropská komise rozptýlila metodou “rozsypaného čaje” do jednotné regulační normy.
“Komise velmi nešťastně rozsypala ustanovení pro obchod s vínem do všech kapitol. Proti tomuto rozhodnutí protestovaly vinařské svazy včetně těch největších – francouzských, italských a španělských,” vysvětlil 24. listopadu 2008 na snídani s novináři, již zorganizovala Potravinářská komora ČR, V. Železný. Jak dodal,zklamání mu přineslo i to, že rozptýlenou formu regulace podpořili europoslanci ODS.
V. Železný se vyjádřil také k tzv. labelingu, který komplikuje potravinářům život. “Evropský parlament miluje labeling a vydává jedno nařízení za druhým. Týká se údajů, které musí být povinně uvedeny na každém potravinářském výrobku evropského původu a jimiž je nadměrně zahlcován konzument,” poznamenal V. Železný. “Jde například o to, kolik jednotlivých složek naplní doporučenou denní dávku,” dodal.
Zahlcování etiket na potravinách nepodstatnými informacemi jde však proti původní snaze dosáhnout toho, aby se spotřebitel lépe orientoval v nabídce potravinářského zboží. Zvyšuje také náklady výrobcům a oslabuje je v konkurenčním boji s mimoevropským zbožím.
* * * *
Soud
osvobodil Železného v kauze údajného poškozování věřitele
8.12.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dce zak
hs
Praha 8. prosince (ČTK) - Městský soud v Praze dnes v plném rozsahu osvobodil europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného a jeho tři někdejší právníky v kauze údajného pokusu o poškozování věřitele. Byli podezřelí z toho, že poškodili společnost CME tím, že se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči této společnosti.
Šlo o nejrozsáhlejší z trestních kauz Železného. Trestné činnosti se podle žalobce dopouštěli v letech 1999 až 2001. Poté, co CME uplatnila u mezinárodní arbitráže nárok na zaplacení dlužné částky přes 23 milionů dolarů (v roce 2001 zhruba 875 milionů korun), obžalovaní podle policie podnikali kroky k převedení majetku Železného na nové právnické osoby.
Společnost CME, která je staronovým majitelem Novy, se v trestním řízení žádné náhrady škody nedomáhala. Její pohledávka byla totiž v plné výši uhrazena - za Železného dluh uhradili v roce 2002 tehdejší vlastníci společnosti CET 21, skupiny PPF a MEF Holding.
* * * *
Čeští politici jsou
poživační amatéři
6.12.2008 Mladá fronta DNES str. 12 SOBOTNÍ ROZHOVOR
VILIAM BUCHERT
S europoslancem Vladimírem Železným o vzniku nové strany, Klausovi, Topolánkovi, Paroubkovi i Lisabonské smlouvě
Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova a dnešní europoslanec, patří mezi nejkontroverznější české politiky. Co si myslí o současné vládě? O ODS? A o Lisabonské smlouvě?
* Pane europoslanče, sledujete jako bývalý ředitel Novy vývoj v českých televizích?
Ano.
* A proč v Česku příliš neuspěla na Západě tak populární reality show?
Jako ředitel Novy jsem například zakázal pořad Big Brother. Cena za něj je přemrštěná a vyžaduje absolutní spolupráci diváka po celou dobu vysílání. Ale divák je už unavený. Navíc je smrtící, když reality show pouští proti sobě dvě televize.
* Ptám se proto, že jako reality show vypadá dnes česká politika, a divák je z ní už skutečně unavený.
Je velmi, velmi unavený. Ale hlavní problém české politiky je, proč do ní politici vlastně jdou.
* Proč?
Protože jsou chudí.
* To vy nejste.
Nejsem. Většina politiků neuspěla v podnikání, nikdy si nevydělali ani korunu nad standard běžných platů. Systém ČSSD i ODS trpí stejným problémem – politici těchto stran jsou zpravidla poživační lidé, kteří mají občas chuť rozhodovat.
* Jak občas? Jak to přesně myslíte?
Někteří dokonce trpí nechutí rozhodovat. Jestli někteří naši politici říkají, že nechtějí mít moc a nechtějí rozhodovat, ať nedělají politiku. Vždyť čekají od politiky jen další a další benefity.
* To zřejmě neřeknete nic hezkého ani o vládě Mirka Topolánka, že?
Jsem velmi zklamaný vládou. Zejména jejími postoji k evropské spolupráci a Lisabonské smlouvě.
* Jenže současný kabinet byl a je kritičtější k EU než předtím ČSSD.
Ano, ale její veletoč kolem Lisabonu, který je zdůvodňován obavami z Moskvy, považuji za mimořádně pokleslou argumentaci. Jsem zklamaný liknavostí, ledabylostí, amatérismem. Poláci si dokázali při jednání s Merkelovou vyjednat za 40 minut výjimku z charty základních práv EU. Česká vláda se ani neobtěžovala udělat si expertizu. Je to nezodpovědné. Nevím, zda to bylo způsobeno probíhající lyžařskou sezonou, či vnějšími vlivy.
* Narážíte na cesty premiéra za lyžováním státní letkou?
Vy jste to řekl. Vidím hlavně hluboké nesoustředění vlády ke klíčovým evropským otázkám, které mohou mít význam v průběhu dalších dvaceti let. To mě ohromuje.
* Co vás ještě ohromuje?
Že se tvrdí, že na jednu z nejotevřenějších ekonomik světa, což jsme my, že na tu montážní halu, což jsme my, nedopadne ekonomická krize. Je to nezodpovědné vůči občanům. Čeká nás přitom tvrdé období s drastickým snižováním zaměstnanosti. Podle všeho nás na jaře dopady krize dostihnou.
* Konvenuje vám v něčem opozice? Myslím především ČSSD.
Ne. Nenalézám v ní reálnou opozici vůči charakteristikám vlády, které jsem popsal. Bohužel.
* Když jste hovořil o benefitech plynoucích z politiky, už jste se rozhodl, zda budete příští rok kandidovat opět do europarlamentu?
Ještě ne. Jsem mezi dvěma póly – mezi kontinuitou, k níž by měl být člověk loajální, a mezi soukromým a osobním životem. Chcete dál trávit život na letištích a v autech, nebo nechcete? Nevím. Ač nerad, musím do toho započítat i svůj věk a to, čeho chci ještě dosáhnout.
* Kdy se rozhodnete?
Začátkem února. A mám to zatím tak 50 na 50. Jako v reality show.
* Europoslanci jsou málo vidět v českých médiích. Teď se hovoří o vzniku nových stran na pravici. Kde jste vy na politickém spektru?
Výrazně vpravo. Ve smyslu konzervativním. Nejblíže bych se cítil v britské konzervativní straně.
* V souvislosti s novou stranou se objevilo i vaše jméno. Myslíte si, že je taková strana u nás potřebná?
Ukážou to parlamentní volby a indikátorem bude už příští rok hlasování do Evropského parlamentu.
* Jak se zakládání nové strany týká vás osobně?
Vždyť já jsem předsedou politické strany – Nezávislých demokratů. A ty nechci opustit. To by bylo pomýlené a politicky nekorektní.
* Odpovězte mi jasně. Mohl byste být členem nové politické strany?
To je složitější otázka. Možná vaši čtenáři netuší, že v Evropě existují národní strany a také evropské strany. Byl jsem společně s několika dalšími lidmi před několika týdny zakladatelem evropské strany Libertas, která má kořeny v Irsku. Chci desetkrát zdůraznit, že k tomu, aby vznikla Libertas Česká republika, je ještě čas. Střízlivě by se měly zhodnotit její možnosti a zda její činnost může imitovat činnost Libertas v Irsku.
* Kdyby vznikla česká Libertas, byla by vaše strana její součástí?
Nikoli. Zvažovali bychom, zda bychom jako evropská strana přijali její českou část. Ale pokud by ta byla blízká Nezávislým demokratům, tak by nic nebránilo spojení. Uvidíme po kongresu občanských demokratů, zda se z ní někdo vydá jiným směrem.
* Vy novou pravicovou stranu u nás tedy skutečně nezakládáte?
Je to řízená kampaň.
* Kdo ji řídí?
Osoby končící na -ík. Těch je dost kolem čelných představitelů.
* Mezi “íky” mohu zařadit jména Marek Dalík a Jaroslav Tvrdík?
Můžete. Zpráva o nové straně byl mimořádně obratný krok, který měl před kongresem ODS odstřelit ty, kteří nebudou nadšeni z výběru delegátů a z toho, jakou platformu kongres zaujme k Lisabonu a dalším klíčovým otázkám. Ti měli být předem označeni za pseudosarajevské zrádce.
* Objevilo se i to, že byste mohl financovat založení nové strany.
Co vy víte o mých financích?
* Před chvilkou jste přece říkal, že nejste chudý.
Nejsem. Mám na důstojný život. Ale nejsem osoba, jako se to stalo v Irsku, abych mohl založit velkou a velmi dobře dotovanou stranu.
* A další spekulace: tvářemi nové strany bude i Jana Bobošíková a Vladimír Železný. Jenže vaše vztahy s ní nejsou nejlepší.
Nejsou. Objevilo se to záměrně a bylo by komplikované být spolu v jedné straně. Už jenom, že se objevuje jméno Železný, vždyť to jméno považují mnozí za kontroverzní, a to má sloužit k diskreditaci některých lidí, kteří chtějí založit novou stranu. A uznávám, že jsem svým způsobem poškozující jméno, dokud nedoběhnou moje trestní kauzy.
* V jakém stavu vlastně jsou?
Opět se teď oddálil už jeden mnou vyhraný spor. Na jak dlouho? Na pět, na šest měsíců? To budeme akorát někde u eurovoleb. Letos v březnu jsem se svými trestnými kauzami vstoupil už do desátého roku. Nic není přitom pravomocně uzavřeno. Zatím jsem vše přežil, ale příjemné to není. Kvůli těm kauzám jsem například mimořádně cudný ve vztahu k panu prezidentovi.
* Cože? Vy a cudný?
Myslím to vzhledem k hodnocení názorové blízkosti s prezidentem.
* Vždyť jste si názorově blízcí. Jste zván na recepce na Hrad, chodíte na křty jeho knížek, byl jste na jednání Ústavního soudu v Brně, kde on kritizoval Lisabonskou smlouvu.
Máme velmi výjimečného prezidenta. Málokdy jsme měli prezidenta s takovou intelektuální kapacitou a výbornou schopností analýzy. Až s doběhem času to veřejnost ocení.
* I o vás se kdysi hovořilo jako o možném kandidátovi na prezidenta.
Vždy jsem to vylučoval. Jsem člověk exekutivní. Kdybyste se mě zeptal, zda vylučuji na věky věků post premiéra, tak bych byl náchylný to vyloučit vzhledem k věku či únavě, ale úplně to vyloučit nemohu.
* Tak jste se sám teď kandidoval. Souvisí úvahy o vzniku nové strany s odporem některých lidí s Lisabonskou smlouvou?
Ta je spouštěcím mechanismem. ODS totiž driftuje doleva od původních základů, a toto je výsledkem. Topolánkova skupina není schopna reflektovat jiné názory. Pokud ODS nebude schopna přijmout alternativní postoj k Lisabonské smlouvě, tak se rozštěpí. To se projeví i při sestavování kandidátek této strany do europarlamentu a sněmovních voleb.
* A kandidáti do Evropského parlamentu se mohou těšit v budoucnosti navíc na daleko větší platy.
Ano, budou nově placeni přímo Evropskou unií a plat bude oproti dnešku mnohonásobný. Umím si proto představit, že nastane větší tlačenice na kandidátkách stran, protože ti, co nejsou ještě zabezpečeni a nedokázali se zajistit státními zakázkami, se budou snažit se tam dostat.
* Zúčastnil jste se jednání Ústavního soudu v Brně o Lisabonu. Jaké máte vůči smlouvě hlavní výhrady?
Problém je bohorovnost vlády, která neinformovala občany. Smlouva dává v případě hlasování nepřiměřenou moc velkým zemím. Když je odbouráno právo veta, tak stačí Německo s Francií a jeden další velký stát a je prakticky rozhodnuto. Je to pro nás drasticky nevýhodné. Neznám případ v politických dějinách, že by si nějaká země vyjednala podmínky přistoupení k nějaké organizaci, získala za to nějakou volební váhu a tu pak, aniž dostala sebemenší protihodnotu, odevzdala. To udělala Česká republika i další země. Lisabonem se narovnává poválečná disproporce, kterou trpělo Německo.
* Nemluvíte o tom pouze kvůli jistým problémům s Německem?
Trochu tím narovnáváme výsledek druhé světové války. Do jisté míry ponecháváme Německu část našeho vítězství, mám-li to říci brutálně. Z hlediska elementární politické mravnosti není vhodné, aniž to bylo vyobchodováno, odevzdat téměř polovinu své volební síly.
* Jaké další možné nebezpečí v Lisabonské smlouvě vidíte?
Nesystémově je do ní zařazena Listina základních práv a svobod. Z ní si vyjednali výjimku Britové ze sociálních důvodů a Poláci z důvodu možných restitucí německého obyvatelstva, které bylo z jeho území odsunuto po válce.
* Někteří říkají, že Lisabon prolomí Benešovy dekrety. Je to tak?
Neprolamuje dekrety, ale prolamuje možnost restituce majetku pro sudetské Němce. To jsou dvě odlišné věci. Lisabonská smlouva do sebe zabudovává chartu, kterou mají státy už stejně přijatou v nějaké podobě. Jenže tím, že se zařadí do Lisabonu, tak z ní učiní nikoli právo na úrovni národní, ale právo výhradně na úrovni Evropské unie. Pozor, jedná se o práva individuální a současně zavádí Lisabonská smlouva rozšířené občanství EU a také to, že rozhodnutí evropské je vždy nadřazeno.
* Co to může podle vás znamenat?
Zatímco teď rozhodovaly s konečnou platností české soudy a zamítaly restituce majetku sudetských Němců ze známých důvodů, pak by se o tom mohlo rozhodovat u Evropského soudního dvora v Lucemburku. Tam Malťan, Fin a Portugalec budou rozhodovat o tom, zda sudetský Němec, který tam už přijde jako evropský občan, je nadán stejným právem k restituci jako český občan na našem území. Na základě principu rovnosti budou podobní lidé tvrdit, že jsou diskriminováni, a podle toho může být rozhodnuto.
* Vy si skutečně myslíte, že by se něco takového mohlo dít?
Vím, že se to stane. Mají dokonale připravené žaloby a budou se odvolávat na analýzy českých právníků. Čeští politici se v tom navíc vůbec neorientují. Nález, my vám nebudeme vracet restituce, už nebude probíhat na základě českého přezkumu, ale na základě získání evropského občanství.
* Ale všichni naši politici tvrdí, že dekrety jsou neprolomitelné.
Jsou. Ale na základě toho, že bude porušeno evropské právo o rovnoprávnosti, bude řečeno, že český občan může restituovat a jiný ne a že to nejde. Všichni mají mít stejná práva jako evropští občané.
* Byl odsun sudetských Němců po válce na základě kolektivní viny tedy podle vás spravedlivý?
Je skutečně problém, že vina nebyla zkoumána individuálně. S tím mohou někteří lidi argumentovat a podle mě uspějí. A můžeme si my dnes dovolit jim zaplatit?
* Otázky kladu s dovolením já.
Dobře, ale sám víte, že peníze na to nejsou a nebudou.
* Brněnský Ústavní soud argumentoval pro Lisabon také politicky. Mají takto soudci postupovat?
Byl jsem tím šokovaný. Například zaznělo, že po přijetí Lisabonské smlouvy bude muset v případě další stížnosti na ni zaujmout soud eurokomformní postoj. Co to je? Kde to vzali? To není v naší ústavě. Vyslechli jsme ideologickou přednášku o globalizaci, kterou bych čekal od zelených či socialistů. Levicovou přednášku o nutném blahu evropské integrace, která čelí zlu globalizace. Jenom jsem valil oči. Takový extrémní postoj jsem neslyšel ani od levičáků v Evropském parlamentu. To je zcela nebývalé! Chybělo mi už jen jako zdůvodnění globální oteplování.
* Jak to podle vás nakonec s ratifikací Lisabonské smlouvy dopadne?
Ale vždyť ona je mrtvá! Irové ji odmítli. Není co ratifikovat! Nemůže platit, když ji Irové odmítli.
* Může se přece referendum v Irsku opakovat.
Proč? Není podle dohod možné Lisabonskou smlouvu měnit. Změní-li se jen tečka na dokumentu, tak se musí opakovat celý proces ratifikace. Smlouva je mrtvá a neplatí. Jinak bychom narušili princip právnosti Evropské unie. Smlouva je spiknutím evropských elit.
* * * *
Odpůrci Lisabonu vytáhli
obavy o dekrety
3.12.2008 Právo str. 4 Zpravodajství
Naďa Adamičková
Marie Königová
Odpůrci Lisabonské smlouvy varují před možným prolomením dekretů prezidenta Beneše. Mluví o tom prezidentův tajemník Ladislav Jakl, místopředseda ODS Petr Bendl či europoslanci Vladimír Železný a Jana Bobošíková.
Jako první varoval před smlouvou letos v lednu v Právu Železný. Ten nedávno vydal prohlášení, v němž tvrdí, že případné roztočení restitucí majetku odsunutých Němců může v ČR vést až ke státnímu bankrotu, protože se to může týkat až třetiny majetku. Své obavy opírá o názor ústavního právníka Václava Pavlíčka. Ten Právu řekl, že Lisabonská smlouva ani Charta základních práv EU, která je její součástí, nemohou zpětně revidovat dekrety.
Přesto podle něj oba dokumenty zakládají s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU nebezpečí restituce majetku zabaveného odsunutým Němcům.
Podle Pavlíčka by se to mohlo stát u dosud neukončených restitučních případů. U nich by ČR mohla být Evropským soudem v Lucemburku odsouzena k tomu, aby odstranila všechna diskriminující ustanovení.
“Již několikrát bylo v judikatuře soudu upozorňováno, že ČR tím, když zvýhodňuje české občany v restitučním řízení, vlastně diskriminuje ostatní,” uvedl Pavlíček. Podle něj i proto sledovali s velkým zájmem jednání Ústavního soudu právě restituenti z řad šlechticů, kteří chtějí zpět majetek odňatý na základě dekretů. Možnost prolomení či obejití Benešových dekretů nevylučují ve svých mediálních prohlášeních i další čeští politici: Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Hynek Fajmon (všichni ODS) či Miloslav Ransdorf (KSČM).
“Při pochybnostech raději neratifikovat”
Nezařazený poslanec Jan Schwippel, velký odpůrce Lisabonské smlouvy, tvrdí, že dekrety nebudou touto smlouvou ohroženy. Ale připouští-li možné roztočení restitucí Pavlíček, pak je Schwippel přesvědčen, že existuje-li takováto sebemenší pochybnost, pak prostě není možné smlouvu ratifikovat.
Pochybnostem v neděli oponoval hejtman a poslanec David Rath (ČSSD). “Já bych byl naprosto poslední z těch, který by souhlasil nebo vůbec naznačil souhlas, že by se měly otevírat, natožpak zpochybňovat, nebo dokonce rušit Benešovy dekrety,” prohlásil.
Podle Klausova tajemníka Jakla existují právní rozbory, které hovoří o tom, že přijetím Lisabonské smlouvy by klesla právní jistota českých občanů.
“Představme si, jak nějaký tribunál, kde bude sedět Fin, Portugalec a Kypřan, bude rozhodovat, jestli se má nebo nemá vydávat nějaký majetek, bez znalosti kontextu historického a jakéhokoli jiného,” řekl v ČT Jakl. Ten chce Václavu Klausovi doporučit, aby se obrátil ve věci Lisabonské smlouvy na Ústavní soud.
Možnost prolomení restituční hranice v ČR se nelíbí ani šéfovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS). Nedávno na adresu právních pochybností pronesl: “V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat – vystupme z EU,” řekl Sobotka.
* * * *
Rozhodnutí ÚS umožňuje
pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy
26.11.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dce zak
jd
Praha 26. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), že šest bodů lisabonské smlouvy reformující EU není v rozporu s českou ústavou, umožňuje podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) pokračovat nyní v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. Předseda vlády to uvedl v prohlášení zveřejněném krátce poté, co soud dnes oznámil svůj verdikt. Rozhodnutí soudu uvítal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) i zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek.
"Nicméně i nadále očekávám, že odborná i veřejná debata bude pokračovat," uvedl Topolánek s tím, že rozhodnutí Ústavního soudu "bere na vědomí". "My už jsme vše potřebné udělali. My jsme poslali smlouvu do sněmovny a senátu včas a nyní je to zcela v rukou organizačních výborů parlamentu, nikoli předsedy vlády," vyhnul se Topolánek odpovědi na otázku, zda požádá sněmovnu a Senát o urychlené projednání lisabonské smlouvy.
"Samozřejmě, že proces bude pokračovat, vláda rozhodně ho nebude nijak brzdit, bude na obou komorách, aby v ratifikaci pokračovaly," uvedl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Poznamenal, že je možná škoda, že soud neposoudil celou smlouvu, i když mohl. Myslí si, že soudci se možná báli, aby nevytvořili precedens a "do budoucnosti si nepřidělávali moc práce". Podle Vondry se nyní otevře spíš politická debata.
Podle Schwarzenberga je výrok soudu "dobrá zpráva pro nás i pro Evropu". Přes zpoždění, které kvůli projednávání nastalo, byly veškeré pochybnosti, které vyslovil Senát, rozptýleny, uvedl. "Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. A za tuto jistotu buďme vděčni," dodal ministr.
Vicepremiér a předseda SZ Martin Bursík označil rozhodnutí soudu za "vynikající zprávu" pro ČR. "Teď musí bezodkladně pokračovat proces ratifikace v obou komorách parlamentu. Je v zájmu českého předsednictví ratifikovat lisabonskou smlouvu co nejdříve," připomněl Bursík. Zelení žádají v této věci co nejrychlejší svolání mimořádné schůze sněmovny.
Ministr a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) označil rozhodnutí soudu za správné. Smlouvu je podle něj možné ratifikovat ještě letos.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš poznamenal, že dopředu nečekal nic. "Tlak ze strany prezidenta jsem vnímal jako velmi výrazný," poznamenal Dolejš, který zdůraznil, že uznává autoritu ÚS a jeho rozhodnutí. Komunisté si nicméně stále myslí, že o přijetí lisabonské smlouvy by se mělo rozhodovat v referendu.
Ústavní soud však lisabonskou smlouvu možná nezkoumal naposledy. Skupině poslanců, senátorů a prezidentovi zůstává možnost znovu podat návrh na posouzení souladu některé části smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh mohou podat v dalších fázích ratifikace smlouvy. Soud tentokrát nehodnotil dokument jako celek, ale pouze ty jeho části, proti nimž dostal od Senátu konkrétní argumenty.
Senátor ODS Jaroslav Kubera, který spolu s kolegy jednání u ÚS inicioval, dnes ČTK řekl, že ani po rozhodnutí soudu pro lisabonskou smlouvu ruku nejspíš nezvedne. Jde podle něj o dokument, který by snížil význam menších států. Se svým rozhodnutím prý počká až na postoj Irska. Irové letos v referendu řekli lisabonské smlouvě "ne". Nyní hodlají s unií jednat tak, aby rozptýlili své obavy a mohli uspořádat referendum nové.
Podle europoslance Vladimíra Železného je klíčový právě irský nesouhlas se smlouvou. "Podle pravidel Evropské unie je lisabonská smlouva neplatná, mrtvá. To 'ne' se nedá obejít tak snadno, jak si eurooptimisté představují," řekl ČTK Železný. Nález soudu ho překvapil, protože výhrady ke smlouvě jsou podle něj jednoznačné. Železný se pozastavil především nad argumentací soudu, který dával význam smlouvy do souvislosti s globalizací.
Zahraničněpolitický expert ČSSD a místopředseda Poslanecké sněmovny Zaorálek dnes ČTK řekl, že podobný výrok soudu není překvapivý. Připomněl, že lisabonskou smlouvu zkoumaly ústavní soudy několika zemí a schválilo ji 25 parlamentů v Evropě. "Nebyl vůbec důvod k tomu podání. Tím spíš, že Poslanecká sněmovna a Senát podle jedné varianty, o které se mluví, by o smlouvě měly hlasovat ústavní většinou. Samozřejmě, že parlament může provést krok, kterým i mění ústavu či přijímá ústavní rozhodnutí," poznamenal. Smlouvu nyní podle něj mohou okamžitě začít projednávat poslanecké výbory.
* * * *
Železný: Konečně to
slyšela i veřejnost
26.11.2008 Právo str. 3 Zpravodajství
(jac, pko)
* Označujete se za eurorealistu. Co vám vadí na smlouvě?
Mne překvapuje, jak úspěšná je politika EU v zatemňování podstaty věci. To znamená vytvoření velmi nepřehledného, obrovitého dokumentu o 3600 stranách, do kterých je formou rozsypaného čaje nenápadně rozptýlena řada ustanovení, která se bolestně dotýkají naší ústavnosti. Právě to znemožnilo evropské i české veřejnosti seznámit se s podstatou smlouvy. Důležité je, že to slyšela veřejnost. Vlastně poprvé mohla uvažovat o podstatě smlouvy. Logicky ji vláda brání. Jako exekutiva získá pravomoci v Radě Evropy, zatímco národní parlamenty umřou.
* Jak hodnotíte jednání ÚS?
S velkými rozpaky. Překvapilo mě hlavně vystoupení Alexandra Vondry. Já jsem s ním mluvil hned poté a on připustil, že samozřejmě neřekl vše, ale jen něco. Vykládat například zahrnutí Listiny základních práv EU do smlouvy jen jako problém týkající se pouze EU a jejích institucí, je krajně nepřesné. Ten problém je opačný. Zahrnutí oné Listiny do smlouvy totiž umožní každému jednomu občanovi, aby se přímo obrátil na soud v Lucemburku a obešel tak kompetence českého státu a jeho soudů. A takhle se může rozhodnout kdokoli – třeba sudetský Němec, který kdysi přišel o majetek. A to je úplně nová situace. Tím se soud nezabýval. Velmi se mi líbilo vystoupení pana prezidenta.
* Co si myslíte o procesu ratifikace smlouvy v EU?
Myslím, že Unie si vytvořila dokonalý mechanismus tlaku. Ona se vždycky snaží z jedné nebo dvou zemí udělat černé ovce. Teď jsou to ČR a Irsko. A hned slyšíme – Jste jediní! Jestli to nezměníte, bude to katastrofa! Takto Unie postupovala ve všech zemích. Nelze pominout, že na stole leží už francouzské ne, nizozemské ne, irské ne, české rozpaky a německé neschválení. To už je významný blok, ale je to bohužel zcela ignorováno.
* * * *
Na jednání o lisabonské
smlouvě přišel Klaus a politici i Kinský
25.11.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dbn zak
tmd
Brno 25. listopadu (ČTK) - K jednání o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem přišli jako účastníci řízení prezident Václav Klaus, šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a vicepremiér Alexandr Vondra (ODS). Senát, který navrhl přezkoumání smlouvy Ústavním soudem, zastupuje místopředseda Jiří Šneberger (ODS). Rokování o smlouvě, jež má změnit fungování Evropské unie, začalo v 09:00, patnáctka ústavních soudců je kompletní.
V zaplněné jednací síni jsou také známé tváře, například potomek šlechty František Oldřich Kinský, jenž se neúspěšně domáhá vydání rozsáhlého souboru nemovitostí zabaveného po druhé světové válce. Podle některých odpůrců lisabonské smlouvy může tento dokument dopadnout i na Benešovy dekrety a některé restituční spory. Kinský přišel společně s Girolamem Giormanim z Hnutí na obranu majitelů realit, jenž je bojovníkem proti regulovanému nájemnému. Dostavil se také europoslanec Vladimír Železný.
Už před jednáním se před budovou soudu sešla skupinka odpůrců lisabonské smlouvy z různých krajně pravicových uskupení.
Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čeká se právě na stanovisko patnáctky ústavních soudců, proto patří dnešní jednání k vůbec nejsledovanějším v posledních letech. Lisabonská smlouva má unii po krachu euroústavy přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Česko bude od ledna příštího roku Evropské unii předsedat. Kritici smlouvy se domnívají, že by Česko kvůli lisabonské smlouvě mohlo ztratit část své suverenity, podle vlády nic podobného nehrozí.
* * * *
Miroslavská gulášovka
19.11.2008
Znojemsko str. 5
-trek-
Čtyřicet vzorků gulášů nabídli miroslavští na své tradiční, letos již dvanácté Gulášovce. “Narozdíl od Pekingu v Miroslavi žádné dopingy nefungují, proto tady vždy dostanete řádný guláš,” pochvaloval si Vladimír Železný. Jeden z několika čestných hostů přivezl svůj Železný guláš. V nabídce byl také třeba Kuřecí z radnice i Socánkovo pohlazení. Zájem o gulášové speciality byl obrovský. Lidé si oblíbenou akci pochvalovali a kromě hojného ochutnávání tančili a bavili se až do pozdních nočních hodin.
* * * *
ČD partnerem výstavy
fotografií
30.10.2008
Železničář str. 4 Obchod - provoz - investice
MARTIN NAVRÁTIL
České dráhy, a. s., jsou hlavním partnerem výstavy fotografií Jaroslava Brabce, jež byla slavnostně v pátek 10. října otevřena v soukromé galerii Zlatá husa v Praze v Dlouhé ulici.
Jaroslav Brabec je nejen známým režisérem a kameramanem - režíroval třeba televizní seriál Hraběnky a natáčel vedle mnoha jiných filmy Andělská tvář, Z pekla štěstí 2, V erbu lvice, O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Krvavý román, ale desítky let také pilně a fotograficky fundovaně portrétoval významné představitele české výtvarné scény. Na kvalitních černobílých zvětšeninách návštěvník pohlédne do tváře Kamilu Lhotákovi, sestrám Válovým, Adrieně Šimotové a mnoha dalším. Výstava je vlastně příležitostným spojením Brabcových fotografií a vybraných děl ze sbírek galerie Zlatá husa, které dokumentují tvorbu portrétovaných umělců. Manažerkou projektu je Olga Menzelová-Kelymanová, akce se koná s podporou Ministerstva kultury ČR, městské části Praha 1 a společnosti Thalia Picta. Výstavu připravila kurátorka Magdalena Juříková. Vernisáži byly přítomny některé osobnosti kulturního a politického života, mimo jiné třeba výtvarník Jiří David nebo europoslanec Vladimír Železný. Pokud byste chtěli výstavu zhlédnout i vy, pak se do Dlouhé ulice vydejte, ale buď pouze v pondělí mezi 15. a 18. hodinou, a nebo i jiné dny, ovšem jedině po telefonické domluvě na čísle 224 818 638.
* * * *
Europoslanci a akademici řešili Lisabonskou smlouvu
21.10.2008 Liberecký deník str. 4 Region
(vk)
Liberec/ Setkání občanů a europoslanců se konalo v kongresovém sále libereckého centra Babylon 30. září. Hlavními tématy Fóra občana byla Lisabonská smlouva – stupeň evropské integrace, měnová unie – výhody a nevýhody eura a význam voleb do evropského parlamentu. Diskuze se stočila i k nejaktuálnější situaci na světových burzách. S účastníky přišli diskutovat europoslanci Vladimír Remek, Vladimír Železný, Jaromír Kohlíček, europoslankyně Jana Hybášková, akademici Pavla Netušilová a Tomáš Křivka ze ZČU v Plzni. Informační kancelář Evropského parlamentu zastupoval Jindřich Pietras. Fora se zúčastnilo asi 110 občanů, převážně studentů zabývajících se budoucností našeho státu a Evropské Unie.
* * * *
Německý
socialista Jo Leinen se opřel do Železného kvůli Benešovým dekretům
18.10.2008 euportal.cz 00 Politika
Lukáš Petřík
Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.
Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.
Podle Leinena platí obecná právní zásada, že právní předpisy nemají zpětnou účinnost. Navíc rozsah působnosti evropské Charty základních práv je dle jeho tvrzení omezen pouze na akty Evropské unie a nevztahuje se na akty, které byly přijaty na národní úrovni. Evropská unie nemá podle Leinena žádnou kompetenci v otázkách vlastnictví ani v otázkách odškodnění po vyvlastňovacích aktech.
„Odpůrci Evropy jako Vladimír Železný neustále vymýšlejí nové absurdity, aby zablokovali proces evropského sjednocování, komentoval europoslanec Leinen,“ teze inzerátu, který Železný zveřejnil v deníku Mladá Fronta DNES.
Charta jako součást práva EU ale podle Železného pomíjí české soudy a umožňuje sudetským Němcům domáhat se restituce zabaveného majetku přímo u nově příslušného Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Charta prý umožní dokonce přezkoumávat již platná a zdánlivě konečná rozhodnutí českých soudů o požadavcích sudetských Němců na odškodnění.
V případě ratifikace Lisabonské smlouvy se podle Železného sudetští Němci budou moci, ovšem už jako evropští občané, obracet na soud EU v Lucemburku s žalobou na Českou republiku pro porušení principu rovnosti a z něj pak vyvozovat diskriminaci s následnou majetkovou škodou, s nárokem na plnou restituci od českého státu. Přitom nepůjde o retroaktivitu.
„Pan Leinen nemluví pravdu. Ratifikace Lisabonské smlouvy může, a to bez přehánění, přivést Českou republiku ke státnímu bankrotu. Od pana Leinena z německé a eurocentralistické SPD jsem tento postoj očekával. Byl to ostatně on, kdo peskoval prezidenta Václava Klause kvůli jeho odmítavému postoji k dnes již zamítnuté euroústavě. Lisabonská smlouva je reinkarnací euroústavy,“ řekl Euro.cz Vladimír Železný v reakci na Leinena.
Přední český ústavní právník profesor Václav Pavlíček před časem upozornil, že Charta jako součást Lisabonské smlouvy sice nemůže zpětně revidovat Benešovy dekrety, že však s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU zakládá nebezpečí restituce zabaveného majetku sudetských Němců.
Železný také napsal 23. září dotaz ministru vnitra Ivanu Langerovi, zdali má vláda již stanovisko k podání skupiny 47 sudetských Němců k Vysokému komisaři pro lidská práva OSN v Ženevě z února 2008, ve kterém se domáhají nejen osobní rehabilitace, ale zejména restituce majetku zabaveného při odsunu. Vládě České republiky byla dána lhůta šesti měsíců na odpověď.
Někteří čeští politici jako například Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Jana Bobošíková, Miloslav Ransdorf či Hynek Fajmon v reakci na dotaz Euro online nevylučují možnost prolomení či obejití Benešových dekretů v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, protože tyto otázky bude nyní posuzovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku na základě požadavku nediskriminace obsažené v Listině práv EU, jež je součástí Lisabonské smlouvy.
„V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat ´vystupme z Evropské unie´,“ řekl Euro.cz předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například legální migrace, doprava nebo energetika. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.
Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo.Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním a smlouva konstituuje plnohodnotný typ eurounijního občanství, které bylo dosud doplňkem k národnímu.
Ve smlouvě je rovněž zakotvena společná zahraniční i bezpečnostní politika EU. Proto se například český prezident Václav Klaus domnívá, že Lisabonská smlouva de facto mění EU v nový evropský superstát, kterému budou podřízeny členské státy EU.
* * * *
Na vlašák
je Tanzberg
15.10.2008 IN magazín str. 28 Víno LIBOR ŠEVČÍK
PŘI HODNOCENÍ VÍN V HOTELU HOFFMEISTER TENTOKRÁT ZVÍTĚZIL RYZLINK VLAŠSKÝ
Společnost zapálených milovníků vín a jeho amatérských znalců známá pod názvem Dlouhý stůl přátel vína se opět sešla v hotelové vinotéce, aby pro IN magazín vyhodnotila další sérii moravských a českých bílých a růžových vín ročníku 2007.
Ze zkoumaných vzorků sestavil každý účastník pětici nejlepších a z nich potom vzešla tři vína, která se dostala na pomyslnou bednu. Představujeme je v dnešní Ochutnávce.
Přes vzrůstající kvalitu i oblibu růžových vín se tentokrát do špičky nedostal klaret z Rulandského modrého z Mělníka ani dobře pitelné růžové z Frankovky z Kobylí. Bílé vzorky byly vyváženější, harmoničtější, plnější, vesměs se skvělou dlouhou dochutí. Takový byl i vítězný loňský Ryzlink vlašský z mikulovského vinařství Tanzberg z vinice Železná. Zdejší “vlašáky” patří od samého vzniku vinařství, u kterého stál bývalý šéf TV Nova Vladimír Železný, k tomu nejlepšímu, co se v této odrůdě u nás prezentuje. Pravda, ochutnali jsme v povedenějších ročnících i lepší vzorky, než je tento loňský, ale odrůdová čistota je i tentokrát bez poskvrnky.
Opět by to mohla být přímo školní ukázka toho, jak má Ryzlink vlašský vypadat. Dříve podceňovaná odrůda dokazuje, že když se jí dá patřičná péče a roste tam, kde se jí daří nejlépe, vzniká z ní vynikající víno. A vinice Železná patří k nejlepším lokalitám pro Ryzlink vlašský, které v našich vínorodých krajích jsou.
Pěkná “milerka”
Velice podařený byl také Müller Thurgau ze Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice. Celkově nakonec skončil sice třetí, ale i tento vzorek byl příkladem, jak lze z podceňované odrůdy, která se sklízela hlavně na množství a kvalita trpěla, připravit velice dobře pitelné víno.
Celkově druhý Ryzlink rýnský z vinařství Sonberk jenom potvrzuje staré rčení, že tato odrůda révy vinné je králem vín a vínem králů. Ochutnávka u dlouhého stolu opět potvrdila, že v bílých vínech můžeme směle soutěžit s ostatním světem. Zvlášť v odrůdách, které jsou v českých a moravských vinicích už po staletí doma.
Ochutnávka
Ryzlink vlašský 2007 kabinet Výrobce: Vinařství Tanzberg Mikulov Vinařská obec: Perná Trať: Železná Charakteristika: Víno zlatavě slámové barvy s příjemnou vůní s citrusovými tóny. V chuti plné, minerální, s pikantním nástupem a výrazným ovocitým charakterem. V dlouhém závěru dominuje příjemná kořenitost.
Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr Výrobce: Vinařství Sonberk Pouzdřany Vinařská obec: Popice Trať: Sonberk Charakteristika: Víno medově zlatavé barvy s jemnou elegantní vůní s převahou celé škály citrusového aroma. V plné chuti s ovocným nástupem působí vyzrále, s výraznou mineralitou a dlouhou medově ovocnou dochutí.
Müller Thurgau 2007 kabinet Výrobce: Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice Vinařská obec: Velké Pavlovice Trať: Poštory Charakteristika: Víno světle slámové barvy s jemnou, avšak intenzivní vůní, v níž se snoubí kořenitost s aromatem zralých hroznů. Ve svěží chuti je příjemný kořenitý nástup, typický pro tuto odrůdu, stejně jako chlebovinka, která se v doznívání mění v ovocné tóny.
* * * *
MEP
Vladimír Železný: EU resembles our communist past
06.10.2008 Jan Richter
Mr Železný, do people still address you director, or pane řediteli in Czech?
There is another scandal involving the current TV Nova in which its reporters worked together with a member of the Czech Parliament, Mr Tlustý, who provided some staged photos of himself in an attempt to show that Czech politics was rotten and immoral. What do you think of this case? Could it have happened under your leadership?
In one of your motions in the European Parliament, you have proposed a moratorium on the use of the word “sustainable”. What is it that bothers so much about this particular word?
* * * *
Konflikt
Rusko versus Gruzie
31.8.2008 Prima TV str. 5 13:00 Nedělní partie
redaktor
--------------------
Rusko prohlásilo, že na podepsanou polsko-americkou dohodu o umístění
antiraket v Polsku bude reagovat víc než jen diplomaticky. Podle Moskvy
radar v České republice bude moci sledovat prakticky celou evropskou část
Ruska. A antirakety v Polsku v dohledné budoucnosti prý nebudou mít jiný
cíl než ruské mezikontinentální balistické rakety. Moskva se domnívá, že
systém se bude rozšiřovat a vylepšovat, takže Rusko bude nuceno reagovat,
a to nejen diplomatickou cestou. O mocenských aspiracích a údajných
obavách Ruska řekl nedávno bývalý český prezident Václav Havel, že po
mnoho staletí existuje takový ruský problém, že Rusko přesně neví, kde
začíná a kde končí. I když je to největší země světa, přesto má pocit, že
je taková trochu malá a že ji ohrožují ti nepatrní sousedé, které kolem
sebe má. Prohlásil Václav Havel.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Dobrý den, vítejte, teď máme dalšího hosta a tím další hostem je
europoslanec Vladimír Železný, dobrý den.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Dobrý den.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jak jsme slyšeli, to téma je jasné, konflikt v Gruzii, Rusko versus
Gruzie. Já možná začnu trošku netradičně a zeptám se vás na osobní otázku.
Jaký vy máte vlastně osobně vztah k Rusku, v kterém jste se narodil, v
Samaře, a kde jste tři roky jako malé dítě byl?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Rusko je velká a velice významná země, je to kontinent.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
To není osobní vztah.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Osobní, osobní vztah třeba k ruské kultuře a k ruské řeči mám mimořádně
hluboký.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Naše hlasovací otázka dnes pro naše diváky zní, jestli se bojí dnešního
Ruska. Kdybych stejnou otázku položil vám, jaká by byla odpověď?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nebojíme se Ruska z jednoho důvodu, protože jsme pevně zakotveni v
Severoatlantickém paktu. To ukazuje, oč důležitější byl náš vstup do
Severoatlantického paktu než náš vstup do Evropské unie.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Je podle vás Rusko dnes, které je ekonomicky daleko silnější a
sebevědomější, než bylo třeba před deseti lety, taky nebezpečnější pro
Evropu, pro svět?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Je nebezpečnější jednou záležitostí, a sice pupeční šňůrou, kterou jsme s
ním spojeni, a to je plyn. A vůbec energetika a dodávky, případné dodávky
ropy. Tam méně, ale zejména plyn. To je něco, co nás drží na uzdě, to je
něco, co vede Evropu k opatrnosti, obezřetnosti, obezřetnému našlapování,
k řešení pokusům o dílčí řešení a podobně. Víte, ono, já nečekám od
summitu, který se sejde, vůbec nic. To budou řeči, řeči, řeči, protože
zkuste něco říct někomu, na kom jste absolutně závislí z hlediska plynu.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Myslíte si, že tedy zítra dojde jenom k nějaké ploché rezoluci ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
K výzvě, k výzvě. Bude to zase výzva, pokus o appeasement, pokus o
uchlácholení Ruska. Opakuje se evropská politika Mnichova. Víte, my, já
jsem byl překvapen, já jsem sledoval teďko předchozí dva diskutéry a byl
jsem překvapen, že nepadlo slovo Mnichov. To je přece naše zkušenost. My
si to umíme přece nádherně představit. My jsme byli Gruzínci a sudetští
Němci byli Abcházci, pravda, těch bylo mnohem více těch sudetských Němců,
Abcházců je jenom nějakých dvě stě tisíc a většina Abcházie byla
gruzínská, než byla vysídlena velmi násilím. Osetie, vemte si to, že
Osetie je součást Gruzie, jako byly sudetské oblasti součástí České
republiky, Československa.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Čili vy vidíte spíš paralelu rok 39 než 68, tak, jak ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já vidím paralelu 39 a vidím zejména paralelu s Kosovem. Velmi obtížně se
bude zítra na summit říkat Rusku: "Ty, ty, ty," když Rusko řekne: "Prosím
vás, když to jde v Kosovu a vy sami jste to schválili a bez Organizace
spojených národů a pošlapali jste prostě suverenitu Srbska způsobem
neuvěřitelným, nebývalým."
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jak jsme slyšeli argument Alexandra Vondry, deset let se jednalo na
různých úrovních ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já jsem ho slyšel, prosím vás, také se jednalo o Sudetech přece mnoho let.
A bylo snad to řešení potom přijatelné? Víte, my jsme velmi nesolidární s
takovými zeměmi, jako je třeba Slovensko. My si neuvědomujeme, že
například problém maďarské menšiny na Slovensku, může také jednou přerůst
v určité problémy. Ale to je také náš problém. On vznikl totiž jako
československý problém kdysi. A my se najednou tváříme, jakože s Kosovem
nic, že všechno je v pořádku. Srbsko bylo tradičně naším největším
spojencem.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Vláda nezávislost Kosova uznala, česká vláda, pojďme ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já jsem z toho v šoku, protože my tím vlastně dáváme argument, že to v
roce 39 mělo ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Bylo v pořádku.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
... mělo dopadnout, bylo v pořádku, úplně stejně.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Pojďme zpátky k tomu zítřejšímu summitu a k tomu, co vy jste sám řekl.
Evropa je z nějakých čtyřiceti procent závislá na dodávkách ruského plynu,
u ropy je to o něco méně. Jsou země, které jsou až devadesáti procent
závislé na tom, co proudí, nebo neproudí z Ruska. V takové situaci, co
tedy vlastně Evropa může nebo má dělat?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já si myslím, že Evropa toho dělat příliš mnoho nemůže. Kdo může něco
dělat, je Severoatlantický pakt. Já osobně bych udělal krok velmi
razantní. A sice, okamžitě bych nabídl Ukrajině a Gruzii cestu, urychlenou
cestu ke vstupu do NATO, do Severoatlantického paktu, to je jediné řešení.
A je to asi řešení správné, protože dnešní zpráva, ve které Rusko říká:
"Uděláte-li to, my umístíme v Íránu proti vám, v Íránu umístíme rakety
SS-300," ukazuje, že to je to citlivé místo. Tam to Rusko bude zasaženo,
tak se bude najednou cítit, ano, vy jste si o to koledovali.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Václav Havel kdysi řekl, že Rusko má pořád ten problém, že neví, kam až
se, kde končí a kde začíná, kde jsou jeho hranice, že se pořád bude
rozpínat. Ale když to otočím, neplatí totéž o Severoatlantické alianci? Má
vůbec mít zájem se rozšiřovat tak blízko Rusku, jako je Ukrajina nebo do
Gruzie?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nesporně ano. Za prvé, ta akce, která proběhla, dává dostatečný důvod. A
za druhé, těžiště nebezpečí se postupně přesouvá do Íránu, to je třeba si
uvědomit. A velmi rychle a velmi brzo bude Evropa a Severoatlantický pakt
velmi bezprostředně ohrožen Íránem a možná Íránem nukleárním. To znamená
mít předpolí v Gruzii a pás Ukrajiny je naprosto nezbytné.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
V této souvislosti váš názor na umístění radarové základny ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Je jasný naprosto. Je jasný. My bychom měli konečně jednou přijmout
odpovědnost za to, že jsme v nějaké partě, že jsme v nějakém okruhu, který
nám dává stabilitu. Proto dneska sedmdesát pět procent lidí může říct, já
se Ruska nebojím, já jsem v Severoatlantickém paktu, já jsem hluboko
zakotven v Severoatlantickém paktu a mám důvěru, že pokud na mě někdo
sáhne, tak ten pakt sáhne na toho, kdo na mě sáhnul. To je straně důležitý
pocit. A s naší mnichovanskou zkušeností vlastně je zapotřebí kultivovat
právě tento pocit, ale díky tomu to je.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Proč myslíte ale, že třeba v Polsku bezprostředně po té gruzínské, po té
invazi Ruska do Gruzie veřejné mínění se přiklonilo na stranu americké
základny na polském území, kdežto předtím to bylo stejné zhruba jako u
nás, ale v Česku podle těch posledních průzkumů se s veřejným míněním nic
moc neděje.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Poláci jsou emotivnější a jsou v mnohem těsnějším dotyku s Ruskem.
Uvědomte si problém Kaliningradu například.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
To znamená, že to, že my máme mezi Ruskem Slovensko a Ukrajinu ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
My máme pocit, jé to je daleko, my máme velikánskou Ukrajinu a ještě se
mezi nás vklínilo to Slovensko, tak je to prima, jsme daleko. My jsme
vždycky byli takoví opatrnější a nicméně si myslím, že v dnešním světě už
ty vzdálenosti nehrají roli.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Francouzský tisk právě v souvislosti s Polskem minulý týden psal celou o
tom, že se znovu objevuje nějaká dělící čára v Evropě mezi novou a starou
Evropou. Že ty nové země, ke kterým patříme i my a na čele právě podle
Francouzů s Polskem, by byly pro daleko razantnější deklaraci vůči Moskvě
nebo pro daleko razantnější postup vůči Moskvě. Myslíte si, že to tak
skutečně je, že se rozděluje Evropa na opatrnější část, Francie, Německo,
Španělsko právě třeba kvůli té ropě a plynu, a na tu razantnější, která
zažila sovětskou nadvládu v minulých letech.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nesporně. A je třeba také připomenout širší souvislosti, jako je třeba
Temelín. My jsme mnohem méně závislí na zdrojích energie díky tomu, že
jsme včas sáhli po jádru. A podívejte se na reakci Rakouska a dalších. Já
si myslím, že to dělení je různé a že já spíš vidím teď probíhající dělení
v Evropě trošku jiné. Já vidím dělení mezi Francií a Německem. Myslím, že
Francii připadnou ony nové země. A Francie si buduje svoji, svoje malé
miniimpérium středomořské, vlastně středozemní tam někde dole, aby mělo
také svoji hračku. To mi připadá jako velmi nebezpečné dělení. Nevidím to
zatím na dělení mezi mladé nové země, které jsou méně závislé, kuriózně
méně závislé na zdrojích energie, než je třeba Německo.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
International Herald Tribune Worlds General v této souvislosti také psali
o tom, že vlastně jedinou zemí, která si dokázala zajistit nezávislost na
ruské ropě, byla Česká republika díky ropovodu z Ingolstadtu. Jak by měla
podle vás ale Evropa do budoucna řešit to, že je pořád životně závislá na
tom, jakou trubkou je spojena s Ruskem?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Pravděpodobně by měla diverzifikovat své zdroje, pravděpodobně by měla ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jde to vůbec?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Myslím si, že to jde, myslím si, že to jde. A myslím si, že k tomu dojde
nesporně. Protože jinak Evropská unie bude unií, která bude řízena z
Moskvy.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jak to může ale Evropa udělat, může víc šetřit energií, protože vy říkáte
diverzifikovat zdroje, ale ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Určitě to není větrníky, určitě větrníky to nezachrání a víme, jak jsou
drahé a víme, jak málo dodávají vlastně stabilní energie. A vy potřebujete
vždycky mít ještě jeden zdroj stejně velký pro případ, že by vítr
nefoukal.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Ale odkud tedy ta energie připlyne?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já si myslím, že stále ještě ve světě se objevuje více zdrojů ropy a
dalších energetických zdrojů, než je nárůst spotřeby, pořád ještě.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Objevuje se třeba v Kanadě, ale z Kanady asi ropu Evropa dovážet nebude
moct.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Japonsko vozí ropu ze Saúdské Arábie bez problémů a teď, včera uzavřelo
největší dohodu s Irákem, to je stejná vzdálenost.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Řekněte, vy jste europoslancem už delší, dlouhou dobu. Je vůbec
Evropská unie jako těleso něčeho takového schopna, přeorientovat se, říct
si, že to je důležitá věc?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Ne, ne, není, není, podívejte se, jak řešila teďko svoji energetickou
politiku a podívejte se na energetický balíček. To je zase jenom vnitřní
konkurenční souboj. A mezitím Německo si dojednalo vlastní plynovod a
vlastní přísun ropy přes Baltické moře, což bude, to bude ta ekologická
katastrofa teprve.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jestli je podle něčeho, podle třeba západního tisku důvod pro válku v
Gruzii, tak je to právě strategická otázka ropovodů přes tuto zemi.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nesporně.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Podle vás tedy, co se musí stát, aby Evropa dokázala zareagovat na to, aby
jednou měla přísun odněkud jinud, než jsou nestabilní oblasti, jako je
Blízký východ, Střední východ a Rusko.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Reagovat dnes a vypudit z politiky zelené.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jakým způsobem?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Prostě vysvětlit, jak je to drahé, nesmyslné. A že to tam tudy nepůjde,
ale ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Znovu, voliči si zelené volí sami.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Volí sami, pak ale si je budou volit do té doby, dokud to půjde, dokud
bude ten zdroj, ale jakmile nebude a jakmile se zjistí, že ten větrník to
nezachrání, co pak udělají, pak budou volit někoho jiného, ale to možná už
bude pozdě.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Když to přeženu, co se ale musí stát v Evropské unii jako v instituci, aby
se mluvilo spíš o tom, na kom bude celá Evropa závislá, jestli se bude
svítit, topit a jestli budou jezdit auta, anebo jestli se zabývat tím, že
na etiketách vína má být napsáno, že víno škodí zdraví?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já si myslím, že je to otázka emancipace Německa. Jakmile bude dokončena
emancipace Německa, tak pak Evropská unie leccos dokáže, ale stále jsme
ještě v procesu, kdy se Německo domáhá svých legitimních práv, často třeba
Lisabonskou smlouvou, ústavou a dalšími ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Může mít větší váhu v Evropě.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Větší váhu v Evropě, vy víte asi, že Lisabonská smlouva zvyšuje jejich
váhu z devíti procent na osmnáct procent, na dvojnásobek. To jsou všechno
kroky, kterými jsou, je Evropská unie zahlcena. Ona je zahlcena metodikou,
jak si poradit sama se sebou, co to je Evropská unie, jaká je role
Německa, jaký je vztah Německo - Francie a podobně. Na věci vnější, na
věci mnohem důležitější na ty příliš nemá čas. A občas jim spadne strop na
hlavu.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Pojďme se podívat na to, jak reagují naši diváci na to, jak vidí situaci
Ruska, jak se bojí nebo nebojí Ruska. Šestadvacet procent lidí si myslí,
že, nebo se bojí dnešního Ruska, sedmdesát čtyři procent ne. Překvapuje
vás takový výsledek?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nepřekvapuje, ne, nepřekvapuje. Za prvé máme klamný pocit, že jsme daleko.
A za druhé máme neklamný dojem správný, že jsme v Severoatlantickém paktu.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Tak v každém případě díky, že jste s námi byl dnes v partii. Díky, že jste
se na nás dívali a příští týden dívejte se znovu, bude tady jediný host, a
tím bude premiér Mirek Topolánek, mějte se prima.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Na shledanou.
* * * *
sedm pádů & vzestupů
19.8.2008 Sedm str. 90 Jedinečné osudy
PAVEL HRABICA
SEDM: extra speciál
Někdo spadl na samé dno vlastní chybou, dalšího zradilo zdraví. Jiní kariéru zabalili sami, ale volání slávy a peněz je přinutilo zkusit štěstí znovu. Všichni přesto povstali z popela.
VÝŇATEK Z ČLÁNKU:
MUŽ S PREZIDENTSKOU KVALIFIKACÍ
Jestliže v Čechách po desetiletí platilo, že základním předpokladem pro úspěšnou kandidaturu na prezidenta je věznění, patří VLADIMÍR ŽELEZNÝ k horkým kandidátům.
Mediální podnikatel a v současnosti europoslanec v Bruselu zažil vzestupů a pádů hned několik. V 60. letech začínal v Československé televizi, odkud však musel za normalizace odejít. Pod cizím jménem několik let připravoval scénáře populárního pořadu Okna vesmíru dokořán. Na veřejnost se vrátil až v roce 1989, kdy fungoval jako mluvčí Občanského fóra a české vlády. V roce 1994 realizoval svůj životní sen - získal licenci na televizní vysílání a na jaře 1994 odstartovala televize Nova.
Když však přišli američtí investoři na to, že se jim Železný chystá uzmout vysoce výdělečný podnik, byl odvolán. Jako majitel vysílací licence však držel bývalé chlebodárce pod krkem. Podařilo se mu přesvědčit značnou část redaktorů i techniků a s vypůjčenými penězi rozjel vysílání znovu na pražském barrandovském kopci, kde stanice sídlí dodnes. V roce 2001, kdy spory mezi americkou společností a Vladimírem Železným vrcholily, skončil v cele předběžného zadržení. Po změně majitele musel i novou Novu opustit. Dnes to hodnotí lakonicky: “Bylo to mé třetí vyhození z televize, předtím to udělal Ronald Lauder, spoluzakladatel TV Nova, a ještě dřív komunisté.”
Ukázalo se však, že zkušenosti z mediální sféry i aureolu mučedníka dokázal beze zbytku zužitkovat. Nejdříve uspěl v roce 2002 v senátních volbách na Znojemsku a imunita ho pravděpodobně zachránila před dalším vězením. Měl totiž na krku krácení daně a další prohřešky. Jeho hnutí Nezávislí bodovalo v roce 2006 znovu, když se on a jeho bývalá blízká spolupracovnice Jana Bobošíková probojovali do Evropského parlamentu.
Přesto nejsou Železného úspěchy bez stínů. Soužití s manželkou Martou skončilo po dvaatřiceti letech, několik let bojoval jako otec za záchranu staršího syna Davida, který byl odsouzen za znásilnění. Částečně mu tato negativa v soukromí vynahradila o třicet let mladší partnerka Konstancie, která stála po jeho boku i ve chvíli, kdy byl za mřížemi. Na jaře 2007 se jim narodila dcera Ester.
VLADIMÍR ŽELEZNÝ (63)
* Na svět přišel v březnu 1945 v Samaře v Sovětském svazu.
* Jeho otec byl příslušník československého sboru Ludvíka Svobody.
* V listopadu 2003 se oženil s Konstancií Záhorkovou, žijí v Bruselu.
* Jeho syn Jakub moderuje pořad Události, komentáře v České televizi.
* * * *
V jedné kauze Železný
osvobozen
27.6.2008 Právo str.
7 Zpravodajství Josef Koukal
Europoslanec a bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný byl spolu s dalšími pěti muži ve čtvrtek zproštěn obžaloby z krácení daní. Jde o jednu ze tří kauz, v nichž je Železný stíhán.
Rozsudek není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.
Podle obžaloby měl Železný se svým právníkem a čtyřmi akcionáři CET 21 ošidit stát na daních o desítky miliónů korun. Spolu se spolumajiteli společnosti CET 21, s. r. o., která vlastnila licenci na vysílání televize Nova, měl dohodnout odkup více než 43procentního podílu ve firmě zhruba za pět miliónů amerických dolarů. Ti pak měli před úřady předstírat, že obchod hradili akciemi nově založené společnosti CET 21, a příjmy z prodeje nezdanili. Fedoru Gálovi, Josefu Alanovi, Vlastimilu Venclíkovi, Petru Hunčíkovi a kupujícímu Vladimíru Železnému hrozilo dva až osm let vězení. Podílník Petr Hunčík, který jako Slovák nemá vůči Česku daňovou povinnost, a Železného advokát Aleš Rozehnal byli obžalováni za napomáhání trestnému činu.
“Obžaloba stála na tom, že jedna operace měla zastírat druhou, což ve svém důsledku vedlo k daňovému úniku. Přitom se ale opomíjely další důkazy, které celou situaci stavěly do jiného světla,” uvedl po vynesení rozsudku Železného advokát Josef Monsport.
Pochvaloval si zejména přístup soudu, který podle něj správně vyhodnotil všechny dostupné důkazy. “Policie v součinnosti se státním zástupcem vytáhla pouze tak deset procent z toho, co bylo zjištěno a ostatní nezohlednili. Věc byla ale složitější,” uvedl.
Samotný Železný odmítl včera rozsudek komentovat. Novináře s dotazy odkazoval na svého advokáta. Ve své lednové výpovědi u soudu však zásadně odmítl jakékoli provinění. Akciová společnost CET 21 neměla podle něj rozhodně sloužit pro krytí převodu vlastnických podílů z CET 21, s. r. o.
Její založení bylo prý jedním z mnoha pokusů amerických investorů, jak dostat pod jednu střechu vysílací licenci na TV Nova a servisní organizaci ČNTS, která s účastí amerického kapitálu zajišťovala samotné televizní vysílání. “Zkoušeli jsme i fúzi nebo dceřinou organizaci,” uvedl tehdy Železný.
Europoslanec čelí ještě dvěma dalším obžalobám. Městský soud v Praze ho loni v srpnu uznal vinným z krácení daní při dovozu obrazů z ciziny a uložil mu dvouletý podmíněný trest se čtyřletým odkladem a zároveň peněžitý trest pět miliónů korun. Železný se však odvolal.
* * * *
Soud očistil Železného
27.6.2008 Lidové noviny str. 2 Politika
drv
Bývalý šéf Novy podle soudu neošidil stát o 38 milionů korun na daních
PRAHA Europoslanec Vladimír Železný si může alespoň na čas oddychnout. Pražský městský soud včera bývalého televizního magnáta a dalších pět spoluobžalovaných očistil z podezření, že ošidili stát o 38 milionů korun na daních. Osvobozující rozsudek ale zatím není pravomocný, a Železnému navíc hrozí trest ještě ve dvou dalších procesech.
Železný hned po verdiktu soud opustil.
Jeho obhájce Josef Monsport ale spokojenost neskrýval.
Soud pochválil a vzápětí tvrdě zaútočil na policisty a žalobce.
“Je potěšující, že vyhrál normální zdravý lidský rozum a objektivní přístup nad konstrukcemi, které rozvíjela obžaloba, a subjektivními přístupy, které se projevovaly zejména na úrovni orgánů přípravného řízení,” nechal se slyšet advokát.
A o co u soudu šlo? K daňovému úniku mělo dojít v roce 1996, kdy Železný se svým tehdejším advokátem Alešem Rozehnalem odkoupil od dalších čtyř “otců zakladatelů” Televize Nova - Fedora Gála, Petera Hunčíka, Josefa Alana a Vlastimila Venclíka - jejich podíl ve společnosti CET 21, s. r. o., která držela vysílací licenci televize. Za 43 procent obchodního podílu tehdy Železný podle obžaloby vydal pět milionů dolarů (tehdy asi 150 milionů korun). Daň z této transakce ale nikdo neodvedl. Všichni účastníci obchodu se hájili tím, že ve skutečnosti nešlo o převod podílů CET 21, s. r. o., ale o prodej akcií v rámci paralelně existující akciové společnosti CET 21, a. s. Deklarovat transakci jako prodej akcií “akciovky” bylo daleko výhodnější, a navíc beztrestné, protože na rozdíl od převodu podílů v “eseróčku” už v té době uběhla lhůta pro osvobození od daně. Podle obžaloby to byl ale jen “fígl”, protože CET 21, a. s., prý nebyla ničím jiným než “prázdnou slupkou”. Soudkyně Dagmar Pacholíková obžalobě nevyhověla. “Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by se stal skutek, který byl předmětem obžaloby. Soud ani nedovodil úmysl obžalovaných zkrátit daň,” vysvětlila Pacholíková. Železného & spol. soud včera osvobodil. Žalobce Marek Solar ale zvažuje odvolání.
* * * *
Železný neošidil stát o
miliony, řekl soud
27.6.2008 Hospodářské
noviny str. 3 ČESKO
Vladimír Šnídl
Bývalý řiditel televize Nova Vladimír Železný si poprvé od soudu vyslechl, že je nevinný.
Pražský městský soud včera osvobodil jeho i další čtyři zakladatele Novy, které obžaloba vinila z toho, že daňovými úniky připravili stát o 38 milionů korun. Hrozilo jim osm let vězení.
K únikům mělo dojít v roce 1996, kdy Železný podle obžaloby odkoupil od čtyř společníků část jejich podílu ve společnosti CET 21 s. r. o., držiteli vysílací licence pro Novu. Za jejich 43 procent jim měl vyplatit pět milionů dolarů.
Železný ale podle vyšetřovatelů předstíral, že se nevyrovnali v penězích, ale formou akcií v účelově založené akciové společnosti. A tím si mohli uplatnit daňové úlevy.
Všichni obžalovaní, mezi které patřil také polistopadový politik Fedor Gál nebo Železného právník Aleš Rozehnal, vinu odmítli. A včera se za ně postavil i pražský soud. »Nebyl prokázán jejich úmysl zkrátit daň,« konstatovala soudkyně Dana Pacholíková. Žalobce zatím neuvedl, zda se odvolá.
Železný se k osvobození nevyjádřil a od soudu ihned odjel. »Mrkli jsme na sebe a předpokládám, že jeho reakce byla radostná,« uvedl advokát Josef Monsport. Jde o druhou ze tří Železného kauz, v níž už padl rozsudek. Policie přitom kolem jednoho ze svého času nejvlivnějších lidí v Česku »kroužila« již od roku 1999. A dosavadní bilance po sedmi letech od doby, kdy byl Železný za velké mediální pozornosti obviněn poprvé, zní: Osvobození a podmínka. Podmínku spolu s pětimilionovou pokutou dostal loni v srpnu za krácení daně při dovozu cenných obrazů do Česka. .
Na rozuzlení se nicméně pořád čeká v poslední a nejrozsáhlejší Železného kauze - poškozovaní věřitele.
Železnému a trojici jeho někdejších právníků se klade za vinu, že poškodili společnost CME, když se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči CME.
* * * *
Evropský
parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy
18.6.2008 ČRo - České Budějovice str. 12 17:00 Události
regionu
Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy o
reformě Evropské unie navzdory tomu, že ji v referendu odmítli irští
voliči. Vyplývá to z projevů předsedů nejsilnějších parlamentních frakcí,
které dnes přednesli ve Štrasburku. Proti nástupci euroústavy se na
dnešním vypjatém jednání postavili především britští euroskeptičtí
poslanci, kteří se oblékli do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu".
Přidali se k nim ovšem i další zákonodárci, například český
europoslanec Vladimír Železný.
* * * *
Lisabonská
smlouva
18.6.2008 ČRo 1 - Radiožurnál str. 7 12:00 Ozvěny dne
Hana ALBERTOVÁ, moderátorka
--------------------
Velmi bouřlivý charakter měla debata o budoucnosti Lisabonské reformní
smlouvy Evropské unie v Europarlamentu ve Štrasburku. Několik poslanců
totiž demonstrovalo svůj odpor k Lisabonské smlouvě tím, že si oblékli
trika v irských národních barvách. Došlo také na slovní výpady proti
Evropské komisi, která prý zanedbala kampaň vysvětlující, proč je přijetí
Lisabonské smlouvy důležité.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Předseda frakce evropských socialistů Martin Schulz v plamenném projevu
znovu napadl irského komisaře pro vnitřní trh Unie Charlieho McCreewyho.
Martin SCHULZ, předseda frakce evropských socialistů
--------------------
Tento muž ve vaší komisi, pane předsedo Barroso, jel do Irska a prohlásil,
že smlouvu ani nečetl, že to není nutné. Tento muž se ve své funkci
neosvědčil.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Další politici připomínali potřebu přijetí smlouvy, respektují sice irské
rozhodnutí, ale uvažovali, jestli má sto tisíc hlasů převahy pro ne
smlouvě rozhodnout o budoucnosti celé Unie. Český europoslanec Vladimír
Železný se ohradil proti myšlenkám exkomunikovat z Unie neposlušné
země, které by se smlouvou nesouhlasily.
Vladimír ŽELEZNÝ, český europoslanec
--------------------
Když Irové zabili zvrhlý plod německého předsednictví, Lisabonskou
smlouvu. Češi ji s ochotou pohřbí a zůstanou přitom členskou zemí.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Lisabonská smlouva bude jedním z hlavních témat zítřejšího a pátečního
summitu Unie v Bruselu.
Hana ALBERTOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě dnes by měla o Lisabonské smlouvě hlasovat horní komora britského
parlamentu, tedy Sněmovna lordů. Dolní komora dokument už přijala. Pokud
smlouva projde i Sněmovnou lordů a následně ji posvětí podpisem britská
královna, přidá se Spojené království před zítřejším bruselským summitem k
většině členských zemí Evropské unie, které už reformní text ratifikovaly.
* * * *
"Nesmíme být pasivní a nesmíme se vrátit do situace, kdy všichni mluvili o krizi," řekl před poslanci předseda Evropské komise José Barroso. Kromě volání po pokračování celého ratifikačního procesu ovšem hned z několika politických frakcí zazněly výzvy k budování více sociální Evropy.
"Nemůžeme lépe zajisti mír v Evropě, pokud nebudeme budovat sociální Evropu," uvedl šéf socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz. Ten svaloval vinu nejen na irské voliče, ale například i na liberální a středopravicové premiéry členských států, kterých je prý 21.
Schulz si za svá slova vysloužil ostrou kritiku euroskeptických zákonodárců. "Je to prostě nový EU nacionalismus, což je ten nejnebezpečnější jev od roku 1945," řekl britský europoslanec Nigel Farage. Podpořil jej i jeho kolega a krajan Ashley Mote, podle nějž ti, kteří mluví o pokračování ratifikace, představují "aroganci nepředstavitelných rozměrů". "Lidé jsou páni a ne vy" doplnil.
Železný Schulze zase obvinil, že peskoval malé členské státy s tradiční německou velmocenskou arogancí. "Češi ji (lisabonskou smlouvu) s ochotou pohřbí," dodal s tím, že nástupce euroústavy otvírá po 60 letech cestu k tomu, aby se sudetští Němci hlásili o majetky, o něž přišli po druhé světové válce.
Irský europoslanec Brian Crowley ovšem euroskeptiky obvinil, že mikinami, které si na jednání parlamentu navlékli, prokazují neúctu a nereprezentují Iry. "Proč používají irskou vlajku? Dávají si ji na stůl a na ni si pak dají pivo," řekl. Podle předsedy Evropské komise tábor odpůrců lisabonské smlouvy celé diskusi jen přidává "barvy", ale v celém parlamentu je prý patrná shoda na pokračování v ratifikaci.
Barroso rovněž vyzýval, aby