Vladimír Železný
a jeho znovu objevený koníček
7.5.2010 ARTmagazin.eu, Petr Šálek
Vladimír
Železný
je mediálně známá osobnost; vystudovaný sociolog a publicista se zapsal do
paměti široké veřejnosti především jako dlouholetý ředitel televize Nova, potom
jako politik, senátor a později poslanec Evropského parlamentu.
Ti zasvěcenější o něm ví, že je velkým milovníkem a znalcem výtvarného umění a
majitelem významné sbírky českého malířství 20.století. Jeho vztah k umění ale
není jen pasivní. V exkluzivním rozhovoru pro ARTmagazin.eu Vladimír Železný
pohovořil o své znovu objevené lásce k fotografování.
Fotografie ho poprvé zaujala asi ve 13 letech, kdy si z úspor zakoupil malý
jednoduchý fotoaparát, jak sám říká„boxík“, a s ním několik let fotografoval a
v temné komoře sám vyvolával a zvětšoval své fotografie. Po dlouhé pauze se v
posledních letech k fotografii opět vrátil. Jako novináře a sociologa ho
tématicky zajímají především lidé a svět, ve kterém žijí. Přitom se drží
klasického ztvárnění. Postačí mu realita, bez posunů nebo nových technologií.
Největší část jeho fotografického archivu - asi 48 tisíc snímků - pochází
z Izraele. Je to země, která ho fascinuje vzhledem k jejím lidem, kulturnímu i
historickému dědictví. K 60. výročí existence státu Izrael vytvořil výstavu „Můj
Eretz“, obsahující záběry z židovských i palestinských území s těžištěm snímků z
Jeruzaléma. Výstava, která již úspěšně procestovala několik míst Čech a Moravy
je do 30.5.2010 k vidění v Regionálním muzeu v Mikulově. Fotografie pouze od Zdi
nářků, které pod názvem Židé – Jeruzalém nedávno vystavila smíchovská galerie
Portheimka, Železný považuje za velmi obtížné. Židé, kteří se zde modlí,
nechtějí být rušeni, natož fotografováni. Železný těmto záběrům věnoval mnoho
času a snažil nebýt jen pozorovatelem ale účastníkem děje, respektovat a znát
průběh modlitby a navázat kontakt s fotografovanými.
Velmi specifickou zkouškou fotografického umění a pohotovosti byly pro Železného
záběry ze zkoušky opery Golem 13 od izraelského skladatele Noama Sheriffa.
Kabalistické drama bylo uvedeno v rámci Konference k osudu majetku obětí
holocaustu a u příležitosti 400.výročí úmrtí židovského mudrce a rabína Löwa
neboli Maharala. Autor libreta, bývalý prezident British Council v Praze pan
George R. Whyte, jej spontánně požádal o zdokumentování jediného uvedení opery
v Národním divadle ve světové premiéře 29.června 2009. Byla to výzva, protože
divadelní fotografie je samostatná a velmi náročná fotografická disciplína,
kterou si doposud neměl možnost vyzkoušet. Výsledek je překvapivě dobrý. Přes
problematické světlo a ztížené podmínky jsou fotografie technicky i výrazově na
úrovni a jednoduchá scéna a kostýmy účinek ještě umocňují. Vladimír Železný s
pýchou dodává, že někteří účastníci představení mu dokonce řekli, že si smysl
některých scén vyjasnili teprve až nad jeho fotografiemi.
Pro příští rok plánuje Vladimír Železný další 2 fotovýstavy – jednak nové
pokračování fotografií z Izraele a potom výstavu snímků z míst, tj. zemí a měst,
která má rád. Rozhodně bude z čeho vybírat. Jeho elektronický obrazový archiv
obsahuje 16 Terabytů a ve fotografování dále pokračuje.
* * * *
V Jihlavě na náměstí můžete okusit neobyčejnou atmosféru válečné
doby
7.7.2009 Havlíčkobrodský deník str. 6 Vysočina - kulturní servis
LENKA POSPÍŠILOVÁ, Magdalena
Juříková
Díla malíře Václava Hejny budou v Oblastní galerii Vysočiny až do poloviny října
Jihlava/ Milovníci tvorby malíře Václava Hejny si od konce minulého týdne přijdou na své v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě ve výstavním objektu na Masarykově náměstí. Na místě se až do 11. října koná výstava tohoto člena skupiny Sedm v říjnu. Přehlídka představuje dílo osobitého malíře, který výrazným rukopisem a dramatickými sociálními tématy vyjádřil atmosféru válečné doby.
Díla do Jihlavy zapůjčila pražská galerie Zlatá husa. Na co se mohou lidé těšit, to Deníku nastínila ředitelka galerie Magdalena Juříková.
* Co vše mohou v prostorách oblastní galerie v Jihlavě lidé vidět?
Jsou zde díla všech možných žánrů. Například olejomalby z počátku jeho tvorby a ohromná kolekce objektů Václava Hejny ze 60. let minulého století, která jsou vyvrcholením jeho tvorby.
* Můžete být trošku konkrétnější?
Je to část kolekce z pozůstalosti Václava Hejny, kterou získala Galerie Zlatá husa v Praze koncem90. let. Je to jedna z mnoha monografických kolekcí, které galerie vlastní. Zapůjčená část tvorby malíře patří k oblíbeným kolekcím Vladimíra Železného.
* Kolik olejomaleb a objektů si mohou návštěvníci oblastní galerie na Masarykově náměstí v Jihlavě prohlédnout?
Úplně přesné číslo neznám, i když jsem výstavu Václava Hejny v Jihlavě sama instalovala. Odhadem je jich patrně něco přes šedesát.
* Jaká tematika ve vystavovaných dílech převažuje?
To se nedá takto stručně vyjádřit. Je to průřez celým Hejnovým dílem od počátku, to znamená od konce třicátých let, přes čtyřicátá, padesátá až do konce šedesátých let. Je zde hodně jeho objektů. Ojediněle to jsou například také portréty.
* Co říkáte na zájem jihlavské galerie právě o tvorbu Václava Hejny?
Jsme velice rádi, že v Jihlavě projevili zájem o díla tohoto umělce.
* * * *
Už jen nějaký golem...
7.7.2009 Respekt str. 50 Kultura
Magdaléna Platz ová
Byla Whyteova opera v Národním divadle mystickým zjevením, nebo jen nehotovou inscenací? To ukáže budoucnost.
Pokud jde o operu, není obvyklé, aby si autor libreta hledal skladatele, bývá to naopak. Rovněž není zvykem, aby byl libretista všude uváděn na prvním místě, jednal s operními domy, sháněl vlivné přátele a finance. V případě Golema 13 uvedeného v Národním divadle v Praze je tradiční vztah mezi „textařem“ a skladatelem postaven na hlavu. Snad proto trvá George R. Whyte na tom, že dílo není opera – i když tak vypadá. Jde prý o drama, ke kterému Izraelec Noam Sheriff složil hudbu.
George R. Whyte je Brit. Od mládí žil jednou nohou ve světě obchodu, druhou v umění. Věnuje se hudbě a psaní, ale přibližně od počátku devadesátých let napřel veškeré své tvůrčí i organizační schopnosti k jediné věci: boji proti antisemitismu. Narodil se roku 1933 v Budapešti, otec byl Maďar, matka Češka. Doma se mluvilo maďarsky. V roce 1939 se Whyteův otec, obchodník s realitami a „největší anglofil na světě“, rozhodl, že odveze rodinu do Anglie. „V roce 1942 začaly domů chodit telegramy z Červeného kříže: Váš otec, 93, byl deportován. Vaše matka, 88, byla deportována. Nevěděli jsme, co znamená být deportován. Dozvěděli jsme se to až v roce 1945, když byly osvobozeny a otevřeny koncentrační tábory. Pamatuju si, jak můj otec chodil nahoru a dolů po ulici v Londýně a mluvil sám se sebou. Nikdy se s tím nevyrovnal, a když potom v devadesáti třech letech umíral, jeho poslední slova byla: Georgi, jak se to mohlo stát? Žil s tou bolestí padesát let. Tohle se do člověka vtiskne.“
Z rodiny George R. Whytea zahynulo v koncentračních táborech třicet pět lidí. Whyte tvrdí, že tato „nestravitelná“ zkušenost je přítomna v každé částečce jeho těla i mysli. „Má práce je o židovském osudu a o jeho vztahu k osudu světa,“ říká.
Od Dreyfuse k šému
Whyteova práce je netypická. Je skladatelem, spisovatelem a dramatikem, ale jeho umělecká produkce je poměrně chudá, nebo řekněme monotematická. Od osmdesátých let minulého století až do přelomu tisíciletí se zabýval vlastně jen jediným námětem: případem francouzského důstojníka židovského původu Alfreda Dreyfuse, který byl v roce 1894 falešně obviněn ze špionáže pro Němce a pět let strávil v trestanecké kolonii na Ďáblově ostrově. Tato kauza se stala první mediálně, a tudíž masově sledovanou antisemitskou aférou v dějinách. Whyte napsal o Dreyfusovi libreto a najal skladatele, který je zhudebnil (Krysztofa Pendereckého během práce vyměnil za Josta Meiera). Dále vytvořil synopsi baletu a sám složil hudbu ke kabaretnímu vystoupení na téma Dreyfus. Vedle toho napsal ještě divadelní hru Dreyfus: Intime (brzy vyjde v češtině). Během rešerší navíc shromáždil mnoho dokumentů a informací o případu, které mohl použít v odborné publikaci, a v roce 1992 založil v Bonnu Dreyfusovu společnost, jejímž je předsedou.
Tomu se říká „vyčerpat“ téma. Jenže hlavním Whyteovým cílem není originalita, a dokonce ani umění: je to osvěta. A také burcování. Jak napsaly po berlínské premiéře opery Dreyfusova aféra noviny Neue Zeit: „Od základu ušlechtilý lidský záměr tohoto díla, politické zvonění na poplach proti rasismu a zapomnění vystupují v představení na povrch zvláště díky jeho doslovnosti.“ Whyte si pro své projekty dokáže najít vlivné spojence. Opera o Dreyfusovi vznikla díky štědré podpoře Deutsche Oper Berlin, jejíž ředitel spolu s městskou správou v ní prý viděli příležitost, jak učinit „jedinečné prohlášení“. Balet o Dreyfusovi se zrodil za podpory města Bonnu. Na tiskové konferenci v Národním divadle v Praze k prvnímu světovému uvedení Golema 13 zase vystoupil politik, kterého by tu člověk zrovna nečekal: europoslanec Vladimír Železný. Právě on prý k provedení Golema 13 dopomohl nejvíce.
Pan Whyte nazývá Vladimíra Železného „drahým přítelem“ a tvrdí, že to byl on, kdo svými konexemi a upřímným zápalem pro věc pomohl získat finance od ministerstva kultury, záštitu od prezidenta a vmáčknout produkci na závěr dávno uzavřené sezony Národního divadla. Vhodný rámec poskytl závěr českého předsednictví EU (na premiéře vystoupil člen Evropské komise Vladimír Špidla) a pětidenní mezinárodní konference o majetku obětí holocaustu, která minulý týden proběhla v Praze a Terezíně. Představení bylo navíc načasované k čtyřsetletému výročí smrti tvůrce legendárního Golema, rabiho Löwa.
Pojištění pro Izrael
S Vladimírem Železným George R. Whytea nepojí jen zápal pro židovskou mystiku, dobré víno, nebo pečenou kachnu (paní Železná ji prý umí skvěle), ale také skepse vůči Lisabonské smlouvě. Na tiskové konferenci v Národním divadle vzkázal prezidentu Klausovi, aby nic nepodepisoval, dokud nebude k dokumentu připojen zvláštní dodatek o staletém pronásledování Židů evropskými státy. „Musí to být výslovně označeno za zločin, stejně jako veškeré antisemitské činy nebo prohlášení,“ trvá na svém Whyte.
„Židům hrozí velké nebezpečí,“ říká bělovlasý muž ráno po premiéře v kavárně Slavia. Na kousek papíru načrtává graf: „Takto se vyvíjelo pronásledování Židů během staletí. Vrchol je holocaust. Myslíte, že se ten graf najednou zarazí a klesne na nulu?“ Podle Whytea je v současné Evropě antisemitismus opět na vzestupu. Je prý pevně zakořeněný v myslích lidí, které formovala křesťanská kultura. „Jsou to stovky let indoktrinace, které nelze jen tak vymazat.“
K Whyteově pesimismu přispívá i to, že židovský národ identifikuje se Státem Izrael. „Kdybyste byla pojišťovací společnost, pojistila byste dnes budoucnost Izraele?“ Těžká otázka.
Kde vidí její řešení George R. Whyte? „Odpovědí je Golem 13,“ říká bez váhání a mimoděk tak parafrázuje větu antisemity Heideggera: „Už jen nějaký Bůh nás může zachránit.“ Whyte několik let věnoval studiu nejstarší židovské nauky kabaly a dnes tvrdí, že jeho hra o Golemovi je spíše proroctvím než uměleckým dílem. Napsal ji prý ve stavu zvláštní jasnozřivosti, kdy viděl budoucnost. O tom, jak to tam vypadalo, vypráví ve druhém jednání Golema 13.
Dějištěm je Izrael za několik desítek (či stovek) let. Židům se podařilo uzavřít mír s Araby, žijí mírumilovně v jednom státě. Přesto je ohrožuje světová aliance nepřátel. Aby se zachránili, pokoušejí se vědci oživit Golema, který sem byl přivezen z Prahy. Nakonec se to s pomocí rabína podaří, nejmodernější věda se tak propojuje s kabalou („začátek je konec a konec je začátek“) a vzniká bytost, která je nadána nadlidskými schopnostmi, ale zároveň cítí a myslí jako člověk. Útok nepřátel je odražen. Golem zabíjí protestujícího rabína a stává se živým Bohem, vůdcem „svého lidu“.
„Kabala není magie, ale mystika. Je to brána do jiných, větších a krásnějších dimenzí světa, kde neplatí náš pojem o čase. A právě do těchto dimenzí se dnes dostává i věda,“ vysvětluje Whyte. „Věda se stává mystikou.“
Proroctví
Vzkřísit Golema právě v Praze má podle Whytea svůj smysl, ale vůbec to neznamená, že Golem 13 je totožný s pražským maskotem. „Všechno nasvědčuje tomu, že stvoření života nebylo u židovských mudrců ničím zase tak výjimečným, golemů bylo pravděpodobně víc,“ překvapuje Whyte. Tím úplně prvním byl prý Adam. Bůh jej stvořil z panenské hlíny ke svému obrazu a vdechl mu život. Akt tvoření je tedy člověku vlastní, je jeho podstatou.
Pokud Whyte opravdu nahlédl do budoucnosti a viděl tam Golema 13, který pouhou silou svého mozku ovládá celé armády (ať už v Izraeli nebo jinde), máme se na co těšit. Potom by pražská premiéra z 29. 6. 2009 nezůstala v paměti jen jako poněkud nehotové představení (na zkoušení měli tvůrci deset dnů), ale stala by se – jak po tom ostatně touží její autor – historickým mezníkem.
***
George R. Whyte Narodil se v roce 1933 v Budapešti, o pět let později otec odvezl rodinu do Anglie, kde už zůstala. Whyte studoval na univerzitách v Londýně a Paříži, hudební vzdělání získal u Franceska Ticiattiho (skladba) a Paula Lichtensterna (klavír). Jako historik se věnoval okolnostem Dreyfusovy aféry, o které napsal řadu dramatických a literárních děl. Zastává funkci předsedy kulturních akcí projektu Remembering the Future (Pamatovat si budoucnost) a předsedy Dreyfusovy společnosti pro lidská práva. Bojovník proti antisemitismu napsal i drama Golem 13, které mělo 20. 6. 2009 světovou premiéru v Národním divadle v Praze.
Whyte: „Kabala není magie, ale mystika. Je to brána do jiných, větších a krásnějších dimenzí světa, kde neplatí náš pojem o čase.“ fotogalerie k článku na › www .respekt.cz
* * * *
"Jihomoravským vinařům patří dál moje přízeň"
9.6.2009 Mladá fronta DNES str. 3 Téma dnes
(vha)
Znojmo - Bývalý televizní magnát a milovník dobrého vína Vladimír Železný už poslancem v Bruselu nebude, a Znojmo tak přijde i o kancelář europoslance. „Se skončením mandátu končí automaticky a přirozeně i činnost znojemské poslanecké kanceláře. To však neznamená, že bych se regionu nevěnoval i nadále,“ řekl včera Vladimír Železný a slíbil, že zachová přízeň jihomoravským vinařům.
„Jsem vděčný za mimořádně slušný výsledek, kterého jsem právě v tomto regionu dosáhl,“ dodal.
Když však kandidoval do Evropského parlamentu před pěti lety, tehdy ještě za Nezávislé, preferenčních hlasů dostal ve vinařském kraji mnohem více než nyní.
Jen ve Znojmě jich v roce 2004 získal 1082, a nyní jen 178. V Libertas.cz, za kterou kandidoval tentokrát, byl však zdaleka neúspěšnější. Většina z dalších jejích kandidátů nedostala ani jeden preferenční hlas.
Železný není z jižní Moravy, byl však dva roky senátorem za Znojemsko a zřejmě i proto tady pak jako europoslanec otevřel svoji kancelář. A vinaři se těšili, že budou mít v Bruselu zastání, a tvrdí, že ho i měli.
„V některých věcech, které jsme potřebovali, byl velmi aktivní a pomohl nám. Bohužel je to tak, jak to je. Pokusíme se najít jiného zastánce,“ uvedl předseda Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Kdo to bude po Vladimíru Železném, ještě vinaři neví.
* * * *
„Klaus souhlasí s Libertas.cz“
2.6.2009 Lidové noviny str. 2 Téma
čtk
PRAHA Názory politické strany Libertas.cz, za kterou ve volbách do Evropského parlamentu kandiduje například někdejší šéf televize Nova Vladimír Železný, jsou totožné s názory prezidenta republiky Václava Klause. Uvedl to Klausův spolupracovník Petr Hájek s tím, že on bude volit Libertas.cz.
„Já budu samozřejmě volit Libertas. Z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že názory Libertas jsou přesně totožné s názory pana prezidenta,“ prohlásil.
Jeho výrok uveřejnil kandidát této strany do Evropského parlamentu a dřívější poslanec ODS Jan Schwippel a Hájek ho potvrdil. Odmítl ale jakkoli komentovat, zda to znamená, že by Klaus byl ochoten Libertas.cz volit. Prezident na podzim zpřetrhal vazby na ODS, kterou zakládal. Explicitní podporu žádné z jiných stran nedal.
* * * *
Hájek: Názory Libertas.cz jsou totožné s názory prezidenta Klause
1.6.2009 Zpravodajství ČTK str. 0 dce pol
nlm
Praha 1. června (ČTK) - Názory politické strany Libertas.cz, za kterou ve volbách do Evropského parlamentu kandiduje například někdejší šéf televize Nova Vladimír Železný, jsou totožné s názory prezidenta republiky Václava Klause. Uvedl to Klausův spolupracovník Petr Hájek s tím, že on bude volit Libertas.cz.
"Já budu samozřejmě volit Libertas. Z mnoha důvodů, mimo jiné i proto, že názory Libertas jsou přesně totožné s názory pana prezidenta," prohlásil.
ČTK jeho výrok poskytl kandidát této strany do Evropského parlamentu a dřívější poslanec ODS Jan Schwippel. Hájek tento výrok na dotaz ČTK potvrdil. Odmítl ale jakkoli komentovat, zda to znamená, že by Klaus byl ochoten Libertas.cz volit. Prezident na podzim zpřetrhal vazby na ODS, kterou zakládal. Explicitní podporu některé z jiných stran nedal.
Českou pobočku Libertas.cz založil současný europoslanec Železný, který zůstal dvojkou na kandidátce i přesto, že dostal od odvolacího vrchního soudu za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny s konečnou platností dvouletý podmíněný trest. Lídrem je Tlustý. Při první tiskové konferenci k eurovolbám 2. dubna Železný prohlásil, že strana v Česku věří v zisk minimálně 22 procent hlasů. V průzkumu veřejného mínění z dubna měla jedno procento.
Zakladatelem euroskeptického panevropského hnutí Libertas.eu, které vystupuje zejména proti lisabonské smlouvě reformující rozšířenou EU, je irský milionář Declan Ganley. Ganley stál v čele kampaně, která se hlavní měrou podílela na zamítnutí lisabonské smlouvy v irském referendu. Klaus ho nedávno přijal na Hradě.
* * * *
Vinaři se bouří
proti rozhodnutí Unie
29.5.2009 Prima TV str. 13 18:55 Zprávy TV Prima
Mirka ČEJKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli si rádi dáte sklenku vychlazeného rosé, tedy růžového vína, tak teď
dávejte pozor. Evropská unie totiž hodlá povolit název Rosé i pro nápoj, který
vnikne pouhým smícháním bílého a červeného vína. Vinaři vůbec nechápou, jak
někdo mohl něco takového vymyslet. Pro znalce je totiž návrh, který má podpořit
skomírající odbyt některých vín, úplně absurdní a doufají, že nakonec neprojde.
Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
--------------------
Ne, růžové víno opravdu není něčím mezi bílým a červeným. Je to víno vyráběné
zvláštním postupem, kdy se červené slupky pomelou a nechají se krátce louhovat v
hroznové šťávě, čímž dodají nápoji specifickou barvu a aroma.
Gilles MASSON, ředitel institutu Vidauban, Francie
--------------------
Prý se jako rosé bude smět označovat mix bílého a červeného vína. Ten nápoj sice
asi bude mít barvu jak rosé, ale rozhodně ne stejnou chuť. Bude to prostě
obarvené bílé.
Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
--------------------
Francouzské vinaře, kteří na receptuře kvalitního rosé pracovali po desetiletí,
nový nápad bruselských komisařů rozpálil doběla. Servítky si ostatně nebral ani
český europoslanec Vladimír Železný.
Vladimír ŽELEZNÝ, místopředseda výboru pro
vinohradnictví, Evropský parlament /Partie, 24. 5. 2009/
--------------------
Vzhledem k tomu, že v Itálii je vysoký nadbytek bílého nekvalitního, sladkého,
hnusného vína, tak se přijalo opatření, nařízení to bude, že rosé na etiketě, se
bude moci užívat i pro víno, kdy vezmete láhev bílého mizerného, láhev červeného
mizerného, nalejete do šejkru, takhle s tím zamícháte a budete mít rosé.
Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
--------------------
Nové, zatím neschválené opatření, má vyřešit situaci některých vinařských
regionů, kde v poslední době rapidně klesá odbyt.
Georgios ILIAS, vinař, Pavlov
--------------------
Možná, že někteří vinaři už v minulosti to takto dělali, ale vnímám to jako
podvod.
obyvatel Pavlova
--------------------
Piju růžové víno, máme ho taky ve sklepě, máme rosečko, ale my ho děláme jenom z
červenýho vína, protože mícháním obou vín, to dokáže snad každý udělat.
Gabriela BOŽILOVÁ, redaktorka
--------------------
Pokud v Unii návrh příští měsíc projde, hodlají vinaři a prodejci kvalitního
rosé vyrazit přímo do Bruselu a nabídnout tam poslancům nějaký pořádně zkysaný
burčák. Michal Janotka a Gabriela Božilová, televize Prima.
* * * *
Železného si vinaři pochvalují
28.5.2009 Mladá fronta DNES str. 3 Téma dnes
VOJTĚCH SMOLA
Jižní Morava - Dva roky byl senátorem za Znojemsko a ve svém obvodu se tehdy ukázal skoro každý týden. Bývalý televizní magnát a milovník kvalitního vína Vladimír Železný poté znovu pokoušel přízeň voličů. Úspěšně - stal se europoslancem a ve Znojmě slavnostně otevřel kancelář poslance Evropského parlamentu. Nyní chce Železný, nedávno podmíněně odsouzený za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny, své místo v Bruselu obhajovat.
Jestli mu Jihomoravané dají svůj hlas i tentokrát, je předčasné hodnotit. Jisté je jedno. Přestože jej tam lidé v posledních letech příliš často nezahlédli, patří k těm oblíbenějším politikům. Jeho evropskou misi si pochvalují zejména vinaři.
„Mám spoustu potvrzených informací, že pro zdejší víno a vinaře udělal v Bruselu hodně. Poměrně dobře lobboval za Českou republiku i za další severněji položené vinařské země. Jižní státy totiž chtěly vést reformu vinařství jiným, pro nás diskriminujícím směrem,“ uvedl šéf Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. Stejně jednoznačně hovoří i předseda Svazu vinařů Jiří Sedlo. „Při Evropskémparlamentu je komise pro vinohradnictví a Železný je jejím místopředsedou. Když bylo potřeba cokoliv projednat v parlamentu, tak jsme s ním dobře komunikovali. Na čem jsme se dohodli, to vždycky splnil,“ řekl Sedlo.
I sám Železný svou dosavadní pozici v europoslaneckém křesle hodnotí jako vhodný nástroj pomoci zdejším vinařům. „Podařilo se mi prosadit pozměňovací návrhy k zásadnímu unijnímu nařízení o společném trhu s vínem, které bylo mimořádně nepříznivé pro tradiční postupy moravského vinařství,“ vzkázal včera.
Neopomněl zdůraznit, že pozměňovací návrhy podal jako jediný český poslanec Evropského parlamentu. „Podařilo se tak ubránit doslazování vína sacharózou a zejména odvrátit některá omezující opatření, která by velmi zkomplikovala výrobu vína na Moravě,“ dodal.
Méně vidět byl pak Železný v samotných jihomoravských městech. Ve Znojmě, kde má kancelář, práci europoslance nijak zvlášť nehodnotili. „Několikrát jsme se spolu sešli a hovořili o nějaké možné spolupráci. K něčemu konkrétnímu ale za tu dobu nedošlo,“ řekl znojemský starosta Petr Nezveda.
Přitom plány tam měl Železný před pěti lety nemalé. „Chci vyjádřit naději, že to není poslední tabulka s hvězdičkami Unie, která se ve městě objeví. Usiluji o to, aby na Znojemsko přišla nějaká významná instituce Unie. Pro region by to mělo obrovský význam, vždyť Štrasburk a Brusel žijí výhradně ze sídla Evropské unie,“ sliboval při otevření své kanceláře. Zatím bez výsledku.
* * * *
Kravihorec Petrásek rozšířil řady členů
Řádu rytířů vína
28.5.2009 Břeclavský deník str. 3 Zpravodajství - Břeclavsko
(šup)
Bořetice, Pezinok/ Významného ocenění se dočkal prezident recesistické vinařské Svobodné spolkové republiky Kraví hora Václav Petrásek. Bývalého starostu Bořetic navrhl Řád rytířů vína na svém shromáždění svolaném do slovenského Pezinku za čestného člena řádu. A po hlasování jej také přijal, a to za úspěšnou propagaci vinařství a rozvoj vinařské turistiky.
Druhým čestným členem Řádu rytířů vína se stal za svou práci pro české a moravské vinařství europoslanec Vladimír Železný. Slavnostní přijetí nových členů řádu se uskutečnilo ve staré radnici, kde nechyběl ani primátor Pezinku Oliver Solga.
* * * *
Nejasné klady a nepochybné
zápory Lisabonské smlouvy
25.5.2009 Haló noviny str. 2 Z domova
(kru)
PRAHA - Jednoznačné odmítnutí šrotovného, kritika nedostatečného čerpání fondů EU, odmítnutí i obrana možností společné politiky EU po přijetí Lisabonské smlouvy, resp. odmítnutí Lisabonské smlouvy vůbec charakterizovaly diskusi v nedělním pořadu Partie TV Prima, kde se sešli náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík (SZ), europoslankyně Jana Hybášková (Evropská demokratická strana), Jiří Payne (Strana svobodných občanů) a Vladimír Železný (Libertas.cz).
Zatímco Dusík a Hybášková bránili současný stav EU a Lisabonskou smlouvu, Payne a Železný smlouvu napadli. LS jako celek Dusík považuje za výhodnou pro občany ČR, s ratifikací prý nelze čekat na jiné státy, neboť by to bylo dokladem zpochybňujícím naši suverenitu. Podle Hybáškové jsou diskuse o smlouvě již »vodou za mlýnem«. Obhajovala ji zavedením zásady energetické bezpečnosti, kvůli které by se neměla opakovat plynová krize (jeden z hlučících debatérů se optal, zdali Rusko či Ukrajina jsou členy EU, aby ji dodržovaly). Zmínila i možnost ústavního zkrácení funkčního období prezidenta. Payne označil LS za slepou uličku, prohlásil, že v EU je deficit demokracie a LS jej prohlubuje, proto je nutno vytvořit opozici v EP, která by byla alternativou současnému pojetí a trendu EU. Dle něho by mnohé klady připisované Unii šly vyjednat mezivládními dohodami, včetně volného pohybu osob (viz Benelux). Železný rovněž LS odmítl, mj. napadl různé »vojáčkování«. Nazval LS spiknutím politických elit a dodal, že smlouvu neratifikoval nejen Václav Klaus, nýbrž i prezidenti SRN a Polska, britská královna a Irsko. Zdůraznil též, že ČR ztratí 62 práv veta. Jako příklad uvedl pravomoc EU nařídit ČR kvótu azylantů či migrantů, které bude muset v rámci společné imigrační politiky a solidarity s ostatními státy EU (např. Řeckem či Itálií, kam přichází mnoho utečenců z Afriky a Asie) přijmout. Přiznání tohoto práva EU se podařilo moderátorovi Petru Šimůnkovi vydolovat z Hybáškové až po opakovaných dotazech, byť operovala ostřejšími pravidly EU vůči ilegální migraci, než má nyní ČR. Železný dále připomněl, že 105 nových pravomocí, které EU Lisabonskou smlouvu získá, zvýší podle analýzy, kterou europoslanci dostali v posledních dnech, rozpočtové náklady Unie. Kvantifikaci tohoto jevu však již nestihl dokončit. Pro Haló noviny europoslankyně Věra Flasarová uvedla, že by se mělo jednat celkem o čtyři rozborové dokumenty, její kolega Jaromír Kohlíček sdělil, že LS žádá od států vojenské výdaje minimálně ve výši 2 % HDP a též že jejím tlakem na snížení DPH dojde k propadu příjmů států, což - jako ve střední Evropě -může vést k výprodeji státního majetku.
Železný vyvolal i diskusi o hlasovací síle jednotlivých zemí, upozornil na snížení síly ČR v Radě EU (z 2,6 na 2,2 %) a naopak posílení SRN (z 9 na 18 %). Jak poznamenal, již stávající hlasovací práva nezachránila pro např. cukerní kvóty. Hybášková mu oponovala hlasovacími limity pro počet států (55 %, tj. 14 z 27) a počet obyvatel (65 % obyvatel Unie).
Všichni diskutující se shodli na nedostatečnosti čerpání z eurofondů, příčinu viděli zejména na českých ministerstvech. Hybášková sice vypočítávala možnosti, jak europoslanec může na EK a bruselské úředníky tlačit, dle Payne však může jen kontrolovat čerpání a interpelovat eurokomisaře. Železný uvedl, že v r. 2006 čerpala ČR jen 24 mld. Kč, ač do rozpočtu EU přispěla 30 mld., u jednoho z fondů Hybášková konstatovala čerpání pod 1 %, u jiného z oblasti životního prostředí odhadl Dusík čerpání na 35 %. Payne a Železný doporučovali část peněz netočit přes Brusel, ale přidělovat je obcím atp. rovnou z úrovně státu, tj. dle zásad subsidiarity; o příjmy by však prý přišli různí poradci a konzultanti pomáhající sestavovat žádosti o dotace...
Na šrotovném všichni kritizovali nesystémovost, většina deformaci prostředí, podporu jen některým oborům na úkor jiných, a lobbismus. Dusík dodal, že původní návrh šrotovného málem zlikvidoval Státní fond životního prostředí. Spolu s Hybáškovou zdůraznil potřebu podpořit v krizi znalostní ekonomiku, Hybášková navrhla snížit DPH pro procesy s velkým podílem lidské práce.
Železný napadl EU i třeba kvůli vinařům, kdy kvůli přebytkům v Itálii EU posvětila možnost označovat jako Rozé i jakýkoli mix i nekvalitních bílých a červených vín, ač dosud tohoto označení mohla užívat jen vína vyráběna speciální technologií. Hybášková se snažila otevřít téma bezpečnosti, jak vojenské či kriminální, tak třeba energetické (kde se od SZ liší zakomponováním jaderné energetiky). Hovořila o »legitimním bezpečnostním zájmu EU«, např. i v Iráku a Afghánistánu, což opět některý z debatérů nespolečensky jí skákajících do výkladu doplnil otázkou, jaké jsou zájmy EU třeba v subsaharské Africe.
* * * *
Železný: Klausovy postoje nám pomáhají, přestože je zesměšňován a
vystaven útokům
23.5.2009 Právo str. 8 Rozhovor
Alexandr Mitrofanov
* Sedíme ve vaší galerii Zlatá husa. Sem by se bez problémů vešlo hned několik rodin nelegálních přistěhovalců. Už vám z EU volali, kdy je vám přidělí?
To je hezká otázka. My ji máme dokonce na volebním plakátu: Chcete, aby vám Evropská unie přidělovala nelegální přistěhovalce do vašeho domu?
* Proto se vás ptám.
Já si myslím, že budou schopni se o to pokusit, pokud využijí některých ustanovení Lisabonské smlouvy, zejména pasarelu a doložku flexibility.
* Můžete tato slova vysvětlit?
To je zvláštní postup, kterým po úvodní ratifikaci Lisabonské smlouvy si pak dále EU přisvojuje práva, a to i ústavní práva, včetně azylového zákona, daňového zákona a dalších, už nikoli pomocí ratifikací nebo referend, ale pouhou dohodou s vládou.
* Ale vláda, pokud vím...
… má vázaný mandát (souhlas obou komor českého Parlamentu). Leč k přenosu ústavního práva potřebujete podle naší ústavy ústavní většinu, zatímco tento mandát uděluje parlament prostou většinou – jak já říkám, jednoho opilého Kotta.
* Kott už je dnes historie.
Ale vláda stejně většinu ve Sněmovně má, jinak by nebyla vládou.
* Takže jakákoli budoucí česká vláda by Vladimíru Železnému přidělila nelegální přistěhovalce?
Nejde o Vladimíra Železného.
* Já stále po zhlédnutí vašeho volebního plakátu vidím ve Zlaté huse marocké rodiny.
Ne, vůbec ne! Bavme se obecně o přidělování „spravedlivé kvóty nelegálních přistěhovalců do zemí, které nejsou vystaveny takovému tlaku“. Tak to bylo řečeno při projednávání.
* Co nám tedy hrozí?
Já si myslím, že nám hrozí hodně. Azylový zákon patří k nejcitlivějším oblastem. Já bych řekl, že ještě citlivější oblast, která nás bude čekat po ratifikaci Lisabonské smlouvy...
* * Utekl jste mi z těch přistěhovalců. Pořád si chci představit marocké rodiny ve vaší galerii a nějak mi to nejde. Nebudou tady? Ani po přijetí Lisabonské smlouvy? Že ne?
Doufám, že ne. A je to jedno, že budou na sídlišti u nás?
* Budou na sídlišti?
Já nevím, kde budou. V takovém rozsahu nemáme připravená žádná zařízení.
* Myslíte si, že jakákoli budoucí česká vláda a parlament budou ochotny jakékoli množství nelegálních přistěhovalců přesahujících naše možnosti odhlasovat?
Parlament bude muset vládě uvolnit prostředky, hlasovat o tom nebude.
* V čem je tedy vázaný mandát vlády?
Pouze v tom, zda předáme pravomoci vyplývající z azylového zákona či nikoliv.
* Co když je nepředáme?
Když je nepředáme, tak je nepředáme. Chci vidět, pokud se vláda dohodne, ten okamžik, kdy její většina, která ji drží u moci, jí neodhlasuje cokoliv.
* Bude-li většina ve straně či v koalici, která vyhrála volby, pro kvótu přistěhovalců, proti čemu bojujete – proti většině?
Bojuji za to, aby ty úkony, které máme podle naší ústavy pře -dávat ústavní většinou nebo referendem, bychom předávali tímto způsobem. Když se to schválí v referendu nebo obě komory parlamentu ústavní většinou se shodnou na tom, že vláda může tyto pravomoci předat prostřednictvím pasarely nebo doložky flexibility...
* To zní jako slova, kterými se straší malé děti.
Myslíte pasarela jako nějaká čarodějnice? Ano, je to velká čarodějnice.
* Uvádíte na plakátech, že Lisabonská smlouva je ponižující. Proč?
Je to neúspěšná ústavní smlouva, která měla asi 630 stránek a která je rozstříhána na malé kousky a rozptýlena do 1660 stránek Lisabonské smlouvy. Je to takové pohrdání lidmi, protože vědí, že lidi to tam nenajdou! Oni to ani neučtou! Proč zakrývají pravdu? Proč to lidem neřeknou rovnou? Vás to neponižuje, když s vámi takto úředník jedná?
* Jen pro pořádek: nic dobrého na Lisabonské smlouvě nevidíte?
Pro pořádek: drobné, nepatrné zlepšení postavení Evropského parlamentu. Velmi ostýchavý úkrok směrem k národním parlamentům. Tam já vidím nakročení správným směrem, ale jinak na ní nevidím nic, protože řeči o tom, že ji nezbytně potřebujeme, nejsou pravdivé.
* Jak potom vnímáte vlnu schvalování Lisabonu, která jde napříč Evropou a Českou republikou?
Velmi jednoduše. Je to spiknutí elit a je to lhostejnost populace. Některé národy jsou politické, jiné méně. Některé mají za sebou totalitu jako my a obecné znechucení šťourat se v politice a v komplikovaných dokumentech je příliš vysoké. Je to spiknutí těch Topolánků, kteří doufají, že budou komisaři. Je to spiknutí těch Špidlů, kteří podepisují nevýhodné přístupové podmínky a vědí, že tam možná skončí. Teličků, kteří tam skončili a ty podmínky vyjednávali...
* Kolik je tam hodných Železných?
Hodných Železných je dost. Jenom v Evropském parlamentu je to vždy mezi 100 a 130 lidmi.
* Menšina.
Ano. Je to menšina. Já to nedělím na hodné hochy a zlé hochy. Řekl bych, že je to přirozená touha elity. Dnes poslanec Evropského parlamentu, na rozdíl od našeho poslance, bude brát 207 000 korun měsíčně. To vytváří elitu.
* Kdyby vás evropské elity pozvaly mezi sebe, přijal byste?
Ony mě zvou mezi sebe.
* A vy nechcete?
A já nechci. Já nejsem koupitelný.
* Co vám nabízejí?
Kdybych se překlopil a stal se podporovatelem Lisabonské smlouvy, tak nesporně se svojí lepší jazykovou výbavou, než má Špidla, s politickou zkušeností, politologickým a historickým vzděláním najdu uplatnění. Já nejsem na prodej. Jsou lidé na prodej a nejsou. A pak ještě jsou lidé mezi tím, kteří nepotřebují prodej, ale potřebují košerizovat své peníze. Budu-li komisařem, nejde mi o těch osm set tisíc měsíčně. Jde mi o to, brát těch osm set tisíc a moci používat veškeré bohatství, které jsem získal úplně jiným způsobem.
* To je u nás tolik kandidátů na příštího eurokomisaře?
Nejde jen o tuto funkci, ale o obrovský rozptyl míst placených Evropskou unií. Evropské elity si vytvořily opravdu zvláštní kastu, která jim bude do smrti zavázána.
* * A vy jako europoslanec chcete tuto kastu rozkládat zevnitř?
Ne. Vy jste nepoložil otázku, zda vidím něco dobrého na Evropské unii. Vidím. Já nechci odejít z EU. My tam patříme. Jsme její nedílnou součástí. My jsme dokonce velmi pozoruhodnou součástí. Přinášíme totalitní zkušenost, která druhé půlce velmi bolestně chyběla. My víme, kam ten krok vede. My jsme už ho prošli. Sice pod jiným jménem, pod jinou vlajkou, s jinou písničkou, ale víme, kde končil. EU nás navíc velmi dobře košerizuje navenek. Samozřejmě je hodnotou i to, že o pár sekund se zrychlil průchod hranicí. Máme snazší komunikaci. Ano. Snáze vyvážíme zboží. Ano. Snáze se domluvíme, protože normy jsou všude stejné. Nejsem bořitel Evropské unie. Jsem proti tomu, aby EU se stala nástrojem překotné integrace, která bude sloužit k vytváření nových a nových členů evropské elity.
* Vždy jste vynikal schopností oslovit velké množství lidí, ať už jako ředitel Novy, nebo jako senátor. Nezdá se vám ale, že vaše auditorium si už zvyklo na to, že je v EU a nepotřebuje se bouřit?
Nemám nic proti tomu, aby si na to zvyklo.
* Ale může si myslet, že Železný rebelující v Evropském parlamentu za 207 tisíc je za těchto okolností zbytečnost.
Všechny peníze, které jako evropský poslanec dostávám, jdou na charitu. Jsem jediný poslanec v České republice, který to dělá zadarmo. Velmi bych chtěl vyzvat prostřednictvím vašeho ctihodného listu zejména paní Roithovou, která velmi vzrušeně popisuje misi, kterou ve prospěch ČR v Evropském parlamentu vykonává, aby všichni, kteří se zaklínají sociální a charitativní politikou, přijali tezi, že nepoužijí nové výhody, která o více než 130 tisíc korun zvedá příjem europoslance nad dosavadní plat, který je stejný jako plat českého poslance a senátora. A aby těch 130 tisíc navíc po zdanění odevzdali na charitu.
* Co z toho budou lidé mít, když opět zvolí Vladimíra Železného?
Minimálně vinaři budou vědět, že zachováme naše vína. Chemici budou vědět, že kromě čtyř lidí z ODS tam byl ještě pátý Železný, který běhal jak fretka Evropským parlamentem a snažil se zabránit některým drastickým opatřením REACH (zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie, která vychází z jeho obsahu – registrace, evaluace /hodnocení/ a autorizace /povolování/ chemických látek – pozn. red.). To se ale nepovedlo.
* Mluvíte o lhostejnosti většiny populace. Jak s ní chcete pohnout?
Jednoduchým, nevulgarizujícím, ale bohužel hodně zjednodušeným výkřikem.
* Například?
Například možnost restituce sudetoněmeckého majetku.
* * Jiní to popírají.
Ano, ale já mám pravdu v jednom: že pomocí Charty, která je nedílnou součástí Lisabonské smlouvy, budou otázky restituce, které obsahují prvek diskriminace, převedeny z českých národních soudů na soud nikoli ve Štrasburku, ale přímo do Lucemburku. A to včetně přezkumu již právně platných rozsudků českých soudů.
* Nakolik vám osobně a kandidátce Libertas.cz pomáhají postoje Václava Klause?
Pomáhají. Přestože je zesměšňován a vystaven útokům, pomáhá nám jeho precizní analýza, kterou jako jediný v Evropě zajišťuje postavením prezidenta země a také svým postavením – poslouchejte dobře – tělesa ratifikujícího Lisabonskou smlouvu.
* Dá se očekávat, že Václav Klaus přímo podpoří Libertas. cz?
Není to zvykem. Já ani nevím, jaký má teď postoj k naší straně. My jsme s ním spřízněni myšlenkově. Nekonzultujeme s panem prezidentem postup při volební kampani Libertas. Ani nevíme, zda to dělá Machova strana nebo jiná politická seskupení, která mají podobné směřování jako my.
* Je vás nějak moc.
Je nás bohužel nějak moc. Přesně podepisuji. Souhlasím. Škoda že jsme se nedokázali dát na jednu platformu. Ale alespoň jedna z těch platforem by potřebovala prolomit pětiprocentní hranici. Ale zpátky k Václavu Klausovi. Na druhou stranu: jezdíme kolem plakátu, kde se objímá Zeman s nějakými dvěma osobami...
* Není to vaše bývalá spolupracovnice Jana Volfová?
Plakát je tak nevýrazný, že je tam skoro nevidíte. Václav Havel prohlásil, že Strana zelených, ta Bursíkova a madam Jacques, která ani neví, co je biomasa, je ta pravá zelená, zatímco ta druhá je zřejmě jiné barvy. Čili najednou se prolamují některá tabu a já nevím, jak se zachová pan prezident. My bychom byli mimořádně potěšeni, kdyby řekl: ano, já si myslím, že Libertas pracuje správným směrem. Ale on už to řekl, on přijímá Ganleyho.
* Stejně mi nejde do hlavy, proč, když máte v takové nelásce evropské elity, píšete na svých volebních plakátech Evropský komisař s velkým e.
Myslel jsem si, že při rychlém čtení by bylo pro lidi komplikované rozebrat náš evropský komisař. Že by přišli o message. Proto jsme u této funkce, která se ostatně v angličtině a jiných západních jazycích píše s velkým písmenem, použili velké písmeno.
* A co to původní Chcete, aby jste o našem Evropském komisaři mohli ve volbách rozhodovat Vy?
Prosím vás, viděl jste někde to aby jste?
* Na reprodukci vašeho plakátu v novinách.
Viděl jste ho někde na ulici v této podobě? Neviděl. To byl nátisk před korekturou. Ještě velmi technicky nedokonalý. Jen jsme jej na tiskové konferenci ukázali a řekli, takhle bude vypadat naše kampaň.
* Jednička na kandidátce Vlastimil Tlustý nebyla příliš spokojena s tím, že jste po pravomocném odsouzení zůstal na kandidátce jako dvojka. Nepovede to k napětí mezi vámi?
Myslím, že ne. Ten jeho výrok byl ještě předtím a bylo to velmi rafinovaně uděláno.
* Spiknutí elit?
Ne. To byla taková finta od novinářů. Ale velmi jednoduchá, primitivní, to nebylo žádné komplikované spiknutí, kdepak. V momentě, kdy byl oznámen rozsudek, se ho na to zeptali a on řekl svůj názor: neměl by zůstat na kandidátce. Já měl v tu dobu stejný názor. Den a půl nato, kdy se sešla republiková rada strany Nezávislí demokraté, aby projednala situaci, a on už věděl, jaké je její rozhodnutí, mu zavolali novináři, zda trvá stále na svých názorech, které jim sděloval. A on řekl: no samozřejmě.
* Jak se vám jeví současná česká politika, pokud jste ji z Bruselu stačil sledovat?
Já jsem bohužel uvítal změnu od sociálnědemokratické vlády ke koalici, která byla vedena ODS. Bylo to pro mě brutální zklamání. Některé postupy zůstaly stejné, některé zjemněly, ale některé hodně zbrutálněly. Mám na mysli tzv. výběrčí, bezuzdné vydírání podnikatelů. Když mluvím se svými přáteli z podnikatelské sféry, říkají: sociální demokraté chodili a chtěli peníze za různé úkony. Tihle současní, když chodí, za prvé strašně spěchají, za druhé chtějí podstatně větší procento a za třetí už to chtějí za nic, jenom za to, že podnikáme.
* Problém je v tom, že stejně jako Václav Klaus v této věci nepřinášíte jediný důkaz. Co s tím?
Já nevím, jak se tyhle věci prokazují. Já to mám z rozhovorů s těmi, kteří platí nebo kteří začínají vzdorovat.
* Ale veřejně už to neřeknou.
Já vím, že to je vážný problém. Ale znáte-li způsob, jakým tohle prolomit, zachráníte demokracii v Česku.
* Vadí to někomu tak silně, že by se kvůli tomu vzbouřil?
To je velmi vážná otázka. Jestli ne, tak je mi líto té země.
* Emigrujte.
Jsem s ní příliš spjat. Člověk by měl zůstat s tou zemí i v úzkostech.
* Opravdu nemáte chuť s tím praštit? Co vás stále žene do politiky? Po šedesátce by se dal trávit čas i jinak. Navíc s vašimi finančními možnostmi.
To víte, že jo. Můžu třeba fotografovat, dělat výstavy. Psát knihy. Sbírat obrazy. Cestovat.
* Tak proč chcete zůstat v politice?
Já nevím. Není to touha po moci, ujišťuji vás. Je to snaha vtisknout to, čemu věřím.
* Ale když sám přiznáváte, že věci, které považujete za korupci, se společností nijak nehnuly, má smysl, abyste se angažoval dál?
Myslím, že má.
* Kvůli vinařům?
I kdyby to bylo jenom kvůli tomu vínu. Víno je hodně zásadní věc v životě.
* Ale spousta lidí pije pivo. A další pak kořalku.
Jednou přijdou na to, že to víno je podstatné.
Nejsem bořitel Evropské unie. Jsem proti tomu, aby EU se stala nástrojem překotné integrace, která bude sloužit k vytváření nových a nových členů evropské elity
* * * *
Železný: dva roky s podmínkou
21.5.2009 Reflex str. 13 Portrét týdne
PETR VOLF
Trest bývalému řediteli Novy za dovoz umění. Jeho sbírka obrazů je však unikátní.
Zatímco mnohé mediální aktivity, politické názory a veřejná vystoupení Vladimíra Železného lze považovat za – jemně řečeno – sporné, tak nad způsobem, jakým si vede v roli SBĚRATELE UMĚNÍ, se dá jen uznale pokývat hlavou.
Na poli sběratelství výtvarného umění je Vladimír Železný pokládán za absolutní českou špičku, někdy bývá dokonce přirovnáván k Vincenci Kramářovi. Paradoxně však právě kvůli umění má vážné problémy se zákonem a od minulého týdne si musí dávat hodně pozor ve všem, co udělá. Dostal dvouletý trest s podmíněným odkladem na čtyři roky, neboť podle Vrchního soudu krátil daň.
Jedná se o jedenáct let starý případ týkající se souboru obrazů od Emila Filly, Andrého Nemese a Alfreda Justitze, které Železný zakoupil pro svou sbírku v Londýně a New Yorku. Městský soud požadoval ještě uhrazení pěti miliónů korun, ovšem to soud vyšší instance nepotvrdil, nicméně na podmínečném odsouzení trvá, protože Železný neuhradil DPH.
Je to hloupost. A zavání to snahou za každou cenu dokázat, že na každého jednou dojde.
Lidé, kteří umění dovážejí, by měli být hýčkáni daňovými úlevami – a ne trestáni. Je známá věc, že bohatství amerických uměleckých sbírek vzniklo právě na tomto principu, protože dovoz obrazů, grafi k či soch tam nepodléhal ani žádnému clu, ani žádné dani. Díky tomu ve dvacátém století USA utekly celému světu i v oblasti výtvarného umění. Takového stavu věcí se podařilo dosáhnout nyní i v zemích Evropské unie, takže kdyby Železný kupoval o pár let později, bylo by všechno v úplném pořádku: DPH se už neplatí (ovšem z takzvaných třetích zemí – včetně USA – dělá při dovozu umění daň devět procent z jeho ceny).
LOGICKÝ KROK
Vladimír Železný začal umění sbírat ve druhé polovině devadesátých let. Železný je nejenom inteligentní, ale zároveň má dobrý vkus a to je pro ambiciózního sběratele – vedle dostatečného množství peněz – nezbytná kombinace. Rychle si osvojil dějiny českého umění dvacátého století, zaměřil se na klasickou modernu, kubismus, předválečnou avantgardu, dále pak zejména na šedesátá léta (dobu svého mládí) a sedmdesátá léta, kde jeho zájem končí. Umění mladšího data ho nezajímá, nevěří mu.
To, že chce sbírat na nejvyšší profesionální úrovni, dokázal, když začal spolupracovat s Magdalenou Juříkovou, přední historičkou umění, která se stala ředitelkou jeho Galerie Zlatá husa: „Když jsem začala s Vladimírem Železným v roce 1999 spolupracovat, jeho sbírka čítala okolo šesti set položek. Bylo na ní vidět, že sběratel měl k věcem, na které se soustředil, blízký vztah. Nejprve jsme spolu dva víkendy strávili nad obrazy. Bylo to až dojemné, vzal každý obraz do ruky a řekl k němu svoji interpretaci. Kupuje si totiž jenom díla, jež ho opravdu osloví.“ Byl to logický krok, protože jakmile se sbírka začne rozrůstat, není už v silách amatéra, třebaže sebevíce poučeného, aby udržel její smysluplný tvar.
ZLATÁ ŠEDESÁTÁ
Kupříkladu sběratel Michael Ringier, vydavatel Reflexu, všechny svoje nákupy konzultuje s Beatrix Rufovou z curyšské Kunsthalle, kterou jmenoval kurátorkou své sbírky.
Magdalena Juříková doplňuje: „Vladimír Železný si uvědomil, že jeho sběratelská činnost přerostla soukromou bázi, a rozhodl se, že sbírku zveřejní a učiní ji dostupnou i ostatním.“ Během deseti let, co působí v Galerii Zlatá husa, jí rukama prošlo na tisíc obrazů, které spolu se Železným nakupovala. Sbírka má tedy okolo šestnácti set položek a to je počet překonávající i slavnou kolekci Medy Mládkové. Ačkoli je to množství obrovské, rozhodující je kvalita.
Když začal v devadesátých letech nakupovat Vladimír Železný, dodal trhu s uměním dosud chybějící finanční náboj: na korunu nehleděl a pro řadu umělců to znamenalo vítané přilepšení ke směšným penzím a důstojné stáří. Těžko soudit, kolik vlastně utratil, ale určitě se jedná o devítimístnou částku.
Jinými slovy, do umění dal stovky miliónů.
Bez obrazů ze Zlaté husy se dnes neobejdou monografi e, bývají často představovány na velkých výstavách. Samotná galerie v pražské Dlouhé třídě je veřejnosti otevřena vždy v pondělí, kdy jsou státní galerie a muzea zavřené.
Malíř Jan Paul dospěl k tomuto názoru: „Úvahy o menších či větších ,nováckých debilech‘ spláchne čas, Železného sbírka tu jako trvalá hodnota zůstane a spory o moralitu jejího tvůrce si nebude už nikdo pamatovat.“ Ostatně také proto si lidé umění kupují a budují muzea: aby překročili vlastní stín. Kdo dnes ví, že Salomon R. Guggenheim zbohatl na zlatě vykutaném na Klondiku? A určitě ještě dříve zapomeneme, že Vladimír Železný ve stejném týdnu, kdy dostal trest za krácení daně, vehementně hájil podmiňovací tvar „chcete, aby jste“ na plakátech k volbám do Evropského parlamentu, místo aby přiznal, že jedině „abyste“ je správný. I vzdělaní muži dělají hrubé chyby ...
* * * *
"Zákony navrhují nevolení úředníci - Špidlové," kritizoval Vladimír Železný velké pravomoci Evropské komise. Ve studiu Václava Moravce se kromě Železného, před pět lety zvoleného za Nezávislé, sešli europoslanci Miloslav Ransdorf (KSČM), Jan Zahradil z ODS, Josef Zieleniec (SNK-ED), Libor Rouček (ČSSD) a Zuzana Roithová z KDU-ČSL.
Železný kritizoval to, že až na výjimky má právo na navrhování zákonů jen
Evropská komise. Nelíbí se mu pravomoci europarlamentu, v němž sedí. "Je to
jediný parlament na světě, jehož poslanci nemají právo navrhovat zákony. Zákony
naopak navrhují nevolení úředníci - Špidlové. Jsou to Špidlové, kteří jsou
nominováni vládou, kteří nemají žádného svého voliče, před kterého by si stoupli
a zodpovídali by se," vyjádřil se bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný.
"My je můžeme pouze korigovat," dodal. Útočil tím přímo na expremiéra Vladimíra
Špidlu, který je jediným českým eurokomisařem. Většina europoslanců, včetně
dalšího euroskeptika Jana Zahradila, začala Železnému okamžitě oponovat. "Každé
instituci připadá, že má příliš malé pravomoci," nechal se slyšet Zahradil. "Mně
nevadí, že Evropský parlament není skutečným parlamentem, jako například český
parlament. Evropská unie není stát," dodal.
Sociální demokrat Libor Rouček Železnému řekl, že nechápe, proč zároveň horuje
za větší pravomoci europarlamentu a proti Lisabonské smlouvě. "Lisabonská
smlouva pravomoce Evropského parlamentu částečně posiluje. Například v té věci,
že europarlament, protože schvaluje rozpočet, by mohl mluvit do společné
zemědělské politiky," řekl Rouček Železnému, který se svým novým sdružením
Libertas.cz bojuje proti Lisabonu.
Se Železným ale souhlasil komunista Ransdorf. "Koeficient blbuvzdornosti je v
Evropském parlamentu vyšší než v českém parlamentu," obhajoval požadavek na
větší pravomoci europoslanců. Paradoxně se ale setkal s nesouhlasným bručením
právě Železného. "To teda ne," poznamenal bývalý ředitel TV Nova.
Pokud se na Českou televizi koukal Vladimír Špidla, eurokomisař pro
zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, lehce se mu zřejmě neusínalo.
Právě na něj totiž útočili takřka všichni přítomní europoslanci. Vladimír
Železný se navezl do Špidlovy malé znalosti cizích jazyků. Eurokomisař by podle
něj měl být někdo, za kým "nechodí dva černí havrani a jeden mu překládá do
jednoho jazyka, druhý do druhého."
volně podle iDnes, kráceno.
* * * *
Přehled hlavních zpráv
16.5.2009 ČRo 6 str. 1 18:10 Názory a argumenty
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vítejte při poslechu sobotního vydání našeho hlavního publicistického pořadu. U
mikrofonu je Radko Kubičko. Dnes zachováváme tradiční sobotní formát našeho
diskusního fóra, ale přesto půjde o vysílání speciální. Blíží se volby do
Evropského parlamentu, a proto i náš pořad Názory a argumenty bude pokračovat v
dalších diskusích zástupců politických stran, které do těchto voleb kandidují.
Přeji příjemný poslech po celých 50 minut. A dnes v našem studiu zasedli zatím 4
zástupci kandidátních listin politických stran, které se budou ucházet o přízeň
voličů v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, které se uskuteční v
pátek a v sobotu 5. a 6. června samozřejmě tohoto roku. Ve studiu tedy vítám
zástupce politických stran, respektive kandidátek politických stran pro volby do
Evropského parlamentu, Jiřího Payna ze Strany svobodných občanů.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Dobrý den.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vladimíra Železného ze strany Libertas.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Pěkné odpoledne.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jiřího Štega z Demokratické strana zelených.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Dobré sobotní odpoledne.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A Jiřího Novotného ze strany Moravané.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Dobrý den.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Pozváni byli také zástupci Evropské demokratické strany. Přislíbili sice účast,
ale zatím se nedostavili, pokud jejich zástupce v průběhu našeho vysílání
přijde, tak ho samozřejmě přijmeme k našemu Kulatému stolu Českého rozhlasu 6,
případně ho pozveme do dalších diskusí. Samozřejmě slovo dostane. Takže, pánové,
já musím začít zcela typicky, když se jedná o takovéto diskuse a zeptám se vás,
jak byste charakterizovali vaši kandidátku, vaši politickou stranu a proč
kandidujete do Evropského parlamentu, co si od toho slibuje. Zhruba 2 minuty
budete mít na úvodní kolečko. Takže nejprve Jiří Payne ze Strany svobodných
občanů.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
My kandidujeme jako opoziční strana. Nechceme se zařadit do žádného z těch
velkých politických klubů jako je ten lidovecko-konzervativní. Předpokládáme, že
se spojíme s dalšími opozičními stranami, které se do Evropského parlamentu
dostanou a že vytvoříme čistě opoziční klub k tomu projektu evropské integrace,
který se právě uskutečňuje. Co bychom tak chtěli dokázat, já si myslím, že to je
úkol na nejméně 2 volební období. Chtěli bychom usilovat /nesrozumitelné/
demokratického deficitu. Ten deficit tam nevzniknul náhodou, on byl záměrný.
Jean Monet, který vlastně vymyslel Evropské unie, záměrně zakódoval
neodpovědnost bruselských úředníků veřejnosti, občanům. Trval na tom. Dokonce
říkal, že nikdy se nesmí diskutovat o žádné jiné alternativě. A my chceme
alternativu navrhnout, my jsme ji sepsali, navrhli a chceme se bavit o
alternativě k tomuto projektu evropské integrace.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jaká je to ta alternativa, budu pokládat doplňující otázky také.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
My jsme napsali jednostranný ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ano, je to ten váš manifest, který ...
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
... projekt, který nahrazuje Lisabonskou smlouvu, odstranit demokratický deficit
a umožnil by zrušení několika desítek tisíc evropských regulací.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vladimír Železný ze strany Libertas.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Tak strana Libertas vznikla jako platforma, která soustřeďuje obdobné politiky
jako strana pana Macha, která se tady představila před chviličkou. A řekl bych,
že zakládáme, věříme, že zakládáme o něco širší platformu pro úsilí o revizi
vlastně Evropské unie. Nejde nezbytně nutně o boření Evropské unie, to chci
říci. Evropská unie přináší určité perspektivní hodnoty, které však sama není
schopna využít, ani sama poskytnout jednotlivým členským zemím. Kromě
demokratického deficitu je to nástroj, který je čím dál tím více a já to vidím,
já sedím v Evropském parlamentu stále ještě, nástroj, který je využíván a
zneužíván k prosazování naopak těch nejsobečtějších zájmů, nejvíce národních,
nejvíce úzkoprsých zájmů některých velkých států. Těch posledních 5 let bylo
například poznamenáno tím, že regulace byla používána jako konkurenční nástroj,
jako nástroj pro odstranění konkurence, a tak dále. To všechno bychom rádi
změnili, víme také jak. Publikovali jsme celou řadu, celou řadu názorů a nápadů.
Myslíme si, že je zapotřebí mnohem více zapojit národní parlamenty do
legislativního procesu, to je ..., protože to jsou ty legitimní demokratické
instituce, o jejichž demokratické povaze není pochyb. Můžeme mít pochyb o tom,
jak je naplňována ta demokratická povaha těch institucí, ale o jejich vlastní
povaze pochyba není. Takže to je jedna z cest. Za druhé, renacionalizace celé
řady úkonů, které na sebe strhla Evropská unie a které na národní úrovni lze
provozovat mnohem efektivněji, nesrovnatelně efektivněji. My jsme soustředili na
tu platformu stranu Nezávislí demokraté, která, jejímž jsem předsedou, ale
objevili se tam dokonce, jako lídr se tam objevil poslanec za ODS Vlastimil
Tlustý, na třetím místě je další poslanec za ODS, kolega Schwippel, je to, je to
širší základna. A chci říci, že náš program se mimořádně těsně shoduje s názory
pana prezidenta, s tím, co pan prezident publikoval o Evropské unii s tím, co
řekl o Lisabonské smlouvě na Ústavním soudu, jsme zásadními odpůrci Lisabonské
smlouvy. Myslíme si, že to je podvod na občanovi, že to je velmi nehorázné
spiknutí nevolených evropských elit a myslíme si, že je zapotřebí s tím něco
udělat.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
K tomu se určitě ještě dostaneme, protože bereme určitě i tento náš diskusní
stůl jako diskusní, což je za chvíli, za chvíli tak učiníme tento diskusní, než
tedy řeknete ta svá úvodní slova, ale přesto vám také položím otázku, musím vám
asi položit tu, o které se mluví v souvislosti s vaší stranou, protože byly
určité tedy dohady, jestli vůbec budete kandidovat a jakým způsobem jste se
dohodl s těmi, které jste tady jmenoval, to znamená, se současnými poslanci
Schwippelem a Tlustým. Takže, jak je to vlastně s vaší kandidaturou, s vaší
kandidátkou, zůstáváte tedy dvojkou vaší ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ano, zůstávám, zůstávám. Já jsem po výroku vrchního soudu, který zrušil sice
5milionovou pokutu, kterou mě uvalili, ale ponechal podmínku, kterou uvalil soud
nižšího stupně. Já myslím, že ..., a může se k tomu i vrátit, budete-li to chtít
rozvíjet dál, já si nejsem jist, že to je téma této debaty.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ne, nebudeme to určitě rozvíjet, jen se ptám, jestli zůstáváte vlastně na té
kandidátce?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ale nicméně já jsem okamžitě několik desítek minut po výroku soudu podal
rezignaci z této kandidátky, sešlo se vedení politické strany NEZDEM, které mě
nominovalo na tu platformu a republiková rada rozhodla a já jsem hlasoval pro
své vyloučení nebo pro své vyškrtnutí, ale rozhodla drtivou většinou, že nikoli,
že mám zůstat vzhledem k povaze výroku, který na vrchním soudu padnul a vzhledem
vůbec k celé atmosféře, kterou provázelo, i minulá volba, i moje minulá volba do
Evropského parlamentu. Takže my to považujeme za účelový krok a myslím, že se s
ním vypořádá Nejvyšší soud, kam jsme se dovolali.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A ještě byste měl tedy vysvětlit, protože kolegové novináři věnovali určitou
pozornost výroku Vlastimila Tlustého, který nějakým způsobem řekl, nebo aspoň
takto ho citovali, že pokud jste něco původně řekl, že jste to měl dodržet. Jaký
je váš tedy teď současný vztah s těmi právě dvěma poslanci?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Pokud já vím, tak tohle byl předtočený názor, který, který on řekl dříve, než
...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dříve, než rozhodla ta vaše strana.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
... se sešla, než rozhodla republiková rada a já jsem opravdu ten krok udělal,
který jsem slíbil.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jasně.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Vy dobře víte, že z volebního zákona žádný kandidát ani žádný funkcionář strany
nemůže dojít na ministerstvo vnitra a vyškrtnout libovolného kandidáta nebo
změnit pořadí, to může pouze zmocněnec a zmocněnec, je-li korektní, pak
naslouchá hlasu orgánu příslušné politické strany, která je registrována. S tím
těžko něco uděláme, já jedu dál. Věřím, že tahle záměrná patálie, která vznikla,
že stejně jako nepoškodila naši stranu v minulosti, nepoškodí ani dál. Vzpomeňte
před minulými volbami rovněž v květnu soudce v téže kauze prohlásil dříve, než
ten soud vůbec začal a než byly předloženy vůbec první důkazy, tak prohlásil o
mně, hovořil o mně jako o člověku, který spáchal závažný trestný čin a tudíž by
neměl sedět v Evropském parlamentu, to řekne soudce ještě dříve, než začne soud.
Takže tato předpojatost se naplnila a my věříme, že Nejvyšší soud s tím udělá
své.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, pane Železný, dal jsem vám tedy prostor, abyste vysvětlil tuto situaci,
která se v médiích rozsáhle probírala. Ale pokračujeme dál. Dávám slovu Jiřímu
Štegovi z Demokratické strany zelených.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Ještě jednou dobrý den. Naše Demokratická strana zelených vznikla svým způsobem
jako reakce na diskreditaci zelených myšlenek, kterou provedlo vedení současné
Strany zelených v čele s Martinem Bursíkem a Kateřinou Jacques. Vznikli jsme v
podstatě na principech zelených myšlenek, ale dovolil bych si podtrhnout ten
přívlastek v názvu Demokratická strana, protože cejtíme, že v procesu tvorby
Evropy dochází k určitým demokratickým deficitům tak, jak už o tom mluvili
kolegové přede mnou, aniž bych tím chtěl předjímat, že sdílíme jejich razantní
stanoviska. My vnímáme Evropu jako mírový projekt, který staví na různorodosti
jednotlivých národů, na různorodosti jejich historické zkušenosti a snaží se z
této různorodosti vyvinout nové impulsy pro další rozvoj Evropy. Na rozdíl od
mých předřečníků nemůžu deklarovat, že bych Lisabonskou smlouvu a že my bychom
Lisabonskou smlouvu považovali za projekt, který je škodlivý. Skutečností ovšem
je, že je naprosto vzdálený lidem tak jako lidé, takzvaní obyčejní lidé jako
jsme my všichni lidé z masa a kostí, cítí, že se společnost stává určitým
způsobem organismem, který ..., jehož nejsme součástí, a který si osvojuje
principy, které nám život neusnadňují, ale spíše zesložiťují. Takže naše
působení v Evropském parlamentu by mělo zaměřeno na to, abysme vrátili Evropu
lidem, dá-li se takto říct, a abychom se pokusili ty deficity, které cejtíme v
Lisabonské smlouvě, nějakým způsobem korigovat. Pochopitelně dochází k zásadní
změně, která přes všechny nedostatky formální a složitost dokumentu Lisabonské
smlouvy se dají shrnout v podstatě do 3 bodů. Evropská unie získává právní
subjektivitu, ale zároveň na sebe nenavoluje subjekty práva, které jsou obvyklé
v demokraciích. To znamená, Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
K tomu se ale určitě ještě dostaneme. Já vás tedy přeruším. Ten úvod ...
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Promiňte.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ne, to nevadí, já jenom, abych také položil otázku. Pro vás
bude otázka se týkat spolupráce zelených v rámci Evropského parlamentu, protože
existuje evropská zelená strana nebo Evropská strana zelených. Jakým způsobem
tedy vlastně, pokud byste se do Evropského parlamentu dostali, obě ty politické
strany, jak tedy ta původní Strana zelených, tak ta vaše, jestli ji můžu nazývat
odštěpená v tuto chvíli Demokratická strana zelených, za kterou kandiduje taky
současná poslankyně paní Zubová, jakým způsobem vlastně v evropské zelené straně
chcete spolupracovat, nebo tam se také budete štěpit nějak?
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Já bych vás, pane redaktore, lehce opravil, protože
odštěpenecká strana je současná Strana zelených, která se zpronevěřila principům
...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, klidně to řekněte.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
... jako je sociální koheze, jako je mírová spolupráce a
aktivní prosazování politik, který jsou vzdálený původním zeleným ideálům, se
vlastně sama zdiskreditovala, když pominu vnitrostranické formy řízení, které
používala. My se nebráníme spolupráci žádnou ze stran. Pochopitelně primární
..., naším potencionálním spolupracovníkem je EGP, my ovšem nejsme strana ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Mohl byste vysvětlit EGP, prosím?
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Evropská strana zelených, European Green Party.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Díky panu Železnému za spolumoderaci. Samozřejmě, že je to
důležité vysvětlit, ale vy jste členem teda té strany, nebo nejste?
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Zatím bohužel to místo zaujímá současná Strana zelených.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Současná Strana zelených.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Ale pracujeme na rozvoji spolupráce a doufám, že ta
spolupráce tam bude, ale chtěl jsem podtrhnout, že například náš postoj k
jaderné energetice zdaleka není tak ikonický, tak, jak se prezentuje ze současné
Strany zelených, protože tak jako v politice, v sociálních vztazích, v
kulturních vztazích vycházíme z daných reality a daná realita je, že energetická
bezpečnost Evropy je jedním ze základních imperativů, ve kterým integrace
evropská může přinést plusy a ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili se lišíte v tomto například?
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
V tomto se lišíme.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, takže děkuji vám za toto úvodní slovo k vaší
politické straně a posledním zástupcem politické strany nebo kandidátky je Jiří
Novotný ze strany Moravané. Je to strana politická nebo politické hnutí.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Politická strana.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Politická strana. Jmenuje se Moravané?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Moravané, přesně tak. Mně se líbila ta slova pana
předřečníka o jaksi tradicích a bohatosti Evropy. To je přesně to, na čem staví
naše strana. My si totiž myslíme, že by v Evropském parlamentu neměly být slyšet
jenom jaksi nacionální vlivy establishmentu jednotlivých státních aparátů, ale
že by měly mít možnost mluvit sami za sebe i evropské národy, které nemají
vlastní stát, jako jsou Katalánci, Skotové, Baskové, Korsičané, Sardinci a také
Moravané. My totiž nepotřebujeme, aby za nás jaksi řešili naši starosti Češi,
respektive Pražáci. Já si myslím, že Moravané si dovedou své zájmy obhájit
nejlépe úplně sami. My prostě nepotřebujeme ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Většina Pražáků pochází z Moravy.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Ale víte, jak se jim říká na Moravě?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
To už je jedno, to už je jedno.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Řekněte to klidně.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Já vám to můžu říct, zparchantělý Moraváci. Ale já bych rád
dokončil, co jsem ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ale Moraváci to jsou. Promiňte.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
... začal. Jde o to, že Morava za první republiky byla
hospodářsky silnější než Čechy a dnes po nějakých 60, 70 letech centralismu je v
podstatě zbídačenou kolonií. Morava měla samosprávu, měla vlastní zákonodárství,
měla vlastní sněm a tak dále, dnes nemá nic z toho. Navíc my Moravané musíme
poslouchat neustále posměšky na to, že údajně neexistuje moravská národnost, co
si to vlastně dovolujeme, jak si to vymýšlíme, kde jsme to vzali. Výsledkem toho
všeho, co jaksi Praha provádí a to velmi cíleně a chytře je, že hrubý domácí
produkt na Moravě je dnes kolem 65 % průměrného HDP Evropské unie, zatímco Čechy
jsou na 85 % a Praha na 165 %. Takže tuto péči skutečně potřebujeme.
nejmenovaná osoba
--------------------
Jak jsou lidé aktivní, tak takovou mají životní úroveň.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Takže jste si opravdu naběhl, pane kolego, Moravák pracuje
minimálně na 2 směny, jednu směnu má v práci a druhou má doma. Nevím, jak to
máte vy u vás, ale skutečně ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Moje maminka je z Brna, takže já jsem taky Moravák, se
považuju za Moraváka.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Dobře.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Myslím, že jsme tady většina z nás z Moravy.
nejmenovaná osoba
--------------------
Vždycky si myslím, že záleží ..., nikdo nemá žádný ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, ale nechte aspoň úvodem říct, ... pane Novotný,
jenom bych vás trošku směřoval, samozřejmě tohle je zajímavá otázka, kterou
možná tady budeme ještě mnohokrát probírat a klidně vás na to i pozveme, ale
směřujte to spíš jakoby k těm evropským teda volbám. Co chcete udělat, teda,
když máte pocit, že takto je Morava nebo ten celek, o kterém tady mluvíme,
diskriminován, proč vůbec v Evropském parlamentu to chcete nějakým způsobem
řešit?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Politická strana musí fungovat na všech úrovních a účastnit
se všech druhů voleb, jinak vlastně ztrácí legitimitu ke své existenci. Smyslem
politické strany je účast ve volbách a evropské volby představují vlastně
příležitost ke vstupu do té úrovně politiky, která se zabývá vlastně naším
širším směřováním, nejenom tím, co bude v nějaké ubohé České republice, ale v
tom, co bude na celém kontinentě, protože my jsme součástí toho kontinentu. A
jak už jsem řekl, my si myslíme, že svých práv si spíš dobudeme jinde, než přes
Prahu, a proto podporujeme federalizaci Evropské unie. Myslíme si, že budoucnost
Evropské unie je v jakési federaci historických zemí, kde by zkrátka vedle sebe
naprosto rovnocenně existovala Morava a Čechy a každý by se staral hezky o to
své a nikdo by se nikomu nepletl do jeho rybníčku.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili vaším programem je to, co se nazývá ta Evropa regionů,
nebo budete spolupracovat nebo chtěli byste spolupracovat s těmi politickými
stranami, které právě jsou regionální, mají prostě tohle to ve svém názvu?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Já se obávám, že ta idea, která se nazývá velice
zjednodušeně Evropa regionů, není tak úplně to pravé, co si představujeme my,
protože ty regiony jsou leckdy vyrobeny jakoby na soustruhu a uměle. My si
představujeme tu Evropu regionů nebo historických zemí malinko jinak, nicméně
pokud jde o to společné federativní směřování, na tom se shodneme.
nejmenovaná osoba
--------------------
Mohu se dotázat, to znamená, že vy byste chtěli zrušit
český stát a nahradit ho samostatnou Moravou?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Váš český stát vám nikdo nebere, klidně si nechte, nikdo
vám ho nezruší, my chceme moravský stát.
nejmenovaná osoba
--------------------
Čili chcete zrušit Českou republiku jako takovou?
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili to je ...
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Ne, ne, ne, Českou republiku nikdo neruší.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
To je další fragmentace, další fragmentace, kterou
zažíváme. Od roku 1918 je to kontinuální.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Český stát, prosím vás, kdy vznikl vlastně, v roce 93,
tuším, ať se nepletu. Kolik má, teďka 17 let? Vy si myslíte, že 17 let je nějaká
tradice. Morava tady byla daleko dřív než Čechy prostě.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jenom zareagujte a nebudeme už to rozvíjet tuto myšlenku.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
/Souzvuk hlasů/ hrubě mýlíte, 16. století si přečtete.
nejmenovaná osoba
--------------------
Já bych vítal tu myšlenku postavit to na historických
souvislostech, protože potom by odpadl automaticky problém se vstupem Turecka,
protože to by bylo integrální součástí Evropy, pokud bysme šli dostatečně
daleko.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, nebudeme rozvíjet některé tady ty, řekněme,
spekulativní myšlenky, ale myslím si, že to je docela zajímavé téma, pokud tedy
skutečně existuje nějaké hnutí, pane Novotný, které tímto se zabývá a my jsme
díky těm evropským volbám k tomu přišli, tak určitě o tom můžeme udělat další
diskusi, je to věc, která tedy, jestli tedy říkáte, že opravdu tolik lidí se
hlásí k moravské národnosti, tak určitě je to věc ...
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Já vás budu informovat docela přesně, v roce 91 při prvním
sčítání po konci komunismu se přihlásilo k moravské národnosti více než 1,4
milionů lidí, a to přes veškerou masáž, kterou podnikla česká vláda k tomu, aby
se to nestalo.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Aktuálně uvádíte kolik procentuálně, že to je?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
No, tak si to spočítejte z 10 milionů 1,4 milionů v roce
91.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
No, tak přes 10 %.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
12 %.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
A to ještě ty sčítací archy vypadaly tak, že tam česká
národnost byla předtištěna a moravskou si museli lidé pracně vpisovat, aniž je
někdo informoval o tom, že to je jaksi jejich zákonné právo, taková je tady
demokracie.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, slibujeme, že něco podobného, nějakou diskusi o tom
můžeme uspořádat třeba i přímo v Brně nebo v některém moravském městě.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Bude dobře.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Mezitím ovšem dorazil také zástupce Evropské demokratické
strany a on se představí sám, protože nevím úplně přesně tedy, teď jsme se
nedomluvili, protože přišel až v průběhu vysílání, tak prosím.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já se omlouvám z technických důvodů jenom. Moje jméno je
Ivan Wilhelm z Evropské demokratické strany.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Z Evropské demokratické strany. A úvodní otázku vám také
dám, můžete zhruba minutu, 2 minuty říci, proč vaše strana kandiduje do
Evropského parlamentu?
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Tak to je samozřejmě příležitost, protože evropské volby a
Evropská demokratická strana je příležitostí proto, nejenom jaksi ovlivnit, ale
také projevit jakousi snahu o, řekněme, rozvoji Evropské unie ne metodou
fragmentace, ne metodou rozdrobenosti, ale také ne metodou federalizace. Já se
domnívám, že existuje celá řada procesů, které je možné nazvat přirozenými,
které je potřeba identifikovat, definovat a na jejich základě je možné, já si
myslím, že dále Evropskou unii rozvíjet. Předně ale myslím, že je to otázka toho
jaksi sebevědomého projevu a sebevědomého členství České republiky v Evropské
unii, plného členství tak, jako jiné členské země, tak i Česká republika by měla
jaksi usilovat o ten sebevědomí plné členský podíl v evropském rozhodování.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A současné politické strany, které působí na české
politické scéně, nebo třeba i v Evropském parlamentu, už v tuto chvíli nesplňují
tady toto, že tedy jste založili, protože je to nová strana, musíme říci, a v
podstatě to vypadá, že ta strana vznikla jenom, jenom ne ..., ale hlavně tedy
před těmi volbami do Evropského parlamentu. Ty stávající strany toto neplní
podle vás?
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já teď nechci hodnotit jednotlivé strany, ale já se
domnívám, že je principiální rozdíl, jestliže rozvíjíte svoji myšlenku
konstruktivním, anebo destruktivním způsobem, že samozřejmě se dá ovlivňovat
Unie, já teď nechci říkat bojovat proti Unii, to vůbec ne, ani nechci říkat
destruovat Unii, ale dá se konstruovat Unie takovým způsobem, aby byla
vyhovující, aby se postupně odstraňovaly ty deficity, které v současné době na
fungování Evropské unie vidíme, ale hlásit se k tomu pořád, že jaksi je to úsilí
pro rozvoj nebo pro další zdokonalené zkvalitňování Unie.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Takže tolik Ivan Wilhelm z Evropské demokratické strany a
můžeme o tom zahájit diskusi, protože mám pocit, že už tady padlo několikrát,
kromě tedy pana Novotného, který sem vnesl tam tu záležitost týkající se,
řekněme, těch regionálních záležitostí, nicméně asi už si posluchači udělali tak
trochu obrázek o tom, kdo je více, řekněme, eurooptimističtější a kdo
euroskeptičtější, takže zkusme si tedy říci, co vůbec by národy nebo státy,
které v současné chvíli jsou členy Evropské unie, měly od této, od tohoto celku
očekávat, co podle vašich politických stran by mělo v Evropské unii převažovat a
jak by Evropská unie vůbec měla vypadat. Vnesl to tady nejvíce koneckonců pan
Payne, který říkal, že dokonce jejich politická strana, Strana svobodných občanů
sepsala nějakou proti nebo řekněme kontralisabonskou smlouvu nebo alternativní,
alternativní záležitost, která v podstatě by tedy částečně rozpouštěla Evropskou
unii a zakládala ji, řekněme, na jiných základech. Jak to ...
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
My si přejeme, aby to byla Evropa rovnoprávných národů.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A států nebo národů?
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Států.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Nebo regionů?
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
To ať si státy vyřeší samy, ale stát je subjektem
mezinárodního práva a tyto státy by měly spolupracovat na principu
rovnoprávnosti. Suverenita je nejlepší ochrana malých států proti velkým.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Je také nejlepší ochranou demokracie, protože ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Můžete si skákat do řeči a hlásit se, ano.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
... jedině národní stát je schopen naplnit demokratické
principy.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Války v Evropě nebyly proto, že tady byly suverénní státy,
války v Evropě byly proto, že některé suverénní státy nebyly demokratické, to je
podstata vlek v Evropě.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A ten váš teda, abysme to vykopli, řekněme, tady tento
problém, váš, když jsem četl tedy ten váš manifest, tak v podstatě jsem měl tedy
pocit, že by to předpokládalo vlastně tedy rozpuštění de facto Evropské unie a
...
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Ne, ne, ne, my jsme navrhli posunutí kompetencí stávající
Evropské unie tak, že veškerá politická moc by byla svěřena radě a byla by
odebrána komisi, která vlastně dnes je tím mocenským orgánem, který tu Evropu
řídí.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A čili ty státy, jenom na čem se dohodnou, ...
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Tento drobný přesun ale znamená, že se zcela odstraní
demokratický deficit. Máme tady radu, která je demokraticky ..., jsou to prostě
ministři demokratických států.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Pozor, ale je to exekutiva, je to exekutiva, čili s touto
výhradou, kterou vy říkáte, jo, tam by to pak znamenalo ...
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Exekutivní moc.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
... zapojit národní, národní legislativní tvorbu, to
znamená, národní parlamentu.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vidím, že budete spolupracovat, když se tam dostanete.
Jenom ještě poslední otázku na pana ...
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Ale to není nutné. Když se podíváme na spolupráci
/nesrozumitelné/, tak tam spolupracují vlády a nemusí být tam být ta
parlamentní, ale říkám, že v té naší alternativě, já umím napsat 50 dalších,
budeme-li hledat kompromis, tak určitě bychom nějaký našli. Takže my jsme
navrhli jeden takový velmi vstřícný kompromis, který se snaží využít těch
stávajících struktur, ponechává Evropský parlament, ale dovedl bych si
představit celou řadu jiných.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili ponechat Evropský parlament?
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
My to tam máme jako jednu z variant.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Tak tolik Jiří Payne ze Strany svobodných občanů a Vladimír
Železný z hnutí Libertas. Co na to ostatní? Pan Šteg, Demokratická strana
zelených.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Já bych se postavil trošku na reálnější základy.
Skutečností je, že Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, což je
bezesporu určitý deficit, kterej vyvažuje státní suverenitu Evropská unie,
kterou svým způsobem získala tím, že podle Lisabonské smlouvy bude mít právní
subjektivitu.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
No, zatím ještě nemáme Lisabonskou smlouvu, prosím,
nepředjímejme, jo.
Radko KUBIČKO, moderátor--------------------
K té se hned dostanem.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Proces bude pokračovat a ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Já myslím, že je mrtvá, ale to je můj názor samozřejmě.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
To je věc názoru.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ale hovořme o současném stavu.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Současný stav je takový a znovu opakuji, Evropská unie jako mírový projekt, jako projekt mnohostranné spolupráce, v sobě nese politiky, který není možný dělat na úrovni národních států nebo na úrovni současných ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Které?
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Já vám řeknu které, je to například politika enviromentální, která se dotýká ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
/Nesrozumitelné/ chcete, aby byla teda na té ...
nejmenovaná osoba
--------------------
A myslíte, že Spojené státy s Kanadou nejsou schopny řešit takovéto problémy na mezivládní úrovni, myslíte si, že to nejde?
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Myslím si, že jsou, ale samozřejmě to jsou státy, které už svoji rozlohou i svým charakterem jsou poněkud jinak konstituované než, řekněme, rozdrobená Evropa. Je to pochopitelně, promiňte, já jenom dokončím ty myšlenky.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Díky jinak také Jiřímu Paynovi také za spolumoderaci, díky.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Je to pochopitelně otázka dalších aspektů koordinaci enviromentálních politik. My jsme narazili při zákazu jízdy kamionů na problémy, kdy prostě při překročení hranic není ty kamiony kam nastavit, je to otázka, promiňte, promiňte, ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Suverénní státy si ale můžou rozhodnout o tom, jak tam kamiony budou jezdit a vyřeší si to samy.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Samozřejmě, ano, samozřejmě můžou.
nejmenovaná osoba
--------------------
Takže naopak ta evropská integrace nám to zkomplikovala.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Samozřejmě.
nejmenovaná osoba
--------------------
/Nesrozumitelné/ vědí, že po vstupu do Unie se nám zhoršila situace na silnicích, to všichni ví.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Promiňte, pane Payne, já bych to jenom dokončil. Jsou samozřejmě ještě politiky, řekněme, vyššího řádu, je to například otázka našeho členství v NATO jako národních států a úlohy NATO jako celku, která ..., kterou je nutné rekodifikovat, protože současná kodifice NATO je přežilá a ...
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Ale to je přece obráceně.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Kdybyste mě nechal domluvit ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
To je založeno na vetu ...
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
NATO je založeno na úplně jiné filozofii, ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Na jiném principu, ano.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
... která jediná může zachránit evropské státy před konfliktem. A jestli Evropa se pokusí uchopit bezpečnost do svých rukou, tak to skončí tragédií.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Zapojme ale také, počkejte, počkejte, moment, zapojme také ještě další vystupující
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Promiňte, já musím ještě reagovat, protože tvrzení bez argumentů v tomto případě nemůžu přijmout.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Takže vy říkáte, že musíme mít Lisabonskou smlouvu, protože NATO nefunguje, ale bezpečnost Evropy tady už 70 let garantuje ...
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Promiňte, já jsem ani jednou neřekl, že potřebujeme Lisabonskou smlouvu. Já mluvím o integraci Evropy a ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Já myslím, že je jasné, kdo ...
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
... nehodnotím ji v jaké formě a v jaký je současný stav.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Zapojíme, pánové, pánové, zapojme další diskutující, aby to bylo spravedlivé.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Ale já to říkám, to tam je.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ivan Wilhelm, Ivan Wilhelm bude také hovořit z Evropské demokratické strany, co vy na tuto diskusi?
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já se nad tím jaksi shovívavě usmívám. Víte, já se domnívám, že jedna věc je samozřejmě rozvíjet debaty a jaksi volně diskutovat o těchto otázkách, ale pak je život, který, když opustíme studio a půjdeme, tak se budeme dívat, jak život běží. Já se domnívám, že velmi dobrou, dobrým momentem toho života je něco, co se stalo za posledních 7, 8, možná 10 let, a to je rozvoj mobilitních programů studentů, kteří jezdí na studia do ciziny a jaksi ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A z toho hlediska se na to pan Železný, ano, zajisté chce ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ne, já jsem zatím ..., já jsem jenom přičinil několik otázek ke kolegovi Paynovi a vy jste nás vlastně odehrál jako jeden blok, jo.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vy nechcete reagovat?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Já nemám, ne, já si myslím, že toto je relativně úzká záležitost a odehrávat to na hrozbě terorismu nebo na studentské výměně nebo podobně, to jsou relativně úzké parkety. Já si myslím, že se tady dotýkáme mnohem zásadnější věci, věci, zda, zda je možné na ploše Evropské unie a při její struktuře zachovat nebo zachovat elementárně demokratické instituce, zdá se, že nikoliv, že Evropa díky své jazykové různosti, kulturní různosti, národnostní různosti, historické různosti, naše vztahy s Německem nesporně jsou příkladem, vztahy Francie - Německo jsou dalším příkladem, vztahy vůči Velké Británii jsou dalším příkladem. To všechno je takový komplex otázek, který znemožňuje, aby nějakým způsobem Evropa se chovala jako spojené státy evropské. Na posledním zasedání Evropského parlamentu téma nejzásadnější bylo náklady, zvýšené náklady Evropské unie po ratifikaci Lisabonské smlouvy. My dnes platíme přibližně 31 miliard, poté to bude vycházet někde na 63, 64 miliardy.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili se bude platit ty evropské daně, jak vy to ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
64 miliardy. To znamená, Evropa první, co bude potřebovat, je, aby nebyla závislá na libovůli národních států, že jí laskavě ty daně odvedou v poměru 1,24 %, v našem případě 31 miliard, ale že si je bude vybírat sama a už s tím začala, já vám řeknu kdy, v okamžiku, kdy v Helsinkách vytvořila centrální analytické pracoviště pro REACH, to je regulace chemických látek a kdy vy povinně přesto, že české orgány dávno schválily užití nějaké chemické látky, musíte to ještě poslat do Helsinek, zaplatit 860 tisíc korun za každou analýzu, jeden každý podnikatel, prosím, a tyto peníze jdou do rozpočtu Evropské unie. Tímto způsobem bude Evropa potřebovat naléhavě peníze, peníze, peníze. Uvědomte si, že vznikne ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, tak tolik Vladimír Železný, Vladimír Želený, a jenom zase, aby v rámci spravedlnosti, Vladimír Železný, strana Libertas. Teď ještě má svůj prostor ze strany Moravané pan Jiří Novotný.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Děkuji. Já jsem se tedy u té debaty o národních státech a suverénních státech, což se tady zdůrazňuje velice často, chvilku bavil a chvilku mě mrazilo.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Řekněte, kdy vás mrazilo?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Bavil jsem se v tom momentě, kdy jste zdůrazňovali, že na tomto to je demokratické, na tomto to funguje a podobně, není to pravda, protože ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Morava nebude suverénní stát?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
... nevidím nic demokratického na tom, aby malí diktovali velkým, anebo menšina většině, což je v podstatě nesmysl, mně se zdá demokratičtější, aby měli všichni stejná práva, což momentálně nemají, a vy chcete, aby zůstala ta nerovnost a nazýváte to demokracií, tak to bylo to zábavné. A teď to, co mě mrazilo.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Vy jste asi nepochopil ...
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Ale konkrétně vy, pane kolego Payne, vy jste v jedné větě mluvil o suverenitě, a hned v druhé větě jste mluvil o válce, to mě skutečně děsí, s kým tady sedím. Vy se chystáte snad na nějakou válku. Ale ano, ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
/Nesrozumitelné/ toto.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, ale počkejte, pane Novotný, ...
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Dovolte, já to dokončím. Já mám takový pocit, že prostě je tady určitá množina chlapů, kteří si rádi hrají na vojáčky, s cínovými vojáčky, rádi se dívají na mapy, rádi si kreslí hranice a rádi zdůrazňují, co je suverénní, co není suverénní a dělají prostě velkou politiku. Já vám něco řeknu, v Evropské unii, jestli něco nefunguje, tak nefungují národní státy, to je to, co v Evropě nefunguje. Evropská unie nemá společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a zatímco vy tady debatujete, pane doktore, o nějakých chemikáliích a kolik to stojí a podobně a stěžujete si na daně, tak já vám řeknu, co pálí skutečně obyčejné lidi, ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
No, ty peníze je budou pálit.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Tak já vám řeknu ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
To je bude zatraceně pálit.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vy víte, co je pálí?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Pálí je mráz, když nejde plyn z Ruska a to by měla Evropská unie řešit a jak to má ale proboha řešit, když nemá společnou zahraničně-bezpečnostní politiku.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Čili vy jste, řekněme, pro Evropu, která je definována v tuto chvíli tedy tou už téměř schválenou, ale ještě neschválenou Lisabonskou smlouvu?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
6 zemí zatím neratifikovalo ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Ratifikační proces buďto je dokončen, a pak to platí, anebo není dokončen a smlouva je zcela neplatná.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Podstatně po irském referendu je mrtvá navíc ještě.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
/Souzvuk hlasů/ jste proto teda?
nejmenovaná osoba
--------------------
Lisabonská smlouva je naprosto nedostatečná v tomto ohledu, ta ještě toho řeší poměrně málo a je to samozřejmě výsledek nekonečných kompromisů s potížisty, ke kterým se Češi zařadili tedy naprosto suverénně.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Moravané.
nejmenovaná osoba
--------------------
My nejsme žádní potížisti, s námi se dohodne vždycky každý po dobrém.
nejmenovaná osoba
--------------------
Mluvte také o Slezanech, protože ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Tak počkejte, počkejte, ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Já bych ještě chtěl.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ano, tak ještě dokončete a dávám slovo já teda zase musím říct.
nejmenovaná osoba
--------------------
Já to dokončím. Chtěl jsem, chtěl jsem říct to, ty národní státy je to, co tu Evropu skutečně brzdí a jaksi sabotuje a mně se zdá, že ten váš český, ne můj moravský, ale váš český jaksi apel na zachování národních států je velice svérázný švejkystický příspěvek na destrukci Evropské unie.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
A vy se umíte chovat lépe teda?
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Jak nevím, pane Payne, proč tady mluvíte o Slezsku?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Historická země.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, tak /nesrozumitelné/.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Významnější historicky v mnoha ohledech.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Nechte tady, řekněme, tyhle ty ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Já se bavím o Evropské unii.
nejmenovaná osoba
--------------------
Vy mluvíte o svobodě a odmítáte ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Jestli chcete mluvit tedy o těch historických územích české koruny, tak ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Já se bavím o Evropské unii, nechme v tuto chvíli, říkám, tady tyhle ty zemské spory o tom, slibuji, že uděláme nějakou jinou diskusi. Nicméně teď jsem tedy porozuměl tomu, že vaším jaksi receptem na to je ještě více tedy federalizovaná Evropa, kde bude, kde bude i Morava mít tedy vlastní federativní nějaké uspořádání, to znamená, Evropa těch regionů. Dobře. Ivan Wilhelm.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já mám teďka trošku problém, jo, protože já jsem myslel, že budeme tady debatovat jako představitelé několika politických stran a teď vidím, že jsem se sešel se státníky u jednoho stolu.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Já nejsem státník, já to tady jenom se snažím trochu kočírovat.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Kromě vás. Ale tak jednak, jednak, že jo, nejenom pro pořádek ale trochu silný tvrzení vyprávět o tom, jestli se teďka velký stát Evropské unie zachová stejně jako Sovětský svaz vůči nám, mně připadá opravdu, ale opravdu jako trochu z jiného světa. Jako jakkoliv se zdá být studentská výměna jeden úzký segment, tak je potřeba si uvědomit, že každý rok v rámci těchto programů vyjíždí 1 milion mladých lidí do zahraničí, kde tráví rok a vrací se zpátky a má autentickou zkušenost ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
To by bez Evropské unie, asi zřejmě vám nabídnou, že by bez Evropské unie to nebylo možné?
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já neříkám o tom ..., pozor, já bych to jenom dopověděl tak, že jestliže milion lidí v podstatě každý rok jiný milion lidí mladých, talentovaných studentů získává autentickou zkušenost, jak vypadá život v jiné zemi, protože tam rok nejenom studuje, ale žije, tak je v rámci tedy Unie samozřejmě. A víc a víc lidí v rámci Unie dostává autentický informace o tom, jak tedy vypadá to fungování Unie a ve velice krátké době ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Unie nebo národního státu, kde studuje?
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Jak vypadá tam vliv Unie, jak vypadá ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
/Souzvuk hlasů/ regulací třeba.
nejmenovaná osoba
--------------------
Ono je zvláštní, Švýcaři také studují na všech evropských univerzitách, dokonce s Chorvatskem máme bilaterální dohodu, i když nejsou v Unii, o výměně studentů, to funguje nezávisle.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Ale to funguje se Spojenými státy, s Japonskem.
nejmenovaná osoba
--------------------
Ale překvapivě ale Švýcarsko ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Počkejte, počkejte.
nejmenovaná osoba
--------------------
... právě proto, že mají zkušenosti s Evropskou unií a protože rozumí právu, tak do Evropské unie nechtějí vstoupit. Takže ono to není tak automaticky, že kdo někde studuje, když to tam poznal, tak řekne ano, a to je právě to, co /nesrozumitelné/.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
A proč se vám to, proč se vám to teda nelíbí?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Jim se to líbí.
nejmenovaná osoba
--------------------
Já jenom říkám, že kvůli tomu nemusí mít v Bruselu žádný parlament a ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Takhle to zní.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já jsem vůbec takovéhle slova ještě ani nevyslovil tady.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ale zkuste říct, počkejte, počkejte, abych kladl ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Tady pan Šteg jako říkal, že tu Evropskou unii potřebujeme na to, abychom něco takového mohli dělat. A tady zaznělo v té souvislosti, že kvůli studentským výměnám potřebujeme Evropskou unii.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A vy tvrdíte, že to není potřeba.
nejmenovaná osoba
--------------------
Já tvrdím, že všechny tyto studentské výměnné programy lze udělat bez Evropské unie a mohou fungovat dokonce lépe.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Samozřejmě.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Počkejte, ale položím otázku, položím otázku tedy na pana Wilhelma tedy z Evropské demokratické strany, abysme to rozšířili trochu tedy obecnější otázkou, takže vy jste tedy uvedl jeden příklad těch studentských výměn. Tady vám tedy kolegové namítají, že k tomu Evropskou unii nepotřebujeme, ale když se podíváme na celkový program tedy Evropské demokratické strany, vy jste tedy na ..., pro takovou integraci jako předpokládá současná Lisabonská smlouva a myslíte si, že tak je dobré, aby Evropská unie fungovala.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Ano, v současné době je to dokument, který se domníváme, že by bylo potřeba přijmout, že na tomto dokument se můžeme shodnout tak, aby začly, se posunuly, že jo, ty kompetence tak, aby to mohlo začít fungovat, aby se mohla vytvářet společná dobře enviromentální společná energetická bezpečnostní politika, aby se mohly vytvářet, otvírat věci, které souvisí s migrací, s volným pohybem osob, aby se prostě další věci tak, jak jsou tady obsaženy a samozřejmě, že to není otázka toho, že to nejde bez Lisabonské smlouvy.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
A co na to právě řeknete na ty argumenty /souzvuk hlasů/.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Zatím se ještě nestalo podle nicejské smlouvy, že bychom narazili na /nesrozumitelné/.
nejmenovaná osoba
--------------------
Počkejte, po pádu komunismu jedna z prvních věcí, která byla, jsme zažili bilaterální smlouvy s Německem o energetické vzájemné pomoci, že se na jedné straně vypnou elektrárny, že ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Je to jasné.
nejmenovaná osoba
--------------------
A my nepotřebujeme koordinovat naši energetickou politiku s Portugalskem.
nejmenovaná osoba
--------------------
Promiňte, pánové, já už nemůžu mlčet.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Počkejte, pánové, moment, moment, nechte teď mluvit pana Štega z Demokratické strany zelených.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Zruční diskutéři pan Payne a pan doktor Železný.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Já jsem mlčel, teďko prosím.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Nesporně inteligentní lidé si tuto debatu poněkud uzmuli a já se obávám, že ji také trošku zploštili, protože evropský vývoj není jenom o Lisabonské smlouvě.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
5 let jsme věnovali. Zanedbali jsme všechno včetně energetiky a my jsme ..., já tam sedím v tom Evropském parlamentu, my jsme se de facto nezabývali ničím jiným, než jakým způsobem vnutit nejprve ústavu a pak přejmenovanou ústavu zvanou Lisabonskou smlouvu.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Takže pan Šteg, co na to, co na tento argument?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
My jsme ztratili neuvěřitelného času díky tomu, to nemáte pravdu.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Nechte mluvit taky druhou stranu, prosím.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Já znovu opakuji, integrace Evropy je nevyhnutelný a žádoucí proces.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Odkud berete tuto nespornou jistotu v hlase? Z čeho vyvěrá? Z čeho vyvěrá?
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Zapojit i další, ano, ale nechte pana Štega mluvit.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Odkud vy berete jistotu, že integrace Evropy je něco jako smrtelná nemoc? Já se vás na to ptám, protože ve všech vašich vystoupeních to podsouváte.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Vůbec ne.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
A moje odpověď je, promiňte, pane Payne, moje odpověď je - integrace Evropy je nezbytná záležitost. Otázkou je, jakou cestou se vydá. A že Lisabonská smlouva má řadu demokratických deficitů, na tom se shodneme, že je potřeba ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ona má hlavně 1665 stránek.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ano, to taky, ale ...
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
To je poměrně závažná formální stránka, protože je lidem nesrozumitelná, je ..., natolik vzdaluje administrativu Evropský unie lidem a dokonce si troufnu říct, že tam v Lisabonské smlouvě je skryto řada drobných úskoků na obyčejného čtenáře, takříkajíc.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Rádi to slyšíme.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Znova opakuji, integrace je nezbytná, aby mohla Evropa prosazovat svoje zájmy, aby nedocházelo k třenicím, které jsou nepřekonatelné a aby dokázala optimalizovat svoje vnitřní fungování ve prospěch svých občanů. Je-li Lisabonská smlouva pro vás nepřijatelná, ...
nejmenovaná osoba
--------------------
Počkejte, vy jste řekl tvrzení, pádný argument ...
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Já se vracím v čase, já se vracím k vaší diskusi, je-li Lisabonská smlouva pro vás absolutně nepřijatelná, je naprosto legitimní, abyste proti ní bojovali. Ale není podle mě legitimní, abyste používali vytržené argumenty a neříkáte žádnou alternativu. A já se ptám, já se ptám ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Říkáme.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Jaká je alternativa?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ale říkáme.
nejmenovaná osoba
--------------------
Konkurenční ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Strana svobodných občanů napsala konkurenční program.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Konkurenční projekt k Lisabonské smlouvě. Lisabonskou smlouvu s těmi 1600 stránkami můžeme hodit do koše a místo ní položit na stůl jednu stránku A4.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
A my navíc říkáme ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, vy určitě máte něco konkrétního.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
My navíc říkáme, že ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vy nemáte žádnej takovej ...?
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Ne, ne, my nemáme žádný takový. My říkáme, že by bylo asi obtížné implementovat momentálně nějaký manifest a i když se zásadami, které tam jsou, vřele souhlasíme, my si myslíme, že celý problém je v tom, že Lisabonská smlouva vznikla jako umělá objednávka evropské úřednické elity, protože nebyla tato potřeba. Zatím, řekněte mi jeden zásadní, ale opravdu zásadní velký problém krizového charakteru, který by vedl k rozpolcení, roztržení nebo ohrožení Evropské unie, který by nebyl snadno dosud vyřešen konsensem v rámci nicejské smlouvy.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Pan Šteg, pan Šteg, řekněte jeden.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Jeden, řekněte mi ale fakt jeden, aspoň jeden, co se doteďka stalo?
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Já vám žádný neřeknu, protože žádný takový není.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Sláva, sláva. To znamená, že celá pětiletá, pětileté šílenství ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Pane doktore, nechte mluvit pana Štega teď.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Vývoj v celém světě, prohlubování rozporů mezi severem a jihem, vytváření nových mocenských center, problémy, který prožíváme v současný finanční krizi, zdivočelý finanční ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Pomine za rok.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
... zdivočelý finanční kapitál, který vysává produktivní ekonomiku po celém světě a alokuje svoje zájmy ...
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Pouštíme se do ideologie, pozor.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
To není ideologický příklad.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Dobře, já myslím, že vaše stanoviska jsou jasná.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Utíkáte z té mé otázky, jo.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Neutíkám, neutíkám.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ne, on odpověděl, ale odpověděl na tu otázku.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Vyžaduje integrovaný přístup k problémům, který přesahujou možnosti a schopnosti národního státu. A já s váma ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ne, počkejte, já to zformuluji, počkejte, počkejte, já tu otázku zformuluju, takhle vy jste řekl, vy jste řekl, ...
nejmenovaná osoba
--------------------
To s váma hluboce nesouhlasím.
nejmenovaná osoba
--------------------
Ale vy je neumíte vyjmenovat.
nejmenovaná osoba
--------------------
Vždyť jsem vám je vyjmenoval asi pětkrát.
nejmenovaná osoba
--------------------
Vy jste mluvil o rozmíškách mezi evropskými státy, ale právě NATO ukázalo, že i v dobách studené války právě ty rozpory, Španělsko, Portugalsko, Řecko se přesunulo k demokratickému táboru, to znamená, naopak ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Musím vás už přerušit, protože říkali jsme, že 50 minut je hodně, ale je to málo evidentně, prostě tady tyhle ty věci se budou diskutovat dále a koneckonců i po volbách do Evropského parlamentu, i když třeba tam někteří z vás zasednou, nebo naopak nezasednou. Myslím si, že i padlo tady docela zajímavá témata, je vidět, že o takovýchto věcech se málo v České republice diskutuje, je to škoda asi, ale nicméně, protože je to předvolební debata, protože očekáváme volby do Evropského parlamentu, tak musíme, musí mít tato debata určitá specifika a to je to, že bude nějaké vaše závěrečné slovo, ale prosím o stručnost, řekněme, 3, 4 věty a otázka bude znít, co budete prosazovat, když se stane členy, poslanci Evropského parlamentu, co uděláte prvního druhého a jakým způsobem tedy vůbec se budete v tomto parlamentu k němu, k této instituci, o které jsme tady dneska diskutovali, chovat. A vezmeme to podle našeho kulatého stolu, takže nejprve pan Jiří Payne ze Strany svobodných občanů.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Protože víme, že v Evropském parlamentu nelze bez spolupráce s ostatními státy nic prosadit, tak v první řadě budeme hledat spojence mezi všemi politickými stranami, které také chtějí být opozicí. Já bych nemluvil o euroskepticích, já bych mluvil o opozici proti stávajícímu projektu.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Ano, tak tolik Jiří Payne Strana svobodných občanů. Ivan Wilhelm, Evropská demokratická strana.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Já jsem tady už naznačil, že cílem Evropské demokratické strany je působit tak, aby Česká republika se stala respektovaným plnoprávným členem Evropské unie.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Jiří Šteg, Demokratická strana zelených.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Přesto, že Evropský parlament nemá bohužel zákonodárnou iniciativu, tak jsme si vědomi toho, že je významným fórem, které může produkovat i výstupy, které mohou být impulsem pro akce jednotlivých národních států, anebo Evropské komise. V této oblasti bysme se chtěli zaměřit na vypracování mírové politiky Evropy jako celku, na regulaci nadnárodních finančních přerozdělovacích kapitálových toků a chtěli bysme se taky podílet na zlepšení pochopitelně životního prostředí jako úplně první a nejjednodušší krok vidíme koordinaci zákazu jízdy kamionů v rámci celé Evropy, ale jsou tam samozřejmě projekty i dlouhodobější, pro které budeme potřebovat silnější ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Tak to si necháme už na příště, Jiří Šteg z Demokratické strany zelený. Vladimír Železný, strana Libertas.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Uznat, že Lisabonská smlouva je mrtvý dokument, protože ho zamítly Francie, zamítl ho lid Nizozemska, zamítl ho lid Irska, za druhé, zabránit přehnané regulaci, která likviduje konkurenceschopnost Evropy a která velmi těžce dopadá na český průmysl a českou ekonomiku. A za třetí, spolupracovat s ostatními, kteří budou zvoleni na podobných kandidátkách Libertas, protože Libertas je hnutí opravdu ve všech nebo téměř ve všech s výjimkou 2 členských zemí Evropské unie a ti, kteří budou zvoleni, a neuzavírat se spolupráci s další, jak bylo řečeno, opozicí, demokratickou opozicí, která bude usilovat o demokratizaci Evropy.
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Vladimír Železný, Libertas. A Jiří Novotný, Moravané.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Jak už jsem řekl na začátku, tak hlavním posláním naší strany je, aby Moravané mluvili skutečně v Evropě sami za sebe, aby je bylo slyšet a aby si mohli své zájmy prosazovat přímo a nepotřebovali prostřednictví Prahy. A konkrétně Evropský parlament schvaluje rozpočet na další rozpočtové období a doufáme, že se podaří prosadit taková pravidla, aby se nesypaly do Prahy, která je už dostatečně bohatá, ale aby šly na Moravu, která je v tuto chvíli zbídačenou kolonií České republiky.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Peníze byla už do roku 2013 přerozděleny, musíte počkat ...
Radko KUBIČKO, moderátor
--------------------
Pan Železný se /nesrozumitelné/ jako spolumoderátor. Děkuji všem, kteří spolumoderovali se mnou tuto diskusi, tolik tedy naše předvolební sobotní diskusi. Tu další uslyšíte už příští sobotu a budou tam pozváni zástupci dalších politických stran. Kdo se dnešní diskuse zúčastnil, to už jsme si řekli, od mikrofonu se loučí Radko Kubičko. Na slyšenou.
Vladimír ŽELEZNÝ, strana Libertas
--------------------
Na shledanou.
Jiří PAYNE, Strana svobodných občanů
--------------------
Na shledanou.
Jiří NOVOTNÝ, Moravané
--------------------
Na shledanou.
Jiří ŠTEG, Demokratická strana zelených
--------------------
Na shledanou.
Ivan WILHELM, Evropská demokratická strana
--------------------
Na shledanou.
* * * *
Schválení Lisabonské smlouvy Senátem
6.5.2009 ČRo 1 - Radiožurnál str. 7 18:12 Radiofórum
Výňatek:
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Senát odpoledne schválil Lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování
rozšířené Evropské unie. Připomínám, že pro přijetí dokumentu bylo 54 ze 79
hlasujících senátorů, tedy o 6 víc, než bylo potřeba. Teď smlouvu dostane k
podpisu prezident Václav Klaus, který ale patří mezi její kritiky. Právě
Lisabonské smlouvě věnujeme i další minuty Radiofóra. Obhájce i kritiky
Lisabonské smlouvy najdeme pochopitelně i mezi zákonodárci na Evropské unii, což
samozřejmě platí také pro české zástupce v Europarlamentu. Ve štrasburském
studiu usedli Jan Březina, europoslanec za KDU-ČSL, dobrý večer.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
A Vladimír Železný za nezávislé demokraty, dobrý večer i vám.
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
Pěkný večer za Nezávislé demokraty s platformou Libertas.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane europoslanče Železný, Evropský parlament dnes zasedá, měli jste, nebo měl
vy osobně jste čas alespoň občas sledovat, co se odehrávalo v pražském Senátu?
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
Ano, my jsme průběžně samozřejmě sledovali to, co se odehrává v Senátu, i když
tady probíhaly taky velmi vzrušené války kolem svobody Internetu, kolem ustavení
nového regulačního orgánu na Internet, jako by to všechno už vlastně předjímalo
budoucí přeregulované prostředí, do kterého se tak nesmyslně hrneme.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Máte z toho těžkou hlavu z toho dnešního rozhodnutí Senátu?
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
Těžkou hlavu ne, já vím, že ratifikujícím činitelem u nás není parlament, jsme
mezi dvěma zeměmi Evropské unie, spolu se Spolkovou republikou Německo, kde
ratifikujícím činitelem, přímo tělesem ratifikujícím je výhradně prezident. Je
to možná pozůstatek Masarykovské tradice našeho prezidenta, jedna z posledních
tradic, která zůstala, ale možná se nyní bude hodit.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane Březino, tady před tím dnešním hlasováním v Senátu se nechal premiér
Topolánek slyšet, že Češi si pošramotili pověst, řeknu, shozením své vlády v
době předsednictví víc než dost a že tím, kdyby Senát řekl ne, že by to byl už
úplný průšvih, souhlasíte s tímhle?
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Tak rozhodně ta pověst pošramocená je, protože to sestřelení vlády uprostřed
předsednictví je vnímáno velmi negativně.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Napravili jsme to teď podle vás?
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Co si myslím, já si myslím, že hlavně jsme vyjádřili svůj názor na věc a ten
můžeme vyjádřit a musíme vyjádřit bez ohledu na to, co řeknou Irové a já si
myslím, že to je správně. Sám jsem sledovat debatu v Senátu a když říkám, že je
to správně, tak to říkám i jako částečný kritik tohoto dokumentu, protože mně se
na něm rovněž některé záležitosti nelíbily. Ale dejme tomu, ta otázka pasarel
byla vyřešena ke spokojenosti ...
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
No, nebyla.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
... ověřovací klausuli, neskačte mně do řeči, pane kolego. To je otázka, která
vyřešená byla, proto já jsem pro a jsem velkým podporovatelem toho, aby nakonec
i pan prezident udělal ten krok, který by udělat měl.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Jenže, slyšeli jsme to teď před chvílí od senátorů, někteří z nich, senátoři za
ODS, se obrátí na Ústavní soud. Václav Klaus bude čekat, až co Ústavní soud
řekne, bude to trvat několik měsíců a bude nejspíš čekat i na druhé irské
referendum. Co tomuto průtahu, průtahům, pane senátore Železný, říkáte.
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
Já bych to nenazval průtahy, já bych to nazval přirozené právo prezidenta se
rozhodnout, kdy bude ratifikovat. Znovu připomínám, on je jediným ratifikujícím
tělesem u nás. A vzhledem k tomu, že jde o rozhodování vůbec nejzásadnější za
uplynulých 20 let a pro budoucích 20 let minimálně, tak si myslím, že spěch,
hujerství a takové to, že my si budeme něco napravovat, to, že jsme shodili
vládu, víte, já se vrátím k té vaší otázce. Pokud by každá vláda v Evropské unii
měla být hájena jenom proto, že ta země přijímá předsednictví, oj, to by všichni
chtěli být předsedou. To by rozkradli tu zemi za půl a byli by úplně
nenapadnutelní, vůbec nic, nikdo by je nemohl odvolat, shodit, vždyť přece mají
předsednictví, co to je za nesmysl. Dánové, když měli předsednictví, tak také
padla vláda a Švédové už mimochodem ohlásili předem, že až budou v předsednictví
teď po nás, tak že to vůbec neznamená půlroční hájení vlády. Takže my nemáme co
hlasováním v Senátu napravovat nějakou pošramocenou pověst. Víte, to je takový
ten český předklon zvláštní, za který se pak schovávají ti, kteří neustáli
normální demokratická pravidla a prostě padli. Prostě vláda neměla většinu a
padla a nic jiného se nestalo. Stala se normální věc, která se v demokraciích
stává. To je, jestli to napravujeme, nebo ne, tímhle tím skandálním rozhodnutím,
které, k němuž jsme dospěli, a to přesto, že ta smlouva je formálně mrtvá,
přečtěte si, prosím, Niceskou smlouvu, Niceská smlouva říká jednoznačně, jakmile
jeden řekne ne, je to ztracené. Víte, my jsme, že jsme měli pokračovat v té
ratifikaci, proč jsme tedy nepokračovali v ratifikaci ústavy. Proč jsme
nepokračovali v ratifikaci ústavy, kdy Francouzi a Holanďané řekli ne, to se to
zastavilo najednou? To byl konec, a teď najednou, když je Irsko a už to vypadá
zase znova špatně, víte, kdykoliv to předložili lidu, to je jenom strach z lidí,
to je spiknutí elit, kteří doufají, že budou jednou komisaři, že budou
velvyslanci Evropské unie, že se vytvoří dalších 150 tisíc míst pro, pro, velmi
lukrativních míst pro všechny, kteří podporovali Lisabonskou smlouvu. To jsou
bohužel tyhle ty malé zájmy, které jsou pak schopny obětovat i myšlenku roku
1918.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Pane europoslanče Březino, co vy na ten odklad podpisu Václava Klause říkáte a
jak ho podle vás bude vnímat Evropa.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Před chvílí jsme slyšeli podle mě sbírku nehorázností, ale myslím si, že ...
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
Pane kolego, nechte si, já jsem nekomentoval, já jsem nijak nekomentoval, ale já
jsem nekomentoval vůbec vaše.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Ne, ne, ne, to byla sbírka nehorázností a já nejdu do debaty s vámi bez
šachových hodin, protože toto exposé bylo podle mě ...
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
Ale od toho je tam moderátor, prosím. Od toho je tam moderátor.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Prosím, prosím o odpověď pana poslance Březinu.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Podívejte, já si myslím, že ...
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
Já jsem také nehodnotil jeho vystoupení, které bylo ne nehorázné, ale, no.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
... co se týká tady tohoto, domnívám se, že je dobře, že jsme pokračovali v
ratifikaci, že jsme dali najevo svůj názor, my se přece nemusíme ...
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Promiňte, já jsem se ptal na ten odklad.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Co se týče odkladu, nepovažuji ho za dobrý.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
A co si o tom bude myslet a říkat Evropa podle vás?
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
V tom souhlasím jako s jediným s kolegou Železným, já si myslím, že to je výraz
naší vůle a Evropa v tomto případě k tomu nemá co říkat. Náš parlament v obou
dvou komorách vyjádřil svůj názor a já věřím tomu, že prezident se zachová podle
toho, jak ho smysl ústavy k tomuto vede.
Vít DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Europoslanci Vladimír Železný a Jan Březina, pánové, klidný večer.
Vladimír ŽELEZNÝ, poslanec Evropského parlamentu /Nezávislí
demokraté/
--------------------
Ano, vám také, mějte se moc hezky, na shledanou.
Jan BŘEZINA, poslanec Evropského parlamentu /KDU-ČSL/
--------------------
Vám také, na shledanou.
....
* * * *
Libertas na Konventu
podepsalo petici na ochranu práv občanů
1.5.2009
Zpravodajství ČTK str. 0 mes pol
mtw
Řím 1. května (ČTK) - Na celoevropském setkání kandidátů do Evropského parlamentu za hnutí Libertas, takzvaném Konventu, dnes v Římě delegáti, kterých se sešlo asi tisíc, podepsali Petici Libertas na ochranu demokratických práv evropských občanů. Jako host strany irského milionáře Declana Ganleyho vystoupil bývalý polský prezident Lech Walesa, který hnutí podpořil a prohlásil, že Evropa neustále potřebuje nová ekonomická a politická řešení, jež nahradí ta špatná.
Petice Libertas požaduje, aby občané evropských zemí měli možnost rozhodovat o přijetí budoucích evropských dohod. "My, ve jménu silnější Evropy, se zavazujeme, že žádná nová evropská smlouva nebude moci být implementována bez referenda," stojí v petici, jejíž veřejný podpis, živě vysílaný na internetu, je podle Ganleyho "příkladem podpory Libertas otevřenosti a transparentnosti evropské politiky".
Walesa ve svém vystoupení podle agentury PAP vyzdvihl Ganleyho jako vůdce s intelektem a idejemi a prohlásil, že pro Libertas vidí místo v Evropě ve smyslu dobré a upřímné práce. Evropa, EU a její instituce podle Walesy potřebují být neustále korigovány.
Projev bývalého opozičního předáka byl podle polské tiskové agentury PAP několikrát přerušen výkřiky části polských delegátů "zrádce" a "Bolek" v narážce na Walesovu údajnou přezdívku, kterou měl užívat jako informátor komunistické policie. Ganley incident kritizoval a protestující označil za idioty. "Měli jsme obavy, že se něco takového stane. Lidé, kteří se takto chovají, jsou proti svobodě a demokracii," uvedl Ganley, který ve svém projevu k delegátům kritizoval Evropskou unii, zejména její údajný demokratický deficit.
Českou pobočku Ganleyho Libertas založil europoslanec Vladimír Železný, který je dvojkou na kandidátce ve volbách do Evropského parlamentu. Lídrem je poslanec a bývalý člen ODS Vlastimil Tlustý. Při první tiskové konferenci k eurovolbám 2. dubna Železný prohlásil, že strana v Česku věří v zisk minimálně 22 procent hlasů. Podle průzkumu agentury STEM z 21. dubna by stranu volilo zhruba jedno procento voličů.
Evropský parlament oficiálně uznal Libertas jako panevropskou politickou stranu. To opravňuje hnutí před červnovými volbami do EP k čerpání peněz z evropských fondů.
* * * *
Vinaři diskutovali o nerovné konkurenci
30.4.2009 Nový život - zpravodajský týdeník str. 10 Publicistika
ZBYNĚK HÁDER
Více než stovka vinařských odborníků se sešla na mezinárodní konferenci „České a moravské vinařství - 5. rok v EU“, kterou pod záštitou ministerstva zemědělství a Vinařského fondu pořádalo město Hustopeče.
„Pro Hustopeče, jako vinařské centrum tohoto regionu, má tato konference velký význam,“ řekl starosta města Luboš Kuchynka. „Už si k nám zvykli jezdit lidé, kteří ovlivňují zemědělskou politiku a politiku s vínem. Proto tuto tradici a službu našim vinařům musíme zachovat.“
Právě vinaři mají na této konferenci jedinečnou příležitost seznámit se s novými trendy, které se prosazují v naší zemi, ale i v Evropě. „Každá taková akce je významná pro střední a malovinaře, protože právě jim se musí dostat pomoci při jejich práci. A tady je prostor pro konzultace, aby to naše vinařství šlo stále dopředu,“ svěřil se Josef Ševčík z mikulovského hotelu Zámeček.
Vinařští experti z České republiky, Slovenska a Rakouska diskutovali nad otázkami, které v současnosti trápí naše vinaře. Jedním z nich je problematika povinného označování všech látek na etiketách s vínem. „Je to systematický útok na jeden z nejkvalitnějších přírodních produktů, na víno,“ je přesvědčený europoslanec Vladimír Železný. „Je to ekonomický zájem výrobců konkurenčních produktů, které nejsou ani zdaleka tak krásně čisté a tak úžasné jako víno.“
Druhým velkým tématem posledních dní je otázka růžového vína. To se v poslední době těší velké oblibě u konzumentů, která je podporována velkou propagací ze strany Vinařského fondu. „My děláme velkou propagaci růžovým vínům, protože jsme přesvědčeni, že si tato vína najdou u zákazníků velkou oblibu,“ vysvětluje předseda rady Vinařského fondu Milan Venclík. „Proto se Vinařský fond musí snažit, aby vína byla kvalitní. Aby zákazník věděl, co pije, odkud a že je to maximální kvalita.“ I zde však ze strany Evropské unie hrozí našim vinařům jisté nebezpečí. „Předminulý týden přišla evropská komise pro víno s návrhem, že růžové víno se nemusí vyrábět tou náročnou klaretovou technologií, kdy se chováte k modrému hroznu stejně, jako by byl bílý,“ objasňuje tuto problematiku europoslanec Železný. „Teď se může vyrábět tak, že slejete láhev bílého a láhev červeného vína, kterou jste před tím neprodali a máte růžové víno. To je jedna hrůza. Druhá hrůza je, že komise se brání, aby na etiketě bylo napsáno: vyráběno tradiční technologií, nebo vyráběno pouhým sléváním vína. Tady jim to najednou vadí. Proč? Je to tím, že je v Itálii nadbytek bílého vína a potřebují ho vyprodat jako růžové.“
Obrovská produkce levného italského růžového vína by samozřejmě ekonomicky poškozovala moravské vinaře. Vinařský fond se proto k této otázce staví vcelku jednoznačně. „My se snažíme, aby tato vína byla jasně označena, jakou technologií vznikla,“ prohlásil Milan Venclík. „Neříkáme, že by růžová vína vzniklá mícháním byla nekvalitní. Ale je to úplně jiná technologie. A je to směr, kterým my nechceme jít. My nechceme, aby se tady na jižní Moravě růžová vína vyráběla tím, že se smíchá červené víno s bílým,“ prohlásil rezolutně Venclík.
* * * *
Vladimír Železný
20.4.2009 Strategie str. 36 Rozhovor
Dominik Hrodek, Jan Brychta
ČT není veřejnoprávní, Nova zešedla Založil komerční jedničku mezi současnými televizemi a chtěl vést i tu veřejnoprávní. Jeho pořad Volejte řediteli se stal legendou. Nyní je českým europoslancem, který patří k nejeuroskeptičtějšímu křídlu. Již 11 let odolává několika soudním žalobám. Jak vidí Vladimír Železný současnou českou mediální realitu?
* Byl jste u vzniku významného média začátkem 90. let. Jak vnímáte vývoj českých médií od té doby?
Podle mě si bohužel stále neseme zlom let 89 a 90. Zlomem míním odchod celé jedné generace novinářů, která byla zdiskreditovaná. Nastalé vakuum bylo v nebývalém počtu zaplněno lidmi, kteří chtěli dělat média. Vznikla tu generace, která si neprošla učednická léta a rovnou nastoupila. Ale to není otázka jen médií, týká se to také střední generace dnešních mediálních manažerů. Zatím získali obrovskou zkušenost, ale ta není oplodněna ani kontinuitou ani stykem se zahraničními médii. Oni se to tehdy nějak naučili a dělají to tak dodnes. Nemají vzory ze starší doby, které by jim vtiskly obecnější zásady. Konkrétně dnešním médiím zazlívám hlavně míru aktivismu…
* Máte dojem, že média mají přílišný vliv na věci veřejné?
Problém je, že český novinář nechce zpravovat veřejnost o jevech, případně je komentovat a vyjadřovat k nim svůj názor, což je legitimní. Naopak má neustálý pocit, že je neuvěřitelně erudovaný a že dělá na tak zajímavém místě, že by měl skutečnost spoluvytvářet. Kuriózně se tak celá tato generace novinářů dostává do kontaktu s tím, co bylo posláním novinářů v 50. letech a co skončilo s příchodem let šedesátých. Tento aktivistický přístup se snaží formovat svět, namísto aby ho reflektoval. To považuji za největší problém našich médií a české žurnalistiky. A to zejména žurnalistiky psané.
*Cítím tam nějakou trpkou osobní zkušenost…
Těch by bylo více. Jeden příklad ale dám: Komentátor Plesl vyzýval Declana Ganleyho, aby si nic nezačínal s Železným, protože je to padouch. Pokud by napsal, že by podle něj měl Železný z politiky zmizet, bylo by to v pořádku. Od toho je komentátor. Ale on koná výzvu! Novinář nemůže psát Ganleymu otevřený dopis. To si nemůže dovolit. Potom představuje klasický příklad aktivistického novináře z 50. let, který boří a buduje svět, a ne cudného novináře, který reflektuje a zpravuje o tom, co se děje, a bez jakýchkoli rozpaků k tomu dodává svůj legitimní názor komentátora, který to vidí tak a tak. V menší či větší míře se ten „český“ přístup objevuje téměř programově. Je to dáno aktivistickou rolí, kterou novináři převzali v okamžiku, když se cítili být jakýmisi pravdoláskovými orgány. Pokud chcete pravdu a lásku, musíte měnit svět.
* Opravdu máte pocit, že novináři mohou významněji ovlivnit věci veřejné více, než jim přísluší?
Mne například překvapuje, že o výsledku voleb u nás rozhoduje Moravec a výzkumy, které si zadává ČT. Záleží na tom, jestli vás rozřadí do elitní skupiny „jedna“, nebo do té druhé, v níž budete mít podle odhadu 0,7 procenta volebních hlasů. Nálepka 0,7 už vám pak zůstane, protože u nás vládne mediokracie. Nerozhoduje vaše charisma, předchozí práce a zkušenosti. To vše je irelevantní, když vás Moravec šoupne do béčkového koše.
* Mají dnes zásadnější vliv zahraniční vlastníci českých médií?
Sliboval jsem si, že zahraniční vlastníci vnesou do našeho prostředí některé elementární standardy. Nevnesli. Nevím, proč to tak je. Asi nechtějí zasahovat do něčeho, co považují za tak silné lokální specifikum, a mají strach, aby si zásahem do něj neuškodili.
*Kdo by měl tedy mediální trh edukovat?
Vidím katastrofické selhání stavovských organizací. Opravdu katastrofické. Všechny ty svazy, asociace a syndikáty nejsou schopny udělat to, co dělají stavovské organizace v zahraničí. Nemají chuť ani páky hlídat česká média. Pokud si žurnalista vymýšlí příběhy a legendy, měl by syndikát vystoupit, protestovat, ostrakizovat a dotyčného vytlačit na okraj novinářského živoření. Na západ od nás se takový usvědčený novinář propadne z hlediska uplatnění žurnalistické práce o tři řády níž. Vydavatelé a majitelé médií by měli mít vůči stavovským organizacím větší respekt. Ale v první řadě tu jde o selhání stavovských organizací, které by měly udržovat laťku na určité výši.
*Vnímáte lobbistické tlaky na novináře?
Víte, novinář touží nebýt novinářem, což je smutné. On chce být bohatým, ve skutečnosti chce být podnikatelem, poslancem nebo jakýmkoli politikem. Chce být čímkoli jiným, jen ne novinářem. K tomu potřebuje protektora, kterého si skrytě buduje. Nebo chce být jen bohatý, a tak se zapojí do lobby a touží po tom dostat se třeba až do Bruselu, do města, které asi má na počet obyvatel nejvíce lobbistů. Tam už stačí jen drobný lobbistický zásah, několik slov v pozměňovacím návrhu nějaké regulace a rozhoduje se o milionech. A za tím vším stojí pozvání do luxusních hotelů a nejrůznější sliby. Ale to odbíhám od našich médií.
* Vy musíte být sám v centru zájmu lobbingu, ne?
Důležité je říci, že se často dělá lobbing pro lobbing. Například Zelení často navrhují nesmyslné regulace jen proto, aby je potom mohli upravovat a ustupovat ze svých pozic. Rozdíl si následně vyinkasují. To, co se nyní otevírá konkrétně okolo labelingu, je příšerné. Například uvádění nejrůznějších látek na etiketách přesahuje hranice lidského rozumu. Nemá to žádný větší význam, nikdo stejně neví, co ta složitě se jmenující látka znamená, často má pozitivní účinek, ale její uvedení na produktu spíše odstrašuje. Některé etikety velikostně málem přesahují balení.
* Když jsme se dotkli regulací ze strany EU, jak se díváte na směrnici o audiovizuálních mediálních službách, která má média regulovat?
Týká se to obsahu médií, ale podle mého ještě více reklamy. Tlak je především na „užití“ půvabných žen v médiích. Ve směrnici existuje i návrh, který vychází z toho, že většina populace je deprimována, protože vidí hezké lidi, kteří mají vypracované tělo. Reklama by prý neměla propagovat přehnanou štíhlost. Návrh by chtěl všechno v reklamě zprůměrovat, její protagonisté by neměli být moc opálení a naopak by měli mít aspoň trochu bříško. A takovými návrhy se musíme seriózně zabývat, protože pokud bychom tak nečinili, mohlo by se jednoduše stát, že se ti třeba podloudně schválí s něčím jiným. A tady jsme opět u prostoru pro lobbing. Evropské regulace jsou obecně o sociálním inženýrství, které má kořeny u levičáků ve 30. letech. Už oni chtěli diktovat, jak správně žít, co jíst, co dělat ve volném čase. Evropa je nyní posedlá semaforem. Bez něj nebudete moct mít reklamu. Na každém výrobku bude muset být uvedena barva - červená, žlutá nebo zelená. Zjednodušeně řečeno, pokud je tam zelená, kupte si to, pokud je tam červená, nekupujte to. Výrobci pak budou platit obrovské peníze za posudky. Kvůli nim se staví laboratoře ve Finsku. Kritéria jsou naprosto stupidní. Tím rozhodujícím jsou poměry nejrůznějších kyselin a tuků. Takže margarin bude mít zelenou a zdravý olivový olej červenou.
* Bylo by podle vás řešením vystoupit z Unie?
Zatím ne, osobně nejsem ani pro zboření ani vystoupení z Unie jako například moji kolegové z Velké Británie. Ekonomika Velké Británie je čtvrtá nebo pátá nejvýkonnější na světě a je natolik robustní, že vystoupení z EU by jí kvůli transatlantickým vazbám a provázanosti s bývalými zeměmi Commonwealthu mohlo přinést řadu výhod. Pro Českou republiku může vystoupení z EU znamenat jisté benefity, ale také výrazné problémy. Dvaasedmdesát procent tuzemské ekonomiky bylo privatizováno do německých rukou a významnou část našeho ekonomického výkonu tvoří montážní práce. Naše republika je montážní halou z dovezených dílů, rozhodně nejsme vědomostní ekonomikou. Samonosnost naší ekonomiky byla v 90. letech cíleně zlikvidována, protože Československo bývalo silným konkurentem. Něco jiného by byl takzvaný norský statut, tedy zachovat volný pohyb lidí a peněz, což byla mimochodem původní idea EU, a Česko tak ohradit před stupidní regulací, která zavaluje členské státy, a ochránit tak stát před zvyšujícími se finančními nároky na provoz Unie.
* Vraťme se k médiím, ale zůstaňme u regulací. Měla by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dohlížet na obsah internetu?
V případě internetu nemůže podle mého názoru fungovat samoregulace, největší problém a hodnota internetu je v tom, že byl vytvořen jako nevlastněný. Někdo vytvořil velice sofistikovaný systém, ale přitom ho nikdo nevlastní a nikdo si ten systém nenechal patentovat. S tím logicky souvisí otázka contentu, kdy se na providery valí regulační opatření ze strany Evropské unie.
* Je tedy podle vás řešením filtrování nevhodných stran a výrazů?
Filtry, které využívají totalitní režimy jako Irán nebo Čína, využívají poznatků pražské školy strukturální analýzy pro vyhledávání nevhodných slov a jejich kombinací. Otázkou ovšem zůstává, zda se podaří uchovat internet jako svobodné médium. U internetu přes všechny problémy s propagací fašismu, rasismu nebo dětské pornografie stále převažuje hodnota spontaneity. A každá regulace spontaneitu zabíjí. Jak tvrdil francouzský filozof Jacques Derrida, internet se stává protiváhou tradičních médií. Další francouzský filozof Liotar kdysi řekl, že jediné svobodné médium, schopné vzdorovat médiím, jsou graffiti. A internet je podle mě graffity současnosti. Stěna, kam kdokoli čmárne, co ho zrovna napadne.
* Ale říkal jste, že samoregulace nemůže fungovat…
Já si stále myslím, že menším zlem je provoz co nejmenšího množství filtrů, ale asi nemohu říct, že by neměly být vůbec žádné filtry. Větší škodu podle mě v případě internetu napáchá nekonečná regulace než otevřené pole, které stejně existuje a které nevymýtíte. Osobně vždy hlasuji proti regulaci a nejen internetu. Protože jsem se kdysi sám nechtěl dohadovat s žádným stupidním regulátorem, tak jsem svého času na Nově nechal hvězdičku vysílat během celého dne. Já si myslím, že děti a mladiství by se na televizi neměli dívat vůbec, a když se dívají, je to záležitost jejich rodičů…
* Mimochodem, sledujete dění okolo České televize?
Naše veřejnoprávní televize neplní veřejnoprávní úlohu, je to standardní televize, jen je v některých oblastech opatrnější. Míra veřejnoprávnosti na některých komerčních televizích dosahuje stejné úrovně, ačkoli nedostávají ani korunu z koncesionářských poplatků. Já bych pomalu začal roli veřejnoprávní televize zpochybňovat. Ale pozor, tím nechci zpochybňovat roli případné státní televize. Státní televize by byla mnohem jednodušší a z hlediska vlivového transparentnější. Ano, naše vláda platí skrze parlament televizi, která propaguje myšlenky této vlády. Z mého pohledu je to logičtější než veřejnoprávní mlžno, v němž politici skrze dvě Rady televizi stejně ovlivňují, ale skrytě a o to nebezpečněji. Ať vláda přizná: ano, je to naše televize, která vyjadřuje státní zájem a kde může kdykoli vystoupit předseda vlády nebo ministr a vysvětlit aktuální opatření. Zkrátka televizní elektronický věstník.
*Mohou ČT převálcovat nové digitální televize?
Rozhodně ne, s rozpočtem ČT se bojovat nedá, navíc když se na obrazovky ČT vrací reklama… Na internetu je dnes sedm procent populace a jediné, co televizi brání ovládnout tento významný segment, je šíře pásma a to, že si pásmo musí zaplatit. Internet vás navíc nutí klepat do klávesnice, sedět na nepohodlné židli a hýbat myší, kdežto u televize ležíte a dřina je vlastně i přepnout program.
* Jaké tři kroky byste udělal jako ředitel ČT?
Zlikvidoval bych systém producentských center, protože to jsou ty černé díry, kde si objednávku tvoří dodavatel a cenu stanovujete v kruhu. Zadruhé bych zrušil reklamu i sponzoring. Třetí krok bych snad ani nepotřeboval.
* A z čeho by měla být ČT financována? Vy jste přece vždy vystupoval proti koncesionářským poplatkům…
Když zrušíte systém nekonečných černých děr, pak by se koncesionářské poplatky vybírat měly. Proč minuta toho samého filmu stála na České televizi 3,14krát více než na Nově, která navíc měla lepší share i rating? Proč se ČT nechová komerčně? Protože sama vytváří objednávky a sama si pak takto drahé filmy dodává. Takže jako třetí krok bych tedy prozkoumal vlastnické pozadí všech firem, které dodávají programy pro ČT. A přesně proto se nikdy nemohu stát ředitelem České televize. Navíc aktuální čachry radních ČT s volbou ředitele, to se přece nedělá.
* Jak se nyní díváte na kvalitu televize Nova, kterou jste zakládal?
Nova ztratila drive a identitu. Stala se jen jednou z televizí. Celý předstih Novy nebyl jen o nových formátech a revoluční grafice. Dnes má například ČT dramaticky lepší grafiku než Nova. Ale hlavně se ztratila originální identita Novy. Tehdy přece nešlo o překvapivě jiný program, na stejný film na Nově se koukalo o 40 až 60 procent víc diváků než na ČT. Ta televize prostě byla identifikovatelná, byla to Nova, to ostatní byly nějaké televize... Volejte řediteli nebo Zaza byly přece jasné identifikátory. Z Novy se teď ale stala „nějaká ta televize“, chybí jí schopnost individualizovat svůj výraz, vytvořit originální a překvapivé rysy… I když dnes je to samozřejmě mnohem obtížnější, to chápu.
* Nova se teď soustředí spíše na budování mediálního impéria.
Nekonečný počet kanálů vám nic nevyřeší, pan Lauder si za jeden kanál odvezl z chudého porevolučního Československa 28 milionů dolarů, nepočítaje v to záměrně prohranou arbitráž. Vstup Warnerů do CME umořuje jisté závazky za nákup produktů, které konvertovaly do share. Celá transakce povede k ještě zúženějšímu profilu televize, která bude přednostně umořovat produkci Warnerů. Ta je sice kvalitní, ale jde jen o jeden úzký segment. Nikdo u nás není schopen podívat se na tvorbu televize úplně jinak a vybudovat ji na zelené louce z ničeho. Příkladně z moderátorů Novy se stala zprůměrovaná šedá hmota. Nejde o to dělat televizi lépe, je potřeba dělat ji z gruntu jinak. Digitalizace tu možnost nabízí, jen chybí odvážní lidé. TV Barrandov je čiré opakování.
* Nechcete se vrátit do mediálního byznysu?
Jako investor určitě ne, tolik peněz nemám. Možná jako poradce, tomu je můj věk úměrný. *
Internet je jako graffiti, jediné svobodné médium, schopné vzdorovat médiím. Aktivistický přístup českých médií se snaží formovat svět, namísto aby jej reflektoval.
***
Vladimír Železný (1945) Vedle funkce europoslance sedí také v křesle
viceprezidenta Společnosti Franze Kafky a je předsedou správní rady Nadačního
fondu Galerie, která provozuje Galerii Zlatá husa. Ta má ve svých sbírkách okolo
1600 obrazů, většinou z první poloviny 20. století. Známá je také jeho vášeň k
vínu. Je zakladatelem vinařství Tanzberg. „Cílem Tanzbergu je ukázat, že
minimálně na Mikulovsku je možné vyprodukovat celý rejstřík vín, které když v
Lyonu nabídnete k jídlu, tak se nad ním nikdo nepozastaví. Vinařský trh bohužel
začíná aplikovat pivovarnický systém, odběratelé vína začínají mít přemrštěné
požadavky na dodání lednic, sklenic nebo bonusů pro someliéry, které ho
doporučí. Navíc restauracím je de facto jedno, jak kvalitní víno servírují,
protože vědí, že když už tam zákazníka mají, tak jim nikam neuteče,“ stěžuje si
Železný.. Nejde o to dělat televizi lépe, je potřeba dělat ji z gruntu jinak.
Digitalizace tu možnost nabízí, jen chybí odvážní lidé.
* * * *
Unie směřuje k totalitě
16.3.2009 Euro str. 60
LUKÁŠ PETŘÍK
Úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států, říká britský europoslanec
NIGEL FARAGE
* EURO: Co jste říkal nedávnému projevu českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu (EP)?
FARAGE: Byl fantastický, obdivuhodný. Poprvé za deset let, co jsem členem europarlamentu, jsem tleskal ve stoje a nahlas projevoval svůj souhlas. Myslím, že prezident projev podal laskavým a logickým způsobem. Pro mě osobně byla významná jeho historická analogie s komunismem. Já sám se ptám, jak se 20 let po pádu komunismu můžeme navracet do systému, který má velmi podobné prvky. Jak správně poznamenal Klaus, lidé, kteří kritizují vývoj v unii, jsou denuncováni jako veřejní nepřátelé Evropy nebo jako lidé mentálně nemocní. Zajímavé je, a mnoho lidí z Česka to asi neví, že při obědě pro české europoslance a pro předsedy politických skupin europarlamentu pořádaném po projevu předseda EP Hans-Gert Pöttering řekl u stolu Klausovi anglicky, že jeho předsudky k unii nejsou hodny jeho intelektuálních schopností. Pöttering očividně nepochopil ani slovo z prezidentova projevu.
* EURO: Takže souhlasíte s bývalým sovětským disidentem Vladimirem Bukovským, který přirovnává Evropskou unii k Sovětskému svazu?
FARAGE: Vladimir je můj přítel a je příznivcem UKIP (euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království, jíž je Farage lídrem – pozn. red.). Ano, souhlasím s ním. Jestli je více podobná pravému extrému a budování Hitlerovy nové Evropy, či více levému extrému a budování Sovětského svazu, je otázka. Pravdou však je, že unie je nedemokratická instituce, která získává dokonce určité prvky totalitarismu. To je nepochybné. Nikdy nezapomenu, když po irském “ne” řekl lídr evropských socialistů Martin Schultz, že nesmíme směřovat k populismu. Demokratické rozhodnutí Irů je pro něj populismus? Také řekl, že odmítnutí Lisabonské smlouvy povede k fašismu. Obávám se, že tomu bude přesně naopak.
* EURO: V čem tkví podle vás hlavní problém Lisabonské smlouvy?
FARAGE: Obsahuje ty samé věci jako Evropská ústava, kterou v referendu odmítli Francouzi a Nizozemci. Když byl Klaus na návštěvě EP, hrála se hymna EU, ačkoli jedním z kosmetických rozdílů mezi “Lisabonem” a euroústavou je, že v nové smlouvě nejsou oficiální symboly zakotveny. Jednoduše změnili jméno, Irsko to odmítlo a eurokraté prostě deklarovali, že “ne” je nezastaví a že “ne” pro ně není ta správná odpověď, kterou by oni akceptovali. A tato arogance je velmi nebezpečná věc. Je příznakem toho, co já nazývám EU nacionalismem. Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu. Dám vám příklad. Německý poslanec Berndt Posselt pochází z Německa, kde veškeré projevy vlastenectví jsou nemístné kvůli možným reminiscencím na třetí říši. Ale když hrají evropskou hymnu, Posselt při ní stojí v pozoru. Je to náhražka za německý nacionalismus, protože euronacionalismus je v současnosti přijatelný. Lisabonská smlouva je navíc jasný podvod. Dokazuje to mimo jiné dopis německé kancléřky Angely Merkelové z doby německého předsednictví, který poslala šéfům vlád členských států. Merkelová se v něm ptá, zdali státníkům nevadí zachovat obsah původní euroústavy pouze v jiné formě, a to novelizací smluv. Máme tu tedy to samé, jako byla euroústava, ale s jiným názvem a je to ještě více nepřehledné. Argument, že se nejedná o euroústavu, ale “jen” o novou smlouvu, rovněž používají politici, aby obelstili voliče a vyhnuli se referendům. Již nyní pochází okolo 75 procent zákonů, které platí ve Velké Británii, z Bruselu, což je hrozné.
* EURO: Jak jste k tomuto číslu došel? Podle bývalého německého prezidenta Romana Herzoga, který vycházel z údajů ministerstva spravedlnosti, je to dokonce 84 procent.
FARAGE: V každé zemi se čísla mohou trochu lišit. Británie má například určité výjimky. Ale upřímně. Nakonec už tolik nezáleží, jestli je to těch 75 procent nebo 84 procent. Je to prostě strašně moc a nechápu, proč o zákonodárství států má rozhodovat Brusel, a ne parlamenty jednotlivých zemí. A Lisabonská smlouva tento problém ještě prohloubí. Dává se v ní obrovský bianco šek do Bruselu. Je to jistá obdoba německého zmocňovacího zákona z roku 1933, kdy se koncentrovala původní moc parlamentu do nedemokratického centra. Po přijetí Lisabonské smlouvy už tu nebudou další smlouvy a další referenda, protože smlouva umožňuje rozšiřování moci Bruselu bez nutnosti novelizace smlouvy a bez nutnosti toho, aby prošla v referendech či parlamenty členských států. To je důvod, proč se tolik snaží protlačit tuto smlouvu. A já se tohoto vývoje velmi obávám, protože až lidé zjistí, že nemohou nic změnit, jedinou cestou bude občanská neposlušnost.
* EURO: Jaké vidíte východisko?
FARAGE: Reformovat tuto strukturu, změnit tuto Evropskou unii vyžaduje něco velmi, velmi radikálního. Lidé jako Pöttering, kteří řídí EU, se nemohou smířit s jiným pohledem na integraci. Co chtějí lidé žijící v Evropě? Chtějí mír, chtějí volně obchodovat, chtějí svobodnou spolupráci a chtějí třeba pracovat v jiné zemi. To je to, co chceme od Evropy. Ale abychom toho dosáhli, nepotřebujeme nadřazenost evropského práva a nemusíme být řízeni směrnicemi. Abychom změnili unii, je potřeba udělat radikální akci.
* EURO: Vaše strana požaduje vystoupení Velké Británie z EU. Chcete vstoupit do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA)? Co byste poradil Česku?
FARAGE: Britská situace je velmi odlišná od vaší – geograficky, jazykově i historicky. Co se týče globálního mezinárodního obchodu, je do něj Británie nejvíce zapojená ze všech evropských zemí. Čili alternativy pro nás jsou více zřejmé a jednodušší. Osobně preferuji švýcarský model, kdy Švýcarsko má s EU několik bilaterálních smluv o volném obchodu. Je to podle mě lepší volba než být členem Evropského hospodářského prostoru, což znamená stále příliš velké přizpůsobování se unijní legislativě týkající se jednotného trhu. Jen dodávám, že nemám nic proti Evropě a že nechci, aby Británie opustila Evropu. Chci, aby opustila EU jako instituci. Má žena pochází z Hamburku, pracoval jsem pro francouzskou firmu, piji více francouzského vína než leckterý Francouz. Není to tedy nic o nějaké xenofobii a antievropanství. Chceme být svobodným národem, který si vládne sám. Británie by mohla být vedoucí zemí, k níž by se připojily další. Samozřejmě úplně ideální by byla Evropa založená na svobodné spolupráci suverénních států, podobně jako například NATO. A co mohou udělat Češi? Můžete nám dát naději tím, že odmítnete Lisabonskou smlouvu a dáte nám čas jako Irové a umožníte lidem v Evropě vyjádřit se v Evropských volbách. Jsme v defenzivní pozici. Sice vyhráváme bitvy, vyhráváme referenda, ale prohráváme válku. Takže doufáme ve váš Senát a nakonec ve vašeho prezidenta, že nepodpoří přijetí “Lisabonu”.
* EURO: Původně jste byl členem Konzervativní strany. Zúčastnil jste se i večeře k 20. výročí bruggského projevu Margaret Thatcherové.
FARAGE: Ano, seděl jsem u stolu s touto velkolepou dámou. Byl jsem v Konzervativní straně, ale pouze jako řadový člen, živil jsem se byznysem. A více než členem Konzervativní strany jsem byl thatcheristou.
* EURO: Podporuje baronka Thatcherová vaši stranu UKIP?
FARAGE: Ona to nesmí veřejně říct. Takže oficiálně říkám, že nevím (smích). Ale jestli si přečtete její knihu Statecraft (česky vyšla jako Umění vládnout – pozn. red.), tak tam od ní naleznete vstřícné poznámky o UKIP. V této knize mimochodem rovněž navrhuje – stejně jako my – vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Ale kvůli své důstojnosti nikdy neopustí Konzervativní stranu, protože ji k ní váže něco, co bych nazval “loajalitou ke svému kmeni”.
* EURO: Jaký názor máte na českou ODS?
FARAGE: Setkal jsem se s některými lidmi z ODS. Viděl jsem, jak podporovali vstup do Evropské unie, jak vstoupili do eurofederalistické skupiny Evropské lidové strany. Vím o jednom člověku, který byl ještě před pár lety pevný ve svých kritických postojích k EU, ale nechal se semlít systémem.
Doufám, že nová strana, která se oddělila od ODS, uspěje ve volbách do EP a bude hájit stejné principy, o nichž mluví prezident Klaus. Straně svobodných občanů přejeme vše dobré. Myslím si ale, že ve volbách do europarlamentu bude potřebná jednota. A pokud budou u vás kandidovat tři subjekty, jež jsou proti Lisabonské smlouvě, je to velice nebezpečné a v celkovém výsledku volby nemusejí dopadnout dobře.
* EURO: Co si myslíte o Declanu Ganleym, jehož hnutí Libertas by chtělo v ČR také postavit kandidátku?
FARAGE: Ganley byl dobrou osobou pro irské referendum. Udělal v Irsku velmi dobrou práci. Myslím si ale, že pokud chce ustavit euroskeptickou kandidátku v jiných zemích, bude to mít špatný efekt. Musíme si přiznat, že on hlásá velmi rozdílné věci než třeba Václav Klaus nebo UKIP. Jediný společný názorový průnik je v tom, že on imy požadujeme, aby o případné hlubší integraci a hluboké systémové ústavní změně rozhodovali demokraticky lidé. Tedy Ganley je demokrat, což není u příznivců vytvoření jednotné Evropy zrovna běžné. Ganley je v podstatě eurofederalista, zatímco my jsme obránci demokracie v národních státech. Co ho šlechtí a za co ho respektuji, je, že nechce vytvořit evropský stát podvodem za zády lidí, ale s jejich souhlasem.
Nyní vám řeknu svou předpověď: Ganley bude v Irsku zvolen za europoslance a po 18 měsících v europarlamentu zjistí, že jeho reformní agenda je nerealizovatelná. Myslím, že se z něj stane postupně euroskeptik. Je to nakonec racionální pragmatický člověk, byznysmen a asi sám na vlastní oči uvidí, jak Brusel škodí podnikání.
* EURO: Jaké jsou vaše ideové vzory? Uváděl jste ideového předchůdce Margaret Thatcherové Enocha Powella.
FARAGE: Ano, to byl výjimečný člověk. Byl to velmi intelektuální a odvážný muž, nejmladší profesor z celého Commonwealthu a nejmladší brigádní generál. Dokázal kvůli tomu, v co věřil, obětovat svou politickou kariéru. Není pochyb o tom, že bez něj by nikdy nevznikl thatcherismus. Ostatně on byl monetaristou před Miltonem Friedmanem, protože již v roce 1958 rezignoval z postu ministra financí kvůli tomu, že nesouhlasil se zvyšováním výdajů státního rozpočtu. A je zde jeden moment z jeho kariéry, který obdivuji mnohem více než ostatní. Jako člen Konzervativní strany před volbami do Dolní sněmovny v roce 1974 vyzval britské voliče, aby volili labouristy, protože ti – na rozdíl od konzervativců – slibovali referendum o vstupu do EHS. Již tehdy tušil, že EHS není prostor pro volný obchod svobodných národů, ale zárodek centralistického superstátu. Kladl svou vlast před svou stranu.
***
NIGEL FARAGE (44)
Vystudoval Dulwich College. Členem Konzervativní strany byl thatcherista Farage až do roku 1992, kdy konzervativní premiér John Major podepsal Maastrichtskou smlouvu. V roce 1999 a 2004 byl zvolen do Evropského parlamentu za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP), kterou spoluzakládal a jejímž lídrem je od roku 2006. V současnosti rovněž spolupředsedá europarlamentní skupině Nezávislost a demokracie. Farage je ženatý, s manželkou Kirsten má čtyři děti.
Pravá podstata všeho, čemu čelíme, je nová forma nacionalismu, říká euroskeptický politik
* * * *
Praha je
bohatší než jižní oblasti Itálie a Španělska
23. 2.
2009 07:45 mcm, Právo
Mafiány najdeme nejen v Neapoli či v Palermu, ale určitě i v Praze. Zatím však neměli tak ničivý ekonomický vliv na ekonomickou úroveň jako v Itálii. Praha, která podle statistik EU patří k nejbohatším oblastem Unie, má totiž více než dvakrát vyšší životní úroveň než zločinem prorostlý italský jih.
Zatímco životní úroveň na jihu Itálie nedosahuje ani 70 procent unijního průměru, v Praze odpovídá 162,3 procenta unijního průměru.
České hlavní město předstihuje podle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) i Andalusii a Murcii, významné turistické oblasti na jihu Španělska.
Zajímavé je, že Praze už šlape na paty Bratislava: tamní životní úroveň odpovídá téměř 149 procentům unijního průměru. Čísla pro Prahu a Bratislavu ale nic nemění na faktu, že střed a východ Evropy patří k nejchudším částem EU.
Už čísla pro Středočeský kraj, který Prahu obklopuje, jsou dvakrát nižší (73 %) než pražský průměr, údaje pro další české regiony jsou ještě horší.
Mezi 271 unijními regiony je nejbohatší vnitřní Londýn (336 % unijního průměru), po němž následují Lucemburk (267 %) a Brusel (233 %).
* * * *
Vladimír
železný Ukradli mi deset let života
5.2.2009 Instinkt str. 64 Bez obalu
Milan Šíma
Europoslanec Vladimír Železný (64) založil politickou stranu Libertas.cz. Udělal to bez vědomí irského podnikatele Declana Ganleyho, který vymyslel a inicioval založení evropské strany Libertas.eu. Bylo to protiprávní? “Vždyť ten název nemá nikde registrovaný,” odmítá Železný.
* Říká se o vás, že jste nejprve ukradl Američanům televizi a teď se prý zase pokoušíte Irovi ukrást politickou stranu.
Železný nikomu nic neukradl. To píší někteří novináři. To celé je kampaň, jakou jsme tady už dlouho neměli. Mně to ale uklidňuje. Vidím, jak ta pravdolásková skupina novinářů zpanikařila v okamžiku, kdy STEM uveřejnil, že Libertas má šanci na 22 procent ve volbách do Evropského parlamentu.
* Irský podnikatel a politik Declan Ganley vymyslel Libertas.eu a vy jste teď bez jeho souhlasu založil v Česku Libertas.cz. To se podle vás nedá nazvat krádeží?
On možná vymyslel název, který pak nabídl několika evropským poslancům, mezi kterými jsem byl i já. Jsem jediný český zakládající člen mezinárodní evropské strany Libertas. A mě tato evropská strana prostřednictvím francouzského europoslance a zakládajícího člena Patricka Louise požádala, abych českou Libertas založil.
* Bez souhlasu a vědomí člověka, který nejen název, ale i celý projekt Libertas vymyslel…
Pan Ganley není mezi zakládajícími členy strany a ani být nemůže, protože to nedovolují evropská pravidla. Zakládajícími členy jakékoliv evropské strany mohou být jen europoslanci. Až bude Libertas.eu zaregistrována, tak do ní bude moci vstoupit i pan Ganley. A ucházet se třeba i o post předsedy. Možná, že Libertas je Ganleyho název i myšlenka, ale on bude muset svůj koncept v této straně demokraticky prosadit.
* Proč jste se ale se zakladatelem tohoto hnutí na založení české Libertas prostě nedohodl?
Proč bych se s ním měl na něčem dohadovat? Já se s Ganleyem nemohu dohadovat, protože on není ještě ani členem Libertas. Já jsem se dohodnul s Patrickem Luisem.
* Minimálně byste se tím vyhnul pochybnostem o čistotě vašeho jednání.
Název jsem nevzal od Ganleyho, ale od něčeho, co sám, zatraceně, zakládám na evropské úrovni. Jestli to nechápete, tak vám to zopakuji. Byl jsem přizván jako jediný český poslanec k založení značky Libertas.eu. Kdo jiný by měl mít právo českou Libertas.cz založit?
* A co když teď někdo založí v České republice stranu, která se bude jmenovat třeba Libertas. eu CZ, a domluví se s bruselskou centrálou, že to bude ta pravá a jediná pobočka mateřské strany?
To by ministerstvo vnitra nepovolilo, protože tam by byla jen jiná přípona a název Libertas je už u nás chráněný.
* A když to nazve třeba Česká libertas?
To je otázka. Možná ano. Mně to ale nevadí. Ať tady vznikne třeba deset Libertas. Ujišťuju vás, že volební platforma Libertas.cz už tady leží, a to chci, abyste tam napsal, a ne to, že Železný Ganleymu ukradl stranu. Ganley si u nás nemůže založit politickou stranu. On mohl požádat někoho v České republice – a měl to udělat –, aby zde zaregistroval politickou stranu s názvem Libertas. Ale on to neudělal.
* Vy jste byl prostě strašně rychlý.
Já jsem nebyl rychlý. K tomu bylo potřeba tisíc podpisů a zkuste je sehnat v době Vánoc.
* Vždyť to říkám, byl jste neuvěřitelně rychlý, že jste to vše zvládnul.
My jsme, pane, zpoždění vůči volbám o tři čtvrtě roku (volby do EP budou letos v červnu, pozn. red.). Žvástat a vydávat prohlášení a dělat interview a tiskové konference, to je o ničem.
* A jak si myslíte, že se váš vztah s Ganleyem jako pravděpodobným budoucím předsedou evropské Libertas bude vyvíjet?
Mě centrála nezajímá. To bude, předpokládám, nějaká nová internacionála, se kterou sice budeme komunikovat, ale nebude na nás mít žádný vliv.
* Asi ale budou moci říct, že vás v té internacionále, nebo lépe řečeno v Libertas.eu, nechtějí.
To dost dobře nejde.
* Proč?
Jak znám své francouzské kolegy, se kterými mám naprosto shodné názory na vývoj v Evropské unii, tak by něco takového nedopustili.
* Jaká je tedy podle vás budoucnost české Libertas?
Buď se české euroskeptické síly shodnou, že mají dost společných zájmů a že nechtějí drobit své hlasy při volbách do Evropského parlamentu, a postaví se na jednu volební platformu, a nebo ne. A zdůrazňuji, že Železný není v Libertas. cz. Jen uměl kontrolovat její založení. Je to otevřená platforma, a pokud nebudou všichni ti, kteří si myslí, že v Evropské unii panuje demokratický deficit, hlupácky arogantní nebo sektářští, tak do ní vstoupí.
* Strana svobodných občanů, kterou teď zakládá Petr Mach, se ale od vašich aktivit zcela jasně distancovala. Podle Macha je to, co jste udělal, minimálně eticky nepřijatelné.
Mach to prohlásil hrozně dávno. Kandidovat do Evropského parlamentu rozdrobeně je nesmysl. Železného fanklub se svými 2,2 procenta je hluboko pod pětiprocentní hranicí. Mach začíná, málokdo ho zná. Havlík něco buduje. Bobošíková má svou “21”, nebo jak se ta její politická strana jmenuje. Pak tady máte skupinu odpadlíků.
* A oni všichni by podle vás měli vstoupit do platformy, kterou vy ovládáte?
Já ale nejsem v žádném jejím orgánu a ani nebudu. Ani nemusím být lídrem. Řekne-li konsorcium této platformy, že Železný nemůže být jednička, že je to tak maximálně dvojka, možná trojka, možná pětka nebo čtyřka, tak já to akceptuji. Ať ji třeba pro mě za mě vede Mach. Ať se stane známým. Ať z něj konečně trochu čiší malinko energie. Ať to není takové do sebe uzavřené. Ať se trochu rozmáchne.
* Ať se Mach rozmáchne. To je hezký slogan.
Jde zkrátka jen o to se dohodnout.
* A vy sám byste přijal pozici jedničky?
To by se museli všichni shodnout, že to, co Železný předvedl za pět let v Evropském parlamentu, o čemž tady málokdo ví, je takového rázu, že to převáží jeho potenciální škodlivost. Osobně ale budu všechny varovat a říkat: Pozor, tolik a tolik kauz ještě u soudů řeším.
* Prý se od vás Libertas.eu právě kvůli vašim neuzavřeným soudním sporům distancovala.
To napsaly Lidové noviny. Nejsem přesvědčen o tom, že ty zprávy jsou pravdivé. Já od Ganleye i nadále dostávám vzkazy.
* A co ty vaše kauzy?
Minimálně se to potáhne další tři roky, protože v jedné už vyhrané kauze to soud vrátil s tím, že se mají vyslechnout další dva svědci, z nichž jeden podniká snad někde v Africe a o druhé osobě nevíme skoro nic. Vymyslí si svědka, protože vědí, že ho další dva tři roky budou hledat. A tak Železného kauza běží dál.
* To je ten případ, ve kterém jste podezřelý, že jste spolu s dalšími pěti lidmi ošidil při převodu podílu v CET 21 stát o více než 38 milionů korun?
Ano. Mimochodem, to je docela kuriózní, že jste na to narazil, já jsem byl tehdy kupující. Mně nevznikla žádná daňová povinnost. Já jsem pouze zaplatil peníze a koupil jsem si nějakou společnost. To, jak ti pánové zdaňovali, jsem nemohl ani vědět. Ani jsem tudíž nemohl žádné daně zatajit.
* V další kauze jste dostal už dvouletou podmínku za to, že jste měl připravit stát při dovozu obrazů o 6,8 milionu korun. Vůči tomuto rozhodnutí jste se odvolal.
Ano. Zdůrazňuji, že tento rozsudek je nepravomocný. A na tom prodělají Lidové noviny a Irish Time kalhoty, protože napsaly, že nejsem bezúhonný. Já ale nemám žádný pravomocný rozsudek.
* A třetí kauza, v níž jde o to, že jste se naoko zbavoval majetku, abyste nemusel splácet závazek vůči společnosti CME?
Z toho jsem byl už osvobozen, ale pozor, jde to teď nahoru a opět se určitě najdou dva tři svědci, které bude zapotřebí ještě vyslechnout. Já predikuji, že další dva tři roky poběží všechny moje kauzy nerušeně dál.
* Vidíte za tím nějaký zlý úmysl?
Nesporně. Je to kvůli volbám. A podívejte se, co napsali v Lidových novinách: “On už deset let chodí po soudech, jak ho chcete volit?” Místo toho, aby řekli: “Proboha, on už je deset let vláčen po českých soudech!”
* Možné jsou obě interpretace.
Já jsem zásadně limitován. Už deset let! Deset let života mně vymazali. Bude mi teď 64 a tehdy mně bylo 54 let. Ukradli mi politicky nejproduktivnější léta mého života.
CO je Libertas .eu N projekt panevropské euroskeptické strany představil novinářům v prosinci minulého roku irský podnikatel Declan Ganley N Ganley už před tím stál v čele irského hnutí Libertas, které mělo velký vliv na referendum, v němž Irové odmítli Lisabonskou smlouvu N podle regulí Evropské unie mohou evropskou politickou stranu založit pouze poslanci Evropského parlamentu, což Ganley není N Libertas.eu proto na Ganleyho popud založilo osm europoslanců, mezi nimi i Vladimír Železný N v těchto dnech by měla být Libertas.eu v Bruselu zaregistrována N Libertas.eu chce zřídit své pobočky ve všech členských zemích Evropské unie a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009
* * * *
ČTK, BRUSEL 19. února 2009 | 12:59
Někteří euroskeptičtí europoslanci přichystali na počest návštěvy českého prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu komiks.
Brožurku o čtyřech stranách složenou z fotomontáží rozdávali novinářům ještě před Klausovým projevem, který poté v parlamentu vyvolal velké emoce.
Na titulní straně poskakuje předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering v mnišském rouchu a drží dva náhrobní kameny,
z nichž na jednom je vytesán nadpis "ústava EU" a na druhém "aneb lisabonská smlouva".
Shora na Pötteringa přitom shlíží bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, který stál u zrodu euroústavy jako předseda Konventu,
který
ústavní text v podstatě vytvořil.
"Vítejte v Evropském parlamentu. Prezident Václav Klaus. Ústavní průvodce
politickými skupinami," uvádí titulní strana komiksu.
Uvnitř
brožurky jsou fotomontáže šéfů jednotlivých politických frakcí v Evropském
parlamentu.
Šéf zelených Daniel Cohn-Bendit je vyobrazen jako zbojník, šéf levicové GUE-NGL
jako komiksová postava Asterix či šéf socialistů Martin Schulz
jako
rytíř držící vlajku EU.
Poslední strana komiksu přitom uvádí výroky, které v EU zazněly v souvislosti s
lisabonskou smlouvou.
Vévodí jim Klausovo vyjádření - "Irské ne je vítězstvím svobody a rozumu nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií".
* * * *
MÉDIA: Železný, Plesl a snědené věnečky aneb Bída Lidových novin 25.1.2009, neviditelnypes.lidovky.cz, Petr Štěpánek
Nad Otevřeným dopisem Declanu G. jsem si původně myslel, že čtu tradiční výron nějakého internetového exhibicionisty. Oč méně toho o věci obvykle vědí, o to více stylem „pejsek a kočička pečou dort“ šermují „argumenty“ opsanými z internetových vyhledavačů od obdobných „expertů – pozorovatelů z rychlíku“. Jenže záhy jsem zjistil, že autorem téhle slátaniny není nějaký netový nounejm, nýbrž zástupce šéfredaktora Lidových novin Jaroslav Plesl a že to v papírových LN také skutečně vyšlo (24. 1. 2009). Vzbuzuje to řadu otázek.
Pleslův článek doslova překypuje nenávistí k Vladimíru Železnému. Je správné, aby komentáře do seriozních novin psal člověk citově angažovaný na objektu, o kterém píše? Je správné, aby noviny sloužily jako platforma pro vyřizovaní letitých páně místošéfredaktorových mindráků? Železný kdysi Plesla nevpustil na tiskovku. Plesl si to s ním „vyřizuje“ už deset let. Za zmínku stojí i to, že následně Jaroslav Plesl došel „ocenění“, neb Vladimír Špidla s ním navázal nadstandardní pracovní vztah.
Pan zástupce šéfredaktora splácal dohromady Libertas, Novu i dvanáctiletého Voloďu Železného, který prý v roce 1957 na letním táboře v Pyšelích ostatním snědl věnečky. Je vůbec únosné, tahat do údajně seriozních novin podobnou argumentaci? Přistoupíme-li na tento způsob žurnalistiky, pak opravdu s klidným svědomím může někdo příště napsat, že pan Plesl je pochybná existence, neboť paní XY tvrdí, že si spolu v dětství hráli na doktora. A bude-li autor alespoň trochu nadán pleslovskou poťouchlostí, pak hru na doktora lehce pozmění na obnažování před spolužačkami, odkud je už jen malý kousek k osočení, že dotyčný je vlastně úchyl. Ano, přesně takhle někteří novináři pracují.
Nejsem expert na Vladimíra Železného, ani nechci být jeho advokátem, nicméně o části jeho života spojené s Novou toho vím docela dost. Určitě víc, než celá redakce LN dohromady. Odvažuji se to tvrdit na základě té snůšky hloupostí, kterou jen za několik posledních dní Šafaříková, Kolář a Plesl vyprodukovali. Skoro to svádí k závěru, že počet neumětelů na metr čtvereční – bohužel, o co méně poučených, o to více zákeřných – je v redakci LN vskutku nadstandardní i na české novinářské poměry.
Každý, kdo chce argumentovat Železného spory o Novu, by měl mít na paměti tři věci. Zaprvé: Žádní kladní hrdinové v tomto příběhu nevystupují. Nebyl to spor hodného amerického strýčka Ronalda se zlým českým padouchem Vovkou, nýbrž tvrdý střet dvou stejně bezskrupulózních podnikatelů o peníze a vliv, zneužitý navíc k boji o politickou moc. Zadruhé: Příběh nezačal 5. srpna 1999, kdy se Vladimír Železný odstřihl od Ronalda Laudera a Novu přestěhoval na Barrandov. Předcházel tomu Lauderův pokus prodat licenci CET 21, která mu ovšem vůbec nepatřila. A zatřetí: Ten příběh se neodehrál na přímce, na jejíchž koncích je na jedné straně Lauder a na druhé Železný s Českou republikou, nýbrž v trojúhelníku. A ten, kdo hájí pozici České republiky, nemusí nutně vždy a ve všem souhlasit se Železným.
Aby Plesl a spol. napříště nepsali podobné hlouposti, museli by si po letech konečně prostudovat nálezy amsterdamské, londýnské a stockholmské arbitráže, Hándlovo votum separatum, u Londýna a Stockholmu provést jejich komparaci, dále se podrobně seznámit se závěry sněmovní vyšetřovací komise, případně i se šetřením kriminální policie a na škodu by rozhodně nebylo ani přečíst si moje knížky Válka o Novu a Špinavá hra. Uznávám ovšem, že argumentovat věnečky snědenými dvanáctiletým Voloďou na letním táboře v Pyšelích v roce 1957 je nepoměrně jednodušší.
* * * *
Exkluzivní rozhovor Vladimír Železného s autorem Adamem B. Bartošem pro iDNES na téma Libertas CZ naleznete....zde
* * * *
Schválit Lisabonskou smlouvu?
Reflex, 23.12.2008 Bohumil Pečinka
Jiří Paroubek a Vladimír Železný uvádějí základní důvody pro obhajobu nebo odmítnutí nové evropské ústavy, o níž budou čeští poslanci a senátoři hlasovat za několik týdnů.
ANO: VYJDEME Z MRTVÉHO BODU
Ing. JIŘÍ PAROUBEK, předseda ČSSD
Evropskou unii, ale koneckonců i Lisabonskou smlouvu nejlépe charakterizuje parafráze výroku o demokracii jednoho Winstona Churchilla: Lisabonská smlouva není ideálním řešením. Až na to, že žádné lepší není.
Ano, Lisabonská smlouva není v žádném případě dokument ideální. Však je také výsledkem složitého kompromisu. Lisabonská smlouva je totiž vykročením z mrtvého bodu po krachu smlouvy z Nice, kdy před Unií byly jen dvě možné cesty: cesta „dvoukolejné“ Evropy nebo cesta pokračování integračního procesu v duchu původního evropského projektu společenství států sdílejících společné hodnoty a zájmy.
Při pohledu na tyto alternativy dalšího vývoje EU je vidět míra nelogičnosti argumentů odpůrců Lisabonu i fakt, jak pod heslem obrany národních zájmů tyto zájmy naopak oslabují. „Dvoukolejná“ Evropa totiž není nic jiného než rozpad EU na jakýsi VIP klub států, které budou pokračovat v integračním procesu a v globálním měřítku převezmou roli současná EU, a na přidružená „dominia“, která se sice nebudou podílet na všech povinnostech, ale také nebudou mít žádný podstatný vliv na další vývoj zbytku EU.
Přitom na něm budou tato „dominia“ postupující globalizací, geopolitickými okolnostmi z ekonomického i bezpečnostního hlediska čím dál tím závislejší a budou muset pod tíhou vnějších okolností přijímat jeho pravidla. Je snad v českém národním zájmu stát se takovým dominiem? Jsem přesvědčen, že nikoliv.
Bohužel, v diskusi o Lisabonské smlouvě její odpůrci logické argumenty pomíjejí a nahrazují je historickými reminiscencemi a ideologickou předpojatostí. Václav Klaus se přirovnává například k Janu Husovi. Petr Bendl varuje před údajnými majetkovými nároky sudetských Němců.
Jiní poslanci ODS varují před „socialistickým šílenstvím“ a „levicovým řáděním“ (západní) Evropy. Asi si dokážete představit, jak je na základě takového argumentačního zmatku těžké vysvětlovat mým zahraničním partnerům z evropských sociálně demokratických a socialistických stran, často státníkům a ministrům, podstatu kritiky českých odpůrců Lisabonské smlouvy.
NE: LIKVIDUJE NAŠI SUVERENITU
VLADIMÍR ŽELEZNÝ, europoslanec
1. Smlouva je už definitivně mrtvá.
Lisabonská smlouva je mrtvá, protože irský lid ji v referendu zamítl.
Podle dosud platné niceiské smlouvy musí novou smlouvu bez výjimky schválit všech 27 členských zemí, aby byla platná. Pokračující ratifikace má jen vytvořit tlak na irský lid, aby změnil svůj postoj, ale na takové podlosti se přece nemusíme zrovna my podílet.
2. Nikdo se nezeptal obyvatel členských zemí.
Předsedové vlád přistoupili na návrh německé kancléřky a uzavřeli v Berlíně tichou dohodu, že Lisabonskou smlouvu po zkušenosti s referendy ve Francii a Nizozemsku již nikdy nepředloží k rozhodování lidu, ale vždy jen poslancům a senátorům národních parlamentů, kteří jsou snáze ovlivnitelní.
3. Smlouva zbavuje členské země 62 práv veta a nahrazuje je většinovým rozhodováním.
Bruselské elity a někteří představitelé Francie a Německa vytvořili a dál vytvářeli umělou „poptávku“ po dalekosáhlém předání suverenity. Současně však do smlouvy zabudovali vysokou preferenci hlasovacích práv svých zemí.
4. Česká republika zmenšuje svou hlasovací váhu a předává ji Německu.
Lisabonská smlouva nejen zavádí namísto práva veta většinové rozhodování, ale v této souvislosti navíc obratně zamezuje, aby se menší země spojily a vytvořily blokační menšinu.
5. Dává Evropské unii 105 nových pravomocí.
Jsou to pravomoci v těch nejchoulostivějších oblastech, v justici, bezpečnosti, vojenských otázkách, zahraniční politice ...
6. Otevírá cestu k restituci majetku, který jsme zabavili sudetským Němcům.
Je to vlastně nechtěný vedlejší efekt smlouvy, který staví do obtížného postavení vůči Lisabonské smlouvě Českou republiku, Slovensko a Polsko. Vlastně Polsko už ne, protože po právních expertizách si Polsko ještě před podpisem smlouvy vyjednalo výjimku z Charty jako komunitárního práva. Takže o nárocích Němců vysídlených z dnešního Polska budou dál rozhodovat polské soudy.
7. Jedná se o „samoratifikující“ smlouvu.
Smlouva totiž obsahuje klauzuli, takzvanou passarelu, pomocí níž může napříště Evropská unie nabalovat další a další pravomoci už bez ratifikace v národních státech, pouhou dohodou s vládními činiteli členských zemí.
8. Zamítnutím zabráníme, aby se naše suverenita stala předmětem pokleslých politických obchodů typu radar za Lisabon.
Rozdíl je navíc v tom, že radar lze kdykoli rozmontovat a přenést třeba na Ukrajinu, ale ztracenou suverenitu již téměř nelze získat zpět. Je to rozhodnutí na generace, ne-li navždy.
9. Pětapadesát procent obyvatel České republiky je přesvědčeno, že náš Parlament má Lisabonskou smlouvu odmítnout.
A to by mělo být pro naše poslance a senátory tím nejpádnějším důvodem, když už se i naše mocenská vládní elita podílí na vyřazení lidí z rozhodování.
V 16 z 27 členských zemí uvádí nadpoloviční většina obyvatel, že by v referendu hlasovala proti.
* * * *
Bobošíková a Železný
navrhli ocenit Klause
19.12.2008 Právo str. 4 Zpravodajství
(jas, Novinky)
Europoslankyně Jana Bobošíková navrhla ve spolupráci s Nezávislými demokraty prezidenta Václava Klause na Cenu evropských občanů.
Při nominaci spolupracovala i Vladimírem Železným, který pro nominaci vyjednával podporu.
V materiálu, který Bobošíková odeslala na Hrad, stojí, že důvodem pro nominaci je Klausův “boj za demokracii v Evropě a za výjimečně zodpovědný přístup při obraně svobodné a spravedlivé demokratické diskuse”.
Železný s Bobošíkovou se do Evropského parlamentu (EP) dostali na společné kandidátce, později je rozdělily ostré spory. Klaus je v kontrastu s pravidly pro udělení ceny. V nich se píše, že oceněna může být činnost “svědčící o mimořádné snaze o podporu lepšího vzájemného pochopení a užší integrace národů členských států”. Užší integrace je ale podle Klause nebezpečná.
Cena, kterou na počátku příštího roku obdrží 50 nominovaných, má podobu čestné medaile. Její vznik inicioval loni předseda EP Hans-Gert Pöttering. A ten se s dalšími europoslanci dostal při nedávné návštěvě na Hradě do rozepře s Klausem.
* * * *
Čeští europoslanci žádají v Bruselu omluvu za hulvátství vůči Klausovi11.12.2008 iDNES.cz
Roztržka delegace zahraničních europoslanců s prezidentem Václavem Klausem minulý týden na Hradě má dohru. Čeští europoslanci si stěžují předsedovi Evropského parlamentu a požadují omluvu. Podle Vladimíra Železného se jeho zelený kolega Cohn-Bendit choval podobně jako Reinhard Heydrich.
Za prezidenta Klause se postavil ještě o víkendu kongres ODS. Třebaže na něm prezident oznámil, že se vzdává postu četného předsedy, europoslanec Jan Zahradil prosadil usnesení, kterým strana chování evropské delegace odsoudila.
"Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering při jednání u prezidenta České republiky nebyl schopen garantovat důstojnou úroveň diskuse a výměny názorů o otázkách EU," říká se v něm například.
Klause se zastal i europoslanec ODS Hynek Fajmon. Pötteringovi adresoval otevřený dopis. "Po přečtení záznamu z tohoto jednání vás důrazně vyzývám, abyste se za vystupování delegace Evropského parlamentu v Praze omluvil," napsal mu.
Ještě dále zašel jeho kolega Vladimír Železný, místopředseda frakce IND/DEM. "Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského hradu zazníval v dějinách jen zřídka," píše Železný. "Přesně tímto tónem, a dokonce s podobným obsahem, hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou a pak velmi podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou."
V dopise předsedovi Evropského parlamentu si také posteskl, že jako vedoucí delegace "ponechal tomuto hulvátskému chování volný prostor".
Podobná slova zvolil i předseda slovenské KDS Vladimír Palko. "Takto se choval komunistický prezident Antonín Novotný vůči Slovákům v šedesátých letech. Takto s československými představiteli mluvili v roce 1968 představitelé Varšavské smlouvy," uvedl.
Cohn-Bendit: To přirovnání je směšné
Sám zelený europoslanec a bývalý revolucionář Daniel Cohn-Bendit odmítá takové přirovnání. "Srovnání s Hitlerem nebo Brežněvem není pouze zraňující, ale nevhodné. Mí prarodiče zemřeli v koncentračních táborech. Mí rodiče museli utéci z Německa v roce 1933. Nemusíte souhlasit s mými otázkami, ale vaše přirovnání jsou směšná," napsal v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
Železného zmínku o Heydrichovi pak odbyl svérázně. "Je to blbec," řekl na adresu poslance.
Ihned si ale do Čechů znovu "rýpnul". "Česká arogance mne začíná rozčilovat," odpověděl jednomu z čtenářů on-line rozhovoru.
Cohna-Bendita se po roztržce zastala slovenská europoslankyně Irena Belohorská, která byla součástí delegace a schůzky se účastnila. Tvrdí, že přepis, který Hrad zveřejnil, je mírně zpřeházený.
Mluvčí prezidenta Radim Ochvat to pro iDNES.cz odmítl a slíbil zaslat originální anglický přepis. To však nakonec kancelář neučinila.
* * * *
Železný: Poslanci EU hovořili s Klausem jako Heydrich
s Háchou
9.12.2008 (iHNed.cz) Jan Markovič
Václav Klaus se v pátek na Hradě dostal do sporu s delegací šéfů Evropského parlamentu. Vedoucí Klausovy kanceláře Jiří Weigl dokonce hovoří o tom, že takový tón jednání na Hradě nezazněl po celá desetiletí. Poslanec Daniel Cohn-Bendit prý pojal jednání jako provokaci.
"Lisabonská smlouva: Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat," řekl Cohn-Bendit, který je jako zelený poslanec popuzen Klausovým popíráním globálního oteplování.
Vedoucí výpravy Hans-Gert Pöttering ale Cohn-Bendita v jeho slovních útocích nezastavil. Dokonce ho po námitkách Klause ještě podpořil slovy: "My máme času dost. Každý z poslanců se Vás (míněn Klaus) bude ptát na co bude chtít."
Otevřený dopis od poslanců
Jednání "trestné výpravy" europoslanců popudilo nejen prezidentskou kancelář, ale i celou řadu poslanců. Otevřeným dopisem se rozhodl protestovat například
"Nadutý vrchnostenský tón vůči hlavě českého státu na půdě Pražského Hradu zazníval v dějinách jen zřídka," píše Železný v dopise adresovaném vedoucímu delegace Hans-Gert Pötteringovi.
"Přesně tímto tónem a dokonce s podobným obsahem tak hovořil jen nacistický říšský protektor Reinhard Heydrich s protektorátním prezidentem Emilem Háchou, a pak velmi podobně, o třicet let později, také delegace sovětských představitelů s prezidentem Ludvíkem Svobodou," pokračuje Železný, který v dopise Pötteringa důrazně žádá o omluvu.
Podobným způsobem reagoval i europoslanec Hynek Fajmon "V demokratické společnosti není možné, aby poslanci vystupovali způsobem, který předvedl pan Daniel Cohn-Bendit. Není možné, aby takto vystupovali ani vůči občanům a ani proti hlavě jednoho z členských států Evropské unie," píše Fajmon na adresu Pötteringova.
* * * *
Víno bude regulováno podle
“rozsypaného čaje”
8.12.2008 Prosperita
str. 25 Inspirace pro vás (kčr)
Organizace evropského trhu s vínem se bude řídit podle nových regulačních pravidel.
Poslanec Evropského parlamentu Vladimír Železný kritizoval, že jednotlivá ustanovení nejsou zařazena do speciálního předpisu pro vinaře, ale že je Evropská komise rozptýlila metodou “rozsypaného čaje” do jednotné regulační normy.
“Komise velmi nešťastně rozsypala ustanovení pro obchod s vínem do všech kapitol. Proti tomuto rozhodnutí protestovaly vinařské svazy včetně těch největších – francouzských, italských a španělských,” vysvětlil 24. listopadu 2008 na snídani s novináři, již zorganizovala Potravinářská komora ČR, V. Železný. Jak dodal,zklamání mu přineslo i to, že rozptýlenou formu regulace podpořili europoslanci ODS.
V. Železný se vyjádřil také k tzv. labelingu, který komplikuje potravinářům život. “Evropský parlament miluje labeling a vydává jedno nařízení za druhým. Týká se údajů, které musí být povinně uvedeny na každém potravinářském výrobku evropského původu a jimiž je nadměrně zahlcován konzument,” poznamenal V. Železný. “Jde například o to, kolik jednotlivých složek naplní doporučenou denní dávku,” dodal.
Zahlcování etiket na potravinách nepodstatnými informacemi jde však proti původní snaze dosáhnout toho, aby se spotřebitel lépe orientoval v nabídce potravinářského zboží. Zvyšuje také náklady výrobcům a oslabuje je v konkurenčním boji s mimoevropským zbožím.
* * * *
Soud
osvobodil Železného v kauze údajného poškozování věřitele
8.12.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dce zak
hs
Praha 8. prosince (ČTK) - Městský soud v Praze dnes v plném rozsahu osvobodil europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného a jeho tři někdejší právníky v kauze údajného pokusu o poškozování věřitele. Byli podezřelí z toho, že poškodili společnost CME tím, že se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči této společnosti.
Šlo o nejrozsáhlejší z trestních kauz Železného. Trestné činnosti se podle žalobce dopouštěli v letech 1999 až 2001. Poté, co CME uplatnila u mezinárodní arbitráže nárok na zaplacení dlužné částky přes 23 milionů dolarů (v roce 2001 zhruba 875 milionů korun), obžalovaní podle policie podnikali kroky k převedení majetku Železného na nové právnické osoby.
Společnost CME, která je staronovým majitelem Novy, se v trestním řízení žádné náhrady škody nedomáhala. Její pohledávka byla totiž v plné výši uhrazena - za Železného dluh uhradili v roce 2002 tehdejší vlastníci společnosti CET 21, skupiny PPF a MEF Holding.
* * * *
Čeští politici jsou
poživační amatéři
6.12.2008 Mladá fronta DNES str. 12 SOBOTNÍ ROZHOVOR
VILIAM BUCHERT
S europoslancem Vladimírem Železným o vzniku nové strany, Klausovi, Topolánkovi, Paroubkovi i Lisabonské smlouvě
Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova a dnešní europoslanec, patří mezi nejkontroverznější české politiky. Co si myslí o současné vládě? O ODS? A o Lisabonské smlouvě?
* Pane europoslanče, sledujete jako bývalý ředitel Novy vývoj v českých televizích?
Ano.
* A proč v Česku příliš neuspěla na Západě tak populární reality show?
Jako ředitel Novy jsem například zakázal pořad Big Brother. Cena za něj je přemrštěná a vyžaduje absolutní spolupráci diváka po celou dobu vysílání. Ale divák je už unavený. Navíc je smrtící, když reality show pouští proti sobě dvě televize.
* Ptám se proto, že jako reality show vypadá dnes česká politika, a divák je z ní už skutečně unavený.
Je velmi, velmi unavený. Ale hlavní problém české politiky je, proč do ní politici vlastně jdou.
* Proč?
Protože jsou chudí.
* To vy nejste.
Nejsem. Většina politiků neuspěla v podnikání, nikdy si nevydělali ani korunu nad standard běžných platů. Systém ČSSD i ODS trpí stejným problémem – politici těchto stran jsou zpravidla poživační lidé, kteří mají občas chuť rozhodovat.
* Jak občas? Jak to přesně myslíte?
Někteří dokonce trpí nechutí rozhodovat. Jestli někteří naši politici říkají, že nechtějí mít moc a nechtějí rozhodovat, ať nedělají politiku. Vždyť čekají od politiky jen další a další benefity.
* To zřejmě neřeknete nic hezkého ani o vládě Mirka Topolánka, že?
Jsem velmi zklamaný vládou. Zejména jejími postoji k evropské spolupráci a Lisabonské smlouvě.
* Jenže současný kabinet byl a je kritičtější k EU než předtím ČSSD.
Ano, ale její veletoč kolem Lisabonu, který je zdůvodňován obavami z Moskvy, považuji za mimořádně pokleslou argumentaci. Jsem zklamaný liknavostí, ledabylostí, amatérismem. Poláci si dokázali při jednání s Merkelovou vyjednat za 40 minut výjimku z charty základních práv EU. Česká vláda se ani neobtěžovala udělat si expertizu. Je to nezodpovědné. Nevím, zda to bylo způsobeno probíhající lyžařskou sezonou, či vnějšími vlivy.
* Narážíte na cesty premiéra za lyžováním státní letkou?
Vy jste to řekl. Vidím hlavně hluboké nesoustředění vlády ke klíčovým evropským otázkám, které mohou mít význam v průběhu dalších dvaceti let. To mě ohromuje.
* Co vás ještě ohromuje?
Že se tvrdí, že na jednu z nejotevřenějších ekonomik světa, což jsme my, že na tu montážní halu, což jsme my, nedopadne ekonomická krize. Je to nezodpovědné vůči občanům. Čeká nás přitom tvrdé období s drastickým snižováním zaměstnanosti. Podle všeho nás na jaře dopady krize dostihnou.
* Konvenuje vám v něčem opozice? Myslím především ČSSD.
Ne. Nenalézám v ní reálnou opozici vůči charakteristikám vlády, které jsem popsal. Bohužel.
* Když jste hovořil o benefitech plynoucích z politiky, už jste se rozhodl, zda budete příští rok kandidovat opět do europarlamentu?
Ještě ne. Jsem mezi dvěma póly – mezi kontinuitou, k níž by měl být člověk loajální, a mezi soukromým a osobním životem. Chcete dál trávit život na letištích a v autech, nebo nechcete? Nevím. Ač nerad, musím do toho započítat i svůj věk a to, čeho chci ještě dosáhnout.
* Kdy se rozhodnete?
Začátkem února. A mám to zatím tak 50 na 50. Jako v reality show.
* Europoslanci jsou málo vidět v českých médiích. Teď se hovoří o vzniku nových stran na pravici. Kde jste vy na politickém spektru?
Výrazně vpravo. Ve smyslu konzervativním. Nejblíže bych se cítil v britské konzervativní straně.
* V souvislosti s novou stranou se objevilo i vaše jméno. Myslíte si, že je taková strana u nás potřebná?
Ukážou to parlamentní volby a indikátorem bude už příští rok hlasování do Evropského parlamentu.
* Jak se zakládání nové strany týká vás osobně?
Vždyť já jsem předsedou politické strany – Nezávislých demokratů. A ty nechci opustit. To by bylo pomýlené a politicky nekorektní.
* Odpovězte mi jasně. Mohl byste být členem nové politické strany?
To je složitější otázka. Možná vaši čtenáři netuší, že v Evropě existují národní strany a také evropské strany. Byl jsem společně s několika dalšími lidmi před několika týdny zakladatelem evropské strany Libertas, která má kořeny v Irsku. Chci desetkrát zdůraznit, že k tomu, aby vznikla Libertas Česká republika, je ještě čas. Střízlivě by se měly zhodnotit její možnosti a zda její činnost může imitovat činnost Libertas v Irsku.
* Kdyby vznikla česká Libertas, byla by vaše strana její součástí?
Nikoli. Zvažovali bychom, zda bychom jako evropská strana přijali její českou část. Ale pokud by ta byla blízká Nezávislým demokratům, tak by nic nebránilo spojení. Uvidíme po kongresu občanských demokratů, zda se z ní někdo vydá jiným směrem.
* Vy novou pravicovou stranu u nás tedy skutečně nezakládáte?
Je to řízená kampaň.
* Kdo ji řídí?
Osoby končící na -ík. Těch je dost kolem čelných představitelů.
* Mezi “íky” mohu zařadit jména Marek Dalík a Jaroslav Tvrdík?
Můžete. Zpráva o nové straně byl mimořádně obratný krok, který měl před kongresem ODS odstřelit ty, kteří nebudou nadšeni z výběru delegátů a z toho, jakou platformu kongres zaujme k Lisabonu a dalším klíčovým otázkám. Ti měli být předem označeni za pseudosarajevské zrádce.
* Objevilo se i to, že byste mohl financovat založení nové strany.
Co vy víte o mých financích?
* Před chvilkou jste přece říkal, že nejste chudý.
Nejsem. Mám na důstojný život. Ale nejsem osoba, jako se to stalo v Irsku, abych mohl založit velkou a velmi dobře dotovanou stranu.
* A další spekulace: tvářemi nové strany bude i Jana Bobošíková a Vladimír Železný. Jenže vaše vztahy s ní nejsou nejlepší.
Nejsou. Objevilo se to záměrně a bylo by komplikované být spolu v jedné straně. Už jenom, že se objevuje jméno Železný, vždyť to jméno považují mnozí za kontroverzní, a to má sloužit k diskreditaci některých lidí, kteří chtějí založit novou stranu. A uznávám, že jsem svým způsobem poškozující jméno, dokud nedoběhnou moje trestní kauzy.
* V jakém stavu vlastně jsou?
Opět se teď oddálil už jeden mnou vyhraný spor. Na jak dlouho? Na pět, na šest měsíců? To budeme akorát někde u eurovoleb. Letos v březnu jsem se svými trestnými kauzami vstoupil už do desátého roku. Nic není přitom pravomocně uzavřeno. Zatím jsem vše přežil, ale příjemné to není. Kvůli těm kauzám jsem například mimořádně cudný ve vztahu k panu prezidentovi.
* Cože? Vy a cudný?
Myslím to vzhledem k hodnocení názorové blízkosti s prezidentem.
* Vždyť jste si názorově blízcí. Jste zván na recepce na Hrad, chodíte na křty jeho knížek, byl jste na jednání Ústavního soudu v Brně, kde on kritizoval Lisabonskou smlouvu.
Máme velmi výjimečného prezidenta. Málokdy jsme měli prezidenta s takovou intelektuální kapacitou a výbornou schopností analýzy. Až s doběhem času to veřejnost ocení.
* I o vás se kdysi hovořilo jako o možném kandidátovi na prezidenta.
Vždy jsem to vylučoval. Jsem člověk exekutivní. Kdybyste se mě zeptal, zda vylučuji na věky věků post premiéra, tak bych byl náchylný to vyloučit vzhledem k věku či únavě, ale úplně to vyloučit nemohu.
* Tak jste se sám teď kandidoval. Souvisí úvahy o vzniku nové strany s odporem některých lidí s Lisabonskou smlouvou?
Ta je spouštěcím mechanismem. ODS totiž driftuje doleva od původních základů, a toto je výsledkem. Topolánkova skupina není schopna reflektovat jiné názory. Pokud ODS nebude schopna přijmout alternativní postoj k Lisabonské smlouvě, tak se rozštěpí. To se projeví i při sestavování kandidátek této strany do europarlamentu a sněmovních voleb.
* A kandidáti do Evropského parlamentu se mohou těšit v budoucnosti navíc na daleko větší platy.
Ano, budou nově placeni přímo Evropskou unií a plat bude oproti dnešku mnohonásobný. Umím si proto představit, že nastane větší tlačenice na kandidátkách stran, protože ti, co nejsou ještě zabezpečeni a nedokázali se zajistit státními zakázkami, se budou snažit se tam dostat.
* Zúčastnil jste se jednání Ústavního soudu v Brně o Lisabonu. Jaké máte vůči smlouvě hlavní výhrady?
Problém je bohorovnost vlády, která neinformovala občany. Smlouva dává v případě hlasování nepřiměřenou moc velkým zemím. Když je odbouráno právo veta, tak stačí Německo s Francií a jeden další velký stát a je prakticky rozhodnuto. Je to pro nás drasticky nevýhodné. Neznám případ v politických dějinách, že by si nějaká země vyjednala podmínky přistoupení k nějaké organizaci, získala za to nějakou volební váhu a tu pak, aniž dostala sebemenší protihodnotu, odevzdala. To udělala Česká republika i další země. Lisabonem se narovnává poválečná disproporce, kterou trpělo Německo.
* Nemluvíte o tom pouze kvůli jistým problémům s Německem?
Trochu tím narovnáváme výsledek druhé světové války. Do jisté míry ponecháváme Německu část našeho vítězství, mám-li to říci brutálně. Z hlediska elementární politické mravnosti není vhodné, aniž to bylo vyobchodováno, odevzdat téměř polovinu své volební síly.
* Jaké další možné nebezpečí v Lisabonské smlouvě vidíte?
Nesystémově je do ní zařazena Listina základních práv a svobod. Z ní si vyjednali výjimku Britové ze sociálních důvodů a Poláci z důvodu možných restitucí německého obyvatelstva, které bylo z jeho území odsunuto po válce.
* Někteří říkají, že Lisabon prolomí Benešovy dekrety. Je to tak?
Neprolamuje dekrety, ale prolamuje možnost restituce majetku pro sudetské Němce. To jsou dvě odlišné věci. Lisabonská smlouva do sebe zabudovává chartu, kterou mají státy už stejně přijatou v nějaké podobě. Jenže tím, že se zařadí do Lisabonu, tak z ní učiní nikoli právo na úrovni národní, ale právo výhradně na úrovni Evropské unie. Pozor, jedná se o práva individuální a současně zavádí Lisabonská smlouva rozšířené občanství EU a také to, že rozhodnutí evropské je vždy nadřazeno.
* Co to může podle vás znamenat?
Zatímco teď rozhodovaly s konečnou platností české soudy a zamítaly restituce majetku sudetských Němců ze známých důvodů, pak by se o tom mohlo rozhodovat u Evropského soudního dvora v Lucemburku. Tam Malťan, Fin a Portugalec budou rozhodovat o tom, zda sudetský Němec, který tam už přijde jako evropský občan, je nadán stejným právem k restituci jako český občan na našem území. Na základě principu rovnosti budou podobní lidé tvrdit, že jsou diskriminováni, a podle toho může být rozhodnuto.
* Vy si skutečně myslíte, že by se něco takového mohlo dít?
Vím, že se to stane. Mají dokonale připravené žaloby a budou se odvolávat na analýzy českých právníků. Čeští politici se v tom navíc vůbec neorientují. Nález, my vám nebudeme vracet restituce, už nebude probíhat na základě českého přezkumu, ale na základě získání evropského občanství.
* Ale všichni naši politici tvrdí, že dekrety jsou neprolomitelné.
Jsou. Ale na základě toho, že bude porušeno evropské právo o rovnoprávnosti, bude řečeno, že český občan může restituovat a jiný ne a že to nejde. Všichni mají mít stejná práva jako evropští občané.
* Byl odsun sudetských Němců po válce na základě kolektivní viny tedy podle vás spravedlivý?
Je skutečně problém, že vina nebyla zkoumána individuálně. S tím mohou někteří lidi argumentovat a podle mě uspějí. A můžeme si my dnes dovolit jim zaplatit?
* Otázky kladu s dovolením já.
Dobře, ale sám víte, že peníze na to nejsou a nebudou.
* Brněnský Ústavní soud argumentoval pro Lisabon také politicky. Mají takto soudci postupovat?
Byl jsem tím šokovaný. Například zaznělo, že po přijetí Lisabonské smlouvy bude muset v případě další stížnosti na ni zaujmout soud eurokomformní postoj. Co to je? Kde to vzali? To není v naší ústavě. Vyslechli jsme ideologickou přednášku o globalizaci, kterou bych čekal od zelených či socialistů. Levicovou přednášku o nutném blahu evropské integrace, která čelí zlu globalizace. Jenom jsem valil oči. Takový extrémní postoj jsem neslyšel ani od levičáků v Evropském parlamentu. To je zcela nebývalé! Chybělo mi už jen jako zdůvodnění globální oteplování.
* Jak to podle vás nakonec s ratifikací Lisabonské smlouvy dopadne?
Ale vždyť ona je mrtvá! Irové ji odmítli. Není co ratifikovat! Nemůže platit, když ji Irové odmítli.
* Může se přece referendum v Irsku opakovat.
Proč? Není podle dohod možné Lisabonskou smlouvu měnit. Změní-li se jen tečka na dokumentu, tak se musí opakovat celý proces ratifikace. Smlouva je mrtvá a neplatí. Jinak bychom narušili princip právnosti Evropské unie. Smlouva je spiknutím evropských elit.
* * * *
Odpůrci Lisabonu vytáhli
obavy o dekrety
3.12.2008 Právo str. 4 Zpravodajství
Naďa Adamičková
Marie Königová
Odpůrci Lisabonské smlouvy varují před možným prolomením dekretů prezidenta Beneše. Mluví o tom prezidentův tajemník Ladislav Jakl, místopředseda ODS Petr Bendl či europoslanci Vladimír Železný a Jana Bobošíková.
Jako první varoval před smlouvou letos v lednu v Právu Železný. Ten nedávno vydal prohlášení, v němž tvrdí, že případné roztočení restitucí majetku odsunutých Němců může v ČR vést až ke státnímu bankrotu, protože se to může týkat až třetiny majetku. Své obavy opírá o názor ústavního právníka Václava Pavlíčka. Ten Právu řekl, že Lisabonská smlouva ani Charta základních práv EU, která je její součástí, nemohou zpětně revidovat dekrety.
Přesto podle něj oba dokumenty zakládají s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU nebezpečí restituce majetku zabaveného odsunutým Němcům.
Podle Pavlíčka by se to mohlo stát u dosud neukončených restitučních případů. U nich by ČR mohla být Evropským soudem v Lucemburku odsouzena k tomu, aby odstranila všechna diskriminující ustanovení.
“Již několikrát bylo v judikatuře soudu upozorňováno, že ČR tím, když zvýhodňuje české občany v restitučním řízení, vlastně diskriminuje ostatní,” uvedl Pavlíček. Podle něj i proto sledovali s velkým zájmem jednání Ústavního soudu právě restituenti z řad šlechticů, kteří chtějí zpět majetek odňatý na základě dekretů. Možnost prolomení či obejití Benešových dekretů nevylučují ve svých mediálních prohlášeních i další čeští politici: Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Hynek Fajmon (všichni ODS) či Miloslav Ransdorf (KSČM).
“Při pochybnostech raději neratifikovat”
Nezařazený poslanec Jan Schwippel, velký odpůrce Lisabonské smlouvy, tvrdí, že dekrety nebudou touto smlouvou ohroženy. Ale připouští-li možné roztočení restitucí Pavlíček, pak je Schwippel přesvědčen, že existuje-li takováto sebemenší pochybnost, pak prostě není možné smlouvu ratifikovat.
Pochybnostem v neděli oponoval hejtman a poslanec David Rath (ČSSD). “Já bych byl naprosto poslední z těch, který by souhlasil nebo vůbec naznačil souhlas, že by se měly otevírat, natožpak zpochybňovat, nebo dokonce rušit Benešovy dekrety,” prohlásil.
Podle Klausova tajemníka Jakla existují právní rozbory, které hovoří o tom, že přijetím Lisabonské smlouvy by klesla právní jistota českých občanů.
“Představme si, jak nějaký tribunál, kde bude sedět Fin, Portugalec a Kypřan, bude rozhodovat, jestli se má nebo nemá vydávat nějaký majetek, bez znalosti kontextu historického a jakéhokoli jiného,” řekl v ČT Jakl. Ten chce Václavu Klausovi doporučit, aby se obrátil ve věci Lisabonské smlouvy na Ústavní soud.
Možnost prolomení restituční hranice v ČR se nelíbí ani šéfovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS). Nedávno na adresu právních pochybností pronesl: “V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat – vystupme z EU,” řekl Sobotka.
* * * *
Rozhodnutí ÚS umožňuje
pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy
26.11.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dce zak
jd
Praha 26. listopadu (ČTK) - Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), že šest bodů lisabonské smlouvy reformující EU není v rozporu s českou ústavou, umožňuje podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) pokračovat nyní v procesu ratifikace smlouvy v parlamentu. Předseda vlády to uvedl v prohlášení zveřejněném krátce poté, co soud dnes oznámil svůj verdikt. Rozhodnutí soudu uvítal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) i zahraničněpolitický expert ČSSD Lubomír Zaorálek.
"Nicméně i nadále očekávám, že odborná i veřejná debata bude pokračovat," uvedl Topolánek s tím, že rozhodnutí Ústavního soudu "bere na vědomí". "My už jsme vše potřebné udělali. My jsme poslali smlouvu do sněmovny a senátu včas a nyní je to zcela v rukou organizačních výborů parlamentu, nikoli předsedy vlády," vyhnul se Topolánek odpovědi na otázku, zda požádá sněmovnu a Senát o urychlené projednání lisabonské smlouvy.
"Samozřejmě, že proces bude pokračovat, vláda rozhodně ho nebude nijak brzdit, bude na obou komorách, aby v ratifikaci pokračovaly," uvedl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Poznamenal, že je možná škoda, že soud neposoudil celou smlouvu, i když mohl. Myslí si, že soudci se možná báli, aby nevytvořili precedens a "do budoucnosti si nepřidělávali moc práce". Podle Vondry se nyní otevře spíš politická debata.
Podle Schwarzenberga je výrok soudu "dobrá zpráva pro nás i pro Evropu". Přes zpoždění, které kvůli projednávání nastalo, byly veškeré pochybnosti, které vyslovil Senát, rozptýleny, uvedl. "Lisabonská smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem. A za tuto jistotu buďme vděčni," dodal ministr.
Vicepremiér a předseda SZ Martin Bursík označil rozhodnutí soudu za "vynikající zprávu" pro ČR. "Teď musí bezodkladně pokračovat proces ratifikace v obou komorách parlamentu. Je v zájmu českého předsednictví ratifikovat lisabonskou smlouvu co nejdříve," připomněl Bursík. Zelení žádají v této věci co nejrychlejší svolání mimořádné schůze sněmovny.
Ministr a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL) označil rozhodnutí soudu za správné. Smlouvu je podle něj možné ratifikovat ještě letos.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš poznamenal, že dopředu nečekal nic. "Tlak ze strany prezidenta jsem vnímal jako velmi výrazný," poznamenal Dolejš, který zdůraznil, že uznává autoritu ÚS a jeho rozhodnutí. Komunisté si nicméně stále myslí, že o přijetí lisabonské smlouvy by se mělo rozhodovat v referendu.
Ústavní soud však lisabonskou smlouvu možná nezkoumal naposledy. Skupině poslanců, senátorů a prezidentovi zůstává možnost znovu podat návrh na posouzení souladu některé části smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh mohou podat v dalších fázích ratifikace smlouvy. Soud tentokrát nehodnotil dokument jako celek, ale pouze ty jeho části, proti nimž dostal od Senátu konkrétní argumenty.
Senátor ODS Jaroslav Kubera, který spolu s kolegy jednání u ÚS inicioval, dnes ČTK řekl, že ani po rozhodnutí soudu pro lisabonskou smlouvu ruku nejspíš nezvedne. Jde podle něj o dokument, který by snížil význam menších států. Se svým rozhodnutím prý počká až na postoj Irska. Irové letos v referendu řekli lisabonské smlouvě "ne". Nyní hodlají s unií jednat tak, aby rozptýlili své obavy a mohli uspořádat referendum nové.
Podle europoslance Vladimíra Železného je klíčový právě irský nesouhlas se smlouvou. "Podle pravidel Evropské unie je lisabonská smlouva neplatná, mrtvá. To 'ne' se nedá obejít tak snadno, jak si eurooptimisté představují," řekl ČTK Železný. Nález soudu ho překvapil, protože výhrady ke smlouvě jsou podle něj jednoznačné. Železný se pozastavil především nad argumentací soudu, který dával význam smlouvy do souvislosti s globalizací.
Zahraničněpolitický expert ČSSD a místopředseda Poslanecké sněmovny Zaorálek dnes ČTK řekl, že podobný výrok soudu není překvapivý. Připomněl, že lisabonskou smlouvu zkoumaly ústavní soudy několika zemí a schválilo ji 25 parlamentů v Evropě. "Nebyl vůbec důvod k tomu podání. Tím spíš, že Poslanecká sněmovna a Senát podle jedné varianty, o které se mluví, by o smlouvě měly hlasovat ústavní většinou. Samozřejmě, že parlament může provést krok, kterým i mění ústavu či přijímá ústavní rozhodnutí," poznamenal. Smlouvu nyní podle něj mohou okamžitě začít projednávat poslanecké výbory.
* * * *
Železný: Konečně to
slyšela i veřejnost
26.11.2008 Právo str. 3 Zpravodajství
(jac, pko)
* Označujete se za eurorealistu. Co vám vadí na smlouvě?
Mne překvapuje, jak úspěšná je politika EU v zatemňování podstaty věci. To znamená vytvoření velmi nepřehledného, obrovitého dokumentu o 3600 stranách, do kterých je formou rozsypaného čaje nenápadně rozptýlena řada ustanovení, která se bolestně dotýkají naší ústavnosti. Právě to znemožnilo evropské i české veřejnosti seznámit se s podstatou smlouvy. Důležité je, že to slyšela veřejnost. Vlastně poprvé mohla uvažovat o podstatě smlouvy. Logicky ji vláda brání. Jako exekutiva získá pravomoci v Radě Evropy, zatímco národní parlamenty umřou.
* Jak hodnotíte jednání ÚS?
S velkými rozpaky. Překvapilo mě hlavně vystoupení Alexandra Vondry. Já jsem s ním mluvil hned poté a on připustil, že samozřejmě neřekl vše, ale jen něco. Vykládat například zahrnutí Listiny základních práv EU do smlouvy jen jako problém týkající se pouze EU a jejích institucí, je krajně nepřesné. Ten problém je opačný. Zahrnutí oné Listiny do smlouvy totiž umožní každému jednomu občanovi, aby se přímo obrátil na soud v Lucemburku a obešel tak kompetence českého státu a jeho soudů. A takhle se může rozhodnout kdokoli – třeba sudetský Němec, který kdysi přišel o majetek. A to je úplně nová situace. Tím se soud nezabýval. Velmi se mi líbilo vystoupení pana prezidenta.
* Co si myslíte o procesu ratifikace smlouvy v EU?
Myslím, že Unie si vytvořila dokonalý mechanismus tlaku. Ona se vždycky snaží z jedné nebo dvou zemí udělat černé ovce. Teď jsou to ČR a Irsko. A hned slyšíme – Jste jediní! Jestli to nezměníte, bude to katastrofa! Takto Unie postupovala ve všech zemích. Nelze pominout, že na stole leží už francouzské ne, nizozemské ne, irské ne, české rozpaky a německé neschválení. To už je významný blok, ale je to bohužel zcela ignorováno.
* * * *
Na jednání o lisabonské
smlouvě přišel Klaus a politici i Kinský
25.11.2008 Zpravodajství ČTK str. 0 dbn zak
tmd
Brno 25. listopadu (ČTK) - K jednání o souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem přišli jako účastníci řízení prezident Václav Klaus, šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) a vicepremiér Alexandr Vondra (ODS). Senát, který navrhl přezkoumání smlouvy Ústavním soudem, zastupuje místopředseda Jiří Šneberger (ODS). Rokování o smlouvě, jež má změnit fungování Evropské unie, začalo v 09:00, patnáctka ústavních soudců je kompletní.
V zaplněné jednací síni jsou také známé tváře, například potomek šlechty František Oldřich Kinský, jenž se neúspěšně domáhá vydání rozsáhlého souboru nemovitostí zabaveného po druhé světové válce. Podle některých odpůrců lisabonské smlouvy může tento dokument dopadnout i na Benešovy dekrety a některé restituční spory. Kinský přišel společně s Girolamem Giormanim z Hnutí na obranu majitelů realit, jenž je bojovníkem proti regulovanému nájemnému. Dostavil se také europoslanec Vladimír Železný.
Už před jednáním se před budovou soudu sešla skupinka odpůrců lisabonské smlouvy z různých krajně pravicových uskupení.
Česko je v EU poslední zemí, která o smlouvě dosud nijak nehlasovala. Čeká se právě na stanovisko patnáctky ústavních soudců, proto patří dnešní jednání k vůbec nejsledovanějším v posledních letech. Lisabonská smlouva má unii po krachu euroústavy přinést potřebné reformy institucí a rozhodování. Česko bude od ledna příštího roku Evropské unii předsedat. Kritici smlouvy se domnívají, že by Česko kvůli lisabonské smlouvě mohlo ztratit část své suverenity, podle vlády nic podobného nehrozí.
* * * *
Miroslavská gulášovka
19.11.2008
Znojemsko str. 5
-trek-
Čtyřicet vzorků gulášů nabídli miroslavští na své tradiční, letos již dvanácté Gulášovce. “Narozdíl od Pekingu v Miroslavi žádné dopingy nefungují, proto tady vždy dostanete řádný guláš,” pochvaloval si Vladimír Železný. Jeden z několika čestných hostů přivezl svůj Železný guláš. V nabídce byl také třeba Kuřecí z radnice i Socánkovo pohlazení. Zájem o gulášové speciality byl obrovský. Lidé si oblíbenou akci pochvalovali a kromě hojného ochutnávání tančili a bavili se až do pozdních nočních hodin.
* * * *
ČD partnerem výstavy
fotografií
30.10.2008
Železničář str. 4 Obchod - provoz - investice
MARTIN NAVRÁTIL
České dráhy, a. s., jsou hlavním partnerem výstavy fotografií Jaroslava Brabce, jež byla slavnostně v pátek 10. října otevřena v soukromé galerii Zlatá husa v Praze v Dlouhé ulici.
Jaroslav Brabec je nejen známým režisérem a kameramanem - režíroval třeba televizní seriál Hraběnky a natáčel vedle mnoha jiných filmy Andělská tvář, Z pekla štěstí 2, V erbu lvice, O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Krvavý román, ale desítky let také pilně a fotograficky fundovaně portrétoval významné představitele české výtvarné scény. Na kvalitních černobílých zvětšeninách návštěvník pohlédne do tváře Kamilu Lhotákovi, sestrám Válovým, Adrieně Šimotové a mnoha dalším. Výstava je vlastně příležitostným spojením Brabcových fotografií a vybraných děl ze sbírek galerie Zlatá husa, které dokumentují tvorbu portrétovaných umělců. Manažerkou projektu je Olga Menzelová-Kelymanová, akce se koná s podporou Ministerstva kultury ČR, městské části Praha 1 a společnosti Thalia Picta. Výstavu připravila kurátorka Magdalena Juříková. Vernisáži byly přítomny některé osobnosti kulturního a politického života, mimo jiné třeba výtvarník Jiří David nebo europoslanec Vladimír Železný. Pokud byste chtěli výstavu zhlédnout i vy, pak se do Dlouhé ulice vydejte, ale buď pouze v pondělí mezi 15. a 18. hodinou, a nebo i jiné dny, ovšem jedině po telefonické domluvě na čísle 224 818 638.
* * * *
Europoslanci a akademici řešili Lisabonskou smlouvu
21.10.2008 Liberecký deník str. 4 Region
(vk)
Liberec/ Setkání občanů a europoslanců se konalo v kongresovém sále libereckého centra Babylon 30. září. Hlavními tématy Fóra občana byla Lisabonská smlouva – stupeň evropské integrace, měnová unie – výhody a nevýhody eura a význam voleb do evropského parlamentu. Diskuze se stočila i k nejaktuálnější situaci na světových burzách. S účastníky přišli diskutovat europoslanci Vladimír Remek, Vladimír Železný, Jaromír Kohlíček, europoslankyně Jana Hybášková, akademici Pavla Netušilová a Tomáš Křivka ze ZČU v Plzni. Informační kancelář Evropského parlamentu zastupoval Jindřich Pietras. Fora se zúčastnilo asi 110 občanů, převážně studentů zabývajících se budoucností našeho státu a Evropské Unie.
* * * *
Německý
socialista Jo Leinen se opřel do Železného kvůli Benešovým dekretům
18.10.2008 euportal.cz 00 Politika
Lukáš Petřík
Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.
Předseda Ústavněprávního výboru Evropského parlamentu socialista Jo Leinen z německé SPD reagoval na iniciativu europoslance Vladimíra Železného ohledně Benešových dekretů. Za velký nesmysl Leinen označil Železného tvrzení, že evropská Charta základních práv jako součást Lisabonské smlouvy by mohla vést k restitučním nárokům sudetských Němců nebo Maďarů vůči České republice nebo Slovensku.
Podle Leinena platí obecná právní zásada, že právní předpisy nemají zpětnou účinnost. Navíc rozsah působnosti evropské Charty základních práv je dle jeho tvrzení omezen pouze na akty Evropské unie a nevztahuje se na akty, které byly přijaty na národní úrovni. Evropská unie nemá podle Leinena žádnou kompetenci v otázkách vlastnictví ani v otázkách odškodnění po vyvlastňovacích aktech.
„Odpůrci Evropy jako Vladimír Železný neustále vymýšlejí nové absurdity, aby zablokovali proces evropského sjednocování, komentoval europoslanec Leinen,“ teze inzerátu, který Železný zveřejnil v deníku Mladá Fronta DNES.
Charta jako součást práva EU ale podle Železného pomíjí české soudy a umožňuje sudetským Němcům domáhat se restituce zabaveného majetku přímo u nově příslušného Evropského soudního dvoru v Lucemburku. Charta prý umožní dokonce přezkoumávat již platná a zdánlivě konečná rozhodnutí českých soudů o požadavcích sudetských Němců na odškodnění.
V případě ratifikace Lisabonské smlouvy se podle Železného sudetští Němci budou moci, ovšem už jako evropští občané, obracet na soud EU v Lucemburku s žalobou na Českou republiku pro porušení principu rovnosti a z něj pak vyvozovat diskriminaci s následnou majetkovou škodou, s nárokem na plnou restituci od českého státu. Přitom nepůjde o retroaktivitu.
„Pan Leinen nemluví pravdu. Ratifikace Lisabonské smlouvy může, a to bez přehánění, přivést Českou republiku ke státnímu bankrotu. Od pana Leinena z německé a eurocentralistické SPD jsem tento postoj očekával. Byl to ostatně on, kdo peskoval prezidenta Václava Klause kvůli jeho odmítavému postoji k dnes již zamítnuté euroústavě. Lisabonská smlouva je reinkarnací euroústavy,“ řekl Euro.cz Vladimír Železný v reakci na Leinena.
Přední český ústavní právník profesor Václav Pavlíček před časem upozornil, že Charta jako součást Lisabonské smlouvy sice nemůže zpětně revidovat Benešovy dekrety, že však s ohledem na nově posílený princip rovnosti občanů EU zakládá nebezpečí restituce zabaveného majetku sudetských Němců.
Železný také napsal 23. září dotaz ministru vnitra Ivanu Langerovi, zdali má vláda již stanovisko k podání skupiny 47 sudetských Němců k Vysokému komisaři pro lidská práva OSN v Ženevě z února 2008, ve kterém se domáhají nejen osobní rehabilitace, ale zejména restituce majetku zabaveného při odsunu. Vládě České republiky byla dána lhůta šesti měsíců na odpověď.
Někteří čeští politici jako například Jan Zahradil, Jaroslav Kubera, Jana Bobošíková, Miloslav Ransdorf či Hynek Fajmon v reakci na dotaz Euro online nevylučují možnost prolomení či obejití Benešových dekretů v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, protože tyto otázky bude nyní posuzovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku na základě požadavku nediskriminace obsažené v Listině práv EU, jež je součástí Lisabonské smlouvy.
„V momentě, kdyby tu došlo k prolomení restitučního data, a to je 25. únor 1948, a kdyby se tady otevřely všechny problémy majetkové z hlediska odsunu sudetských Němců a otevřela se otázka takzvaných Benešových dekretů, potom já budu ten první, který začne říkat ´vystupme z Evropské unie´,“ řekl Euro.cz předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například legální migrace, doprava nebo energetika. Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.
Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo.Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním a smlouva konstituuje plnohodnotný typ eurounijního občanství, které bylo dosud doplňkem k národnímu.
Ve smlouvě je rovněž zakotvena společná zahraniční i bezpečnostní politika EU. Proto se například český prezident Václav Klaus domnívá, že Lisabonská smlouva de facto mění EU v nový evropský superstát, kterému budou podřízeny členské státy EU.
* * * *
Na vlašák
je Tanzberg
15.10.2008 IN magazín str. 28 Víno LIBOR ŠEVČÍK
PŘI HODNOCENÍ VÍN V HOTELU HOFFMEISTER TENTOKRÁT ZVÍTĚZIL RYZLINK VLAŠSKÝ
Společnost zapálených milovníků vín a jeho amatérských znalců známá pod názvem Dlouhý stůl přátel vína se opět sešla v hotelové vinotéce, aby pro IN magazín vyhodnotila další sérii moravských a českých bílých a růžových vín ročníku 2007.
Ze zkoumaných vzorků sestavil každý účastník pětici nejlepších a z nich potom vzešla tři vína, která se dostala na pomyslnou bednu. Představujeme je v dnešní Ochutnávce.
Přes vzrůstající kvalitu i oblibu růžových vín se tentokrát do špičky nedostal klaret z Rulandského modrého z Mělníka ani dobře pitelné růžové z Frankovky z Kobylí. Bílé vzorky byly vyváženější, harmoničtější, plnější, vesměs se skvělou dlouhou dochutí. Takový byl i vítězný loňský Ryzlink vlašský z mikulovského vinařství Tanzberg z vinice Železná. Zdejší “vlašáky” patří od samého vzniku vinařství, u kterého stál bývalý šéf TV Nova Vladimír Železný, k tomu nejlepšímu, co se v této odrůdě u nás prezentuje. Pravda, ochutnali jsme v povedenějších ročnících i lepší vzorky, než je tento loňský, ale odrůdová čistota je i tentokrát bez poskvrnky.
Opět by to mohla být přímo školní ukázka toho, jak má Ryzlink vlašský vypadat. Dříve podceňovaná odrůda dokazuje, že když se jí dá patřičná péče a roste tam, kde se jí daří nejlépe, vzniká z ní vynikající víno. A vinice Železná patří k nejlepším lokalitám pro Ryzlink vlašský, které v našich vínorodých krajích jsou.
Pěkná “milerka”
Velice podařený byl také Müller Thurgau ze Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice. Celkově nakonec skončil sice třetí, ale i tento vzorek byl příkladem, jak lze z podceňované odrůdy, která se sklízela hlavně na množství a kvalita trpěla, připravit velice dobře pitelné víno.
Celkově druhý Ryzlink rýnský z vinařství Sonberk jenom potvrzuje staré rčení, že tato odrůda révy vinné je králem vín a vínem králů. Ochutnávka u dlouhého stolu opět potvrdila, že v bílých vínech můžeme směle soutěžit s ostatním světem. Zvlášť v odrůdách, které jsou v českých a moravských vinicích už po staletí doma.
Ochutnávka
Ryzlink vlašský 2007 kabinet Výrobce: Vinařství Tanzberg Mikulov Vinařská obec: Perná Trať: Železná Charakteristika: Víno zlatavě slámové barvy s příjemnou vůní s citrusovými tóny. V chuti plné, minerální, s pikantním nástupem a výrazným ovocitým charakterem. V dlouhém závěru dominuje příjemná kořenitost.
Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr Výrobce: Vinařství Sonberk Pouzdřany Vinařská obec: Popice Trať: Sonberk Charakteristika: Víno medově zlatavé barvy s jemnou elegantní vůní s převahou celé škály citrusového aroma. V plné chuti s ovocným nástupem působí vyzrále, s výraznou mineralitou a dlouhou medově ovocnou dochutí.
Müller Thurgau 2007 kabinet Výrobce: Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice Vinařská obec: Velké Pavlovice Trať: Poštory Charakteristika: Víno světle slámové barvy s jemnou, avšak intenzivní vůní, v níž se snoubí kořenitost s aromatem zralých hroznů. Ve svěží chuti je příjemný kořenitý nástup, typický pro tuto odrůdu, stejně jako chlebovinka, která se v doznívání mění v ovocné tóny.
* * * *
MEP
Vladimír Železný: EU resembles our communist past
06.10.2008 Jan Richter
Mr Železný, do people still address you director, or pane řediteli in Czech?
There is another scandal involving the current TV Nova in which its reporters worked together with a member of the Czech Parliament, Mr Tlustý, who provided some staged photos of himself in an attempt to show that Czech politics was rotten and immoral. What do you think of this case? Could it have happened under your leadership?
In one of your motions in the European Parliament, you have proposed a moratorium on the use of the word “sustainable”. What is it that bothers so much about this particular word?
* * * *
Konflikt
Rusko versus Gruzie
31.8.2008 Prima TV str. 5 13:00 Nedělní partie
redaktor
--------------------
Rusko prohlásilo, že na podepsanou polsko-americkou dohodu o umístění
antiraket v Polsku bude reagovat víc než jen diplomaticky. Podle Moskvy
radar v České republice bude moci sledovat prakticky celou evropskou část
Ruska. A antirakety v Polsku v dohledné budoucnosti prý nebudou mít jiný
cíl než ruské mezikontinentální balistické rakety. Moskva se domnívá, že
systém se bude rozšiřovat a vylepšovat, takže Rusko bude nuceno reagovat,
a to nejen diplomatickou cestou. O mocenských aspiracích a údajných
obavách Ruska řekl nedávno bývalý český prezident Václav Havel, že po
mnoho staletí existuje takový ruský problém, že Rusko přesně neví, kde
začíná a kde končí. I když je to největší země světa, přesto má pocit, že
je taková trochu malá a že ji ohrožují ti nepatrní sousedé, které kolem
sebe má. Prohlásil Václav Havel.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Dobrý den, vítejte, teď máme dalšího hosta a tím další hostem je
europoslanec Vladimír Železný, dobrý den.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Dobrý den.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jak jsme slyšeli, to téma je jasné, konflikt v Gruzii, Rusko versus
Gruzie. Já možná začnu trošku netradičně a zeptám se vás na osobní otázku.
Jaký vy máte vlastně osobně vztah k Rusku, v kterém jste se narodil, v
Samaře, a kde jste tři roky jako malé dítě byl?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Rusko je velká a velice významná země, je to kontinent.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
To není osobní vztah.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Osobní, osobní vztah třeba k ruské kultuře a k ruské řeči mám mimořádně
hluboký.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Naše hlasovací otázka dnes pro naše diváky zní, jestli se bojí dnešního
Ruska. Kdybych stejnou otázku položil vám, jaká by byla odpověď?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nebojíme se Ruska z jednoho důvodu, protože jsme pevně zakotveni v
Severoatlantickém paktu. To ukazuje, oč důležitější byl náš vstup do
Severoatlantického paktu než náš vstup do Evropské unie.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Je podle vás Rusko dnes, které je ekonomicky daleko silnější a
sebevědomější, než bylo třeba před deseti lety, taky nebezpečnější pro
Evropu, pro svět?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Je nebezpečnější jednou záležitostí, a sice pupeční šňůrou, kterou jsme s
ním spojeni, a to je plyn. A vůbec energetika a dodávky, případné dodávky
ropy. Tam méně, ale zejména plyn. To je něco, co nás drží na uzdě, to je
něco, co vede Evropu k opatrnosti, obezřetnosti, obezřetnému našlapování,
k řešení pokusům o dílčí řešení a podobně. Víte, ono, já nečekám od
summitu, který se sejde, vůbec nic. To budou řeči, řeči, řeči, protože
zkuste něco říct někomu, na kom jste absolutně závislí z hlediska plynu.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Myslíte si, že tedy zítra dojde jenom k nějaké ploché rezoluci ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
K výzvě, k výzvě. Bude to zase výzva, pokus o appeasement, pokus o
uchlácholení Ruska. Opakuje se evropská politika Mnichova. Víte, my, já
jsem byl překvapen, já jsem sledoval teďko předchozí dva diskutéry a byl
jsem překvapen, že nepadlo slovo Mnichov. To je přece naše zkušenost. My
si to umíme přece nádherně představit. My jsme byli Gruzínci a sudetští
Němci byli Abcházci, pravda, těch bylo mnohem více těch sudetských Němců,
Abcházců je jenom nějakých dvě stě tisíc a většina Abcházie byla
gruzínská, než byla vysídlena velmi násilím. Osetie, vemte si to, že
Osetie je součást Gruzie, jako byly sudetské oblasti součástí České
republiky, Československa.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Čili vy vidíte spíš paralelu rok 39 než 68, tak, jak ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já vidím paralelu 39 a vidím zejména paralelu s Kosovem. Velmi obtížně se
bude zítra na summit říkat Rusku: "Ty, ty, ty," když Rusko řekne: "Prosím
vás, když to jde v Kosovu a vy sami jste to schválili a bez Organizace
spojených národů a pošlapali jste prostě suverenitu Srbska způsobem
neuvěřitelným, nebývalým."
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jak jsme slyšeli argument Alexandra Vondry, deset let se jednalo na
různých úrovních ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já jsem ho slyšel, prosím vás, také se jednalo o Sudetech přece mnoho let.
A bylo snad to řešení potom přijatelné? Víte, my jsme velmi nesolidární s
takovými zeměmi, jako je třeba Slovensko. My si neuvědomujeme, že
například problém maďarské menšiny na Slovensku, může také jednou přerůst
v určité problémy. Ale to je také náš problém. On vznikl totiž jako
československý problém kdysi. A my se najednou tváříme, jakože s Kosovem
nic, že všechno je v pořádku. Srbsko bylo tradičně naším největším
spojencem.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Vláda nezávislost Kosova uznala, česká vláda, pojďme ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já jsem z toho v šoku, protože my tím vlastně dáváme argument, že to v
roce 39 mělo ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Bylo v pořádku.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
... mělo dopadnout, bylo v pořádku, úplně stejně.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Pojďme zpátky k tomu zítřejšímu summitu a k tomu, co vy jste sám řekl.
Evropa je z nějakých čtyřiceti procent závislá na dodávkách ruského plynu,
u ropy je to o něco méně. Jsou země, které jsou až devadesáti procent
závislé na tom, co proudí, nebo neproudí z Ruska. V takové situaci, co
tedy vlastně Evropa může nebo má dělat?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já si myslím, že Evropa toho dělat příliš mnoho nemůže. Kdo může něco
dělat, je Severoatlantický pakt. Já osobně bych udělal krok velmi
razantní. A sice, okamžitě bych nabídl Ukrajině a Gruzii cestu, urychlenou
cestu ke vstupu do NATO, do Severoatlantického paktu, to je jediné řešení.
A je to asi řešení správné, protože dnešní zpráva, ve které Rusko říká:
"Uděláte-li to, my umístíme v Íránu proti vám, v Íránu umístíme rakety
SS-300," ukazuje, že to je to citlivé místo. Tam to Rusko bude zasaženo,
tak se bude najednou cítit, ano, vy jste si o to koledovali.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Václav Havel kdysi řekl, že Rusko má pořád ten problém, že neví, kam až
se, kde končí a kde začíná, kde jsou jeho hranice, že se pořád bude
rozpínat. Ale když to otočím, neplatí totéž o Severoatlantické alianci? Má
vůbec mít zájem se rozšiřovat tak blízko Rusku, jako je Ukrajina nebo do
Gruzie?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nesporně ano. Za prvé, ta akce, která proběhla, dává dostatečný důvod. A
za druhé, těžiště nebezpečí se postupně přesouvá do Íránu, to je třeba si
uvědomit. A velmi rychle a velmi brzo bude Evropa a Severoatlantický pakt
velmi bezprostředně ohrožen Íránem a možná Íránem nukleárním. To znamená
mít předpolí v Gruzii a pás Ukrajiny je naprosto nezbytné.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
V této souvislosti váš názor na umístění radarové základny ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Je jasný naprosto. Je jasný. My bychom měli konečně jednou přijmout
odpovědnost za to, že jsme v nějaké partě, že jsme v nějakém okruhu, který
nám dává stabilitu. Proto dneska sedmdesát pět procent lidí může říct, já
se Ruska nebojím, já jsem v Severoatlantickém paktu, já jsem hluboko
zakotven v Severoatlantickém paktu a mám důvěru, že pokud na mě někdo
sáhne, tak ten pakt sáhne na toho, kdo na mě sáhnul. To je straně důležitý
pocit. A s naší mnichovanskou zkušeností vlastně je zapotřebí kultivovat
právě tento pocit, ale díky tomu to je.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Proč myslíte ale, že třeba v Polsku bezprostředně po té gruzínské, po té
invazi Ruska do Gruzie veřejné mínění se přiklonilo na stranu americké
základny na polském území, kdežto předtím to bylo stejné zhruba jako u
nás, ale v Česku podle těch posledních průzkumů se s veřejným míněním nic
moc neděje.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Poláci jsou emotivnější a jsou v mnohem těsnějším dotyku s Ruskem.
Uvědomte si problém Kaliningradu například.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
To znamená, že to, že my máme mezi Ruskem Slovensko a Ukrajinu ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
My máme pocit, jé to je daleko, my máme velikánskou Ukrajinu a ještě se
mezi nás vklínilo to Slovensko, tak je to prima, jsme daleko. My jsme
vždycky byli takoví opatrnější a nicméně si myslím, že v dnešním světě už
ty vzdálenosti nehrají roli.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Francouzský tisk právě v souvislosti s Polskem minulý týden psal celou o
tom, že se znovu objevuje nějaká dělící čára v Evropě mezi novou a starou
Evropou. Že ty nové země, ke kterým patříme i my a na čele právě podle
Francouzů s Polskem, by byly pro daleko razantnější deklaraci vůči Moskvě
nebo pro daleko razantnější postup vůči Moskvě. Myslíte si, že to tak
skutečně je, že se rozděluje Evropa na opatrnější část, Francie, Německo,
Španělsko právě třeba kvůli té ropě a plynu, a na tu razantnější, která
zažila sovětskou nadvládu v minulých letech.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nesporně. A je třeba také připomenout širší souvislosti, jako je třeba
Temelín. My jsme mnohem méně závislí na zdrojích energie díky tomu, že
jsme včas sáhli po jádru. A podívejte se na reakci Rakouska a dalších. Já
si myslím, že to dělení je různé a že já spíš vidím teď probíhající dělení
v Evropě trošku jiné. Já vidím dělení mezi Francií a Německem. Myslím, že
Francii připadnou ony nové země. A Francie si buduje svoji, svoje malé
miniimpérium středomořské, vlastně středozemní tam někde dole, aby mělo
také svoji hračku. To mi připadá jako velmi nebezpečné dělení. Nevidím to
zatím na dělení mezi mladé nové země, které jsou méně závislé, kuriózně
méně závislé na zdrojích energie, než je třeba Německo.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
International Herald Tribune Worlds General v této souvislosti také psali
o tom, že vlastně jedinou zemí, která si dokázala zajistit nezávislost na
ruské ropě, byla Česká republika díky ropovodu z Ingolstadtu. Jak by měla
podle vás ale Evropa do budoucna řešit to, že je pořád životně závislá na
tom, jakou trubkou je spojena s Ruskem?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Pravděpodobně by měla diverzifikovat své zdroje, pravděpodobně by měla ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jde to vůbec?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Myslím si, že to jde, myslím si, že to jde. A myslím si, že k tomu dojde
nesporně. Protože jinak Evropská unie bude unií, která bude řízena z
Moskvy.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jak to může ale Evropa udělat, může víc šetřit energií, protože vy říkáte
diverzifikovat zdroje, ale ...
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Určitě to není větrníky, určitě větrníky to nezachrání a víme, jak jsou
drahé a víme, jak málo dodávají vlastně stabilní energie. A vy potřebujete
vždycky mít ještě jeden zdroj stejně velký pro případ, že by vítr
nefoukal.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Ale odkud tedy ta energie připlyne?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já si myslím, že stále ještě ve světě se objevuje více zdrojů ropy a
dalších energetických zdrojů, než je nárůst spotřeby, pořád ještě.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Objevuje se třeba v Kanadě, ale z Kanady asi ropu Evropa dovážet nebude
moct.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Japonsko vozí ropu ze Saúdské Arábie bez problémů a teď, včera uzavřelo
největší dohodu s Irákem, to je stejná vzdálenost.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Řekněte, vy jste europoslancem už delší, dlouhou dobu. Je vůbec
Evropská unie jako těleso něčeho takového schopna, přeorientovat se, říct
si, že to je důležitá věc?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Ne, ne, není, není, podívejte se, jak řešila teďko svoji energetickou
politiku a podívejte se na energetický balíček. To je zase jenom vnitřní
konkurenční souboj. A mezitím Německo si dojednalo vlastní plynovod a
vlastní přísun ropy přes Baltické moře, což bude, to bude ta ekologická
katastrofa teprve.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jestli je podle něčeho, podle třeba západního tisku důvod pro válku v
Gruzii, tak je to právě strategická otázka ropovodů přes tuto zemi.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nesporně.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Podle vás tedy, co se musí stát, aby Evropa dokázala zareagovat na to, aby
jednou měla přísun odněkud jinud, než jsou nestabilní oblasti, jako je
Blízký východ, Střední východ a Rusko.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Reagovat dnes a vypudit z politiky zelené.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Jakým způsobem?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Prostě vysvětlit, jak je to drahé, nesmyslné. A že to tam tudy nepůjde,
ale ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Znovu, voliči si zelené volí sami.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Volí sami, pak ale si je budou volit do té doby, dokud to půjde, dokud
bude ten zdroj, ale jakmile nebude a jakmile se zjistí, že ten větrník to
nezachrání, co pak udělají, pak budou volit někoho jiného, ale to možná už
bude pozdě.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Když to přeženu, co se ale musí stát v Evropské unii jako v instituci, aby
se mluvilo spíš o tom, na kom bude celá Evropa závislá, jestli se bude
svítit, topit a jestli budou jezdit auta, anebo jestli se zabývat tím, že
na etiketách vína má být napsáno, že víno škodí zdraví?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Já si myslím, že je to otázka emancipace Německa. Jakmile bude dokončena
emancipace Německa, tak pak Evropská unie leccos dokáže, ale stále jsme
ještě v procesu, kdy se Německo domáhá svých legitimních práv, často třeba
Lisabonskou smlouvou, ústavou a dalšími ...
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Může mít větší váhu v Evropě.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Větší váhu v Evropě, vy víte asi, že Lisabonská smlouva zvyšuje jejich
váhu z devíti procent na osmnáct procent, na dvojnásobek. To jsou všechno
kroky, kterými jsou, je Evropská unie zahlcena. Ona je zahlcena metodikou,
jak si poradit sama se sebou, co to je Evropská unie, jaká je role
Německa, jaký je vztah Německo - Francie a podobně. Na věci vnější, na
věci mnohem důležitější na ty příliš nemá čas. A občas jim spadne strop na
hlavu.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Pojďme se podívat na to, jak reagují naši diváci na to, jak vidí situaci
Ruska, jak se bojí nebo nebojí Ruska. Šestadvacet procent lidí si myslí,
že, nebo se bojí dnešního Ruska, sedmdesát čtyři procent ne. Překvapuje
vás takový výsledek?
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Nepřekvapuje, ne, nepřekvapuje. Za prvé máme klamný pocit, že jsme daleko.
A za druhé máme neklamný dojem správný, že jsme v Severoatlantickém paktu.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor, šéfredaktor Hospodářských
novin
--------------------
Tak v každém případě díky, že jste s námi byl dnes v partii. Díky, že jste
se na nás dívali a příští týden dívejte se znovu, bude tady jediný host, a
tím bude premiér Mirek Topolánek, mějte se prima.
Vladimír ŽELEZNÝ, europoslanec
--------------------
Na shledanou.
* * * *
sedm pádů & vzestupů
19.8.2008 Sedm str. 90 Jedinečné osudy
PAVEL HRABICA
SEDM: extra speciál
Někdo spadl na samé dno vlastní chybou, dalšího zradilo zdraví. Jiní kariéru zabalili sami, ale volání slávy a peněz je přinutilo zkusit štěstí znovu. Všichni přesto povstali z popela.
VÝŇATEK Z ČLÁNKU:
MUŽ S PREZIDENTSKOU KVALIFIKACÍ
Jestliže v Čechách po desetiletí platilo, že základním předpokladem pro úspěšnou kandidaturu na prezidenta je věznění, patří VLADIMÍR ŽELEZNÝ k horkým kandidátům.
Mediální podnikatel a v současnosti europoslanec v Bruselu zažil vzestupů a pádů hned několik. V 60. letech začínal v Československé televizi, odkud však musel za normalizace odejít. Pod cizím jménem několik let připravoval scénáře populárního pořadu Okna vesmíru dokořán. Na veřejnost se vrátil až v roce 1989, kdy fungoval jako mluvčí Občanského fóra a české vlády. V roce 1994 realizoval svůj životní sen - získal licenci na televizní vysílání a na jaře 1994 odstartovala televize Nova.
Když však přišli američtí investoři na to, že se jim Železný chystá uzmout vysoce výdělečný podnik, byl odvolán. Jako majitel vysílací licence však držel bývalé chlebodárce pod krkem. Podařilo se mu přesvědčit značnou část redaktorů i techniků a s vypůjčenými penězi rozjel vysílání znovu na pražském barrandovském kopci, kde stanice sídlí dodnes. V roce 2001, kdy spory mezi americkou společností a Vladimírem Železným vrcholily, skončil v cele předběžného zadržení. Po změně majitele musel i novou Novu opustit. Dnes to hodnotí lakonicky: “Bylo to mé třetí vyhození z televize, předtím to udělal Ronald Lauder, spoluzakladatel TV Nova, a ještě dřív komunisté.”
Ukázalo se však, že zkušenosti z mediální sféry i aureolu mučedníka dokázal beze zbytku zužitkovat. Nejdříve uspěl v roce 2002 v senátních volbách na Znojemsku a imunita ho pravděpodobně zachránila před dalším vězením. Měl totiž na krku krácení daně a další prohřešky. Jeho hnutí Nezávislí bodovalo v roce 2006 znovu, když se on a jeho bývalá blízká spolupracovnice Jana Bobošíková probojovali do Evropského parlamentu.
Přesto nejsou Železného úspěchy bez stínů. Soužití s manželkou Martou skončilo po dvaatřiceti letech, několik let bojoval jako otec za záchranu staršího syna Davida, který byl odsouzen za znásilnění. Částečně mu tato negativa v soukromí vynahradila o třicet let mladší partnerka Konstancie, která stála po jeho boku i ve chvíli, kdy byl za mřížemi. Na jaře 2007 se jim narodila dcera Ester.
VLADIMÍR ŽELEZNÝ (63)
* Na svět přišel v březnu 1945 v Samaře v Sovětském svazu.
* Jeho otec byl příslušník československého sboru Ludvíka Svobody.
* V listopadu 2003 se oženil s Konstancií Záhorkovou, žijí v Bruselu.
* Jeho syn Jakub moderuje pořad Události, komentáře v České televizi.
* * * *
BRUSEL JE MANAŽERSKÁ MONARCHIE
7.8.2008 Reflex, str. 20,
Rohovor, Bohumil Pečinka, Marek Stoniš
Zelené
poslankyně vyměnily erotiku za politiku
VLADIMÍR ŽELEZNÝ (63) se během rozhovoru o zákulisí Evropského
parlamentu málokdy nechá vyvést z míry. Ze soustředění jej vytrhnou
vlastně jen dvě věci: vyděšeně vyskočí od stolu, když jeho dceru poprvé
píchne vosa, a začne hledat protialergické masti. Podruhé, když vzrušeně
vysvětluje, že přijetím Lisabonské smlouvy hrozí restituce sudetoněmeckého
majetku.
* Co vlastně nyní děláte? Na první pohled se zdá, že žijete v ústraní.
Vybíráte si oddychový čas?
Pánové, stali jste se obětí špatné mediální prezentace. Realita je jiná.
Nejsem žádný důchodce z Vysočiny, ale aktivní poslanec Evropského
parlamentu. Evropa českou veřejnost bohužel nezajímá. Přitom dvaaosmdesát
procent evropské legislativy vzniká v Bruselu. Znamená to, že osmnáct
procent zbývá na hádavé národní parlamenty, jež si bláhově myslí, že něco
vytvářejí.
* Hlavní iniciativou spojenou s vaším působením v Evropském parlamentu je
106 pozměňovacích návrhů k evropské normě o vinařství. Zdá se, že se s
pozměňovacími návrhy moc nemažete.
Chtěl jsem, aby předložený zákon nezlikvidoval malé vinaře kvůli
nesmyslnému návrhu celoevropsky zakázat doslazování vín. Já osobně svoje
mikulovská vína nikdy nedoslazuji, ale chápu, že na Roudnicku,
Litoměřicku, v Žernosekách by to znamenalo konec vinařství. Navíc by to
zabilo charakter vinařských obcí.
* Jak může poslanec z malého klubu své názory prosadit?
V první fázi musíte zajít za těmi, jimž je to jedno, například za
Skandinávci, a směníte s nimi svou podporu při hlasování o kvótách na
lovení tresek v Norském moři, která jsou zase ukradena vám. Pak jdete za
milou paní Lullingovou …
* … kdo je paní Lullingová?
Okouzlující přibližně osmdesátiletá členka Evropského parlamentu,
předsedkyně výboru pro víno a vinohradnictví, jehož jsem místopředsedou.
Paní Lullingová „dělá víno“ od roku 1979. Řeknete: Milá paní Lullingová, i
u vás v Lucembursku se může přihodit něco podobného jako nám v Česku s
doslazováním vín. Co kdybychom předložili moje pozměňovací návrhy s
označením Lulling–Železný. Ona na to: Jó, tak to tam napište. A váš návrh
rázem získá na vážnosti. Pak jdete za Poláky s prosbou o jejich hlasy. Oni
odpovědí, že fajn, ale vy musíte na oplátku zachránit jejich jablečné a
rybízové víno, které chtěla EU přejmenovat. Mně je úplně ukradené, jestli
se v Polsku vyrábí rybízové nebo ostružinové víno, protože vím, že nikdy
nebude konkurovat našemu. Tak jim zaručím reciprocitu. Podobné směnné
obchody vám zaberou tři týdny intenzívní práce.
* Kolik nakonec z těch vašich (a Lullingové) sto šesti pozměňovacích
návrhů prošlo?
Osm, ale těch klíčových, takže v určitých oblastech naši vinaři mohou
nadále doslazovat.
* Co stojí za tím věčným problémem vína v Evropské unii?
Jak asi víte, množství vysazených ploch je v EU regulováno. Problém je, že
Itálie a některé části středního Španělska vysazují načerno vinice, které
plodí a plodí a plodí. Tyto státy pak vrhají na trh milióny litrů vína a
Evropská unie, která povinně musí vinnou nadprodukci vykupovat, to není
schopna schroustat. Tak se přepaluje na technický alkohol a za dotovanou
cenu se využívá jako biolíh. Brusel by se měl chovat k Itálii naprosto
nekompromisně – strašně ji pokutovat a donutit ji načerno vysazené vinice
vyklučit. Mimochodem, zákon o víně a odmítnutí zvýšit spotřební daň na
pivo byly snad jediné dva úspěchy České republiky v rámci EU.
* Co vás na Evropském parlamentu vlastně nejvíce frustruje?
Jen taková drobnost, že Europarlament není ve skutečnosti parlament. Je to
jediný zákonodárný sbor na světě, kde poslanec nemá zákonodárnou
iniciativu. Vy nemůžete navrhnout zákon – a to je přece základní definiční
znak každého parlamentu.
* Jak se to historicky vytvořilo?
Evropská unie vznikla po druhé světové válce jako technokratický projekt
lidí, kteří byli zdrceni především z předválečných demokracií. To je vedlo
k manažerskému přístupu. „Vytvoříme systém, ve kterém budou rozhodovat
odborníci a úředníci podobně jako ve vedení velkých podniků,“ řekli si.
Ono to mělo svůj smysl v okamžiku, kdy rozhodujete o obchodě s uhlím a
ocelí. Pozdější pokušení přejít k politické integraci bylo příliš veliké a
rychlé, a tak odhodili demokratické instituce, které by je v jejich
pochodu vpřed zpomalovaly. Říkali si: pojďme to udělat jako ve správní
radě velké automobilky. Jenomže v tomto modelu nemůžete rozhodovat o
politické integraci. To bez demokratické kontroly nejde.
* Takže Evropská unie je něco jako automobilka bez dozorčí rady?
Řekl bych spíše manažerská monarchie. Například já musím čekat, až
evropský komisař – například Vladimír Špidla, kterého nikdo nezvolil, jen
nominoval – navrhne zákon, k němuž až poté mohu předkládat připomínky, a
nakonec jej schválit nebo neschválit. Ale nemohu ho jako europoslanec
vytvářet. To je něco nebývalého.
* Komunikujete někdy s českým eurokomisařem Špidlou?
Ne. To nemá smysl. Jako Čecha se mě na něj mnoho lidí ptá, ale já většinou
patrioticky mlčím. Je těžké obhajovat jeho vystupování, jazykovou
nevybavenost i některé nápady. Sám Špidla se coby komisař nejvíce ztrapnil
svým návrhem na regulaci slunečního svitu. To byl jeden z mála případů,
kdy Evropský parlament drtivou většinou a s hlasitým smíchem smetl jeho
články se stolu.
* Jak celý tento zákon vznikl?
Každá země má jiné normy na různé druhy záření – například z rentgenu,
laseru atd. V té chvíli přišel Vladimír Špidla a všude v textu zákona, kde
bylo napsáno záření, přidal formulaci „včetně slunečního svitu“. Výsledkem
byla naprosto zrůdná regulace, kdy všechny paragrafy byly najednou
aplikovány i na slunce a jeho svit. Já jsem tu normu komentoval slovy, že
nejvíce by se to týkalo zahradních restaurací, kde by obsluhovaly slečny
nahoře bez.
* Vy sám jste považován za dobrého manažera, navíc se přiznáváte k zálibě
v rudolfínské éře, tak proč se vám manažerská monarchie v podání Evropské
unie vlastně nelíbí?
Levoboček Rudolfa II. právě tady, v Českém Krumlově, při sadomasochistické
seanci zabil svou milenku. Kdyby nebyl levobočkem, tak by pokračoval
dynasticky dál a mohl to být zrůdný člověk a vládce bez jakékoli kontroly.
To, že špičkoví politici Evropské unie prohlašují, že jsme vstoupili do
fáze jakési evropskounijní postdemokracie, považuji za nebezpečnou věc.
* Kdo je v evropských strukturách hlavním zastáncem postdemokracie?
Máte tam tři eurofederální směry, které mají zvláštní kořen. Sociálním
demokratům a komunistům se na tom zamlouvá duch proletářského
internacionalismu. Křesťanští demokraté si s tím zase spojují obnovu
jednotného ho prostoru. A nakonec jsou tu zelení se svou planetární
koncepcí řízení světa. Má to jeden rys – odpovědnost vůči voličům panuje
jen na národní úrovni. Evropské instituce jsou mimo kontrolu.
* Jak se to projevuje?
Koncem devadesátých let vyslovil Europarlament nedůvěru Evropské komisi
kvůli sérii korupčních skandálů. Co se stalo? Nic.
* Jak byste přiblížil mentalitu bruselského úředníka?
Jeho základní motivací je, že svou existenci musí nepřetržitě
ospravedlňovat, a tak okázale produkuje jednu normu za druhou. Výsledkem
je celkové zbrzdění ekonomického vývoje.
* Z jaké psychologie tento přístup vzniká?
Žijeme ve světě, který výrazně omezuje vnější vzrušení, jež nám život
dává. Domnívám se, že mnohé poslankyně za Stranu zelených nahrazují svůj
intimní život, včetně života erotického, politikou. Vytvářejí si koncept
ideálního světa a chtějí ho uskutečnit už na zemi. Evropská komise a
Europarlament jsou jediné instituce světa, kde pak mají šanci „ideálno“
naplnit ve formě legislativy. Jednoho rána přijde taková europoslankyně –
nenalíčená a s mastnými vlasy – do parlamentu, shodí batůžek a položí na
stůl úplně absurdní návrh zákona o zákazu nočních letů nad Evropou.
* Ale vždyť jste sám říkal, že europoslanci nemohou předkládat vlastní
zákony.
Věc je mnohem rafinovanější. Zelení předloží typicky nátlakovým způsobem
petici Evropské komisi a domáhají se napsání zákona. V devadesátých letech
přijal Europarlament tímto způsobem už zapomenutou normu s názvem Práva
evropského občana. Jedním z práv bylo právo na klidný spánek. Prosím vás,
kdo by mohl být proti klidnému spánku! Kdo je proti slunci, čistému
vzduchu, modré obloze, průzračné vodě, bzučícím včelkám kolem rozkvetlých
zahrad … To jsou všechno archetypální věci, proti nimž nemáte ideovou
obranu. Zelení v čele s Cohn-Benditem rafinovaně nahradili rudý prapor se
srpem a kladivem klidným spánkem a modrým nebem. Zkuste napadnout modré
nebe! Takže se to odhlasovalo a zapomnělo se na to.
* Co bylo dál?
Zeleným se nedá upřít, že jsou mimořádně pracovití a pilní. Předloží
několik rezolucí a pozměňovacích návrhů, jež strukturují následovně:
nejdříve mají tezi, již chtějí prosadit, a parlament ji většinou zabije.
Pak přicházejí s další a napojí ji na původní pozměňovací návrh. Pak
odstartují třetí, čtvrtý, pátý pokus v naději, že jeden projde. A protože
poslanci nejsou pečliví, nakonec je to odhlasováno. Sál okamžitě zaplní
extatické výkřiky zelených poslankyň.
* Mohl byste uvést nějaký případ z poslední doby s vyloženě negativními
dopady na ekonomiku?
Třeba regulační směrnici evropského chemického trhu, zvanou Reach. Zelení
kdysi přišli s tím, že celá řada chemických látek by měla být prověřována
z hlediska poznatků moderní vědy. Jenže proč, když už nyní je ve všech
členských zemích ustaveno propracované státní zkušebnictví? Zelení i
přesto trvali na dalším prověřování a prosadili svoje – ta norma má
neuvěřitelných 1080 stran. Ve výsledku bude malý český podnikatel, který
použije nějakou chemickou látku, muset od 1. ledna příslušný vzorek
odeslat do Helsinek, kde vyrůstá největší chemický analytický komplex na
světě – úplný nesmysl. Měřit se zde bude znovu něco, co už bylo změřeno, a
v mnoha ohledech dokonce na nižší úrovni, protože například požadavky
Československé státní normy jsou mimořádně tvrdé a kvalitní. Finská
analýza jednoho vzorku přitom bude stát zhruba 800 tisíc korun.
* Vidíte na půdě Evropské unie nějaké aktuální nebezpečí pro české národní
zájmy?
Eurofederalisté typu Jo Leinena hledali způsob, jak odlišit dříve
odmítnutou euroústavu od dnešní Lisabonské smlouvy. Přišli proto s nápadem
zahrnout Chartu základních práv EU jako nedílnou součást Lisabonské
smlouvy. Zdánlivě nevýznamný krok. Tento nevinný moment však může pro
Českou republiku a Slovensko mít nedozírné následky.
* Proč?
Dosud otázky restituce, diskriminace a majetkových škod rozhodovaly
národní soudy. Ale je tu ještě jedna okolnost. V roce 1945 naplnily české
úřady odsun Němců ve své horlivosti krokem navíc – zabavily jim majetek se
zdůvodněním nespolehlivosti, přičemž se nezkoumala individuální vina.
Dosud ale štrasburský soud, kam se sudetští Němci odvolávali, porovnával
jen, zda národní zákony byly v souladu s rozhodnutím národního soudu, a
vydával jednoduchý nález: bylo to v pořádku. Nyní poprvé přijde nějaký pan
Müller a se svou křivdou nepojede do Prahy ani Štrasburku, ale přímo k
soudu EU v Lucemburku a prohlásí: Charta se stala komunitárním právem a
vztahuje se také na evropské občanství. Já tady nejsem jako Němec, nebo
dokonce sudetský Němec, ale jako evropský občan, jenž chce, abyste
posoudili, zda byl pro mě v roce 1945 naplněn princip rovnosti a zda jsem
nebyl diskriminován. Jako soudci tam budou sedět třeba Malťan a
Lucemburčan a ti se ho zeptají: A zkoumal někdo vaši nespolehlivost? On
odpoví: Ne. Soudci musí jednoznačně potvrdit, že byl diskriminován. V
reakci na takový verdikt může soud Evropské unie nařídit českému státu,
aby byl tento člověk restituován. Polsko na rozdíl od nás si na tento
případ vyjednalo výjimku. My ne. Bohužel.
***
JSTE PIJÁCI ŠPATNÝCH VÍN!
Když jsme zazvonili na dveře jednopatrového domu v Českém Krumlově,
otevřel nám energický muž, který příliš neodpovídal obrazu někdejšího
mediálního magnáta, žijícího nyní v bruselském europoslaneckém „ústraní“.
Usazuje nás ke starožitnému stolu, představuje svou paní a pyšně se chlubí
svou ani ne roční dcerou. Na otázku, proč se s ním vidíme právě tady, a ne
v jihomoravském Mikulově, kde vlastní několik nemovitostí, odpovídá. „Vy o
mně nevíte, že jsem velkým příznivcem renesance? A ta je přece v Krumlově
všude kolem. To je úžasné město, které si udrželo rudolfínskou atmosféru!
Splnil jsem si vlastně dětský sen – od svých třinácti let jsem chtěl mít
dům v českokrumlovské části Parkán s výhledem na zámek.“ Vladimír Železný
zahájil svůj rozhovor pro Reflex poziční hrou, o jejímž výsledku se jen s
velkou mírou nadsázky dá napsat, že skončila remízou. Dostanete-li se
totiž do situace, že vám Vladimír Železný nabídne skleničku právě
dekantovaného červeného vína, zkoumavě na vás pohlédne a zeptá se: „Tak
co, pánové, poznáte, co je to za víno?“, máte jedinou šanci – uvědomit si,
že je hrdý majitel jihomoravského vinařství, a proto vám vlastně ani
nemůže nabídnout jiné víno než z vlastní produkce. „To bude jistě vaše
víno,“ opáčili jsme proto hned po prvním doušku. „Správně. A odrůda?“
mhouří oči hostitel. Pokud nejste opravdoví znalci, ocitáte se na malý
okamžik v defenzívě, z níž vede jediná cesta ven. „Odrůdu nepoznáme, ale
připomíná to velká vína z Francie.“ Vladimír Železný se rozzáří: „Ano, je
to tři roky starý Cabernet Sauvignon. Když jsem ho představil na anonymní
degustaci v Londýně, hádali znalci, že by to dokonce mohlo být Château
Margaux! Až za deset let dozraje, bude to opravdu velké víno. Ale chápu,
že jste odrůdu nepoznali. Zřejmě pijete jen špatná vína.“
* * * *
V jedné kauze Železný
osvobozen
27.6.2008 Právo str.
7 Zpravodajství Josef Koukal
Europoslanec a bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný byl spolu s dalšími pěti muži ve čtvrtek zproštěn obžaloby z krácení daní. Jde o jednu ze tří kauz, v nichž je Železný stíhán.
Rozsudek není pravomocný, státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.
Podle obžaloby měl Železný se svým právníkem a čtyřmi akcionáři CET 21 ošidit stát na daních o desítky miliónů korun. Spolu se spolumajiteli společnosti CET 21, s. r. o., která vlastnila licenci na vysílání televize Nova, měl dohodnout odkup více než 43procentního podílu ve firmě zhruba za pět miliónů amerických dolarů. Ti pak měli před úřady předstírat, že obchod hradili akciemi nově založené společnosti CET 21, a příjmy z prodeje nezdanili. Fedoru Gálovi, Josefu Alanovi, Vlastimilu Venclíkovi, Petru Hunčíkovi a kupujícímu Vladimíru Železnému hrozilo dva až osm let vězení. Podílník Petr Hunčík, který jako Slovák nemá vůči Česku daňovou povinnost, a Železného advokát Aleš Rozehnal byli obžalováni za napomáhání trestnému činu.
“Obžaloba stála na tom, že jedna operace měla zastírat druhou, což ve svém důsledku vedlo k daňovému úniku. Přitom se ale opomíjely další důkazy, které celou situaci stavěly do jiného světla,” uvedl po vynesení rozsudku Železného advokát Josef Monsport.
Pochvaloval si zejména přístup soudu, který podle něj správně vyhodnotil všechny dostupné důkazy. “Policie v součinnosti se státním zástupcem vytáhla pouze tak deset procent z toho, co bylo zjištěno a ostatní nezohlednili. Věc byla ale složitější,” uvedl.
Samotný Železný odmítl včera rozsudek komentovat. Novináře s dotazy odkazoval na svého advokáta. Ve své lednové výpovědi u soudu však zásadně odmítl jakékoli provinění. Akciová společnost CET 21 neměla podle něj rozhodně sloužit pro krytí převodu vlastnických podílů z CET 21, s. r. o.
Její založení bylo prý jedním z mnoha pokusů amerických investorů, jak dostat pod jednu střechu vysílací licenci na TV Nova a servisní organizaci ČNTS, která s účastí amerického kapitálu zajišťovala samotné televizní vysílání. “Zkoušeli jsme i fúzi nebo dceřinou organizaci,” uvedl tehdy Železný.
Europoslanec čelí ještě dvěma dalším obžalobám. Městský soud v Praze ho loni v srpnu uznal vinným z krácení daní při dovozu obrazů z ciziny a uložil mu dvouletý podmíněný trest se čtyřletým odkladem a zároveň peněžitý trest pět miliónů korun. Železný se však odvolal.
* * * *
Soud očistil Železného
27.6.2008 Lidové noviny str. 2 Politika
drv
Bývalý šéf Novy podle soudu neošidil stát o 38 milionů korun na daních
PRAHA Europoslanec Vladimír Železný si může alespoň na čas oddychnout. Pražský městský soud včera bývalého televizního magnáta a dalších pět spoluobžalovaných očistil z podezření, že ošidili stát o 38 milionů korun na daních. Osvobozující rozsudek ale zatím není pravomocný, a Železnému navíc hrozí trest ještě ve dvou dalších procesech.
Železný hned po verdiktu soud opustil.
Jeho obhájce Josef Monsport ale spokojenost neskrýval.
Soud pochválil a vzápětí tvrdě zaútočil na policisty a žalobce.
“Je potěšující, že vyhrál normální zdravý lidský rozum a objektivní přístup nad konstrukcemi, které rozvíjela obžaloba, a subjektivními přístupy, které se projevovaly zejména na úrovni orgánů přípravného řízení,” nechal se slyšet advokát.
A o co u soudu šlo? K daňovému úniku mělo dojít v roce 1996, kdy Železný se svým tehdejším advokátem Alešem Rozehnalem odkoupil od dalších čtyř “otců zakladatelů” Televize Nova - Fedora Gála, Petera Hunčíka, Josefa Alana a Vlastimila Venclíka - jejich podíl ve společnosti CET 21, s. r. o., která držela vysílací licenci televize. Za 43 procent obchodního podílu tehdy Železný podle obžaloby vydal pět milionů dolarů (tehdy asi 150 milionů korun). Daň z této transakce ale nikdo neodvedl. Všichni účastníci obchodu se hájili tím, že ve skutečnosti nešlo o převod podílů CET 21, s. r. o., ale o prodej akcií v rámci paralelně existující akciové společnosti CET 21, a. s. Deklarovat transakci jako prodej akcií “akciovky” bylo daleko výhodnější, a navíc beztrestné, protože na rozdíl od převodu podílů v “eseróčku” už v té době uběhla lhůta pro osvobození od daně. Podle obžaloby to byl ale jen “fígl”, protože CET 21, a. s., prý nebyla ničím jiným než “prázdnou slupkou”. Soudkyně Dagmar Pacholíková obžalobě nevyhověla. “Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by se stal skutek, který byl předmětem obžaloby. Soud ani nedovodil úmysl obžalovaných zkrátit daň,” vysvětlila Pacholíková. Železného & spol. soud včera osvobodil. Žalobce Marek Solar ale zvažuje odvolání.
* * * *
Železný neošidil stát o
miliony, řekl soud
27.6.2008 Hospodářské
noviny str. 3 ČESKO
Vladimír Šnídl
Bývalý řiditel televize Nova Vladimír Železný si poprvé od soudu vyslechl, že je nevinný.
Pražský městský soud včera osvobodil jeho i další čtyři zakladatele Novy, které obžaloba vinila z toho, že daňovými úniky připravili stát o 38 milionů korun. Hrozilo jim osm let vězení.
K únikům mělo dojít v roce 1996, kdy Železný podle obžaloby odkoupil od čtyř společníků část jejich podílu ve společnosti CET 21 s. r. o., držiteli vysílací licence pro Novu. Za jejich 43 procent jim měl vyplatit pět milionů dolarů.
Železný ale podle vyšetřovatelů předstíral, že se nevyrovnali v penězích, ale formou akcií v účelově založené akciové společnosti. A tím si mohli uplatnit daňové úlevy.
Všichni obžalovaní, mezi které patřil také polistopadový politik Fedor Gál nebo Železného právník Aleš Rozehnal, vinu odmítli. A včera se za ně postavil i pražský soud. »Nebyl prokázán jejich úmysl zkrátit daň,« konstatovala soudkyně Dana Pacholíková. Žalobce zatím neuvedl, zda se odvolá.
Železný se k osvobození nevyjádřil a od soudu ihned odjel. »Mrkli jsme na sebe a předpokládám, že jeho reakce byla radostná,« uvedl advokát Josef Monsport. Jde o druhou ze tří Železného kauz, v níž už padl rozsudek. Policie přitom kolem jednoho ze svého času nejvlivnějších lidí v Česku »kroužila« již od roku 1999. A dosavadní bilance po sedmi letech od doby, kdy byl Železný za velké mediální pozornosti obviněn poprvé, zní: Osvobození a podmínka. Podmínku spolu s pětimilionovou pokutou dostal loni v srpnu za krácení daně při dovozu cenných obrazů do Česka. .
Na rozuzlení se nicméně pořád čeká v poslední a nejrozsáhlejší Železného kauze - poškozovaní věřitele.
Železnému a trojici jeho někdejších právníků se klade za vinu, že poškodili společnost CME, když se Železný údajně naoko zbavoval majetku, aby nemusel splácet závazek vůči CME.
* * * *
Evropský
parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy
18.6.2008 ČRo - České Budějovice str. 12 17:00 Události
regionu
Petra MATOUŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy o
reformě Evropské unie navzdory tomu, že ji v referendu odmítli irští
voliči. Vyplývá to z projevů předsedů nejsilnějších parlamentních frakcí,
které dnes přednesli ve Štrasburku. Proti nástupci euroústavy se na
dnešním vypjatém jednání postavili především britští euroskeptičtí
poslanci, kteří se oblékli do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu".
Přidali se k nim ovšem i další zákonodárci, například český
europoslanec Vladimír Železný.
* * * *
Lisabonská
smlouva
18.6.2008 ČRo 1 - Radiožurnál str. 7 12:00 Ozvěny dne
Hana ALBERTOVÁ, moderátorka
--------------------
Velmi bouřlivý charakter měla debata o budoucnosti Lisabonské reformní
smlouvy Evropské unie v Europarlamentu ve Štrasburku. Několik poslanců
totiž demonstrovalo svůj odpor k Lisabonské smlouvě tím, že si oblékli
trika v irských národních barvách. Došlo také na slovní výpady proti
Evropské komisi, která prý zanedbala kampaň vysvětlující, proč je přijetí
Lisabonské smlouvy důležité.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Předseda frakce evropských socialistů Martin Schulz v plamenném projevu
znovu napadl irského komisaře pro vnitřní trh Unie Charlieho McCreewyho.
Martin SCHULZ, předseda frakce evropských socialistů
--------------------
Tento muž ve vaší komisi, pane předsedo Barroso, jel do Irska a prohlásil,
že smlouvu ani nečetl, že to není nutné. Tento muž se ve své funkci
neosvědčil.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Další politici připomínali potřebu přijetí smlouvy, respektují sice irské
rozhodnutí, ale uvažovali, jestli má sto tisíc hlasů převahy pro ne
smlouvě rozhodnout o budoucnosti celé Unie. Český europoslanec Vladimír
Železný se ohradil proti myšlenkám exkomunikovat z Unie neposlušné
země, které by se smlouvou nesouhlasily.
Vladimír ŽELEZNÝ, český europoslanec
--------------------
Když Irové zabili zvrhlý plod německého předsednictví, Lisabonskou
smlouvu. Češi ji s ochotou pohřbí a zůstanou přitom členskou zemí.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Lisabonská smlouva bude jedním z hlavních témat zítřejšího a pátečního
summitu Unie v Bruselu.
Hana ALBERTOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě dnes by měla o Lisabonské smlouvě hlasovat horní komora britského
parlamentu, tedy Sněmovna lordů. Dolní komora dokument už přijala. Pokud
smlouva projde i Sněmovnou lordů a následně ji posvětí podpisem britská
královna, přidá se Spojené království před zítřejším bruselským summitem k
většině členských zemí Evropské unie, které už reformní text ratifikovaly.
* * * *
"Nesmíme být pasivní a nesmíme se vrátit do situace, kdy všichni mluvili o krizi," řekl před poslanci předseda Evropské komise José Barroso. Kromě volání po pokračování celého ratifikačního procesu ovšem hned z několika politických frakcí zazněly výzvy k budování více sociální Evropy.
"Nemůžeme lépe zajisti mír v Evropě, pokud nebudeme budovat sociální Evropu," uvedl šéf socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz. Ten svaloval vinu nejen na irské voliče, ale například i na liberální a středopravicové premiéry členských států, kterých je prý 21.
Schulz si za svá slova vysloužil ostrou kritiku euroskeptických zákonodárců. "Je to prostě nový EU nacionalismus, což je ten nejnebezpečnější jev od roku 1945," řekl britský europoslanec Nigel Farage. Podpořil jej i jeho kolega a krajan Ashley Mote, podle nějž ti, kteří mluví o pokračování ratifikace, představují "aroganci nepředstavitelných rozměrů". "Lidé jsou páni a ne vy" doplnil.
Železný Schulze zase obvinil, že peskoval malé členské státy s tradiční německou velmocenskou arogancí. "Češi ji (lisabonskou smlouvu) s ochotou pohřbí," dodal s tím, že nástupce euroústavy otvírá po 60 letech cestu k tomu, aby se sudetští Němci hlásili o majetky, o něž přišli po druhé světové válce.
Irský europoslanec Brian Crowley ovšem euroskeptiky obvinil, že mikinami, které si na jednání parlamentu navlékli, prokazují neúctu a nereprezentují Iry. "Proč používají irskou vlajku? Dávají si ji na stůl a na ni si pak dají pivo," řekl. Podle předsedy Evropské komise tábor odpůrců lisabonské smlouvy celé diskusi jen přidává "barvy", ale v celém parlamentu je prý patrná shoda na pokračování v ratifikaci.
Barroso rovněž vyzýval, aby diskuse o nástupci odmítnuté euroústavy nezastínila další, neméně důležité problémy. Unie by se podle něj měla zaměřit na boj s rekordními cenami paliva či potravin. "Měli bychom pokračovat s našimi projekty, aby si lidé uvědomili, že Evropa je důležitější než kdy jindy," dodal.
Právě rostoucí ceny měly být původně hlavním tématem summitu EU, který se uskuteční ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Irské "ne" ale nejspíš jednání značně ovlivní ve prospěch debaty o osudu lisabonské smlouvy.
Předseda Evropské komise dnes ovšem v parlamentu musel rovněž odrážet útoky spíše levicových poslanců na irského eurokomisaře pro vnitřní trh Charlieho McCreevyho, který před nedávnem prohlásil, že lisabonskou smlouvu nikdy nečetl. Barroso prý sice nepovažuje toto prohlášení za příliš šťastné, ale zároveň upozornil, že McCreevy ve svém volebním okrsku zorganizoval volební kampaň na podporu smlouvy, která nakonec byla úspěšná, protože právě v tomto okrsku zvítězili její zastánci.
* * * *
Evropský parlament chce pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy, navzdory tomu, že ji v referendu odmítli irští voliči.
Vyplývá to z projevů předsedů nejsilnějších parlamentních frakcí, které dnes přednesli ve Štrasburku. Proti nástupci euroústavy se na dnešním vypjatém jednání postavili především britští euroskeptičtí poslanci, kteří se oblékli do mikin s nápisem "respektujte irskou volbu". Přidali se k nim ovšem i další zákonodárci, například český europoslanec Vladimír Železný.
"Nesmíme být pasivní a nesmíme se vrátit do situace, kdy všichni mluvili o krizi," řekl před poslanci předseda Evropské komise José Barroso. Kromě volání po pokračování celého ratifikačního procesu ovšem hned z několika politických frakcí zazněly výzvy k budování více sociální Evropy.
"Nemůžeme lépe zajistit mír v Evropě, pokud nebudeme budovat sociální Evropu," uvedl šéf socialistické frakce, německý europoslanec Martin Schulz. Ten svaloval vinu nejen na irské voliče, ale například i na liberální a středopravicové premiéry členských států, kterých je prý 21.
Schulz si za svá slova vysloužil ostrou kritiku euroskeptických zákonodárců. "Je to prostě nový EU nacionalismus, což je ten nejnebezpečnější jev od roku 1945," řekl britský europoslanec Nigel Farage. Podpořil jej i jeho kolega a krajan Ashley Mote, podle nějž ti, kteří mluví o pokračování ratifikace, představují "aroganci nepředstavitelných rozměrů". "Lidé jsou páni a ne vy" doplnil.
Železný Schulze zase obvinil, že peskoval malé členské státy s tradiční německou velmocenskou arogancí. "Češi ji (lisabonskou smlouvu) s ochotou pohřbí," dodal s tím, že nástupce euroústavy otvírá po 60 letech cestu k tomu, aby se sudetští Němci hlásili o majetky, o něž přišli po druhé světové válce.
* * * *
Největší
Čech? Jaroslav Zvěřina
2.6.2008 Lidové noviny str. 4 Domov
šaf
BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Statistika může být zábavná, pokud se vezmou ne zcela běžná kritéria. I pohled na hlasování poslanců z hlediska věrnosti politické skupině, k níž patří v europarlamentu, a z hlediska loajality k Čechům je toho důkazem.
Komunisté, kteří se staví do role agilních obhájců českých národních zájmů, z toho vycházejí jako největší “zrádci”.
Naopak občanský demokrat Jaroslav Zvěřina, který používá národovecký slovník nejméně ze svých stranických kolegů, je statisticky “největší Čech”.
Čísla v tabulce mají nicméně své vysvětlení. Loajalita vůči zemi se měřila jako hlasování jednotlivce vzhledem k hlasování všech českých europoslanců. Protože pravicoví poslanci mají v české čtyřiadvacítce v europarlamentu většinu, svojí prostou početní převahou určují, co je při daném hlasování “český národní zájem” - byť jde o pozměňovací návrh nemající nic společného s Českem. Komunisté, kteří stojí na opačném konci ideového, a tedy i názorového spektra, proto logicky propadají.
“Co mám k tomu říct? Nic,” komentuje to “nejmenší Čech” Jiří Maštálka. “Jsem přesvědčen, že občanům České republiky jsem tím nijak neuškodil,” dodává. Naopak vítěz Zvěřina: “Zajímavé, zajímavé. No rozhodně mi to nevadí!” Sám si prvenství vysvětluje tak, že až na “úplné výjimky” hlasuje shodně se zbytkem českých konzervativců.
Loajalita s politickou skupinou pak znamená hlasování Čecha versus to, jak hlasovala většina Němců, Britů, Francouzů atd. ze stejné frakce - lidovecké, socialistické apod. Nejméně loajální ke “svým” je tu Vladimír Železný. “Koordinujeme se, jen pokud jde o pět závazných témat - odmítnutí evropského superstátu a podobně. Jinak platí volné hlasování,” říká člen euroskeptické frakce Nezávislost/Demokracie Železný.
Vysvětlení má i nula u poslankyně Jany Bobošíkové: protože není v europarlamentu členkou žádné politické skupiny, nemůže mít ani žádnou stranickou loajalitu.
* * * *
Vladimír
Železný: Doufám, že veřejnost bude posuzovat mé snímky shovívavě
20.5.2008 Znojemsko str. 1 -mag-;
-TIK
Téměř 200 fotografií vystavuje europoslanec Vladimír Železný v pražské Galerii Zlatá husa. Expozice nazvaná Můj Eretz (Eretz.cz je český internetový portál zaměřený výlučně na Izrael - pozn. red.) představuje Vladimíra Železného jako autora snímků vůbec poprvé, přestože fotografování je jeho celoživotním hobby. Fotografie pořídil autor v průběhu tří let v Izraeli. Expozice je věnována 60. výročí vzniku Izraele.
Výstava představuje málo známý a možná nečekaný rozměr politika, který je spíše spojen s psanou a televizní žurnalistikou, s popularizací astronomie a astrofyziky. Je znám také jako televizní komentátor, znalec, milovník a producent vína. Jako fotograf vystupuje před veřejnost poprvé.
“Je to pro mne nový a neobvyklý pocit procházet výstavou, kterou jsem nepřipravoval pro jiné, ale kterou jiní pečlivě připravovali pro mne. Věřím, že veřejnost bude tento soubor fotografií posuzovat shovívavě. Byla to pro mne radost dvojnásobná, protože jsem mohl nejen prezentovat výsledek práce z Izraele a následných nekonečných nocí u počítačové obrazovky a profesionální tiskárny. Chtěl jsem zároveň připomenout 60. výročí vzniku Izraele, jehož úspěch je radostí všech přejících lidí na Zemi,” řekl Vladimír Železný.
Výstava zahrnuje fotografie pořízené od severní Galileje přes Tel Aviv až po jižní Negev. Obsahuje i snímky z palestinských území, včetně citlivé arabské části Hebronu. Jádrem výstavy jsou záběry z Jeruzaléma. Téměř polovinu výstavní plochy však zabírá dosud stále otevřený cyklus zachycující duchovně vznícenu atmosféru u Zdi nářků v Jeruzalémě.
Výstava bude po dobu dvou měsíců každé pondělí přístupná veřejnosti. Výtěžek ze vstupného v Galerii Zlatá husa bude věnován na rozšíření již existujícího Českého lesa v Izraeli.
* * * *
Takhle fotí
Vladimír Železný
13.5.2008 Mladá fronta DNES str. 10 Kultura
MARTINA BULÁKOVÁ
V pražské Galerii Zlatá husa se europoslanec a bývalý ředitel televize Nova představuje jako fotograf
Praha - Bývalý televizní ředitel, poslanec Evropského parlamentu, sběratel umění či vášnivý vinař. Nyní se Vladimír Železný se představuje v další ze svých rolí - jako fotograf. “Myslím, že pro veřejnost bude výstava velkým překvapením,” říká Železný. Výstava nazvaná Můj Eretz v pražské Galerii Zlatá husa je věnovaná 60. výročí založení státu Izrael a nabízí 180 fotografií, jež Železný pořídil při svých cestách do Izraele v průběhu tří let.
“Izrael je pro mě srdeční záležitost, proto jsem to nazval Můj Eretz, což je hebrejsky moje země,” říká autor výstavy. Fotografie zachycují nejen víru a dvoutisícileté udržení tradic, ale také citlivé soužití judaismu, křesťanství a islámu. Železný navštěvuje židovský stát jako člen stálé delegace Evropského parlamentu pro Izrael. Jeho vztah k této zemi je však spjatý i s jeho kořeny. “Celá moje rodina zahynula v koncentračních táborech,” říká. “Nejsem ortodoxně věřící, ale jsem Žid a mám velmi blízko k tomu, co zachycují tyto fotografie.”
“Fotit profesionálně?
Raději ne” Snímky vznikly v různých koutech Izraele - od severní Galileje přes Tel Aviv až po jižní Negev. Zachycují také život v palestinských územích, včetně citlivé arabské části Hebronu. Jádrem výstavy jsou fotografie z Jeruzaléma, a to z jeho židovské, křesťanské i islámské části. Téměř polovinu výstavní plochy tvoří záběry, jež zachycují duchovně vznícenou atmosféru u jeruzalémské Zdi nářků. “Izrael je nesmírně krásnou a mnohavrstevnatou, i když v mnoha směrech hodně zcitlivělou zemí,” říká Železný.
Podle Železného o snímky pořízené v Izreali projevily zájem i zahraniční instituce, takže se jedná o přenesení výstavy do zahraničí. O dráze profesionálního fotografa však Vladimír Železný, který fotí na 22megapixelovou digitální zrcadlovku Canon, neuvažuje, a to i přesto, že se jí věnuje více než padesát let. “Já jsem profesionální politik, fotografie je však moje láska a snažím se ji dělat co nejlépe,” prohlašuje. Výstava v pražské Galerii Zlatá husa potrvá do 12. července, přístupná však bude pouze každé pondělí.
* * * *
Karlovarská
galerie představuje české umění z let 1938 až 1958
7.5.2008 Karlovarský deník str. 26 Kultura regionu
JIŘÍ LINHART
Karlovy Vary/ V poměrně krátké době už podruhé mají milovníci výtvarného umění na Karlovarsku možnost seznámit se s výběrem ze sbírky pražské Galerie Zlatá husa. Ve dvou sálech Galerie umění v Karlových Varech je od pondělka 5. května k vidění soubor děl českých umělců ze čtyřicátých a padesátých let minulého století.
Sbírku Galerie Zlatá husa založil někdejší ředitel TV NOVA dnešní europoslanec Vladimír Železný v roce 1997 v době, která byla pro sběratele moderního umění jako stvořená. “Devadesátá léta nabízela na aukcích i mimo ně řadu restituovaných obrazů. Narůstající pohyb na trhu přinesl mnoho vynikajících nabídek, a nejen z období klasické moderny a z let šedesátých, která jsou páteří sbírky. Drobné, leč stále častější akvizice začaly vyplňovat i onu mezeru 40. a 50. let a i když toto období zprvu nebylo konstrukčním pilířem sbírky, vyprofilovalo se díky nabídkám, které nešlo odmítnout, v její plnohodnotnou součást,” říká o původu obrazů, z nichž velká část se představuje v Karlových Varech, kurátorka výstavy Magdalena Juříková.
Období ohraničené roky 1938 – 1958 patří v českých dějinách k nejtemnějším. Období nacistické okupace i léta nástupu komunistů k moci rozhodně modernímu umění nepřála. Přesto zde vznikla řada děl, ve kterých je možné vycítit jak odvahu autora vzdorovat oficiálním doktrínám a navázat na odkaz předválečné moderny, tak živý zájem o aktuální vývoj umění na západ od našich hranic.
Soubor vystavený v Karlových Varech čítá na sedm desítek děl autorů, jakými jsou například K. Černý, K. Lhoták, B. Matal, Fr. Gross, M. Medek, L. Fára, V. Hejna, V. Fuka a mnoho dalších.
Výstava bude otevřena až do 22. června.
* * * *
Jak znovu
objevit víru v umění
6.5.2008 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Karlovarský
LEV HAVLÍČEK
Galerie Zlatá husa přivezla do Karlových Varů kolekci českého umění od sedmdesáti autorů z let 1938 - 1958
Karlovy Vary - Jak vypadala čtyřicátá a padesátá léta v českém výtvarném umění? Odpověď lze vidět v karlovarské Galerii umění, kde kolekci děl z let 1938 - 1958 od sedmdesáti autorů představuje Galerie Zlatá husa Vladimíra Železného.
“Nezávislým pohledem seskupená díla tvoří velice různorodý a názorově široce rozkročený celek, který si ovšem nečiní žádný nárok na úplnost či objektivitu. Přesto je tu přítomno duchovní poselství těchto nepříznivých let, které je v rozporu s krutou každodenní realitou neobyčejně nostalgické jako u Karla Černého, poeticky hravé, příkladem je Kamil Lhoták, ale i živelně dramatické, jako u Jana Baucha,” uvedla kurátorka výstavy Magdalena Juříková.
Totalita vs. díla Přestože obě představovaná desetiletí byla totalitními obdobími v českých dějinách, přímé odkazy v dílech nejsou vyjádřené.
“V dílech ze 40. let bychom čekali vypjatá a dramtická témata, ale jsou to díla spíše poetická, intimně orientovaná. Ohlas války se začíná v tehdejší tvorbě objevovat až v letech 1944 a 45. Stejně tak po válce nedošlo k žádnému výraznému projevu ve smyslu osvobození ducha, první takové náznaky se projevují až na přelomu let 1948/49. Padesátá léta, to je široké téma. Velkým předělem byla výstava Expo v Bruselu v roce 1958, kdy nebyl kladen důraz na ideologii, ale na tvorbu jako takovou,” přiblížila Juříková.
Výše zmíněné, zejména o letech padesátých, se týká především soukromých sbírek. V oficiálních institucích je řada době poplatných děl.
Je to již podruhé, co se Železného galerie v Karlových Varech představuje. Výstava před dvěma lety přiblížila to nejlepší ze 60. let, co se Železnému podařilo shromáždit. Právě 60. léta jsou páteří celé jeho sbírky, postupně však začala přibývat i díla z let čtyřicátých a padesátých. Hranice, které si galerie stanovila, jsou ohraničené léty 1908 a 1972.
Přestože je budování sbírky současně výhodnou investicí, Železného šlechtí, že ze svých sbírek poskytuje často díla na řadu jiných výstav.
“Nechceme, aby obraz byl pouhou hodnotou, například v bankovním trezoru. Obraz, který není v dotyku s lidmi, přestává být obrazem. Měli bychom u sebe znovu objevit víru v umění a vnímat umění jako něco povzbuzujícího. V posledních dvaceti letech tato víra v umění velmi výrazně zakolísala,” připomněl Železný.
Výstava potrvá do 22. června.
***
* Léta 40. a 50. Galerie Zlatá husa podruhé v krátké době hostuje v Karlových Varech. Záměrem obou institucí je postupně představit bohatý fond českého výtvarného umění jedné z nejrozsáhlejších soukromých sbírek v Čechách. Při první příležitosti viděli návštěvníci Galerie umění kolekci ze 60. let, která se stala impulzem k postupnému růstu celé sbírky. Nyní vstoupí do období, jež této rozmanité a intenzivní umělecké éře předcházelo. Na výstavě je zastoupeno sedmdesát autorů, například Kamil Lhoták, Mikuláš Medek, Libor Fára, Jan Bauch a další. Výstava potrvá do 22. června.
* * * *
Malíř
Michail Ščigol ukázal Bruselu Valdštejna
5.5.2008 Hradecký deník str. 20 KULTURA REGIONU
VLADIMÍR BURJÁNEK
Výtvarník, který před mnoha lety našel svůj domov ve východních Čechách, dostal díky europoslanci Vladimíru Železnému možnost prezentovat své dílo v sídle Evropské unie.
Železnice/ Brusel/ Není u nás mnoho malířů, kteří by měli možnost seznámit europoslance přímo v jejich bruselském centru se svým uměním. V minulých dnech se to podařilo Michailu Ščigolovi ze Železnice na Jičínsku.
Každý z poslanců má totiž možnost pozvat si do sídla Evropské unie svého umělce. Vladimír Železný si vybral právě Ščigola, aby seznámil své kolegy s romantickým expresionismem umělce v jeho unikátním cyklu A. V. E. Valdštejn.
Pět dní v Bruselu
Bruselské výstavy trvají pokaždé jen pár dní a v jeden den je vždycky několik akcí. Ščigol dostal k dispozici pět dní. Při zahájení 18. dubna byla jeho výstava poslední večerní akcí. Před ním se představili Bulhaři zajímavou expozicí jejich malířů, kteří tvořili na písmena kyrilice. Ty Ščigol natolik zaujal, že ho pozvali na výstavu do Sofie.
Dále se otevírala výstava Sto let českého hokeje a exprezident Václav Havel zahajoval seminář o lidských právech, na kterém mozambický prezident měl na toto téma přednášku. Na úvod Ščigolovy výstavy Vladimír Železný seznámil téměř tři stovky přítomných se třemi důvody, proč si vybral právě Michaila Ščigola. Jednak z uměleckého hlediska kvůli malbě, dále že jde o jednu z největších postav české, ale i evropské historie – Valdštejna, jehož význam se přehodnocuje. A v neposlední řadě kvůli tvůrci obrazového cyklu. Člověku, který dokonale zapadá do současného trendu Evropy. Umělci, který se narodil v Rusku, žil na Ukrajině, přišel do Čech, kde zůstal, tvoří a je českým občanem.
Autogramiády
Krátce pohovořil v úvodu i sám malíř, který potom diskutoval s našimi poslanci. Opravdovým zájemcům věnoval i svoji rozsáhlou a zcela čerstvou monografii Malby 1997 - 2006.
O ní, o Bruselu a dalších plánech bude Michail Ščigol povídat v připravované autogramiádě a živém vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové v sobotu 17. května od osmnácti do devatenácti hodin v Radioklubu. Na 13. května je naplánována autogramiáda v hradecké galerii Jeřabina.
* * * *
Za svůj plat
hájím zájmy ČR
25.3.2008 Hospodářské noviny str. 3 Kariéra
(HaK)
Vladimír Železný, bývalý ředitel televize Nova, je považován za úspěšného.
Lidé jej na ulici stále oslovují pane řediteli, ačkoli je už dávno
europoslancem.
Z ankety na iHNed.cz vyplývá, že řada Čechů považuje práci europoslance za tu nejlepší z mnoha. Co si o tom myslí sám Vladimír Železný? Hospodářské noviny ho oslovily, aby se vyjádřil k pozitivům a negativům své profese. Pro časovou zaneprázdněnost to však odmítl. Že by jeho časové vytížení zase tak záviděníhodné nebylo? Podobně tomu zřejmě bude, i co se týká častého odloučení od rodiny a cestování. To ale znají i byznysmeni.
Vladimír Železný byl v roce 2002 zvolen senátorem za volební okrsek Znojmo za hnutí Nezávislí. Muži, který byl zvyklý mít faktický vliv a vysoké příjmy, to však nestačilo. Udělat však další kariérní krok s břemenem táhlého soudního procesu není snadné. K velkému byznysu s ním se staví solidní partneři opatrně, stále nemá dořešen svůj soudní spor kvůli údajnému tunelování.
Vladimír Železný je od roku 2004 poslancem Evropského parlamentu za hnutí Nezávislí. Stal se místopředsedou Meziskupiny Evropského parlamentu pro vinařství a vinohradnictví.
Jeho ambicí je prosazování zájmů českých a moravských vinařů. »Víno v Evropské unii dnes patří k nejvíce regulovaným produktům a hrozí mu další zesilování regulace,« konstatoval.
Svého zaměstnavatele vidí svérázně. Podle vyjádření Železného je Evropský parlament »komický orgán, jehož rozhodnutí má pouze poradní charakter, zatímco rozhoduje skupina vyvolených, avšak nezvolených«.
Volba kariéry europoslance je v jeho situaci racionální. Alespoň co se poslanecké imunity a příjmů týče. Když má prezident plat 200 tisíc, senátor 150 tisíc, poslanec 50 tisíc a europoslanec 250 tisíc, je nasnadě, jaká pozice a příslušná odpovědnost je z hlediska příjmů nejvýhodnější.
V rozhlasové debatě na Frekvenci 1 odpověděl loni posluchačce na otázku, zda mu jako euroskeptikovi tyto peníze nesmrdí, takto: »Ne, ty mi vůbec nesmrdí, protože mě neplatí Evropská unie, ale platí mě tato země prostřednictvím našeho parlamentu a jsem tomu velice rád, protože za tyto peníze mohu velice sebevědomě obhajovat zájmy České republiky. «
* * * *
Rozhovor s Vladimírem
Železným
5.3.2008 Frekvence 1 str. 1 17:00 Press klub
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je u nás europoslanec a bývalý ředitel televize Nova Vladimír
Železný, dobrý večer.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Dobrý večer.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane europoslanče, sledujete českou politickou scénu?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Minimálně. Snažím se ji sledovat co nejméně, abych řekl pravdu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč co nejméně?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
No, protože ona je pořád stejná, já kdykoliv sedím tady na té židli, tak
se mě už počtvrté určitě zeptáte na Čunka.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč ne? Je nějaké jiné téma třeba konkrétně, pokud jde o českou politiku,
protože i se dostaneme k té zahraniční, ale je nějaké jiné téma podle vás
v tuto chvíli u nás na české politické scéně třeba, o kterém by se víc
mluvilo?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
No, nesporně, víte, co je česká politická scéna? Česká politická scéna
není malý český rybník, už dávno ne, osmdesát jedna procent všech zákonů
se tvoří v Bruselu, osmdesát jedna procent, jenom devatenáct procent
zákonů se dělá tady v Senátu a v Poslanecké sněmovně, ale my si stále
hrajeme na tom malém rybníku a jakmile něco přichází zvenčí nebo z
Bruselu, nebo ze Štrasburku, tak se na to tváříme jako na cosi exotického,
co nás vůbec přece nezajímá.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si myslíte, že se tady málo mluví o Evropské unii, vůbec o tom, co se
schvaluje, co vy schvalujete v parlamentu ve Štrasburku nebo v Bruselu, je
tam málo korespondentů třeba, kteří by o tom informovali?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já si myslím, že korespondenti jsou tam katastrofální většinou, nedávno
jedna z nich napsala článek, který byl vysloveně vylhaný, oni se ...,
snaží si předem udělat nějakou tezi a potom ji dokázat, například, že
europoslanci čeští jsou takoví individualisté, kteří spolu nekomunikují,
kteří jsou naprosto vůči sobě nepřátelští a podobně, nekooperují,
nepomáhají České republice společně, zatímco třeba Slováci zajdou i na
vínko, jak tam bylo napsáno, absolutní nesmysl, totální nesmysl a myslím
si, že, že kvalita zpravodajství je mizerná, a to je jeden z důvodů
samozřejmě, druhý důvod je, že my jsme si vždy navykli předávat někomu
odpovědnost, někam jinam, tak teď jsme ji dali do Bruselu, tak ať se
starají, ať to tam vytvářejí, my si tady na tom rybníku budeme hrát a
budeme mít aféry a Čunka a já nevím, co všechno.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste začal mluvit o těch vztazích mezi europoslanci, jaké jsou tedy
vztahy mezi českými europoslanci?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já si myslím, že ne horší a ne lepší než u jiných zemí, zejména u nových
zemí, myslím si, že když jde opravdu o zájem České republiky a Česká
republika je schopna ho definovat, to je také důležité a my dostaneme
vlastně vstup od českých ministrů nebo ministerstev, nebo od českého
zastoupení, co vlastně Česká republika chce, nebo co potřebuje, tak se
vždy domluvíme a drtivá většina těch poslanců potom velmi disciplinovaně a
velmi korektně spolupracuje a hlasujeme často velmi nezávisle na tom, k
jakému politickému táboru patříme.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
S kým třeba vy nejlíp vycházíte z českých
europoslanců?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já logicky spolupracuji velmi dobře s klubem ODS,
mimořádně dobře.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se všemi občanskými demokraty, kteří tam jsou,
vycházíte dobře, jak vycházíte s Janou Bobošíkovou?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ale tak to je zase taková banální otázka, no, nijak,
nijak ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehodnoťte, prosím, mé otázky, pane doktore.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Téměř, téměř, ne, téměř nijak, téměř nijak.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pozdravíte se, když se potkáte a
nespolupracujete spolu?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Pozdravíme se, ano, pokud jde o české zájmy, tak ano,
hlasujeme bez problémů stejně a já bez problémů podepisuji, víte, to byl
právě ten, ten hloupý článek, který napsal: "Nikdy spolu nepodepíšou
deklaraci," přitom stačilo si jenom rozkliknout počítač a podívat se na
deklarace Evropského parlamentu a zjistila by, na kolika je společný
podpis Železný - Bobošíková, bez problémů, pokud je to v zájmu České
republiky, nemáme s tím žádný problém.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se právě na váš vztah s Janou Bobošíkovou
ptala z toho důvodu, že vy jste vlastně byl člověk, který ji přivedl do
politiky, takže teď, jestli to je vlastně, že byste byli teď jakoby daleko
méně přátelští než v té době, kdy jste společně kandidovali do Evropského
parlamentu.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Tak já už bych o přátelství asi dávno nemluvil, to
ty, ty vztahy jsou velmi chladné, korektní a tím to končí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jste říkal vůbec na to, když se Jana Bobošíková
rozhodla kandidovat na prezidentku?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Bylo to její rozhodnutí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A vás to překvapilo, nebo nepřekvapilo?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Vůbec mě to nepřekvapilo u ní. Těch přemetů už jsme
viděli tolik, že tohle byl zase jeden z nich a teď nehovořím o té
kandidatuře, to je samozřejmě právo každého politika, spíše za koho
kandidovala.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona kandidovala za komunistickou stranu, podle vás,
proč se tak rozhodla? Jako jednoznačně ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ale to se ... a vy jste ji tu neměli?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, já se ptám, já jsem ji tady měla, ale já se ptám,
já se ptám vás jako ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
No, vidíte a zeptali jste se jí jistě ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, samozřejmě jsme se jí ptali, ale jako dozvěděli
jsme ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
No, tak vidíte.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
... spoustu zajímavých věcí, já se ptám z toho
důvodu, že vy jste člověk, který přece jenom Janu Bobošíkovou zná a mě by
zajímalo, jestli prostě v tom vidíte jakýsi kalkul se zviditelnit, o čemž
třeba mluvil Jan Zahradil, když tady byl, že to je jednoznačný jakoby její
záměr, proč ona vlastně to vůbec udělala?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já nebudu zkoumat záměry Jany Bobošíkové, proč zrovna
s komunisty, mě spíš překvapilo, že vstupovala do politiky jako pravicová,
až jako velmi zarytě pravicová představitelka podnikatelského sektoru a
najednou udělala kotrmelec hodně, hodně daleko, hodně, opravdu hodně
daleko, ale je to její rozhodnutí a já si myslím, že to více než s dnešní
politickou situací souvisí s budoucími volbami do Evropského parlamentu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A podle vás bylo to zklamání třeba pro vás, když jste
se dozvěděl, že vlastně člověk, který společně s vámi kandidoval do
Evropského parlamentu, že prostě kandiduje za komunisty na prezidenta?
Nebylo to ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne, ne, ne, to nemá s emocemi tohoto typu nic
společného, opravdu ne.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste šel do boje o Hrad, kdyby vám to někdo býval
nabídl?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já jsem už několikrát řekl, že nebudu kandidovat na
prezidenta.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani kdyby byla přímá volba?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ani kdyby byla přímá volba, to by musela být zcela
mimořádná situace a muselo by být hodně vypleněné politické spektrum,
navíc si uvědomte, že já jsem v situaci velmi poškozené, teď v březnu, teď
v březnu, jsme v březnu, vstupujeme do desátého roku mých trestních kauz,
budeme slavit deset let bez výsledku a ještě to tak na tři, čtyři roky
vypadá, já jsem vyřazen z politiky nebo z nějakého opravdu razantního
vstupu do politiky, protože vždycky vám to otlučou o hlavu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
My se k tomu ještě dostaneme, pane řediteli.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
No, určitě, vy si to nenecháte ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám pořád říkám řediteli.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Mě oslovují na ulici stále pane řediteli.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Europoslanec Vladimír Železný, host na Frekvenci 1 v
Press klubu.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ředitel.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Už za chvíli nám budete volat a ptát se našeho hosta,
a to na čísle 257400999 a také nám nezapomeňte posílat esemesky na
9001210. Pane europoslanče, kde jste častěji, v Česku, v Bruselu nebo ve
Štrasburku?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Je to tak napůl mezi Českem a těmi dvěma městy, mezi
kterými bláznivě cestujeme.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pořád v letadle?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Pořád v letadle nebo v autě, do Štrasburku zatím
nelétá letadlo od nás.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá, dá se letět, ale do Stuttgartu a potom vlakem.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ano, nebo do Frankfurtu, potom vlakem, anebo do
Paříže a čekat čtyři hodiny na spoj, ano.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste v Česku, díváte se občas na televizi?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Výjimečně.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak často? Třeba večer na zprávy se podíváte?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Téměř ne.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vás nezajímá, řekněme, česká mediální scéna?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Mně stačí se podívat několikrát, abych pochopil
základní styl toho, jak to dělají, ale abych konkrétně byl odkázaný na
zpravodajství, které teď u nás se vysílá v televizi, to si najdu ty zprávy
někde jinde.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Abyste základní styl, říkáte, abyste pochopil, jakým
to dělají, co tím máte na mysli konkrétně?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Základní styl.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na co narážíte, díváte se třeba ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já nenarážím ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nenarážíte na nic?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já říkám.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom konstatujete.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ano.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak jste vy hodnotil krok televize Prima, která
posunula zprávy na půl osmou?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Tak a já si to zase neodpustím, my už jsme o tom před
chviličkou hovořili, já kdykoliv sedím na této židli, tak dostávám tři
otázky, jenom tři ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě přijde ten Čunek.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já vím, Čunek je jedna otázka, druhá otázka, jak
hodnotím to či ono v mediální scéně, souboj Nova - Prima, Prima, já nevím,
někdo jiný a tak dále a za třetí, moje trestní kauzy, zatím jsme se tady
na Frekvenci málokdy dostali k něčemu úplně jinému, ale dobře, budiž ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, ono to je logické, protože vy jste stále vnímán
jako člověk, který přece jenom velmi dlouhou dobu působil v médiích, takže
samozřejmě nás zajímá váš názor na současnou mediální scénu.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ale to jste vyrobili vy, vy jste mě zaškatulkovali,
vy jste si možná nevšimli, že mezitím jsem byl senátorem, že mezitím jsem
byl nebo že jsem teď europoslanec ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme si všimli, to jsme si všimli ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Že?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
... takže, pane europoslanče, jak vy hodnotíte krok
coby bývalý ředitel významné televize Nova, co vy říkáte na to, že
televize Prima posunula zprávy na půl osmou?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
A já vám odpovím úplně stejně, jako jsem odpověděl
vašemu kolegovi Xaverovi, že ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ten se vás určitě neptal na přesun zpráv na půl
osmou.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne, on se mě ptal na podobnou záležitost s nějakým
formátem ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To je totiž docela ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
... s nějakým formátem, který nově nasadila Nova, pak
ho převzala /souzvuk hlasů/ ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak co říkáte tedy na ten přesun zpráv?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Že až si mě ty televize objednají jako poradce, tak
jim poradím a řeknu, co si o tom myslím, ale nejsem opravdu poradenská
firma.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy to nechcete říkat z toho důvodu, abyste
neradil, kdybyste třeba řekl, byl to špatný krok, tak že oni by si řekli:
"Hmm, jestli ten Železný nemá pravdu," a vrátili by to na za pět sedm.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne, ne, ono je to komplikovanější asi, než aby se o
tom ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je to komplikovanější?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Je to komplikovanější problém, musíte mít k dispozici
průzkumy a podle průzkumů pracovat a pracovat s cílovými skupinami, to
bohužel asi ani jedna z těch televizí nějak nedocenila malinko.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to nedomyslely ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Zejména ta Nova a za druhé, to chce určitou
trpělivost taky ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nova nedomyslela ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne, ne, ne, chce to určitou trpělivost, ten výsledek,
víte, my jsme si navykli, že když zahájíme nějakou kampaň, já to budu
říkat velmi obecně, že něco přijde, něco budeme mít, nový formát nebo
něco, takže ten úspěch musí být okamžitý, razantní, smeteme všechny na
trhu, ono to tak není, televize, zejména televize, která jde do plné, do
plného konkurenčního pole, tak se musí chovat trošku jinak, ale to už, to
už jsme opravdu hodně hluboko, nechme to, pojďme k jinému tématu ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, mě to docela zajímá právě, tady ten váš názor
na to, protože by mě zajímalo, jestli si myslíte, že teď vlastně po
měsíci, co ta změna nastala, že je předčasné vůbec cokoliv hodnotit,
alespoň takhle tomu rozumím, když jsem vás teď slyšela, že po měsíci
hodnotit, že Nova má pořád téměř o dva miliony diváků víc u zpráv, je
jakoby předčasné pro Novu, aby jásala, že se to může změnit.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Vždy se to může změnit samozřejmě.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Je podle vás dobrý tah dát dvojici Zuna - Čejková?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Může to být dobrý tah.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptám se z toho důvodu, že vy jste to byl coby ředitel
Novy, kdo vlastně tuto dvojici přivedl na obrazovku v roce 99, funguje to
podle vás i v roce 2008, nebo už jsou to, řekněme, okoukaní lidé?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Charisma se neokouká.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy to hodnotíte spíš jako pozitivní krok?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já si myslím, že je třeba akorát, my jsme tomu říkali
přeformátovat tu osobnost trochu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeformátovat osobnost, jak se to dělá?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Docela dobře.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak konkrétně, popíšete nám to?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne, vůbec.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zase byste radil?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
No, určitě, to bych radil.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Oni si vás asi budou muset najmout, ale na druhou
stranu ještě, Zuna - Čejková už jsme zmínili,
Roman Šmucler, soutěž Chcete
být milionářem?, nemáte pocit, že dělají na Primě Novu vaší éry?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Možná, možná se snaží, nevylučuji to.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A přece jenom máme ten rok 2008, není to pasé ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
A co se mezitím přihodilo v televizní, v televizním
výrazu u nás ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte pocit, že televize jaksi stagnuje, když se
podíváte na ty, na dobu vlastně, kdy vy jste odcházel a na dobu, která je
teď, že vlastně nic moc nového vás nepřekvapuje na české mediální
televizní scéně?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Musím se přiznat, že zatím mě příliš neohromila.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani jedna z těch televizí?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A z Primy teď odešla řada manažerů, vy jste nedostal
nabídku jít do Primy?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne, nedostal.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A vrátil byste se do médií, kdybyste třeba dostal
nabídku šéfovat velkou televizi v Česku?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já už jsem dávno v politice.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vím, že jste v politice, ale přece jenom, kdyby
přišla lukrativní nabídka z kterékoliv televize, tak byste řekl v žádném
případě ne.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne, ne.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimír Železný na Frekvenci 1.
257400999 už za chvíli, ale teď ještě jedno téma pro Vladimíra Železného, pane Železný, byli bratři Mašínové podle vás hrdinové, anebo vrazi?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
To je otázka, na kterou právě v roce 2008 se velmi
obtížně a špatně odpovídá, protože ztrácíme historické souvislosti. My
jsme úplně zapomněli na to, jaká byla, jaká padesátá léta byla, že to byla
neobyčejně krutá léta, neobyčejně léta, která zničila život desítkám,
možná stovkám tisíců lidí a že režim, který tu byl v padesátých letech,
byl zločinný, takže boj proti zločinnému režimu není vrahounství nebo,
nebo, nebo kriminální čin, bych řekl, to je třeba si uvědomit. Na druhou
stranu je třeba asi hodnotit souvislosti toho, čemu Američané říkají
collateral damage, to znamená to, co se dělo kolem, to znamená, někteří
lidé, kteří se nachomýtli kolem a odnesli to také při takové akci
například a neměli s tím režimem příliš mnoho společného, ale myslím si,
že proti zločinnému režimu je legitimní bojovat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A souhlasíte s oceněním, které dostali právě bratři
Mašínové a Milan Paumer od Mirka Topolánka, tedy tu premiérskou medaili?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ano.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A podle vás měli by dostat státní vyznamenání?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já si myslím, že o státním vyznamenání bude
rozhodovat pan prezident, máme naštěstí uvážlivého a moudrého prezidenta,
takže myslím, že si s tím poradí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A podle vás měl by jim Václav Klaus dát státní
vyznamenání, vy byste byl pro jednoznačně, aby dostali, zaslouží si to?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já si myslím, že to všechno bude záviset na tom, jaký
pohled na historii budeme mít. Ona je to vlastně historická medaile,
kterou budeme dávat a my tím předurčíme také to, jak se budeme dívat na
naší minulost, my jsme v roce 89 se rozhodli, že tu minulost jaksi
spolkneme, že ji nějak zahrneme do dnešní, do dnešní skutečnosti, že
nebudeme na komunisty zlí, že budeme vlastně takoví čalfovsky a havlovsky
hodní a tím a s tím se svezla nakonec i hodnocení naší historie a byl by
to velmi razantní a zajímavý historický krok, který by prezident udělal,
kdyby je vyznamenal.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vás tedy ano, pokud jde o státní vyznamenání
pro bratry Mašíny, vy říkáte ano, jsem pro.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já si myslím, že, že každý, kdo se snaží bojovat
proti zločinnému režimu, by měl být oceněn.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimír Železný na Frekvenci 1.
Pane europoslanče, kdy jste byl naposledy u soudu?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Jéje, to je několik měsíců.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyl jste v lednu teď, protože běží ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
V lednu myslím ne.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyl jste, to začala ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já myslím, že, já myslím, že ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
... já jsem nějakou zprávu, tak že v lednu začalo
nějaké další šetření soudní, tak to asi, kolik vlastně ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Co to je soudní šetření?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Že soud začal projednávat jednu z dalších vašich
kauz, kauz.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Aha, projednávání, ano, jednu ze tří ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednu ze tří, tři jsou, tři jsou.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ano, ano, tři jsou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A jedna už je ukončena, v jaké je to fázi?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Jedna není ukončená ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedna je odvolání ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
No, není odvolání, já jsem v říjnu byl odsouzen,
dodneška nemám rozsudek, přestože dodneška nemám rozsudek, přesto, přesto,
že zákon říká, že do šedesáti dnů ho máte dostat ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
No, právě, do šedesáti dnů ho máte dostat.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
... ho máte dostat, ne, ne, ne, tady se hraje velmi
zpomalovací hra, jenom znovu připomínám, že teď v březnu, tuším
třiadvacátého, vstupujeme do desátého roku mých kauz, do desátého roku,
vyšetřování, stíhání, žalování, souzení, odvolávání a já nevím čeho, do
desátého roku, deset let, po deset let vás vyřadí z aktivní politiky, po
deset let vás vyřadí de facto také z podnikání, protože kdo by podnikal
jako partner s někým, kdo, nad kterým visí neustále Damoklův meč a tak
dále, a tak dále. Já se moc těším na ten, na ten rozsudek, on bude
znamenat, pokud bude opravdu tak, jak ho ústně pronesl pan soudce, tak
bude znamenat otřesení většiny mezinárodních smluv České republiky totiž,
to, co tam řekl, bylo naprosto nebývalé, ale já jsem to do dneska nedostal
a můj právník se marně domáhá, aby to ten soudce napsal, soudce to
nenapíše prostě.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane europoslanče, připouštíte si, že vlastně pořád
můžete skončit ve vězení?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ne.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřipouštíte si to ani, ani trochu?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Nepřipouštím si to, já jsem nic neudělal, takže si
to, kdybych si to, ano, kdybych něco udělal, tak bych si mohl připouštět a
mohlo by se mi rosit čelo, nerosí. Deset let už se mi nerosí čelo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nemáte z toho strach, že nakonec budete
odsouzen a půjdete do vězení?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Mohu být odsouzen, ale strach z toho nemám, protože
jsem to neudělal.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimír Železný je hostem na Frekvenci 1, teď máte,
pane europoslanče, půlminutu chráněného času, můžete si říct, co chcete,
prosím.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Dobrá, já říkám, budete-li poslouchat Frekvenci a
jiná rádia, budete-li číst noviny, uvědomte si, že nejenom malé české
politické události jsou důležité pro váš život, že osmdesát jedna procent
zákonů se tvoří v Bruselu, věnujme tomu pozornost, tam nám jde o všechno.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Europoslanec Vladimír Železný a teď už je váš, volat
mu můžete právě teď.
Haló, haló, tady je Frekvence 1, dobrý večer, koho zdravím?
posluchač
--------------------
Dobrý den.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Dobrý den.
posluchač
--------------------
/Souzvuk hlasů/, Jesenice.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vás zdravím, ptejte se našeho hosta.
posluchač
--------------------
Já bych se chtěl zeptat pana Železného, co říká na
to, že rozdíl, za který prodala PPF, ve který prodali Novu a za který ho
nakoupili, se rovná téměř stejně, jako byl, jako byla částka, kterou
musela zaplatit Česká republika v arbitráži, čili ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že rozumíme vaší otázce a hned vám na ni
odpovíme.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Velmi rád, není to náhoda.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl Vladimír Železný a jeho odpověď na první
otázku, 257400999, haló, haló, kdo tam?
posluchač
--------------------
Tady Milan, dobrý den, pane Železný.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Dobrý den.
posluchač
--------------------
Já vždycky, když jsem vás poslouchal na Nově, tak mi
připadalo, že všechno víte, všechno znáte, všude jste byl.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ale kdež.
posluchač
--------------------
Jasně, no, ale jako ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Tak se ptejte.
posluchač
--------------------
A chtěl bych se zeptat, vy jste vždycky jako tak
nějak říkal, že člověk by měl být hrdý, všechno, jak vůbec můžete žít s
tím, že prostě republika za vás, za ty vaše podivný smlouvy zaplatila
deset miliard, takže každý člověk ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Moc rád, moc rád to ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak hned vám, hned vám odpovíme.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Moc rád jsem za tuto otázku, dostávám ji pravidelně,
ještě jsem nebyl v rádiu, abych ji nedostal. Odkážu vás na velmi
jednoduchou věc, vezměte počítač, otevřete ho, rozklikněte si stránky
Poslanecké sněmovny, najděte si Vlčkovu komisi, nejvyšší vyšetřovací orgán
u nás, vyšetřovací komise parlamentu, která zkoumala tuto otázku a dospěla
k závěru, kterou znají všichni novináři, kterou by měla znát veškerá
veřejnost a ten závěr říká, Železný s tím neměl nic společného, Železný
nebyl ani účastníkem řízení, Česká republika prohrála svoji arbitráž
záměrně, podvodem, podvrženým dokumentem, dokonce tam naznačovali, kdo ho
podvrhl a kdo ho vyrobil a od té doby je ticho. Stačí?
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Frekvence 1 - Press klub, dobrý večer, můžete se ptát
našeho hosta. A já vás poprosím prvně, musíte si ztlumit rádio, protože
nám to vazbí a až si ho ztlumíte, tak to bude úplně dokonalé a můžete se
ptát, dobrý večer. Haló, haló, tak také vás poprosíme, abyste si ztlumil
rádio, slyšíme se, dobrý večer? Tak také se neslyšíme, 257400999, číslo,
na které nám můžete volat, tady je Press klub a Frekvence 1, dobrý večer.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, tady posluchač Jirka, já jsem se chtěl
zeptat, jak se pan Železný dívá na dnešní režim, který ho tak
pronásleduje, jeho osobně teda, nemůže se své neviny domoci, děkuji.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ale to je nesrovnatelné s padesátými roky, zatím mně
nikdo neláme žebra na Ruzyni, zatím vás nikdo neničí, ničí vás samozřejmě
politická struktura, která si objedná vyřazení nějakého člověka z
politického života, ano, to ano, ale to se děje dnes v demokratické Evropě
poměrně, bohužel, bohužel, běžně nebo alespoň se to objevuje i v jiných
zemích, takže nesrovnával bych to s padesátými léty, ale myslím si, že,
myslím si, že by se režim, jak vy říkáte, měl zamyslet.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
9001210, číslo, kam píšete vaše esemesky, budete
znovu kandidovat do Evropského parlamentu příští rok?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Vidíte, tak to jsem se ještě nerozhodl. Ale je to
otázka asi tak dvou měsíců a také to souvisí s rozhodnutím naší politické
strany, protože na její kandidátce bych samozřejmě kandidoval.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Spíš si teď myslíte, že budete ...
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Spíš si teď nemyslím nic, protože spíše počkám na
rozhodnutí našeho nejvyššího orgánu strany.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimír Železný vás poslouchá, můžete se ptát, dobrý
večer, kdo nám volá?
posluchač
--------------------
Dobrý večer, tady Štěpán, já jsem se chtěl zeptat
pana Železného, co si myslí o panu Topolánkovi, když dal bratrům Mašínům
ocenění. Děkuji.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já jsem na to právě teďko odpovídal před chviličkou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady je Frekvence 1 a Press klub, dobrý večer, ptejte
se. 257400999, číslo, kam nám voláte, dobrý večer, koho zdravím?
posluchač
--------------------
No, tady Procházka, prosím vás pěkně, Železný
/nesrozumitelné/ vrahům, který mi podřízli dědu, jděte do prdele, prosím
vás.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vás poprosím, abyste se vyjadřovali slušně, pokud
voláte sem k nám do našeho vysílání. Pane europoslanče, chcete reagovat?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Ani ne.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
257400999, dobrý večer. Tak tento telefonát si
neposlechneme, dobrý večer, koho zdravím.
posluchač
--------------------
Dobrý večer, Kunc u telefonu, já jsem se chtěl
zeptat, jak si pan Železný myslí o radaru a o týhle tý konkrétní otázce, u
nás radar, děkuji.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Také už jsem tady na ni odpovídal, odpovím velmi
stručně, myslím si, že radar bychom měli postavit, že bychom se měli
participovat na tom, co je celková odpovědnost západního světa, víte, my
jsme byli pod ..., my jsme poměrně dlouho byli pod deštníkem, my jsme rádi
pod deštníkem, vždy nás někdo chrání, někdo má obrovskou armádu, někdo má
obrovské rakety a my si tu uprostřed Evropy tak nějak klidně žijeme a
jakmile nás poprvé někdo osloví a řekne: "Prosím vás, vy také vezmete
malinký kousek toho rizika, které my všichni neseme, postavíte si radar,"
což je obranná záležitost, ale prosím, jisté riziko tam je, tak my
najednou omdlíváme, ne, převezměme také odpovědnost.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pojďme ještě rychle na domácí politickou scénu,
pane europoslanče, měl by se podle vás Jiří Čunek vrátit do vlády?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já si myslím, že to závisí na premiérovi, zda ho
přijme do vlády, na druhou stranu si myslím, že tato vláda trpí a já bych
si tady ohřál jinou polívčičku kolem Lisabonské smlouvy, že trpí utkvělou
představou, že tuto vládu musí udržet za každou cenu v chodu a já si
myslím, že jakmile některá vláda nabude dojem, že by tu měla být trvale a
pořád a hodně dlouho, až do budoucích voleb a obává se normálního
demokratického procesu, že podá demisi, když se rozpadne nebo když se
nedohodnou koaliční partneři, že je to špatně.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A rozpadne se podle vás kvůli Jiřímu Čunkovi vláda?
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Já nevím, jestli kvůli Jiřímu Čunkovi, já ..., těch
otázek je tam víc, je to vztah zelených zejména, prosím vás, co, co dělá
ODS se zelenými v jedné vládě, to mě samo o sobě, to je směs, která je
třaskavá z přirozenosti vlastně a všichni se snaží, aby ten výbuch
nenastal a všichni se snaží tvářit, jako že ta směs je netřaskavá a
kdykoliv někdo škrtne, tak všichni jsou vylekaní, že teď to třaskne, ale v
demokracii to musí občas třasknout. Žádná vláda není věčná.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
To byl Vladimír Železný, díky za návštěvu, na
shledanou.
Vladimír Železný, europoslanec, bývalý ředitel
televize Nova
--------------------
Na shledanou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
--------------------
A na Frekvenci 1 už za chvíli hudební show a Dan
Kostka, nejdřív Luboš a zprávy.
* * * *
Kosovo
rozdělilo i Evropský parlament
23.2.2008 Haló noviny str. 7 Ze světa
(iva)
Na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP)ve Štrasburku se 20.února obsáhle a velmi kontroverzně diskutovalo o nedávném jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosova.
Za předsedající zemi Evropské unie (EU)vystoupil slovinský minis-tr zahraničí Dimitrij Rupel. Informoval o předchozím jednání Rady ministrů EU (Rady)k této otázce se zjevnou snahou vyhýbat se rozporům,které k tomuto aktu hrubého porušení mezinárodního práva mají některé členské státy EU,ale rovněž nebývale velký počet poslanců EP.. V subjektivně pojatém vystoupení, z něhož čněla snaha hnát věc rychle dopředu podle předem připraveného scénáře,Rupel nicméně musel konstatovat,že »EU nemůže formálně uznat Kosovo,protože není státním útvarem,a tato otázka je v kompetenci jednotlivých členských států.« Za velmi důležité v tomto kontextu považuje ministr fórum EU-Západní Balkán,které se uskuteční v březnu ve Slovinsku a jež se soustředí na regionální spolupráci v některých oblastech,jako je doprava,civilní ochrana,vývoj a výzkum. Informoval též,že ministři zahraničních věcí zemí EU vyzvali na lednovém zasedání Rady,aby Srbsko podepsalo politickou dohodu,která má být údajně dalším krokem k jeho členství v EU.
Případ Kosova Rupel považuje za jedinečný a vyhláššení nezávislosti nebylo podle něj neočekávané. Kosovo bylo od roku 1999 pod správou sil OSN a Srbsko nad touto provincií již prý nemělo skutečnou autoritu. K jednání Rady o Kosovu ještě filištínsky dodal,že »ačkoli se očekávalo,že nebudeme schopni dospět k dohodě,prokázali jsme jednotu.«Poté zopakoval,že případné členství Srbska v EU nemá spojitost s otázkou Kosova a ani Srbsko by podle něj nemělo tyto dvě otázky spojovat.»Otevřme dveř e pro Západní Balkán a Kosovo«podivně uzavřel své vystoupení.
Převládaly hlasy odpůrců
V ostré debatě,v níž převládaly hlasy odpůrců jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova,řekla za skupinu pravicové lidovecké frakce EPP-ED německá poslankyně Doris Packová,že »není jiné cesty než vyhlášení nezávislosti«. Ocenila,že Rada jednala »jednotně« a dohodla se na vyslání mise EU do Kosova,která má dohlížet i na to, aby byl dodržen plán z roku 2007. Politici v Kosovu musí podle jejích slov jednat rozhodně,avšak umírněně a mise EU je má v jejich činnostech podporovat.
Nizozemský poslanec Jan Mari-nus Wiermsa za skupinu evropských socialistů (PES)uvedl,že akceptuje realitu,i když ji nepovažuje za ideální. Vyjádřil podporu misi EU v Kosovu. EU se však musí postarat o bezpečnost národnostních menšin v Kosovu a musí též nabídnout Srbsku »evropskou perspektivu«,aby nezůstalo v izolaci. Ocenil, že se Srbsko zavázalo nepoužít proti Kosovu ozbrojené síly ani hospodářské sankce.
Za skupinu liberálů (ALDE)vyjádřila belgická poslankyně Annemie Neyts-Uyttebroecková politování nad tím,že ačkoli se Srbsko zavázalo neuplatnit vůči Kosovu žádné sankce,odmítlo uznat jeho nezávislost. EU by podle ní měla nyní tomuto regionu pomoci nejen ekonomicky,ale i v jiných otázkách,jako jsou například víza.
Polský poslanec ze skupiny pro Evropu národů (UEN)Konrad Szymaňski se domnívá,že uznáním Kosova na sebe EU vzala obrovskou odpovědnost a musí mu nyní pomoci vybudovat kvalitní instituce a zabránit etnickým čistkám,protože »máme společný zájem na stabilitě aprosperitě tohoto regionu«.
Proti levice i nelevice
Předseda levicové skupiny GUE/NGL Francis Wurtz prohlásil, že ty státy,které uznají jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova,poruší mezinárodní právo. Tento krok by mohl být kontraproduktivní pro politiku a cíle EU na Balkáně. EU na sebe vzala obrovskou odpovědnost a musí se nyní zamyslet nad dalším vývojem v této oblasti a nad vyhlídkami,které může Kosovu nabídnout. GUE/NGL je přesvědčena,že mise EU nevyřeší špatnou humanitární a bezpečnostní situaci.
Jiný francouzský poslanec Jean-Claude Martinez,profesor práva,ke Kosovu prohlásil,že »vytvoření druhého albánského státu«,který řídí mafie,je plivnutím na mezinárodní právo a zeptal se:»To vám pánové nevadí?«
Slovenský lidovecký poslanec Jan Hudacký dodal,,že tento zlý prece-dens,ke kterému došlo za vydatné podpory USA a EU,bude mít negativní dopad na celou Evropu.
Vladimír Železný ze skupiny ne-zařazených poslanců (NI)řekl,že »pokus EU o prohlášení,že Kosovo je unikátním případem,je jen trapným přáním,které je otcem myšlenky«. Naopak Kosovo nejen vytváří nebezpečný precedens,,ale je i»zrcadlovým obrazem situace Československa a jeho německé menšiny ve třicátých letech«. V této souvislosti připomněl,že první čtyři státy EU,které uznaly nezávislost Kosova,byly všechny signatáři mnichovské dohody.»Zatímco tehdy,před 80 lety,Chamberlain,Daladier,Mussolini a Hitler rozparcelovali Československo,dnes opět Velká Británie, Francie,Itálie a Německo uznávají rozparcelování Srbska,«dodal. »Odtrhávají od Srbska jeho historické území s Kosovským polem,kde se vroce 1389 pokusila srbská nobilita v heroické bitvě zastavit postup otomanských Turků do Evropy,«uzavřel své vystoupení.
Znásilnění mezinárodního práva
S ostrou kritikou jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova vystoupili v pondělí i ve středu tento týden komunističtí poslanci. Důrazně jej odsoudili a poukázali na pokrytectví politiků EU,na »dvojí metr«,který nasazují unijní orgány a též zdůvodnili,proč se tím otvírá »Pandořina skříňka«,jejíž obsah se projeví nejen v Evropě,ale i v Africe,či dokonce v Latinské Americe. Daniel Strož přitom zdůraznil paralelu mezi tímto necitlivým,urážlivým aktem a mnichovskou zradou, jež je dosud živá v paměti našich lidí. Jaromír Kohlíček vmetl do tváře politikům EU a jejich stoupencům vEPpokrytectví a vyslovil přesvědčení,že nebude trvat dlouho,kdy pochopí velký omyl svého skutku.. Vystoupení zakončil zvoláním:»Styďte se,Mnichované!«. Miloslav Ransdorf ve vystoupení a před novináři poukázal na to,že podpora tohoto »znásilnění«mezinárodního práva vyvěrá ze snahy najít ospravedlnění za rozbití Jugoslávie pro ty,kteří nesou spoluodpovědnost za agresi NATO proti Jugoslávii v roce 1999 a snaží se tímto absurdnem »vykoupit«svou vinu za nevinné oběti mezi Srby. Je přesvědčen,že pokud má evropská integrace trvat,»musí se opírat o prohloubení a upevnění mezinárodního práva«. Uznáním nezávislosti Kosova se »první obětí«stane právě evropská integrace a transatlantické vztahy.»Jestliže na jedné straně byl etnický princip od-mítnut jako zásada pro korekci hranic v případě Bosny,v případě Kosova byl naopak etnický princip přijat jako jediný metr a jediná zá-sada«. Tento »dvojí metr«však nemůže dlouho fungovat.
* * * *
Eurosmlouva
otevírá cestu k revizi dekretů
21.1.2008 Právo str. 1 Titulní strana
Naďa Adamičková, Marie Königová
NEZÁVISLÝ EUROPOSLANEC VLADIMÍR ŽELEZNÝ TVRDÍ:
* O Lisabonské smlouvě jste prohlásil, že je to podvod na občanech, snaha o resuscitaci již pohřbené mrtvoly či elitářský pokus o státní převrat na úrovni EU. Způsob, jakým byla podepsána, považujete za neomalený. To jsou silná slova, z čeho plynou?
Česká reprezentace podepsala tuto smlouvu a já záměrně neříkám text smlouvy, protože ten prostě neexistuje. Je jen nekonečný soubor dodatků k jiným smlouvám. Evropské orgány se rozhodly, že do konečného referenda v poslední zemi smlouvu nevydají vcelku. To bude znamenat obrovský nápor na jednotlivé parlamenty tam, kde budou o ratifikaci rozhodovat, protože poslanci budou hlasovat o něčem, co neuvidí. Když se podíváme, jak se změnila smlouva proti původní evropské ústavě, kterou zamítly Francie a Nizozemsko, pak tvrdím, že rozdíl je jen v objemu. Ústava měla 560 stránek, což je na ústavu zoufalé množství. Nicolas Sarkozy, když kandidoval na prezidenta, žádal francouzské voliče, aby s ním volili i “novou malou praktickou a srozumitelnou minismlouvu”. Ta “malá” smlouva má 3000 stránek.
* *A vy přesto chcete, aby o ní rozhodli lidé v referendu? Jak budou schopni posoudit takový text? Nebo jako její odpůrce spoléháte na to, že ji lidé odmítnou právě proto, že nebudou vědět, o čem by měli rozhodovat?
Máte pravdu, že lidé z toho budou úplně zjančení. Ale já spoléhám, že politické strany korektně, poté, co si udělají expertizu, občanovi vysvětlí, v čem je podstata. A měl by přispět i Ústavní soud, neboť je tu také otázka, zda je to ústava nebo nikoli. V tomto smyslu došlo k průlomu, když švédský nejvyšší soud rozhodl, že je to ústava, a je proto nutné změnit jejich ústavu. To je významný precedens pro ostatní země EU. Lze předpokládat, že náš ÚS může a podle mě by měl dospět ke stejnému závěru. Já ale považuji za pokrytecké nejdříve něco podepsat a pak se teprve dotazovat ÚS nebo si teprve poté dělat expertizu, co jsem to vlastně jménem ČR podepsal.
* Pokud by se o smlouvě mělo konat referendum, pak z ní bude předmět domácího politického boje v době voleb, v době, kdy ČR bude předsedat Evropské unii.
Myslím, že tady jde skutečně o přežití českého státu. A to z hlediska subsidiarity, tedy zachování vlastní nadřazenosti nad předpisy EU, ale především to zakládá mimořádné, smrtelné nebezpečí z hlediska případného pokusu o revizi Benešových dekretů.
* V čem podle vás to nebezpečí spočívá?
Jednotlivá ustanovení smlouvy lze vysvětlit právně tak, že by neměly mít dopad z hlediska dekretů. To ale platilo jen do okamžiku, než německý poslanec a federalista Jo Leinen s pomocí dalších německých politiků prosadil, že se její integrovanou součástí stane Charta základních práv EU. Teprve tento krok způsobil třaskavou směs. Tu tvoří dohromady Charta, jež se stane běžným evropským právem – o němž bude rozhodovat běžný evropský soud, tedy soud v Lucemburku – dále ustanovení o evropském občanství, které sudetský Němec nabude ve stejném okamžiku jako český občan, a za třetí ustanovení o nadřazenosti evropského práva právu členských zemí. Nebezpečí si silně uvědomili Poláci a přijeli na jednání s Angelou Merkelovou s tím, že smlouvu přijmou, ale nebudou souhlasit, aby se Charta stala její součástí. Polsko to pojalo jako existenční otázku a Merkelová s tím souhlasila. Jediné Polsko tak bude moci posuzovat otázky diskriminace a práv obsažených v Chartě svými národními soudy.
* A vy se obáváte, že soud v Lucemburku by mohl rozhodnout o neplatnosti Benešových dekretů?
Já to nevím, ale je možné jít do rizika, že soud v Lucemburku tak rozhodne? Byl z dnešního znění Charty základních práv odsun korektní? Nebo šlo o diskriminaci na kolektivním principu?
* Česko-německá deklarace se ale již v tomto směru jasně vyjádřila.
Ta je podle mě irelevantní v okamžiku, kdy oba občané – český, který bydlí v domě v bývalých Sudetech, a německý, jemuž ten dům dříve patřil – nabudou ve stejném okamžiku nové občanství evropské, které je bez historie. A na základě tohoto faktu se ten německý bude ptát: proč já nebydlím v domě, který postavil můj otec a léta patřil mé rodině?
* Tvrdíte, že nové občanství bude bez historie, tedy začne platit v určitém okamžiku. Podle vás tady neplatí zákaz retroaktivity?
To nebude retroaktivní. On v tom domě nebydlí teď a bude se zajímat, jak je to možné. Právníci mě ujišťují, že princip nadřazenosti evropského práva nad národním ve spojení s evropským občanstvím přinejmenším umožňuje otevření této otázky. Že nejde o hypotetickou záležitost, podle mě svědčí to, že po skončení jednání v Berlíně, kde se dohodla první forma, Maďaři předložili otázku Benešových dekretů s touto argumentací v právním výboru Evropského parlamentu. A ten zahájil rozpravu o jejich platnosti a o diskriminačním charakteru odsunu maďarských občanů ze Slovenska včetně jejich majetkových a jiných nároků. Němci jsou obratní na to, aby tyto otázky nastolili. To, že prosadili Chartu do Lisabonské smlouvy, nemělo cíl tyto věci otevřít, ale bude to benefit pro určité německé kruhy. Německo se nikdy nespokojilo s postavením sudetských Němců, byť podepsalo některé dohody.
* Kteří právníci vás varovali před možností otevření otázky odsunu?
Nejsem právník a nechal jsem si udělat několik expertiz. Jedna je od německých právníků reprezentujících Němce, kteří žili na konci války na území Belgie a Nizozemska. Ti jednoznačně připouštějí, že kombinace, o níž jsem mluvil, otevírají řadu otázek, které se jevily již jako vyřešené. Minimálně polská opatrnost by slušela každé zemi, která takto může být ohrožena. Pro nás by to znamenalo smrtící ránu.
* Součástí přístupové dohody ČR k EU byly i závěry tzv. Froweinovy zprávy, kde německý právní expert a bývalý předseda Komise pro lidská práva dospěl k názoru, že “konfiskace na základě Benešových dekretů nevytváří podle právních předpisů EU problém, neboť právní předpisy EU nemají zpětnou účinnost”.
Tehdy tu ale nebyla Charta, která nadřazuje evropské právo národnímu. Charta pomůže vyjmout řadu rozhodování, která na národní úrovni mohou být zatížena historickými souvislostmi, na neutrální půdu Lucemburku, kde soudci budou rozhodovat o diskriminaci a kolektivní vině.
* Jak si vysvětlujete, že jste s těmito názory v menšině?
Ano, jsem nesporně v menšině, ale ne zanedbatelné. Pro mě je postoj vlády a ODS největším zklamáním od roku 1989. To, že strana, která se vydávala za obhájce národních zájmů, úslužně poklonkovala před Merkelovou a na rozdíl od Poláků přijala celý koncept, považuji za zbabělé nebo účelové. Když jsem se ptal některých předních členů ODS proč, jejich odpověď zněla: Vzpříčit se Merkelové by asi znamenalo rozpad koalice a my přece nebudeme kvůli Lisabonské smlouvě riskovat ztrátu vlády, na kterou jsme tak dlouho čekali. Jeden kolega z parlamentu, který se jednání s Merkelovou účastnil, mi řekl: Je to porážka, ale čestná. To považuji za čisté mnichovanství. Krátkodobé životnosti vlády obětuji dlouhodobé zájmy ČR. Je to výprodej samostatnosti a svébytnosti, ke kterému vláda neměla legitimaci.
* Z čeho plyne tento jejich postoj?
Je to frustrace. Oni dobře vědí, co premiér Topolánek podepsal. Mnozí z nich jsou nyní velmi úzkostní. A doufají, že to buď zabije někdo jiný, třeba Irové, kde bude referendum, anebo čekají, že to za ně udělá Ústavní soud.
* Proč podle vás česká reprezentace nezaujala stejný postoj jako Poláci?
Ze zbabělosti. Merkelová je prostě uhranula. My před ní chceme hrát hodné hochy z nedělní školy. Máme sice pověst nejvíce euroskeptické země, ale když pak dojde na lámání chleba, tak se nepřidáme k buřičům, jako je Polsko. Poláci ale své prosadili bez problémů. A můžeme si my být jisti, že dekrety u lucemburského soudu obhájíme? Já nevím, jak budou soudci rozhodovat, až se na ně obrátí první sudetský Němec. Zda to budou posuzovat v historické souvislosti okamžité spravedlnosti situace, která nastala po válce. Emotivní stránka je pryč, zůstane jen čistý popis události, kdy občan, jehož předkové tu žili 650 let, si mohl vzít dvacet kilo a musel odejít. Ta věc je historicky tak zásadního státního zájmu, že raději volím: Ne. A každý český poslanec, který bude rozhodovat o Lisabonské smlouvě, by si měl zvážit, zda opravdu věří, že tento soud rozhodne jasně v náš prospěch, protože tu je přece již několik právních i politických aktů, které nám daly za pravdu. Jak to, že se ale ta věc pořád vrací? Proč Evropská unie připustila, aby EP znovu o tom jednal? Proč nás varovali kolegové v EP, že jsme se zbláznili, když Chartu ponecháváme v Lisabonské smlouvě? Pokud jde o politický postoj, tak se můžeme lišit, diskutovat a buď jej prosadit, nebo jej i prohrát, ale Benešovy dekrety prohrát nesmíme. Já bych minimálně z opatrnosti nechal udělat expertizy, a jestli by tam vznikly sebemenší pochyby, pak bych dodatečně dojednal výjimku jako Poláci, a pak teprve předložil smlouvu k ratifikaci.