Sdružení pro transevropskou spolupráci aneb pokus o rozleptání státních hranic

Jestli něco opravdu nemají bruselští eurokraté v lásce, pak jsou to suverénní národní státy a jejich hranice. Proto kladou důraz na spolupráci různých regiónů více než na spolupráci mezi členskými státy. Proto je jim, jak se v dokumentech EU dočteme, bližší "transfrontier cooperation" než "transnational cooperation". V uplynulých týdnech přistál z Komise EU na stolech poslanců Evropského parlamentu, kteří jsou členy Výboru pro regionální rozvoj, návrh směrnice nebo nařízení opravdu překvapivý. Dokument má umožnit vznik nového typu veřejné nebo podnikatelské organizace, která dostala typicky krkolomný název "sdružení pro transevropskou spolupráci". Dosud byla přeshraniční spolupráce mezi regiony ve dvou sousedících státech vedena pomocí dvoustranných dohod, přitom si instituce na obou stranách hranic ponechávaly svoji identitu a svojí právní a daňovou příslušnost. Teď přichází rafinovaný návrh, jak pod pláštíkem zjednodušení spolupráce překračující státní hranice, zaútočit na národní suverenitu. Podle nové normy by mohly vznikat instituce, které by byly základním příjemcem prostředků z fondů EU, působily by na obou stranách hranic (v případě hranic mezi třemi státy samozřejmě ve třech zemích), ale byly by registrovány jen v jedné zemi. Vznikne tak nebezpečná hračka eurokratů, pomocí které budou vykonávat silný tlak na unifikaci těch norem v Evropě, které jsou dosud v pravomoci členských států. Instituce s tím divným názvem bude preferovaným příjemcem prostředků z fondů Evropské unie. Bude mít registraci (u nás třeba u rejstříkového soudu) a také daňový a právní domicil v jedné členské zemi. Bude, ale moci působit na území sousedního členského státu a využívat přitom daňových výhod nebo výhod, plynoucích z odlišného pracovního práva, které platí v zemi její registrace. Vznikne tak okamžitě tlak na sjednocení daní, na sjednocení pracovního práva a dalších norem, které si dosud ponechávaly národní státy ve své kompetenci.
(Když Vladimír Železný v rozpravě Výboru pro regionální rozvoj vznesl tuto otázku, odpověděl představitel Komise EU, že jsou to podružné a nepodstatné technické záležitosti)