Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají… tak lze popsat situaci jednání o přístupových smlouvách nových členských zemí. Mezi přísliby bylo i to, že všechny postkomunistické země budou příjemci finančních prostředků z EU ve formě dotací z různých fondů. Do EU jsme vstoupili a teď přichází šest zemí - přispěvatelů (tedy těch, které do EU více peněz vkládají, než kolik z EU získávají) s návrhem, aby rozpočet EU tvořilo jen 1 % hrubého národního důchodu členských zemí. Dosud platí, že ve formě členského příspěvku odvádějí členské země 1,24 % svého národního důchodu. Protože náklady na provoz Společenství zůstanou stejné, spíše se ale budou zvyšovat, a protože na 41 % dosavadního rozpočtu nenechají sáhnout Francie, Španělsko a Itálie, neboť jde o pro ně výhodnou společnou zemědělskou politiku, zbývá jediná položka kterou lze snížit nebo škrtnout, a tou jsou právě fondy, kterými měly být dotovány zejména nové členské země. Už se objevil i návrh přispěvatelských zemí na zrušení fondu soudržnosti, do kterého nové členské země vkládaly velké naděje při budování chybějící infrastruktury.
(V.Železný v této souvislosti podal pozměňovací návrh ke zprávě poslankyně Krelové o finanční perspektivě EU, ve kterém požaduje, aby případný schodek rozpočtu EU, způsobený možným snížením příjmů na 1 % byl vykrýván výhradně z kapitoly společné zemědělské politiky, z dotací, které jsou nepřiměřeně poskytovány Francii a některým dalším původním zemím EU a nikoli z fondů učených na podporu nových členských zemí)